Komunikace občana se státem prostřednictvím kontaktního místa Czech POINT

Kontaktní místa Czech POINT jako první viditelný důkaz prosazování eGovernmentu v České republice, výrazně zlepšují komunikaci občana se státem. Tento článek je výtahem z bakalářské práce dokončené v dubnu 2009. Práce stručně představuje hlavní prvky eGovernmentu a podrobněji se zaměřuje na terminály Czech POINT. Jednotlivé kapitoly se postupně zabývají architekturou sítě Czech POINT, technickým vybavením pracovišť a zabezpečením dat. Druhá část práce poskytuje přehled a krátkou charakteristiku jednotlivých služeb, které operátoři zprostředkovávají.

Poznámka redakce: text výtahu pochází z bakalářské diplomové práce: FRIEDLOVÁ, Irma. Komunikace občana se státem prostřednictvím kontaktního místa Czech POINT. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. 54 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík.  

Úvod

Prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií přinesl změny téměř ve všech oblastech společenského styku a komunikace. Používání internetu mění také způsob přístupu občanů k úřadu a jejich komunikaci se státní správou.

Elektronizace veřejné správy České republiky neboli eGovernment postupuje dynamicky dopředu s cílem umožnit občanům jednat s úřady prostřednictvím internetu, omezit byrokracii, zlevnit a zefektivnit fungování státní správy.

Ministerstvo vnitra představilo proto v roce 2007 svůj projekt Český podací ověřovací informační národní terminál (Czech POINT), který měl zajistit lepší dostupnost služeb a přiblížit úřad občanovi. Prostřednictvím terminálu Czech POINT mohou lidé i v menších obcích požádat o ověřené výpisy z centrálních státních evidencí či podat žádost o zapsání do živnostenského rejstříku. 

1 Vymezení Czech POINT v rámci eGovernmentu

Pojem eGovernment se často užívá ve smyslu možnosti komunikace občanů s institucemi veřejné správy v elektronické podobě a také pro veškeré procesy, které s tím souvisejí, to je především tvorba příslušné legislativy a přechod úřadů na elektronickou verzi vedení agendy.

V širším pojetí reprezentuje eGovernment úplnou transformaci procesů ve veřejné správě s maximálním využitím stávajících technologií s cílem poskytovat firmám a občanům stále lepší služby[1]

Přechod k eGovernmentu v České republice probíhá v několika krocích, z nichž některé již byly realizovány, další jsou připravovány:

  • komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS)
  • zákon o eGovernmentu
  • základní registry veřejné správy
  • zřízení Czech POINT

Tyto základní kameny eGovernmentu jsou vzájemně tak provázané, že nejefektivnější by bylo, vystavět z nich jednotný celek, odděleně od stávajícího systému a touto novou strukturou „upgradovat" zastaralý řád. V praxi tato varianta však není možná, neboť činnost veřejné a státní správy nemůže být narušena. Proces elektronizace státní správy je proto rozčleněn do dílčích programů a strategií, které postupně naplňují vizi eGovernmentu.   

1.1    Komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS)

Komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS) je prostředím pro efektivní sdílení dat mezi informačními systémy veřejné správy[2].

KIVS umožňuje vzájemné propojení subjektů veřejné správy ČR, dále spolupracuje s komunikačními systémy EU a členských států EU při zajištění komunikace v rámci EU a rovněž v kooperaci s veřejnými komunikačními systémy (např. internet či telefonní sítě) umožňuje komunikaci s veřejností.

KIVS je systematicky konstruována jako výkonný a bezpečný nástroj pro elektronickou komunikaci ve veřejné správě, který zajišťuje služby pro efektivní sdílení dat mezi informačními systémy veřejné správy.

1.2    Zákon o eGovernmentu

Toto označení se vžilo pro zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Obsahem zákona o eGovernmentu je úprava dvou samostatných aktů, a to:

  • elektronické úkony

Pro jejich provádění je nezbytné zřídit centralizované datové schránky (tj. elektronická obdoba dopisních schránek). Zákon stanoví čtyři typy datových schránek: datová schránka fyzické osoby, datová schránka podnikající fyzické osoby, datová schránka právnické osoby a datová schránka orgánu veřejné moci (tato je zřizována obligatorně).

Orgány veřejné moci jsou povinny doručovat dokumenty pro subjekty, které mají zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku prostřednictvím této schránky (s výjimkou dokumentů obsahujících utajované informace a dokumentů, u nichž to neumožňuje jejich povaha).

Pro fyzické osoby, podnikající fyzické a právnické osoby není použití datové schránky pro provedení úkonu povinné - je to jen na jejich uvážení, zda provedou úkon prostřednictvím datové schránky či využijí další z možností (osobní návštěva úřadu, Czech POINT). 

  • autorizovaná konverze dokumentů

Tento akt představuje převedení dokumentu z listinné podoby do dokumentu obsaženého v datové zprávě a naopak, dále potom ověření shody jejich obsahu a připojení ověřovací doložky. Takto nově vzniklý dokument má stejnou právní účinnost jako ověřená kopie dokumentu.

V zákoně jsou vymezeny dva způsoby autorizované konverze dokumentů: autorizovaná konverze na žádost, kterou provádějí pověření pracovníci na terminálech Czech POINT a konverze z moci úřední - provádí pouze pro svoji potřebu orgány státní moci[3].

Zákon o eGovernmentu přináší do výkonu státní a veřejné správy tak rozsáhlé změny, že je často přirovnáván k tereziánským a josefínským reformám.

1.3   Základní registry veřejné správy

Navazující fází eGovernmentu bude přijetí zákona o čtyřech základních státních registrech[4]. Zákon by měl ošetřit vytvoření specifikovaných centrálních registrů veřejné správy[5]:  

  • Registr obyvatel (zkráceně ROB)
  • Registr osob - seznam všech osob správní subjektivitou (ROS)
  • Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN)
  • Registr práv a povinností - obsahuje práva a povinnosti osob a obyvatel (RPP)

Tyto základní registry obsahují mimo jiné referenční data, tj. údaje, které jsou o daném objektu v rámci veřejné správy jedinečné.  V praxi to znamená, že např. při zápisu firmy do Registru osob bude adresa vždy přebírána z Registru územní identifikace, adres a nemovitostí a statutární zástupce firmy bude přebírán z Registru obyvatel.

Vazby a komunikace mezi základními registry, rovněž mezi základními registry a dalšími registry veřejné správy či uživateli, probíhají prostřednictvím komunikačního rozhraní, které zajišťuje, že registry mohou komunikovat vzájemně mezi sebou a nemusí se propojovat každý s každým.  

1.4    Czech POINT

Český podací ověřovací informační národní terminál (Czech POINT) je asistovaným místem výkonu veřejné správy. Snahou tohoto projektu je vybudování široké sítě pracovišť, obsluhovaných proškolenými pracovníky, na kterých bude mít občan možnost vyřídit potřebné aktivity se státem, aniž by musel dojíždět na příslušná pracoviště na pověřených obcích a navštěvovat každý úřad jednotlivě.

Jedná se tedy o jakési univerzální kontaktní místo státní správy, které je vytvářeno na vybraných pracovištích obcí, pošt, zastupitelských úřadů, hospodářské komory a notářů (aktuální seznam terminálů je zveřejněn na stránkách Ministerstva vnitra v členění podle jednotlivých krajů[6]).

Počet pracovišť Czech POINT se nejen díky masivní informační kampani Ministerstva vnitra během prvního roku zmnohonásobil. Podstatnou měrou se na rozvoji terminálů Czech POINT podílí možnost čerpat část prostředků potřebných pro vybavení tohoto pracoviště HW a SW z fondů EU. Cílem této podpory je umožnit i malým obcím vybudování kontaktního místa se standardním, dostatečně zabezpečeným vybavením počítačové jednotky tak, aby byl zajištěn rozsah poskytovaných služeb na stejné úrovni na všech pracovištích Czech POINT. Protože čím hustší bude síť Czech POINT, tím bude „úřad přiveden blíže k občanovi" a zvýší se komfort v komunikaci občana se státem.

Kromě prostředků na pořízení pracoviště Czech POINT příp. upgrade stávajících úloh, zprostředkovalo Ministerstvo vnitra školení pro úředníky - asistenty kontaktních míst Czech POINT. Obce využily toho, že měly možnost přihlásit jednoho pracovníka na vzdělávací kurz, takže se během velmi krátkého času se podařilo zajistit proškolení více než tisíce asistentů na terminály Czech POINT.

2   Architektura Czech POINT

Každý úřad provozující agendy Czech POINT musí být zaveden v centrále Czech POINT. Jednotlivé úřady - organizační jednotky a jejich lokální správce (administrátory) zavádí do systému národní administrátor, který je rovněž správcem všech uživatelských účtů. 

Operátory jednotlivých organizačních jednotek zřizuje příslušný lokální správce. V praxi to znamená, že každý úřad s Czech POINT má administrátorský přístup k centrále, kde zřídí uživatelské účty svých pracovníků pověřených výkonem služeb Czech POINT:  

Architektura sítě Czech POINT 

Uživatelé v rámci organizační jednotky (úřadu) mají pro svou činnost přiděleny role:

  • vkladatel - základní role, bez které se nelze do systému Czech POINT přihlásit, uživatel může pouze vydávat ověřené výpisy,
  • statistik - uživatel má právo generovat statistiky,
  • správce skupiny - uživatel má právo vytvářet a modifikovat další pracovníky příslušné organizační jednotky.

Pracovní stanice operátora Czech POINT komunikuje prostřednictvím SW „klient CzP" s centrálou Czech POINT. Během přihlašování probíhá ověření identity pracovníka a přidělení oprávnění k zajištění přístupu k pořízení výstupu z  informačních systémů veřejné správy (ISVS).

Centrála dále zajišťuje jednotné rozhraní k ISVS a v reálném čase reaguje odesláním metadat (údaj kolik listů je ve výstupu, evidenční číslo transakce) a certifikovaným souborem údajů ve formátu PDF[7].

3   Zřízení a vybavení pracoviště Czech POINT v obci

K rozhodnutí zapojit se do systému Czech POINT přistupují obce individuálně - v některých územních celcích postačí souhlas rady obce, jinde si toto rozhodnutí vyhradilo zastupitelstvo obce a v dalších obcích se rozhodli uspořádat veřejnou anketu, např. v Šebkovicích[8].

Obec, která se rozhodne zřídit ve své působnosti pracoviště Czech POINT, musí být schopná zajistit výkon tohoto terminálu technicky a personálně.

3.1    Technické vybavení a dotace

Při posuzování technického vybavení pracoviště Czech POINT mohou nastat následující eventuality:

  • Obec vlastní dostatečné technické a technologické vybavení a může tedy zaslat naMinisterstvo vnitra žádost o zařazení do seznamu obecních úřadu (seznam jepravidelně zveřejňován vyhláškou) včetně prohlášení o zajištění technického apersonálního zázemí.
  • Obec má již vybudované pracoviště Czech POINT snedostatečným vybavením pro nové služby (platné od 1. 7. 2009 - např. konverze dokumentů) nebo vlastní pracoviště, které nesplňuje všechny parametry pro Czech POINT, může proto požádat o prostředky na upgrade stávajícího pracoviště.
  • Obec nevlastní dostatečné technické a technologické vybavení a nemá odpovídající finanční prostředky, může požádat o přidělení dotace na zřízení nového pracoviště.

Pro zajištění implementace kontaktních míst Czech POINT je umožněno čerpání dotací z evropských fondů v rámci Integrovaného operačního programu (IOP) „eGovernment v obcích - Czech POINT", prioritní osa 2 - Zavádění ICT v územní veřejné správě. Ministerstvo vnitra na svých webových stránkách zveřejňuje podmínky udělení dotace a rovněž podrobný návod na vypracování žádosti o dotaci[9]. Příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj může dosahovat 85% uznatelných výdajů a obec se na vzniklých výdajích spolupodílí 15%.

Takto získaný finanční příspěvek musí obce využít předepsaným způsobem, tj. na vybavení pracoviště Czech POINT dle Technických požadavků specifikujících zařízení, které lze v rámci dotace nakoupit[10]. Kromě dotovaných zařízení, jako jsou počítač, monitor a multifunkční zařízení (tiskárna - skener - kopírka), lze finance využít na vybavení pracoviště čtečkou 2D kódu (je požadováno s výhledem např. na čtení čipu u „elektronické občanky") a dále na zaplacení internetového připojení ADSL na jeden rok (max. 10 tis. Kč). Pro zvýšení úrovně zabezpečení komunikace v rámci Czech POINT je dotován také nákup tokenů.

USB token je přídavné zařízení (velikostí a tvarem podobné USB flashdisku), jehož použití je chráněno PIN kódem. Před prvním použitím je potřeba rovněž nainstalovat licencovaný ovládací software. Token slouží jako bezpečné úložiště dat, v tomto případě digitálních certifikátů, které fungují jako nástroj k jednoznačné autorizaci všech operátorů Czech POINT. Každý operátor potřebuje pro svoji činnost dva certifikáty:

  • kvalifikovaný certifikát (QCA), který je elektronickou obdobou podpisu operátora,
  • komerční certifikát (VCA) kpřihlašování do aplikace a kšifrování.

Potřebné certifikáty vydává pracoviště České pošty, s. p., která je akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb.

Certifikáty jsou na tokenu instalovány spolu s odpovídajícími osobními klíči. Tato kombinace funguje jako jeden ze základních prvků bezpečnosti v celé infrastruktuře veřejných klíčů (PKI). Předností použití tokenu jako hardwarového úložiště certifikátů je, že privátní klíč, který je vygenerovaný uvnitř zařízení, jej nikdy neopustí. Další ochrannou vrstvou je nutná znalost PIN při použití konkrétního tokenu, což zamezuje možnosti zneužití příslušného osobního certifikátu.

3.2    Softwarové vybavení kontaktního místa Czech POINT

Pro tvorbu ověřených výstupů a zajištění dalších agend musí být všechny pracovní stanice Czech POINT vybaveny odpovídajícím softwarem, který zajistí bezpečný a hodnověrný přenos dat, včetně potřebných souvisejících operací. Do základního SW vybavení pracovní stanice patří:

  • operační systém MS Windows 98 Second Edition, ME, 2000, XP, 2003 Server swebovým prohlížečem MS Internet Explorer minimálně ve verzi 5.5[11],
  • aplikace 602XML Filler - slouží k elektronickému vyplňování formulářů, podporuje odesílání dat na webový server, export souborů do PDF, umožňuje použití elektronického podpisu a nabízí další funkce, které usnadňují kancelářskou agendu apráci sdokumenty. Komunikační rozhraní 602XML Filler je však určeno jen pro operační systémy Windows, což nutí provozovatele stanic Czech POINT (Městské/obecní úřady, pošty apod.) kzavedení jednotného operačního systému,
  • program Adobe Reader - pro prohlížení souborů ve formátu PDF,
  • serverový certifikát - slouží pro zvýšení bezpečnosti komunikace přes HTTPS mezi webovým prohlížečem a webovým serverem (chrání před odposloucháváním, podvržením dat a také umožňuje ověřit identitu protistrany[12]),
  • certifikáty ověřených výpisů - slouží pro ověření elektronicky podepsaných obdržených výpisů. Kořenové certifikáty jsou stejné pro všechny elektronicky podepsané dokumenty ve formátu PDF zjednotlivých rejstříků a jsou dostupné nawebových stránkách certifikačních autorit. Po instalaci ověřovacích certifikátů na stanici Czech POINT je třeba je přidat kdůvěryhodným autoritám vaplikaci Adobe Reader (za každý rejstřík jednou), aby byly ověřovány všechny následující výpisy.

Po instalaci aplikací a certifikátů je potřeba nastavit účet pro katastr nemovitostí, protože každý úřad má pro potřeby vydávání výpisů prostřednictvím Czech POINT zřízen, na základě smlouvy, účet s katastrem nemovitostí.  

Na závěr se nakonfiguruje formulář 602XML, ve kterém lze parametrově nastavit údaje opakující se na různých dokumentech (např. název úřadu, číslo jednací ověřeného výpisu). Přednastavené formulářové rozhraní usnadňuje a zefektivňuje práci operátorů.

4   Bezpečnost informací

V prvním roce fungování přepážek Czech POINT bylo možné se přihlásit jen pomocí jména a hesla, což nevyhovovalo z hlediska zabezpečení přístupu. Od března 2009 se operátoři mohou přihlašovat jen prostřednictvím certifikátu umístěného na USB tokenu (několika vrstevná ochrana privátních certifikátů na tokenu již byla popsána výše).

Z bezpečnostního hlediska je to nepochybně značný přínos. Při procesu žádosti o certifikáty a jejich vydání Certifikační autoritou PostSignum QCA je žadatelům opakovaně kontrolována totožnost, aby se předešlo možnosti vydání certifikátů jiné osobě a zneužití důvěrných informací.

Operátoři na terminálech Czech POINT pro zvýšení bezpečnosti dat rovněž podepisují čestné prohlášení o mlčenlivosti. Pracovník prohlašuje, že bude dodržovat povinnosti, které vyplývají ze zákona o ochraně osobních údajů[13] a zavazuje se, že bude zachovávat mlčenlivost o všech informacích, jež mu budou zpřístupněny v souvislosti s obsluhou Czech POINT - týká se především výpisů z rejstříku trestů, ale také dalších agend. 

Kromě povinnosti mlčenlivosti požadoval Úřad pro ochranu osobních údajů, aby tyto údaje byly chráněny na úrovni zabezpečení dat v bankách. To znamená zaručit také bezúhonnost příslušných úředníků, kteří přichází do styku s citlivými daty, umožnit vydávání výpisů (z rejstříku trestů) na specializovaných pracovištích, kde je dostatečně chráněno soukromí klientů a v neposlední řadě zajistit, aby každý přístup do systému byl logován - monitorován. Pokud by tedy ke zneužití došlo, je možné vyhledat kdo (který operátor) žádost podával, čas přístupu, zda tuto operaci provedl, případně z jaké elektronické adresy do systému přistupoval.

Dalším důležitým prvkem ochrany dat je skutečnost, že ve vlastních informačních systémech úřadů, které provozují Czech POINT, se samotné výpisy nearchivují. Aplikace Czech POINT nepovoluje listování v rejstřících, ale funguje pouze jako zprostředkovatel, který umožní žadateli získat konkrétní výpis na základě předložených specifických údajů. V případě citlivých údajů je navíc na úřadech dokumentován výdej výpisu proti podpisu žadatele.

5   Rozsah služeb Czech POINT

Pro komunikaci s veřejnou správou musel občan v minulosti osobně navštívit příslušné úřady, aby získal požadované výpisy a potvrzení potřebné k vyřízení jedné záležitosti. Czech POINT jako asistované místo výkonu státní správy nabízí možnost sjednání potřebných výpisů a uskutečnění podání na jedné přepážce.

Sortiment služeb, které přepážky Czech POINT svým zákazníkům nabízejí, se pomalu rozšiřuje v souvislosti s tím, jak legislativní změny postupně dohánějí prudký rozvoj ICT v oblasti veřejné správy. Jestliže na začátku své existence poskytoval Czech POINT pouze tři agendy, počátkem roku 2009 jich bylo již osm. Zde je třeba podotknout, že ne všechny subjekty, které provozují Czech POINT, poskytovaly současně stejný sortiment služeb. Například výpis z neveřejného rejstříku trestů poskytovaly od 1. 1. 2008 pouze Czech POINT na městských a obecních úřadech. Česká pošta se k této agendě připojila až od července 2008[14], kdy nabyla účinnosti novela zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.

Na terminálech Czech POINT není klientům umožněno nahlížet do registrů a rejstříků, ale mohou obdržet ověřený výstupu z příslušného rejstříku. Ověřené výstupy jsou většinou zpracovány na počkání a občanovi jsou vydány po zaplacení správního poplatku na pokladně.

Takto získané ověřené výstupy se stávají veřejnou listinou a klient nese právní odpovědnost za údaje, které z výstupu získá. Zákazník samozřejmě musí znát konkrétní identifikační údaje subjektu, o kterém požaduje získat výstup.

5.1    Ověřený výstup z katastru nemovitostí

Správu katastru nemovitostí České republiky zajišťuje Český úřad zeměpisný a katastrální (ČÚZK). Vydávat ověřené výstupy z katastru nemovitostí mohou subjekty uvedené v zákoně č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy v platném znění. Těmto subjektům je na základě žádosti o založení zákaznického účtu pro dálkový přístup k údajům katastru nemovitostí za účelem vydávání ověřených výstupů zřízen zákaznický účet.

Po klientovi jsou pro vydání ověřeného výstupu z katastru nemovitostí požadovány tyto identifikační údaje:

  • při vyhledání podle listu vlastnictví formulář požaduje katastrální území, číslo Listu vlastnictví
  • vyhledání podle seznamu nemovitostí umožní výběr ze tří seznamů:
  1. Seznam parcel požaduje katastrální území, kmenové číslo, poddělení čísla
  2. Seznam budov - katastrální území, část obce, typ budovy, č. p./evidenční č.
  3. Seznam jednotek - katastrální území, část obce, typ budovy, č. p./evidenční č., číslo jednotky.

Přepážky Czech POINT poskytují v současnosti pouze ověřené výpisy z katastru, pro snímky z katastrální mapy či výpis vlastnictví nemovitého majetku v České republice je třeba se obrátit na pracoviště Katastrálního úřadu. Podle náměstka ministra vnitra Zdeňka Zajíčka připravuje ministerstvo rozšíření služby Czech POINT o možnost, nechat si vytisknout digitální mapu. Tyto údaje nejsou ale zatím kompletní, protože dle Zajíčka je pouze 35% území Česka zakresleno v digitálních katastrálních mapách[15].

5.2    Ověřený výstup z obchodního rejstříku

Obchodní rejstřík je veřejný registr, ve kterém jsou evidovány subjekty, kterým to ukládá zákon. Zápis do obchodního rejstříku provádí rejstříkový soud, který je podřízený Ministerstvu spravedlnosti[16].

Při vyhledávání v obchodním rejstříku vyžaduje formulář zadání identifikačního čísla organizace (IČ). Protože se jedná o veřejnou evidenci, zákazník může požádat o výpis bez prokazování totožnosti.

5.3    Ověřený výstup z živnostenského rejstříku

Živnostenský rejstřík je částečně veřejný seznam všech podnikatelů podnikajících na základě živnostenského oprávnění, kteří provozují svou živnost v územním obvodu daného Živnostenského úřadu. Tento úřad také provádí zápis podnikatele do živnostenského rejstříku.

Živnostenský rejstřík se dělí na část veřejnou a neveřejnou. Neveřejná část zahrnuje rodná čísla a přehled o uložených pokutách včetně sankčních opatření a není přístupná prostřednictvím Czech POINT[17].

Pro vydání ověřeného výstupu z veřejné části živnostenského rejstříku vyžaduje úloha CzP klient zadání identifikačního čísla podnikatele (IČ). Rovněž u tohoto výpisu se neprovádí ověřování totožnosti žadatele.

5.4    Ověřený výpis z rejstříku trestů

Rejstřík trestů se stal prvním neveřejným registrem, z něhož byly poskytovány ověřené výstupy na základě novely zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy.

Ověřený výpis se vydává pouze žadateli či zmocněnci a vždy je vyžadováno ověření totožnosti. Zákon[18] umožňuje vydat výpis z evidence rejstříku trestů osobě, které se výpis týká, pouze na základě písemné žádosti. Aplikace CzP klient nabízí proto tisk „žádosti o výpis z rejstříku trestů pro archivaci", kterou žadatel podepíše. Tuto žádost (včetně příp. plné moci zmocněnci) ověřující úřad uchovává podle zákona[19] po dobu šesti let od podání žádosti.

5.5    Zprostředkování podání podle zákona o živnostenském podnikání

Od 1. července 2008 může podnikatelská veřejnost učinit podání vůči živnostenskému úřadu elektronicky prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy[20] (terminálů Czech POINT). Tato podání se týkají:

  • ohlášení živnosti,
  • ohlášení údajů resp. změn vúdajích vedených vživnostenském rejstříku,
  • žádost o udělení koncese nebo žádost o změnu rozhodnutí o udělení koncese.

Při zprostředkování podání je po klientovi požadováno prokázání totožnosti. Předkládané podání může mít formu elektronickou nebo papírovou.

5.6    Výpis z bodového konta řidičů

Výpis z bodového konta řidičů je poskytován z centrálního registru řidičů, který vede Ministerstvo dopravy ČR. O výpis může žádat klient osobně nebo prostřednictvím zmocněnce, je požadován doklad totožnosti.

Do vyhledávacího formuláře se kromě povinných identifikačních údajů (jméno, příjmení, datum narození) doporučuje vyplnit i nepovinné položky (rodné číslo a číslo řidičského průkazu), neboť tyto údaje zpřesňují vyhledávací dotaz. V případě nejednoznačné identifikace řidiče (Jan Novák...), server požaduje upřesnění dotazu. Elektronické vyřízení žádosti není možné, pokud nelze žadatele přesně identifikovat, např. existuje více záznamů se zadanými údaji. 

5.7    Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů

Správce seznamu kvalifikovaných dodavatelů je Ministerstvo pro místní rozvoj. Jedná se o veřejný registr, proto vyhledávací formulář aplikace CzP klient požaduje zadání pouze identifikačního čísla organizace.

Tímto výpisem dokládá klient zapsaný v Seznamu splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů při účasti ve výběrovém řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek[21].

5.8    Podání do registru účastníků provozu MA ISOH

Informační systém odpadového hospodářství (ISOH) provozuje Ministerstvo životního prostředí a na kontaktním místě Czech POINT mohou provozovatelé autovrakovišť získat přístupové údaje do systému evidence autovraků (Model autovraky - MA ISOH).  

O vydání přístupových údajů může žádat klient osobně nebo prostřednictvím zmocněnce (je nutná plná moc), vždy je požadován doklad totožnosti. Vyhledání provozovatele se provádí pomocí identifikačního čísla podnikatele (IČ). Podání vůči MA ISOH se týkají:

  • registrace a vydání přístupových údajů,
  • změny vpřiřazení provozoven kuživatelským účtům,
  • vygenerování jednorázového hesla kexistujícím účtům.

5.9    Autorizovaná konverze dokumentů

Proces autorizované konverze na Czech POINT bude probíhat tak, že operátor naskenuje dokument v listinné podobě a dokument v podobě datové zprávy vytiskne, pohledovou kontrolou posoudí soulad obsahu vstupujícího a vystupujícího dokumentu a pokud je shledá shodnými, vystupující dokument opatří uznávanou elektronickou značkou/podpisem a časovým razítkem nebo k dokumentu připojí ověřovací doložku.

Úřad vede evidenci o provedených autorizovaných konverzích tak, aby se dalo v případě potřeby vyhledat, kdo a kdy provedl autorizovanou konverzi dokumentů. 

5.10   Oznámení a žádosti v rámci informačního systému datových schránek

Prostřednictvím Czech POINT bude možné podat žádost o zřízení či znepřístupnění datové schránky. Kromě povinných náležitostí (stanovených zákonem), žádost v tomto případě nemusí obsahovat úředně ověřený podpis žadatele.

Osoba, jíž byla datová schránka zřízena, může na terminálech Czech POINT podat oznámení o zneplatnění přístupových údajů - pokud hrozí zneužití přístupových údajů v případě odcizení, ztráty apod. Pokud je žádáno o zneplatnění přístupových údajů v souvislosti se změnou osoby s přístupovými právy (např. odchod osoby z organizace), obdrží oznamující osoba na počkání nové přístupové údaje k datové schránce, pokud sdělí identifikaci nástupce.

6   Závěr

Vládní koncepce eGovernmentu reformuje kromě jiného také komunikaci mezi úřady a občany či organizacemi. Terminály Czech POINT představují v současnosti pro veřejnost nejviditelnější složku eGovernmentu a v této oblasti stírají rozdíly mezi malými a velkými obcemi.

Počty transakcí za rok 2008 vykázané ve statistikách příslušných úřadů svědčí o stále rostoucím využívání terminálů Czech POINT a lze předpokládat, že od července 2009, kdy začne platit zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, se elektronická komunikace s úřady ještě mnohonásobně zvýši.

Úbytek listinné podoby dokumentů ve prospěch datové formy znamená zefektivnění a zrychlení práce úřadu, ale také vyšší komfort pro klienty. Ať už z hlediska přístupnosti úřadu v místě a v čase, ale také se zřetelem na další možný vývoj a rozvoj služeb veřejné správy. Jako příklad stále četnějšího využívání elektronické komunikace lze uvést katastr nemovitostí. V roce 2008 uspokojili 60% všech požadavků elektronicky a pouze 40% požadavků bylo vyřízeno na přepážkách katastrálních úřadů[22].

V současnosti stav eGovernmentu, ve srovnání s cizinou, není pro Českou republiku příliš příznivý, avšak během posledních dvou let dochází k výraznému zlepšení této situace, a sice v přístupu odpovědných orgánů k elektronizaci veřejné správy, kdy se nesoustředí pouze na nákup nových technologií, ale usiluje se o změnu procesů a myšlení.

Po minulých letech nadbytečného bujení byrokratických procedur se situace začíná obracet ve prospěch občana jako zákazníka veřejné správy a Czech POINT je toho skvělým příkladem. Nové technologie umožňují operátorům v případě potřeby vyjíždět do terénu a pomoci vyřídit potřebné formality zdravotně postiženým občanům či seniorům, kteří nemohou přijít do budovy úřadu.

Vývoj projektu Czech POINT není ale uzavřen. Toto asistované místo výkonu veřejné správy bude mít pokračování v podobě „Czech POINT for home", kdy se bude jednat o samoobslužný kontakt se státní správou. Připravovaný modul občanům umožní vyřizovat si úřední záležitosti přímo z domova. 

Důležitým prvkem je konzistence jednotlivých prků eGovernmentu, tj. vazba Czech POINT na datové schránky, základní registry, KIVS, spisovou službu úřadů, datové úložiště atd. To vše při maximálním zabezpečení dat při přenosu a archivaci elektronických dokumentů.

Tyto oblasti nejsou dosud zcela vyřešeny, ať již z technických důvodů či legislativních. Konkrétně očekávaný nárůst elektronických dokumentů přináší požadavky na nové formáty pro archivaci souborů a s tím související technické vybavení úřadů.

Domnívám se, že pojem „Czech POINT" už má pevné místo ve slovníku naší společnosti a záleží hlavně na každém jedinci, zda této možnosti komunikace s úřadem využije.

Použité zdroje:

1. ZÁLIŠOVÁ, Irina. Cesty keGovernmentu. Veřejná správa: týdeník vlády České republik, 2008, č. 7, s. 1. ISSN 1213-6581.

2. Koncepce rozvoje komunikační infrastruktury veřejné správy ČR (KIVS ČR) [online]. 2005. [cit. 2009-02-05]. Dostupné z WWW: <http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/micr/scripts/detail.php_id_2433.html >.

3. HERUDEK, Michal. Jak se rodil a co přináší eGovernment Act. Veřejná správa: týdeník vlády České republiky, 2008, č. 20, s. 15. ISSN 1213-6581.

4. Czechpoint [online]. © 2009, poslední aktualizace 08. 02. 2009 [cit. 2009-02-20]. Dostupné z WWW: <www.czechpoint.cz>.

5. Dokumentace kprojektu Czech POINT [online]. ©2002-2008 [cit. 2009-02-24]. Dostupné z WWW: <http://www.kr-vysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id_org=450008&id=1759330....

6. Zastupitelé chtějí znát názor místních. Oslovili je proto sanketou. Třebíčský deník, 2008, roč. 8, č. 2, s. 3. ISSN neuvedeno.

7. Příručka pro žadatele a příjemce finanční podpory vrámci integrovaného operačního programu pro prioritní osu 2, oblast intervence 2.1 Výzva číslo 02 „eGovernment v obcích - Czech POINT". Verze 1.1. [online]. ©2008, [cit. 2009-02-13]. Dostupné z WWW: <http://www.mvcr.cz/clanek/vyzva-k-predkladani-typovych-projektu-v-ramci-....

8. Technické požadavky na místo Czech POINT [online]. ©2008, [cit. 2009-02-13]. Dostupné z WWW: <http://www.mvcr.cz/clanek/vyzva-k-predkladani-typovych-projektu-v-ramci-....

9. Průvodce instalací 602XML Filler. Verze 2.0 [online]. Poslední aktualizace 26. 11. 2008, [cit. 2009-02-19]. Dostupné z WWW: <http://www.602.cz/files/1.602XML_Filler_pruvodce_instalaci.pdf>.

10. WIKIPEDIA [online]. Poslední aktualizace 22. 1. 2009 [cit. 2009-02-19]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/HTTPS>.

11. NOVOTNÝ, Jiří. Na poštu už i pro výpis ztrestního rejstříku. Právo, 2008, roč. 18, č. 156, s. 17. ISSN 1211-2119.

12. ZAJÍČEK, Zdeněk. Chceme úřadníky, kteří táhnou. Moravské hospodářství [online]. 2009, [cit. 2009-02-28]. Dostupné z WWW: <http://www.moravskehospodarstvi.cz/clanky.php?katid=16>.

13. Obchodní rejstřík [online]. 2009, [cit. 2009-02-28]. Dostupné z WWW: <http://obchodni-rejstrik.i-online.cz/>.

14. KONOPA, Prokop. Uplynulý rok se nám skutečně vydařil, říká Ing. Karel Večeře. Veřejná správa: týdeník vlády České republiky, 2009, č. 1, s. 15. ISSN 1213-6581.

Právní předpisy

  • 15. Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech aautorizované konverzi dokumentů.
  • 16. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (živnostenský zákon)
  • 17. Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, vplatném znění.
  • 18. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
  • 19. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
  • 20. Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, vplatném znění.


[1] ZÁLIŠOVÁ, Irina. Cesty k eGovernmentu. Veřejná správa: týdeník vlády České republik, 2008, č. 7, s. 1.  ISSN 1213-6581.

[2] Koncepce rozvoje komunikační infrastruktury veřejné správy ČR (KIVS ČR) [online]. 2005. [cit. 2009-02-05]. Dostupné z WWW: <http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/micr/scripts/detail.php_id_2433.html >.

[3] HERUDEK, Michal. Jak se rodil a co přináší eGovernment Act. Veřejná správa: týdeník vlády České republiky, 2008, č. 20, s. 15.  ISSN 1213-6581.

[4] Registr je datová báze, spravovaná v rámci informačního systému veřejné správy na základě zákona.

[5] Zákon č. 111 / 2009 Sb., o základních registrech byl schválen po dokončení této práce.

[6] Czechpoint [online]. © 2009, poslední aktualizace 08. 02. 2009 [cit. 2009-02-06]. Dostupné z WWW: <http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/62>.

[7] Dokumentace k projektu Czech POINT [online]. ©2002-2008 [cit. 2009-02-24]. Dostupné z WWW: <http://www.kr-vysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id_org=450008&id=1759330....

[8] Zastupitelé chtějí znát názor místních. Oslovili je proto s anketou. Třebíčský deník, 2008, roč. 8, č. 2, s. 3. ISSN neuvedeno.

[9] Příručka pro žadatele a příjemce finanční podpory v rámci integrovaného operačního programu pro prioritní osu 2, oblast intervence 2.1 Výzva číslo 02 „eGovernment v obcích - Czech POINT". Verze 1.1. [online]. © 2008, [cit. 2009-02-13]. Dostupné z WWW: <http://www.mvcr.cz/clanek/vyzva-k-predkladani-typovych-projektu-v-ramci-....

[10] Technické požadavky na místo Czech POINT [online]. © 2008, [cit. 2009-02-13]. Dostupné z WWW: <http://www.mvcr.cz/clanek/vyzva-k-predkladani-typovych-projektu-v-ramci-....

[11] Průvodce instalací 602XML Filler. Verze 2.0 [online]. Poslední aktualizace 26. 11. 2008, [cit. 2009-02-19]. Dostupné z WWW: <http://www.602.cz/files/1.602XML_Filler_pruvodce_instalaci.pdf>.

[12] WIKIPEDIA [online]. Poslední aktualizace 22. 1. 2009 [cit. 2009-02-19]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/HTTPS>.

[13] Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů

[14] NOVOTNÝ, Jiří. Na poštu už i pro výpis z trestního rejstříku. Právo, 2008, roč. 18, č. 156, s. 17.  ISSN 1211-2119.

[15] ZAJÍČEK, Zdeněk. Chceme úřadníky, kteří táhnou. Moravské hospodářství [online]. 2009, [cit. 2009-02-28]. Dostupné z WWW: <http://www.moravskehospodarstvi.cz/clanky.php?katid=16>.

[16] Obchodní rejstřík [online]. 2009, [cit. 2009-02-28]. Dostupné z WWW: <http://obchodni-rejstrik.i-online.cz/>.

[17] § 60 odst. 3 zákona č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (živnostenský zákon)

[18] § 11a odst. 1 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, v platném znění.

[19] § 11b odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, v platném znění.

[20] § 72 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.

[21] Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

[22]  KONOPA, Prokop. Uplynulý rok se nám skutečně vydařil, říká Ing. Karel Večeře. Veřejná správa: týdeník vlády České republiky, 2009, č. 1, s. 15.  ISSN 1213-6581.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

1 komentář

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback