IKI 2011: Konference o nových směrech v informační společnosti

Dne 18. 1. 2011 se v univerzitním areálu v Praze 5 - Jinonicích uskutečnil již 4. ročník Konference IKI  - Informace, konkurenceschopnost, inovace.

Konferenci pořádala Česká informační společnost, o.s. ve spolupráci s Ústavem informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Ústavem vědeckých informací 1. LF UK a VFN a Národní technickou knihovnou.

Konferenci zahájila za všechny pořadatele Radka Římanová z Národní technické knihovny a Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy která také celou konferenci moderovala. Program byl rozdělen na tři bloky. 

Radka Římanová

Ing. Jan Vlachý (1937-2009) - jeho přínos scientometrii

Na úvod 1. bloku vystoupil Milan Špála z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy s přednáškou nazvanou Ing. Jan Vlachý (1937-2009) - jeho přínos scientometrii. Představil v ní život a dílo tohoto významného vědce, který v 80. letech dvacátého století vybudoval základy československé scientometrie (tehdy ještě nazývané naukometrie). Poukázal na jeho význam a přínos pro scientometrii, ale také na to, že byl více uznáván ve světě než ve své rodné zemi i na to, že bohužel nenašel žádného stejně významného pokračovatele.

Čipové karty proti zlodějům - elektronický doklad k vozidlu

Druhým vystoupením byla přednáška Jiřího Kofránka (taktéž z 1. lékařské fakulty UK) a Miroslava Svítka z Dopravní fakulty ČVUT s názvem Čipové karty proti zlodějům - elektronický doklad k vozidlu přednesená Jiřím Kofránkem. Tuto prezentaci uvedl mottem „ k čemu by technologie mohly sloužit, kdyby politici byli rozumní a dali na rady informatiků" a ukázal v ní, že lékař perfektně ovládající informatiku má co říci i k ryze technickému problému. Seznámil posluchače se současnými problémy s krádežemi aut a ukázal návrh řešení této situace - systém čipových karet. Popsal jeho fungování, technické řešení, kterým by ho bylo dosaženo, ale také problémy, se kterými se setkal při pokusu uvést tento model do praxe. Jak se ukazuje, tyto problémy nejsou jen technické, ale převážně politické a legislativní. 

Jiří Kofránek

Hummod - rozsáhlý model fyziologických regulací člověka jako podklad pro lékařské simulátory

Jiří Kofránek byl spoluautorem i následující přednášky, se kterou vystoupil Marek Mateják z Matematicko fyzikální fakulty UK. V přednášce nazvané Hummod - rozsáhlý model fyziologických regulací člověka jako podklad pro lékařské simulátory představil výukový model, jehož využitím se mohou studenti dokonale seznámit s fungováním lidského těla, s provázaností všech jeho systémů i tím, jak může být ovlivněno okolním prostředím. Mohou se přesvědčit, jak změna jednoho parametru dokáže ovlivnit fungování jednotlivých systémů i celého organismu. Model Hummod je využitelný nejen pro výuku, ale může sloužit i ke zkoumání chování organismu v různých, třeba i extrémních podmínkách. Marek Mateják předvedl jednotlivé části modelu a popsal výhody jeho struktury (hierarchický model, grafický kód, textový kód, možnost změny proměnných).

Schola Ludus pro 21. století - multimediální výukové programy na Internetu a možnost jejich kooperativní tvorby

V tématu výuky pokračoval Jiří Kofránek (1. LF UK) i v další přednášce, a to vizí celonárodního projektu výukového obsahu nazvanou Schola Ludus pro 21. století - multimediální výukové programy na Internetu a možnost jejich kooperativní tvorby s podtitulem „Dejme šanci české vzdělanosti". Nejprve pohovořil o problémech současného školství. Vidí je zejména v přílišné liberalizaci osnov a takzvaných rámcových plánech, v tom, že školy jsou finančně hodnoceny podle jejich plnění, aniž by bylo zohledněno, co žáci doopravdy umí. Povšiml si zvyšování počtu maturantů, ale tím zároveň i poklesu hodnoty maturitního vysvědčení (a také skutečnosti, že maturity z českých škol nejsou uznávány v jiných zemích). Jako drobný krůček k nápravě vidí právě vytvoření projektu, který by pomáhal využitím možností Internetu zábavnou formou (možnost využití textu, mutimédií, simulačních modelů, vzájemné interaktivity, možností spolupráce) motivovat mladou generaci k touze po vědění a umísťováním kvalitních materiálů na web by jí pomáhal tuto touhu uspokojit. Jako příklad podobného fungujícího projektu (i když zaměřeného na užší skupinu) uvedl příklad propojení výukových materiálů lékařských fakult - síť MEFANET.

Integrační nástroje pro zpřístupnění vědeckých databází

Dopolední blok přednášek uzavřel Vladimír Karen z Albertiny Icome Praha přednáškou Integrační nástroje pro zpřístupnění vědeckých databází, v níž posluchačům představil nové možnosti vyhledávání informací na webu. Tyto nové možnosti poskytují tzv. Discovery service, které pracují podobně jako například Google, ale dokáží prohledávat i hluboký web. Na příkladu vyhledávače Serials Solutions Summon názorně předvedl, jak práce s takovýmto nástrojem probíhá a jaké poskytuje výhody. Plná verze, dostupná od srpna 2009, indexuje 94000 titulů časopisu od více než 7000 vydavatelů, obsahuje více než 500 milionů unikátních časopisů. Ukázal rozdíly mezi vyhledáváním pomocí této nové generace vyhledávačů a federativním vyhledáváním (použití metavyhledávačů). 

Vladimír Karen

Oběd

WikiSkripta - otevřený web lékařských fakult

Po obědě, využitém účastníky konference k besedě o předvedených příspěvcích, následoval další blok. Ten zahájil Martin Vejražka z 1. lékařské fakulty UK přednáškou WikiSkripta - otevřený web lékařských fakult, kterou si připravil společně s Antonínem Šípkem, Čestmírem Štukou a Stanislavem Štípkem (všichni taktéž 1. LF UK) a ve které představil nástroj pro kooperativní tvorbu výukových materiálů, který společně vytvářejí Lékařské fakulty ČR a SR. Jde o projekt založený na technologii Wiki, který umožňuje podílet se na tvorbě výukových materiálů a spolupracovat s ostatními studenty a pedagogy na přípravě dalších materiálů potřebných pro výuku. WikiSkripta také pomáhají nahradit chybějící výukovou literaturu v některých oborech medicíny. Aby informace na WikiSkriptech byly důvěryhodné, jsou články postupně upravovány redakcí, kterou tvoří 60 studentů, a kontrolovány odborníky z lékařských fakult. Do tohoto projektu přispívají nejen studenti, ale na šesti fakultách též učitelé. Na tvorbě WikiSkript se podílejí všechny fakulty zapojené do sítě MEFANET.

e-Health projekty v 7. rámcovém programu EU 2007-2013

V dalším příspěvku se posluchači mohli seznámit s e-Health projekty v 7. rámcovém programu EU 2007-2013. Na toto téma hovořila Judita Kinkorová z Technologického centra AV ČR. Nejprve se věnovala samotnému pojmu e-Health a představila účastníkům České národní fórum pro e-Health (www. ehealthforum.cz). Pak se šířeji věnovala dokumentu E-Health Action Plan, jeho jednotlivým kapitolám a poté 7. rámcovému programu 2007-2013. Seznámila posluchače s jeho pěti částmi, zejména s nejdůležitějšími kapitolami „"Spolupráce" a „ICT". Posluchači se dozvěděli, do jakých programů 7. rámcového programu je zapojena Česká republika (IZIP, Diabetes, DIAdvisor) a jaká je e-Health strategie ministerstva zdravotnictví ČR.

Sociální sítě v knihovnách

Poslední přednáškou tohoto bloku byly Sociální sítě v knihovnách Štěpánky Tůmové ze Slezské univerzity v Opavě. V ní se nejprve pokusila definovat, co jsou sociální sítě - „společenské zřízení vyrobené z uzlů" nebo také "servery, pomocí nichž je možné mezi sebou komunikovat, sdílet obsah", poté přešla ke statistikám ukazujícím poměry počtu unikátních uživatelů sociálních sítí v různých zemích a využití služeb Googlu v letech 2007 a 2009, z nichž je jasný nárůst využití sociálních sítí, a mýtům, které jsou s používáním těchto sítí spojeny. Na závěr se pokusila ukázat, jaké výhody by mohlo využívání sociálních sítí přinést knihovnám.

Pátrání po exkluzivních dohodách v oblasti informačního sektoru v EU s důrazem na Českou republiku

Po krátké přestávce seznámil účastníky konference Aleš Pekárek (European Project a management, ÚISK FF UK) s průběhem Pátrání po exkluzivních dohodách v oblasti informačního sektoru v EU s důrazem na Českou republiku. Vysvětlil, o jaké exkluzivní dohody jde (jedná se o smlouvy mezi soukromým subjektem a státním subjektem o výhradním využívání informací veřejného sektoru) a proč pátrání po nich proběhlo. K tomuto průzkumu dala podnět direktiva PSI (Directive on the re-use of public sector information), kterou byly smlouvy tohoto typu od 1. 1. 2009 zakázány. Protože revize exkluzivních dohod proběhla jen v Nizozemsku a Velké Británii, byla napříč Evropskou unií zadána studie, jejímž cílem bylo zmapovat, jaké takovéto smlouvy jsou v jednotlivých státech uzavřeny. V České republice bylo provedení studie zadáno Agentuře pro evropské projekty a management, posudky byly vypracovány Právnickou fakultou Masarykovy univerzity. Studie prováděná v ČR byla z hlediska transparentnosti hodnocena jako „přiměřená", čímž předstihla hodnocení dalších států. Posluchači byli dále seznámeni s průběhem studie, metodikou jejího provádění, potížemi, které plnění takovéhoto úkolu přinášelo i s výsledkem, kterého bylo dosaženo. V České republice byly zjištěny dvě exkluzivní dohody (Celostátní informační systém o jízdních řádech a Obchodní rejstřík).

Analýza abstraktu odborných časopisů : materiálové a knihovnické vědy

Předposlední prezentací odpoledního bloku i celé konference bylo vystoupení dvou studentů ÚISK, Elišky Veselé a Viktora Dobrovolného, nazvané Analýza abstraktu odborných časopisů : materiálové a knihovnické vědy. Cílem této přednášky bylo seznámit účastníky konference s prací, kterou dělali pod vedením Alenky Šauperl (Izrael). V této práci porovnávaly 100 abstraktů ze dvou časopisů z obou skupin (materiálové vědy a knihovnické vědy) podle různých hledisek (počet kategorií, frekvence kategorií, počet slov aj.) a na závěr se pokusili vytvořit ideální abstrakt.

Informační a spisové služby jako outsorcingový produkt v automobilovém průmyslu

Jako poslední vystoupil Štěpán Štěpanovský (Ústav informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy) s přednáškou Informační a spisové služby jako outsorcingový produkt v automobilovém průmyslu. Studii o možnosti outsorcovat některé činnosti (komerční spisovnu-archiv, digitalizaci, věcné pořádání informací, spisové služby, informační služby, administrativní služby, skartaci) vytvořil Štěpán Štěpanovský pro firmu KOSTAL CR, spol. s r.o. jako student ÚISK FF UK z podnětu docenta Vlasáka. Nejprve se musel seznámit z činností zadavatelské firmy, poznat procesy a hierarchii organizace i problémy, které její uspořádání přináší. Po této analýze nejenže předložil návrh optimalizace podnikových procesů a navrhl, jak by bylo možno využít outsorcingu pro zefektivnění produkce, zvýšení flexibility a uspokojivější reagování a požadavky zákazníků, ale tuto činnost i zajistil. Navíc objevil i potenciál pro další možnosti outsorcování (personální služby, správa dokumentace, účetní služby, výkaznictví, správa smluv, správa pracovních instrukcí). Ve svém vystoupení zejména zdůraznil výhodu interdisciplinárního přístupu z pohledu informační vědy, který měl jako student tohoto oboru. 

Štěpán Štěpanovský

Přednáška Š. Štěpanovského

Po tomto posledním vystoupení se opět ujala Radka Římanová, poděkovala všem vystupujícím a rozloučila se s účastníky i hosty konference IKI 2011.

Fotogalerie a další materiály z konference budou vystaveny na http://www.cisvts.cz/default.asp?ch=546&typ=1&val=103711&ids=3871.