Konference „Kniha ve 21. století“ oslavila letos svůj desátý ročník

Zpráva pojednává o desátém ročníku Konference „Kniha ve 21. století“, který se uskutečnil 5. a 6. února 2014 v Opavě. Letošním tématem byly „Trendy rozvoje veřejných knihovnických a informačních služeb.“ Přináší přehled jednotlivých příspěvků, které na konferenci zazněly s vyzdvihnutím toho nejzajímavějšího.

5. a 6. února se v Opavě konal jubilejní desátý ročník konference Kniha ve 21. století[1]. Na jubileum si však musela konference dva roky počkat. Pravidelné konání mezi lety 2004 až 2012 se v loňském roce přerušilo. O to svěžeji po odpočinku vypadala. Tradiční pořadatelé Slezská univerzita v Opavě Filozoficko-přírodovědecká fakulta Ústav bohemistiky a knihovnictví, Svaz knihovníků a informačních pracovníků SKIP10 – Moravskoslezský a Olomoucký kraj a Moravská zemská knihovna nám pro letošní rok připravili téma Trendy rozvoje veřejných knihovnických a informačních služeb.

Harryho Pottera poráží Poseroutka

Po krátkém zahájení konference přišly na řadu přednášky a hned na úvod to byl samotný Vít Richter, který nám představil výsledky výzkumu České děti jako čtenáři v roce 2013. Brzy o celém výzkumu vyjde publikace v nakladatelství Host a 27. února je v plánu tisková konference, kde bude celý výzkum prezentován. Proto jsou následující informace určené zatím pouze knihovníkům.

Dlouhou dobu se výzkum zaměřený jenom na dětské čtenáře nekonal, naposledy v roce 2003 a navíc jinou metodikou, proto se výsledky nedají porovnávat stoprocentně. Loňského výzkumu se zúčastnilo 1 500 dětí ve věku 9 až 14 let v kvantitativní části. Mimo to, byly vedeny se skupinkami dětí řízené rozhovory v kvalitativní části.

A co jsme se zajímavého dozvěděli?

  • Na rozdíl od dospělých, kteří se leckdy vymlouvají na nedostatek času, děti popravdě přiznají, že je to nebaví.
  • Hlavním vzorem k přístupu ke čtení jsou rodiče.
  • Kniha je pořád nejčastějším dárkem.
  • Děti nemají nic proti doporučené četbě, ale chtějí mít na výběr.
  • Veřejné knihovny jsou nejčastějším místem získávání knih pro četbu.
  • Děti chodí do knihoven proto, že jsou tam hodné knihovnice (96 %), je tam klid (90 %), poradí jim (80 %), pro knihy (77 %).
  • Obecně děti méně čtou a již nemají své literární hrdiny.
  • Svoji pozici ztrácí Harry Potter a střídá ho Poseroutka.

Stresuje Vás více ticho nebo hluk?

Od dětí jsme se přesunuli k vysokoškolákům a z Čech na Slovensko. Pavel Rankov nám představil Trendy v informačním chování mladých lidí. Svým studentům zadal esej na téma jejich vztahu k televizi, a proč ji sledují. Pro 25 % z nich televize přehlušuje ticho, které je jinak znervózňuje. K tomu dodal, že jeho generaci stresoval spíše hluk. Jak jste na tom Vy?

Dále zkoumal mediální multitasking jako typické chování dnešních studentů. Připravil pro ně test na Facebooku, který mohli studenti vyplnit jenom během jednoho dne mezi 19. a 21. hodinou. Tedy úmyslně v době, kdy jsou studenti aktivní na více médiích. Nezáleželo mu na úspěšnosti, studenti dostali body jen za vyplnění. Test trval 15 až 20 minut. Na závěr testu pokládal otázky, co jiného  během testu dělali. Ze 76 studentů: 44 četlo zprávy, 26 posílalo zprávy, 12 telefonovalo, 8 sledovalo film/seriál, 3 hráli hry, 17 studentů dělalo jiné aktivity. Jen jediný student se soustředil výhradně na test.

Na konci přednášky zmínil, že 2,5 % populace jsou tzv. multitáskeři, kteří zvládají dělat více věcí najednou bez toho, aby některou aktivitu vnímali hůře. Ostatní to štěstí nemají a pozornost musí tříštit.

Jedna registrace = přístup do všech knihoven

V následujícím příspěvku nám Bohdana Stoklasová představila Centrální portál českých knihoven a jeho vliv na veřejné knihovnické a informační služby.

[2]

Proč Centrální portál vzniká? Chce zastřešit fondy a služby všech knihoven. Měl by umožnit jednotnou registraci do všech knihoven a online platby, koordinovat přístup k EIZ, poskytnout všechny knihovní katalogy na jednom místě. Dále by měl nabídnout tzv. velký index zahraničních databází a lokální index těch českých. Úplný přehled je možné najit na stránkách portálu[3] včetně průzkumů, které proběhly v roce 2013.

A co Centrální portál nenabídne? Nebudou všechny zdroje zdarma. Nenahradí knihovní systémy jednotlivých knihoven, maximálně katalogy. Nebudou se díky němu přebírat rychleji katalogizační záznamy.

V letošním roce se ještě bude nadále vyvíjet, od roku 2015 by měl následovat pilotní provoz. Plný provoz se zapojením většiny knihoven je vizí pro rok 2020. Budeme se těšit.

Dalším v řadě byl Milan Konvit a jeho Digitální informační prostory. Šlo spíše o teoretickou přednášku, která se svým zaměřením na předcházející moc nenavázala. Na závěr uvedl jako příklad digitálního informačního prostoru Mezinárodní dětskou digitální knihovnu.[4]

Poté jsem se již těšil na Adama Hazdru a jeho přednášku Jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou. Bohužel, došlo ke změně programu a Adama Hazdru jsme neviděli.

Jaká byla první světová válka?

Odpolední blok prvního dne zahájila Henrieta Gábřišová  s přednáškou Europeana 1914 - 1918 v slovenských knižniciach: ako sa digitalizuje "naživo.

Ke stoletému výročí začátku první světové války byla vyhlášená výzva ke sběru vzpomínkových materiálů. V celé Evropě proběhly tzv. sběrné dny, kdy lidé mohli přinášet vzpomínkové předměty vztahující se právě k období mezi lety 1914 až 1918. Akce byla velmi úspěšná a lidé byli rádi, že se měli s kým o své vzpomínky podělit. Celkem přineslo více než 7 tisíc lidí přes 90 tisíc předmětů. Na celou sbírku je možné se podívat na stránkách Europeany.[5] Veškerá díla jsou pro nekomerční využití zdarma. Zároveň je možné stále přispívat.

V Čechách se připravuje podobná akce k 25. výroční Sametové revoluce. Knihovny bohužel zaspaly a  organizace se ujaly muzea.

„Technika některým lidem život zpříjemňuje, jiným umožňuje“

Marcela Trýsková promluvila na téma Knihovna města Ostravy pro handicap. Příspěvek uvedla videem na téma interakce nevidomých a techniky.

[6]

Po videu představila, jakým způsobem se snaží Knihovna města Ostravy vycházet vstříc handicapovaným uživatelům. Například donáškovou a zásilkovou službou, aktivitou na Bezbariérové knihovně.[7] Snaží se o vznik standardu blind friendly, právě probíhá jeho schvalování. Dále vyzdvihla spolupráci s odbornými organizacemi, jako jsou SONS[8], Tyfloservis.[9] Ty jim pomáhají školit pracovníky praktickými ukázkami a vyzkoušením pomůcek.

Petr Žabička nastolil spoustu otázek k další diskuzi v příspěvku Nové knihovní portály a integrace knihovních systémů

  • Jak dostat do souborných katalogů nejen bibliografický záznam, ale i informace o exemplářích? Jak s tím pracovat, zjistit dostupnost jednotlivých exemplářů?
  • Opravovat chyby v datech? Pokud se záznam kvůli chybné čárce v záznamu nepřijme, koncový uživatel má smůlu.
  • Propojení jednotlivých bibliografických záznamů.
  • Jazykové rozhraní – anglické ekvivalenty ano, ale co například u německých knih? Anglicky, česky,…
  • Pole 856 pro odkazy – co se starým, nefunkčním odkazem?
  • Zohledňovat odkud se uživatel přihlašuje? Pomůže v případě EIZ. Dostane jen ty, které má přístupné.
  • Jak na objednávání knih?

Opět zmínil jednotnou identitu pro všechny knihovny. Cestou může být i mojeID,[10] popřípadě eduID.[11] Přidal představení tří souborných katalogů: www.cistbrno.cz[12], www.historickefondy.cz[13]www.narodnifonoteka.cz.[14]

Lenka Duchoňová představila další pokus se studenty na téma Percepcia textu a multitasking. Zkoumala, jestli se při multitaskingu snižují kognitivní schopnosti a analytické myšlení textu. Žáci měli psát dvakrát stejný test, jednou v klidu a jednou s hudbou. Výsledky byly srovnávány z hlediska porozumění a porozumění v kontextu. Závěr byl, že je úroveň porozumění textu stejná i při multitaskingu. Musím říct, že mě podobný test moc nepřesvědčil. Když někde hraje hudba a já se na ni nesoustředím a zaměřím se na jinou činnost, není to skutečný multitasking.

Monika Oravová představila v příspěvku Spolupráce paměťových institucí v Digitální knihovně MSK, jak vznikala Digitální knihovna MSK.[15] Jde o velký projekt financovaný Evropským fondem pro regionální rozvoj, na kterém spolupracovalo více paměťových institucí z celého kraje.

Banííík Ostrááva!

Jarmila Burešová uvedla svůj příspěvek Máme a chceme služby pro všechny? - ankety, průzkumy, výzkumy v Knihovně města Ostravyoriginálně videem s chorály fotbalových fanoušků Baníku Ostrava.  Skandování Banííík Ostrááva probralo zaručeně všechny posluchače. Pro dokreslení atmosféry si lze pustit podobné video.[16]

Na příkladu právě fotbalového Baníku a atletické Zlaté tretry[17] ukázala přednášející, že nelze dělat služby tak, abychom uspokojili všechny. Knihovny se o to přesto snaží. Lépe je zjistit, co naši uživatelé chtějí a to jim poté poskytnout. Služby, které nemáme/neumíme je lépe přenechat někomu jinému.

K zjišťování potřeb využívají v knihovně celou řadu nástrojů: benchmarking, pravidelné ankety, Facebook, průzkumy spokojenosti, mystery shopping,[18] apod. Právě mystery shopping v podání studentů knihovnických oborů podle Jarmily Burešové není ideální, neboť samotní studenti již nejsou nezaujatí a jsou ovlivnění knihovnictvím.

Rostilav Krušinský bilancoval v příspěvku Digitalizace na objednávku - služba EOD po pěti letech. Služba EOD[19] se během pěti let stala poměrně známou. Proto jen v krátkosti. Lze si objednat jakoukoli knihu vydanou mezi lety 1500 – 1900, která již nepodléhá Autorskému zákonu a knihovna vám ji naskenuje a pošle. Paušální poplatek je 200 Kč + 5 Kč za jednu stránku. Zajímavé pro vás může být to, že když se kniha jednou naskenuje, pro všechny ostatní již je zdarma. Takových knih je zatím přes 11 tisíc. Novinkou je možnost si naskenovanou knihu nechat vytisknout.

Ludmila Prokopová nám ukázala Databanku vzdělávacích programů – pomocníka i rádce,která by měla sloužit jako místo setkávaní, sdílení nápadů a inspirací. Databanka vzdělávacích programů[20] je databází úspěšných knihovnických akcí, které si mohou registrované knihovny „vypůjčit“ nebo se inspirovat. Každý program vzniká pod CC licencí a v souladu s Autorským zákonem.

Zuzana Gacíková ve svém příspěvku Projekt Paměť Slovenskapřestavila Centrum excelentnosti.[21]

Jan Matula mluvil o Kompetencích informačního profesionála a o svém výzkumu možnosti uplatnění absolventů knihovnických škol v komerční sféře, zatím bohužel bez konkrétních výsledků. Tím uzavřel první den konference.

„Knihovny hrají důležitou roli ve znalostní ekonomice“

První příspěvek druhého dne přednesl Richard Papík na téma Informační služby budoucnosti a role knihoven. Pozastavil se nad tím, že tématu se nevěnují knihovnická periodika, spíše musel hledat v jiných oborech. Nicméně je spíše optimistou. Stejně jako Barack Obama, který je autorem výroku v nadpisu odstavce. Přidává k tomu další argumenty jako digitalizaci, spolupráci a zasíťování knihoven. Knihovny jsou tím nejlepším na trhu digitalizace, nikdo to nedělá lépe a systematičtěji. Google je fajn, ale je to soukromý subjekt a zítra být nemusí. Navíc dodává pár rad, být inovativní, ale zároveň být svůj, neprodávat zmrzlinu. Knihovny dle něj mají myslet globálně, ale jednat lokálně. Závěrem své přednášky nám pustil video, jak bude vypadat běžný uživatel v budoucnu[22].

Je libo řízek v knihovně?

Jednu z nejznámějších veřejných knihoven a její aktivity pro místní komunitu představila Blanka Tauberová v příspěvku Děti, rodina, komunita (Sedlčany)

Existuje ideální veřejná knihovna? Pokud myslíme menší veřejnou knihovnu, tak ta v Sedlčanech se ideálu hodně blíží. Samotná čísla hovoří za vše.

Přes 600 akcí za rok, přes 50 % obsloužených obyvatel města, 66 % všech dětí chodí do knihovny. A proč jsou tak úspěšní? „Myslíme jako rodina. Vždy jsou na prvním místě děti.“

Jednoduše nelze ani vyjmenovat všechny akce, které knihovna pořádá. Proto se raději sami podívejte na stránky knihovny,[23] co vše tam mimo řízků lze najít.

Halina Molinová nám přiblížila projekt výstavby nové budovy knihovny v příspěvku Marketingově řízená Regionální knihovna v Karviné. Jaké starosti a radosti přináší nová knihovna? Mimo jiné přes dva tisíce nových čtenářů, kteří předtím nikdy v knihovně nebyli.

Věra Pilecká poradila, jak na rychločtení v příspěvku Zlepšování parametrů čtení prostřednictvím metod rychlého čtení.Velmi úspěšný projekt Rozečti.se[24] si myslím, již není potřeba více představovat. Díky dobré propagaci a spolupráci s knihovnami, s ním má již jistě hodně lidí vlastní zkušenost.

Kateřina Janošková nám řekla, Jak na čtenáře v MVK a čím láká knihovna ve Vsetíně?Různé skupiny návštěvníků mají různé požadavky. Navíc se zlepšujícími službami knihovny se dále zvyšují i nároky na knihovníky. Hlavní, co je potřeba si uvědomit je, že do knihoven lidé chodí, protože chtějí a ne protože musí, jako na úřad.

V přednášce Zuzany Bornové Automatizace neprofesionálních knihoven nutnost či luxus?došlo i na regionální knihovny. Dozvěděli jsme se, proč si Opava zvolila právě REKS(Regionální knihovní systém od firmy LANius)

Adéla Dilhofová představila On-line kurzy pro vzdělávání v oblasti služeb. E-learningů pro knihovníky je již celá řada. Například na katalogizaci je možné využít kurzy Národní knihovny,[25] a Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě nabízí Knihovnické minimum.[26] Konkrétní e-learning pro služby zatím chybí. To se má změnit a my se v brzké době na jeden můžeme těšit.

Xbox pro seniory

Emília Antolíková před svým příspěvkem Senioři a dobrovolnictví v knihovnách začala chvilkou poezie, což bylo velmi účinné.Všichni se ztišili a zaposlouchali do zajímavého povídání. V knihovně ve Vranově[27] na Slovensku se v poslední době zaměřili také na seniory a jsou v tom úspěšní. Zejména jejich pohybový workshop pro seniory.

Úspěch slavili také s velmi netradičním spojení Xboxu a seniorů.  I této herní konzoli navazují senioři s dětmi další vztahy. Přednášející se rozloučila pozitivní větou. „Knihovna je místo dostávání a dávání a díky tomu přežije.“

Co opravdu víme o dětech?

Lenka Janoušková nás svou přednáškou, Projekt KIDMAP – vývojová psychologie dětí, přenesla opět k dětem. Projekt mapuje vývoj a potřeby dětí ve věku dvou až dvanácti let. Přesto jsou cílovou skupinou dospělí, kteří mohou díky stránkám projektu[28] zjistit, co děti chtějí a potřebují. Připravila si pro nás i jedno povedené video.[29]

Tomáš Oliverius nám poradil, jak řešit mezigenerační konflikty v přednášce Komunikace, etiketa a řešení konfliktů napříč generacemi.A to nejen v generacích mladí, dospělí a staří, ale také v generacích podle období narození. Tichá generace 1925-1945, baby boomers 1946-1964, generace x 1965-1980, generace y 1981-2000, generace z 2000 a později.

Jana Galášová představila v příspěvku Možnosti literárních kavárenČítárnu a kavárnu Avion[30] v Novém Jičíně. Patří podle Vás kavárny do knihoven?

Kateřina Homolová informovala v příspěvku Knihovna v mezigeneračním pohledu - výzkum významu a smyslu knihovny v pojetí dětí a dospělých o výzkumu, který provádějí její magisterské studentky na Slezské Univerzitě v Opavě. V příštím roce se můžeme těšit na první výstup a jednu monografii.

Poslední přednášku konference Standard není jen norma nám přednesla Marie Šedá. Krátce představila standardy pro knihovny, které vycházejí z manifestu IFLA a mají být základem pro dobrou knihovnu. Konkrétní znění a další informace lze nalézt na webu Národní knihovny[31]. Standardy lze použít jako podklady k argumentům na zřizovatele.

Díky špatně nastavenému časovému harmonogramu jsme si již neposlechli Janu Brožovskou Onderkovou a její Veřejné knihovny, jejich služby a čtenáři v meziválečném Československu. Její přednáška byla zrušena.

Knihovny současnosti v malém

Celá konference mi připomínala Knihovny současnosti v malém. Obsahově zajímavé a pestré přednášky, velmi dobré zajištění prostor, materiálů, občerstvení. Zkrátka všechno bylo jak má.

Jediné, co bych vytkl, byly problémy s časovým harmonogramem. Nedodržování stanovené doby přednášky bývá u přednášejících nešvarem, který se ani této konferenci nevyhnul.

Vzít v úvahu spojení všech účastníků a podle toho rozvrhnout začátek i konec by také nebylo marné. Brzký začátek prvního dne, je docela problém pro většinu dojíždějících a na špatně zorganizovaný konec konference vzhledem k jízdním řádům doplatila poslední přednášející.

 


Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

3 komentáře

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
20. 2. 2014

Moc pěkný článek :)

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
21. 2. 2014

souhlas, super se to čte.

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback