Komunitní role knihoven – dobrovolníci a knihovny

Konference zástupců knihoven z regionů České republiky byla zaměřena na legislativu spojenou s dobrovolnictvím v knihovnách, na výklad zákona, který poskytla přímo pracovnice MVČR. Akce byla spojena s prezentací velmi přínosných námětů na využití dobrovolníků v knihovnách.

Dne 20. listopadu se v  Moravské zemské knihovně konala konference určená pro odborné pracovníky knihoven. Velkému přispění dobrovolníků a právě jejich zapojení, právní ochraně a možnostem vzdělávání se věnovaly příspěvky přednášejících.

Konference byla rozdělena do šesti částí. Úvodního slova se ujala Zuzana Ježková z Národní knihovny, která uvítala všechny účastníky, nastínila program konference a základní rozdělení na dopolední teoretickou a odpolední praktickou část.

V dopolední části se ve svém příspěvku nazvaném „Současný stav dobrovolnictví v knihovnách v ČR" věnovala Zuzana Ježková problematice dobrovolnictví jako stále se dynamicky rozvíjejícímu fenoménu, který, ačkoli je „dobrovolný" by měl mít nějaká domluvená či psaná pravidla a přinášet pozitiva a náměty do všech spolupracujících organizací ať již státních či nestátních, jednotlivcům i skupinám.  Dobrovolník je především člověk. Ve svém volném čase, ze své svobodné vůle a bez nároku na finanční odměnu poskytuje své služby.  V příspěvku zaznělo několik možných forem zapojení do dobrovolnické činnosti v knihovnách („čtoucí babičky", pletení pomlázek v knihovně...) z publika zazněla velmi zajímavá zmínka dobrovolné spolupráce, při které studenti umělecké školy pomáhali s výběrem odborných knih o designu tak, že navštěvovali  knihkupectví a vytipovávali knihy vhodné pro nákup do knihovny.


Nataša Diatková a Zuzana Ježková (vpravo) úvod konference

Přednášející uvedla, že v současné době se dobrovolníky stávají lidé různého věku, profesního zaměření a z různých sociálních skupin. Byly zmíněny především skupiny aktivních seniorů, zelených vdov, studentů a nezaměstnaných.  K problematice nezaměstnaných, vedených na Úřadech práce, se rozvinula velmi zajímavá diskuse v odpolední části konference, ve které paní Magda Švejcarová z Městské knihovny Hodonín uvedla příklad, kdy nezaměstnaní byli posláni do knihoven jako pracovníci na tzv. veřejné práce. Tyto práce musí na příkaz Úřadu práce vykonat nezaměstnaný, který je dlouhodobě v evidenci ÚP. Aby měl nárok na další výplatu dávek v hmotné nouzi, musí vykonat a vykázat nějakou činnost, prospěšnou pro obec. Knihovna v Hodoníně měla tuto činnost smluvně podloženou s ÚP. Pokud by nezaměstnaní tuto činnost nevykonali, přišli by o dávky hmotné nouze. Nataša Diatková z MVČR k tomu uvedla, že veřejná služba je mimo zákon o dobrovolnické službě, a že za dobrovolníka nelze považovat člověka, který v knihovně pracuje na příkaz ÚP. Knihovnice z MK Hodonín samozřejmě věděla o této skutečnosti, ale uvedla, že nezaměstnaní si práce v knihovně velmi vážili a někteří se po zkušenostech s prací v knihovně i po skončení veřejných prací vraceli jako čtenáři nebo dobrovolníci.


Prezentace Magdy Švejcarové

Přednášející Zuzana Ježková ve svém příspěvku dále uvedla přehled činností, které mohou dobrovolníci v knihovně vykonávat (laičtí informátoři, donáška knih pro imobilní občany, příprava drobných tiskových materiálů). Opět byl zodpovězen dotaz z publika, který se týkal dobrovolníků „laiků" zda by neměli mít knihovnické vzdělání, když „pracují" v knihovně. Zuzana Ježková vysvětlila, že je lepší mít poučeného dobrovolníka laika, který se mentalitou přizpůsobí čtenáři knihovny, protože informační pracovníci mohou svou knihovnickou „hantýrkou" často nového uživatele zahrnout spoustou správných informací, které ale nemusí být čtenářem ihned rozkódovány. Laičtí informátoři z řad dobrovolníků mohou v těchto případech i jednodušším vysvětlením a osobní pomocí čtenáři orientaci usnadnit. 

V prezentačním slidu nazvaném „Bariéry a rizika" byly zmíněny například obavy knihovníků o ztrátu zaměstnání (pokud se dá činnost suplovat dobrovolníky, nemusí se knihovník platit), obava z kritiky práce knihovníků (občas nemusí být nový člověk a jeho pohled na práci knihovníka pozitivní), obavy před zařazením „cizích" osob do kolektivu pracovníků, obavy z navýšení práce pro pracovníky knihovny (kontrola práce dobrovolníků, náprava dobrovolnických chyb při práci s knihovním fondem) případně někdy jen neschopnost pracovníků knihovny opustit zažité stereotypy při práci.  Dále zde byla rozvedena prezentace na téma připravenosti knihoven pro práci dobrovolníků, jako hlavní body byly uvedeny: stanovení náplně práce dobrovolníků, vypracovaná metodika práce s dobrovolníky, spolupráce s dobrovolnickými centry a připravenost týmu. Velmi mě zaujala především zmínka o tom, že spolupráce knihoven a dobrovolnických center by měla být především spolupráce poučených partnerů.  Spolupráce s těmito organizacemi byla při příspěvcích doporučována, alespoň částečně je zde eliminováno riziko, že dobrovolník by mohl být nevhodný. Vše při práci v rámci akreditovaných programů vychází z propracované metodiky, ke které mají možnost se zúčastněné organizace vyjádřit, tvůrci metodik se snaží vycházet z praxe, jak velmi příhodně na adresu paní Diatkové uvedla Zuzana Ježková z Národní knihovny „ Magistra Diatková je takový neúřední úředník, který se snaží vyjít vstříc..."  Domnívám se, že většina přítomných zástupců knihoven by s jejím tvrzením souhlasila.

Prezentace Mgr. Nataši Diatkové mi ozřejmila, jak smluvně (ústně či písemně) ošetřit práci dobrovolníků. V její prezentaci byly vysvětleny základní paragrafy zákona č. 198/2002 Sb., Zákon o dobrovolnictví a navazovaly velmi přehledně sestavované odrážky, které vysvětlovaly rozdíl např. ve fungování organizací v akreditovaném a neakreditovaném režimu. Zákon uvádí i výčet činností, které nesmí dobrovolník vykonávat, přednášející zdůraznila, že nesmí být vykonávána dobrovolnickou formou práce, která by mohla být vykonávána jako pracovní poměr, nesmí být na dobrovolníky kladeny kvalifikační nároky a dobrovolník nesmí být odborník, který bude pro knihovnu vykonávat odbornou činnost (uveden příklad právníka pro právní pomoc organizaci, účetní, uklízečka), kdy tyto činnosti jsou v běžné ekonomické praxi honorovány a osoby jsou za výkon své práce zodpovědné (např. není možné, aby účetnictví knihovny vedl dobrovolník, protože je to vysoce odborná činnost a zodpovědnost za vedení účetnictví musí nést pracovník v pracovním poměru případě účetní firma nebo OSVČ, se kterými má organizace smluvní vztah).  Příspěvek přednášející zakončila výčtem činností, které nesmí dobrovolníci vykonávat, dobrovolnická práce nesmí nahrazovat práci odborného knihovnického pracovníka, dobrovolník nesmí přebírat zodpovědnost ať již za knižní fond případně za osoby při aktivitách pořádaných knihovnou, nesmí zůstat na pracovišti či akci sám a veškerou svou činnost musí vykonávat v součinnosti s pracovníky knihovny. Dobrovolníkovi nesmí být přidělena práce, kterou nechce vykonávat. Za jednu z nejdůležitějších věcí považuje přednášející především nutnost pojištění dobrovolníků (v akreditovaném režimu je to vždy smluvně ošetřeno vysílající organizací, v neakreditovaném režimu je pojištění důrazně doporučováno) a vyjasnění práv a povinností smluvně - ústně (při jednorázových akcích - Den dětí, autorské čtení atp.) nebo písemně (pravidelné volnočasové aktivity, pomoc při balení knížek atp.).  Pokud jsou tyto základní formy spolupráce zajištěný a smluvně ošetřeny, dochází k eliminaci rizik pro dobrovolníky i organizace.

Program konference dále pokračoval příspěvkem pracovnice MZK v Brně, Moniky Kratochvílové z Úseku výkonu regionálních funkcí, která seznámila posluchače s aktuálním stavem dobrovolnictví v Jihomoravském kraji. Bylo zřejmé, že přípravě přednášky věnovala pracovnice velké úsilí, zahrnovala přesný počet knihoven (728 včetně poboček), věnovala se odborné terminologii a analýze trhu práce a seznámila nás se statistikou počtu odpracovaných hodin dobrovolnické práce.


Prezentace Kateřiny Janoškové

Po obědové pauze program pokračoval přednáškami pracovníků regionálních knihoven, kdy všechny zúčastněné seznámila Kateřina Janošková s vývojem dobrovolnické práce v Masarykově veřejné knihovně Vsetín. Přednášející zmínila prvotní velmi volné fungování dobrovolníků v knihovně a od roku 2003 systematizaci, při které si uvědomili, že při své odborné práci nebudou mít dostatečné kapacity na zvládání všech plánovaných doprovodných aktivit knihovny a navázali spolupráci s dobrovolnickým centrem Adorea. Velkou výhodou se ukázalo to, že vysílající organizace převzala za knihovnu veškerou administrativní činnost s dobrovolníky (smlouvy, pojištění, školení atp.), byla navázána oboustranně výhodná spolupráce, kdy knihovna má kvalitní dobrovolníky pro svou činnost a centrum Adorea může prostory knihovny a akcí pořádané knihovnou využívat pro propagaci svých aktivit. Knihovna byla jedním s prvních subjektů, se kterým Adorea spolupracuje, nyní má smluvní vztahy s 25 dalšími organizacemi. S organizací Adorea připravuje knihovna i některé větší projekty, například výstavy fotografií v rámci Evropské dobrovolné služby, program „Pět P" - zaměřený na práci s dětmi a mládeží a další různorodé aktivity. Dle vyjádření lektorky se dobrovolníci v této knihovně rekrutují z řad studentů i dospělých, kteří do knihovny chodili jako děti, lidí, kteří se zúčastnili akcí pořádaných knihovnou a rozhodli se nějak zapojit a pomáhat, protože se jim v knihovně líbí a chtějí být prospěšní. Byli konkrétně jmenováni i někteří dobrovolníci, kteří v knihovně působí již od roku 2006 a jak se sama přednášející vyjádřila, už by opravdu chyběli po pracovní i lidské stránce.

Přednášce pracovnice z městské knihovny v Hodoníně, paní Magdy Švejcarové, jsem se částečně věnovala v úvodních pasážích článku, kdy bylo rozebíráno především pravidelné zapojení pracovníků na veřejně prospěšné práce. Tento příspěvek byl velmi prakticky zaměřen a i z publika zaznělo spoustu připomínek a dotazů.

Příspěvek Dagmar Bahnerové, ředitelky městské knihovny Louny, která mě zaujala nejen velmi kvalitně připravenou prezentací, ale také tím, že přivezla s sebou vlastního dobrovolníka a názorně předvedla, jak kvalitní práci může dobrovolník vykonávat, následoval jako poslední. Jednu pro mě nesmírně inspirující věc, která zde zazněla, bych chtěla uvést a to je stěhování aneb o tom, jak přestěhovat knihovní fond s téměř nulovými náklady. Zaprvé přesvědčit aktivní registrované čtenáře knihovny, že je velmi výhodné si půjčit najednou 50 knih a knihy vracet postupně, v termínu udaném knihovnou. Z fondu se tímto uvolnilo několik tisíc knih, čtenáři knihy, které si půjčili ve „staré" knihovně vraceli již do nové budovy knihovny, za druhé přesvědčit studenty středních škol, že stěhování knížek formou živého lidského hada je výborná forma trávení vyučovací hodiny - 4 lidští hadi, tvoření studenty, dospělými, seniory, dětmi, kteří si předávali knížky jednu po druhé z původního sídla do sídla nového - přestěhováno opět několik desítek tisíc knih. Několik tisíc svazků bylo stěhováno firmou. Ačkoli stěhování nesmí být zařazeno mezi dobrovolnické práce, protože je uvedeno ve výčtu činností, za které má být poskytnuta úhrada, v Lounech se podařilo díky kvalitní práci managementu knihovny, který tuto akci zorganizoval, jednak velmi atraktivně formou živých řetězů propagovat knihovnu, logisticky zvládnout stěhování fondu a určitě (ale to nemám ověřeno) získat i nové čtenáře. Knihovna v Lounech dle mého názoru už překročila hranice „knihovny," je živým multifunkčním centrem, kde opravdu každý může najít prostor pro sebe.

Celá konference na mě dýchla velkým optimismem, ukázalo se, že i malé, ale opravdové nadšení dokáže přinést velké věci. Při rozhovoru s Adélou Dilhofovou z MZK v Brně, která celou konferenci organizačně zajišťovala, vyplynulo, že i další knihovny se například živým řetězem nechaly inspirovat a tak by to, alespoň podle mě, mělo být. Nechceme si krást nápady, ale vzít si příklad.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

1 komentář

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback