Konference LinuxAlt

Zpráva z šestého ročníku konference LinuxAlt, která by se dala nazvat osvětovou a vzdělávací přednáškovou akcí, se zaměřením na Linux a ostatní otevřené operační systémy, svobodný software a svobodné komunikační technologie. Akce byla zaměřena na open source software (OSS), free software (FS) technologie s hlavním zaměřením na operační systém GNU/Linux.

Úvod

Šestý ročník konference LinuxAlt proběhl ve dvou víkendových dnech 5.-6. listopadu 2011 v budově fakulty informačních technologií VUT v Brně. Konference se uskutečnila za podpory Linux v Brně, FIT VUT, Red Hat a Liberix. Tento Linuxový víkend přinesl informace o novinkách v open source a free software světě. Oproti loňskému roku se z kapacitních důvodů přednášky přesunuly do nové budovy, která měla místnosti pro větší počet lidí. I přes to byly při některých přednáškách sály zaplněny a dokonce i pro pár lidí místa chyběla.

Příspěvky, které byly odpřednášeny, vybírali sami posluchači konference již dva měsíce předem na stránkách www.linuxalt.cz. Nakonec organizátoři zvolili systém dvou přednášek ve stejnou dobu. Posluchač si tedy musel vybrat, kterou přednášku si zvolí a při takovém výběru témat to byl opravdu problém. Člověk mohl často na chodbách zaslechnout i postesknutí nad tím, proč lidé nemohou být na dvou místech zaráz.

Během dvou dnů konference bylo k dispozici 27 témat, avšak z důvodu dvou místností se výběr zúžil na 14.

 1.     Mobilní hračky (alespoň částečně)

Konferenci zahájil Jaroslav Řezník svojí přednáškou na téma Mobilní hračky. Na tuto přednášku jsem se těšila a jsem ráda, že byla moje očekávání splněna.

Svoji prezentaci Řezník pojal jako takový průřez mobilními zařízeními, které jsou dostupné s Open Source operačním systémem. Diváky navnadil především soutěží o předem neznámý produkt, který mohli získat odkrytím políčka s tématem, o které se zajímají. První hračkou a i vybraným tématem bylo GTA04, které je však zatím ve vzdálené budoucnosti a proto se mu přednášející dále nevěnoval.

Hned dalším odkrytým tématem byla Nokia N950, která byla zároveň Jackpotem, a šťastný posluchač vyhrál slušivé tričko. Tento typ telefonu Řezník porovnával s N900, rozdíl byl znatelný nejen ve velikosti, ale i v eleganci, velikosti displeje a přidanou klávesnicí. Obrazovka u N950 je rozdělena na 3 základní plochy, které se prolínají s jednotlivými aplikacemi. 

Řezník popsal:

Telefon neobsahuje žádné HW nebo SW tlačítko pro vracení se zpět na hlavní obrazovku, tak jako je tomu u jiných telefonů. To je zde nahrazeno pouhým pohybem jako při prohlížení obrázků, který tuto funkci nahrazuje.

Tento telefon má i výhodnou aplikaci pro řidiče, která nahrazuje klasickou GPS do auta a je provedena ve 3D.  Zakončením ukázky tohoto produktu byl pokus o propojení pasu a telefonu. Tento pokus byl zdařilý, a tak následovala ukázka oblíbené hry Angry Birds, ale ve verzi Magic, kde pomocí funkce NFC a dalšího telefonu nebo pasu se otevře další level. Řezník uvádí:

Pokud chcete otevřít další level v této hře, potřebujete v rodině někoho kdo vlastní N950 a jeden nebo dva pasy.

Dalším produktem byl WeTab, který by se dal zařadit mezi větší tablety, a cenově se pohyboval kolem 700 Euro, v dnešní době se dá sehnat i za třetinovou cenu. Uživatelské rozhraní je vzhledově velmi odlišné od ostatních podobných zařízení, zde je to mřížka aplikací, kdo které si může sám uživatel nahrávat svůj oblíbený widget.

Poslední „hračkou", kterou Řezník představil, byl HP Veer, který je v zavřeném stavu menší než klasická VISA karta, ale i přes to obsahuje výsuvnou QWERTY klávesnici, u které přednášející uvedl:

Která je tak malá, že se na ní nedá prakticky psát, ale lepší než nic.

Řezník svoji prezentaci zakončil pozvánkou na konferenci, která se uskuteční přibližně v lednu příštího roku.

2.     Kinect pro Xbox 360 a GNU/Linux

Dopolední blok zakončil svojí přednáškou Ladislav Hagara o Kinect snímači pro Xbox. Pro začátek představil počítač ve sci-fi filmu Minority report, který je představou budoucnosti, avšak dnešní Kinect se této představě začíná podobat. Hagara dále ukázal, z čeho se skládá rozložený Kinect, který obsahuje jak snímač, tak vysílač v infračerveném rozhraní, což slouží pro tzv. detekci vzdáleností objektů od Kinectu. Systém také obsahuje kameru, čip, motorek a 4 mikrofony pro snímání zvuku, tak aby se dalo rozeznat, kde dotyčný stojí.

Kinect

Následně přednášející nabídl historii softwarové vybavení Kinectu.

Společnost Adafruit Industries se rozhodla, že podpoří vývoj svobodného ovladače pro Kinect. Zároveň vyhlásila soutěž o 2000 USD, později po žalobě Microsoftu zvýšila částku na 3000 USD. Tuto soutěž vyhrál Héctor Martín Cantero, který do 3 dnů po otevření krabice s Kinectem vytvořil požadovanou aplikaci.

Část přednášky Hagara věnoval průřezu podpůrných prostředků pro Kinect, které uvedu jen ve zkratce:

  • Libfreenect / glview, klasická webkamera, která snímá i hloubku obrazu. Díky tomu je jasné, která část obrázku je blíž ke snímači. Pomocí ní se dá vytvořit 3D objekt, který lze otáčet a dále s ním pracovat. Při použití více snímačů lze vytvořit i 3D scanner. To však řeší pouze problematiku hloubky, ale ne detaily, jako gesta atd.
  • PromeSense NITE, platforma pro snímání pohybu a tím ovládání aplikací a her. Pomocí úprav zdrojového kódu se dá z jednoduchých výběrů boxu změnit na hraní her.
  • Animata je open-source real-time software určený pro přenos našich pohybů přes OSC protokol na animovanou postavu.
  • Depthjs- ovládání webového prohlížeče pomocí Kinectu, Javascript. Reaguje na pohyb prstů ne na celou postavu. Přednášející uvedl jako příklad vysavač, kde můžeme pouhým pohybem ruky naznačit, co po vysavači chceme.
  • Kinect Magic Knight je rozšířená realita bojovníka za použití Kinectu.

Svoji prezentaci zakončil praktickými ukázkami na slečně z publika, která si vyzkoušela nejen virtuální kreslení, ale i střelbu z luku.

3.     Linux ve 30km nad zemí

Jako první téma z odpolední část konference jsem si vybrala téma Linux ve 30km nad zemí, přednášku si pro nás připravil Maroš Zaťko, který hned v úvodu uvedl, že se jeho přednáška týká projektů vesmírného zkoumání na Slovensku.

Ideou bylo vytvořit balón, který by se dal dostat do určité výšky (původně 40km, nakonec 26km), kde by získal potřebná data a po té by se ho dalo zpět dostat bezpečně dolů, to vše za pomoci open-source softwaru.

Komunikace probíhala pomocí komunikačního modulu na bázi vysílačky.  Balón také obsahoval i „detektor prdnutého balóna", který byl v konečné fázi neužitečný. Přednáška byla pojata velmi humornou formou, ale možná právě díky tomu jsem se moc podstatných informací nedozvěděla.

Zaťko nejdříve popsal obsah balónu: USB, 2xflash, webkamera, GPS; příjem: obyčejné vysílačky, zvuková karta, vlastní dekódovací software, audacity; vizualizace: vlastní software (Python, GT, mapové dlaždice z Google maps) a Google Earth, kde se zakreslovaly značky, kudy se balón pohyboval. Po té vysvětlil celý postup vypouštění, kontroly a konečného hledání balónu.

Vypouštění balónu

Balón byl vypuštěn s domněním, že je vše v pořádku, pohyb se měl sledovat pomocí open-source softwaru propojeným s GPS, který v ČR funguje s přesností 2-3km (v jiných zemích i 6-10km). Avšak hned po startu nastaly problémy s GPS modulem, který se vyřešil pomoci restartu každých 20 minut. Dalším nečekaným problémem bylo ukládání pořízených snímků na několik flash disců, ty se však při každém restartu přepsaly, takže z celé akce neexistuje jediná fotografie. V tuto chvíli mi již přednáška připomíná příběhy Járy Cimrmana.

Zaťko v tuto chvíli prohlásil:

Už od začátku jsme měli pocit, že něco není dobře.


A to se hned potvrdilo, když realizační tým zjistil chyby ve výpočtu souřadnic, které proběhly po začátku klesání balónu.

Po přepočtu souřadnic jsme se vydali do Maďarska s domněním, že v Maďarsku kopce nemají, ale zjistili jsme, že mají - jeden - a z něj Maďaři udělali národní park. Po třech hodinách jsme hledání vzdali.

Ve zkratce shrnu další chyby, které nastaly, protože podle Zaťka jich bylo opravdu hodně:

  • balón měl poslat sms se souřadnicemi, místo toho týmu přicházely prázdné sms
  • po týdnu zoufalství přišlo na řadu Audacity, tedy odposlech nahraného zvuku stylem toto je pravděpodobně 0 a toto 1
  • po dalším týdnu nalezen modul v poli, které bylo zatopené a zabahněné
  • všechna protiopatření, aby se balón nezamotal a dostatečně se nafoukl padák, selhaly, avšak modul přežil

Na závěr nám Zaťko ukázal sesbíraná data, která ovšem sesbírali špatně, takže se omluvil stylem:

Vidím, že se něco událo, ale nevíme přesně co to je.

Když ještě dodal, že balón koupil za dobrou cenu na eBay, bylo v publiku velmi rušno.

4.     GNU Radio aneb „hackněte" si elektromagnetické spektrum

V odpoledních hodinách bylo posluchačům představeno GNU Radio. Jaroslav Škavrda jakožto přednášející nás v úvodu seznámil se schématem klasických rádií a po té se softwarově definovaným rádiem (SDR) a kognitivním rádiem. Avšak i přes velké očekávání byla pro mě, a dokonce i pro posluchače více Linuxově zaměřené, přednáška velmi nezáživná a příliš odborná co se týče fyziky a matematiky. Jak jsem zaslechla v řadách za sebou:

Laik si z přednášky odnese pouze zalehlé uši od příšerných zvuků vycházejících z reproduktorů.

Což mohu opravdu potvrdit.

Avšak jen pro zajímavost uvedu pár informací, které jsem z této nezajímavé přednášky získala:

GNU Rádio slouží také pro testování komerčních přístrojů, může se tímto systémem simulovat rušení interference. Přes GNU Rádio přidáme šum a uvidíme, jak se s tím testované přístroje vypořádají. Dále je možné toto rádio použít jako amatérské rádio, jako pasivní radar, sledování GSM terminálů pro vyhodnocování pohybu například: chování osob (odposlech), statistická analýza, nezvyklé vzorce chování, letiště, nákupní střediska (kdy přicházejí, kdy odcházejí a kudy prošli). V praxi například slouží, jako otevřený systém pro pozemní stanice mise Agile.

5.     Android je taky Linux

Poslední přednášku prvního dne zahájil Adam Štrauch z Root.cz a Rosti.cz. V této přednášce nám vysvětlil proč je bootování v mobilních telefonech nebezpečné, a když už bootovat tak jak.

Proč vlastně bootujeme?

Ze zařízení chceme dostat maximum, cítíme se na cestách sami, potřebujeme mobilní server, zrovna se nudíme, telefon vydrží moc dlouho a je v něm moc místa, v telefonu je málo místa, lepší bezpečnost firewallem, abychom zjistili, že Android je Linux. To vše nám přednášející nabídl jako možnosti proč si telefon „vylepšit". Oficiálně však přijdeme o záruku a je zde možnost nevratného poškození telefonu.

Štrauch také upozornil, že ne všechny telefony mají „veřejná" zadní vrátka. Například firma HTC si pečlivě chrání informace, jak se do nitra telefonu dostat. Protože rootovat telefon vlastně znamená získat oprávnění „superuživatele" a přístupu do celého telefonu.

Po technické stránce, kdy přednášející ukazoval, jak se dostat do telefonu a jak vrátit možné chyby, se dostal i k části k čemu může takový telefon s Linuxem sloužit. Jako příklad uvedl Hostingový ARM server, kde v případě spojení několika telefonů můžeme nahradit nákup klasického serveru. Ten můžeme využít například pro blogy, weby, databáze...

Na závěr Štrauch upozornil, jak je nebezpečné zasahovat do mobilních telefonů z důvodů nevratného poškození. Nakonec zazněla otázka z publika:
"Kolik telefonů už Vám skončilo jako cihla?"
Odpověď: „Ani jeden, zatím jsem všechny rozjel."
Komentář z publika: „Autem?"

Druhý den

1.     Myšlenkové mapy v Linuxu

Druhý den konference zahájil svojí přednáškou Michal Černý z Přírodovědecké fakulty MU a redaktor serveru myslenkove-mapy.cz. Černý hned na začátku uvedl, že myšlenkové mapy se staly nezpochybnitelným fenoménem a používají se k rozvoji kreativního myšlení, ke studiu nebo kooperaci na projektech. V přednášce byly nastíněny i možnosti využití těchto map a open-source SW pro jejich tvorbu. Historie těchto map sahá až do roku 232 n.l.

Myšlenkové mapy

Po představení myšlenkových map a jejich historii, se přednášející zmínil o důvodech, proč myšlenkové mapy využívat. Jako hlavní důvod uvedl dekompozici problémů a zviditelnění chodu myšlenek.

V případě práce v týmu může myšlenková mapa usnadnit spolupráci více osob na řešení problému.

Takovéto mapy bychom měli tvořit pomocí určitého systému, tak abychom se v něm v budoucnu vyznali, ale zároveň by to měl být náš osobitý systém tvorby (kreslit od středu, barevnost, velikosti písma, obrázky). Velmi důležitý je však cvik a soustavnost, aby nám kreslení přišlo co nejvíce přirozené.

Ne na každý problém se myšlenkové mapy hodí, například k pochopení pohádky O červené karkulce nám myšlenkové mapy rozhodně nepomohou. (pozn. lineární příběh)

Černý dále mapy rozdělil na ty, které jsou kreslené na papír a počítačové. K těm počítačovým přidal HyperPhysic, což je učebnice fyziky, která je celý vytvořená formou myšlenkové mapy. V případě kreativních prezentací na bázi myšlenkových map je dobré použít online software Prezi.

Do zdarma dostupného SW zařadil také FreeMind, Labyrinth Maps a Semantik. Jednotlivé programy se liší přístupností, vzhledem i manipulací. Jako hlavní open-source SW přednášející zmínil FreeMind, který sám osobně používá. Obsahuje velkou škálu podpůrných aplikací, jako přidávání obrázků, vkládání formátovaných poznámek.  Export z FreeMindu je možný do různých formátů: HTML, JPG, PDF...

Dalším softwarem, na který Černý poukázal, byl Semantik. Výhodou je, že z myšlenkové mapy umí vytvořit lineární strukturu. Přednášející také představil jeden z placených SW a to XMind, což je profesionální software, který slouží především pro firmy, které mohou do těchto map přidávat i zvukové komentáře, nebo mapy sdílet. Posledním softwarem, který Černý zmínil, byl VYM, který je určený především pro informatiky, kteří vyžadují jednoduché a rychlé použití. Velkou výhodou je práce s počítačovými zkratkami a velkou škálou exportních formátů.

V další části své prezentace se přednášející zaměřil na řízení projektů a znalostní management. Kde díky myšlenkovým mapám můžeme mít dobrý přehled o tom, co kdo v projektu dělá. Dají se dobře využít při SWOT analýze a jsou velmi dobrým nástrojem pro prezentaci. Velkým tématem v oblasti myšlenkových map je rozvíjení kreativity (iniciuje mozek k hledání nových souvislostí) a k hledání nových vazem mezi uzly či novými tématy.

Svoji prezentaci Černý zakončil odpověďmi na otázky : ,,Proč tedy Mind Maps?" Je to zábavné, rozvíjí kreativitu, dobře se s nimi prezentuje, zlepšují paměť a jsou jednou z cest jak dělat věci netradičně.      

2.     Nešahej na červený čudlík, aneb jak dokumentovat vlastní projekty

Dopolední nedělní blok zakončili svojí přednáškou Florián Nadge a Petr Kovář. Přednáška měla být pojatá dle programu zábavnou formou, avšak mně osobně to nijak zábavné nepřišlo.

První části se ujal anglicky přednášející Florián Nadge, který se zaměřil především na open source software, který se dá použít pro psaní textů a dokumentaci. Já jakožto Linuxový laik jsem se však moc novinek nedočkala. Nadge zmínil LibreOffice a OpenOffice.org jako základní textové editory, které lze nahradit pro publikování DocBookem nebo Latex, který je jednoduchým programem pro tvorbu perfektních dokumentů. Přednášející svoji část zakončil aplikací MediaWiki, která je populárním free web-based wiki softwarem, který je napsaný v PHP a je optimalizován pro jakkoliv různě velké projekty.

Na další část přednášky si vzal slovo Petr Kovář, který rozšířil již zmínění DocBook o bližší informace.

Jedná se o velmi rozšířený formát, pro technickou dokumentaci. Je založený na XML, a jedná se o průmyslový standart, který má velké rozšíření použitelnosti. 

Jako většina příkladů tady je i DocBook open-source. Velkou výhodou je, že se píše soubor jako XML a po té se dá převést na HTML, PDF a další. Další velkou výhodou DocBooku je především to, že umožňuje velmi snadno a efektivně psát ve formě knih (rejstřík, kapitoly atd.). Tedy je vhodný pro komplexní dokumentaci ve stylu knih.

Po DocBooku se přednášející zaměřil na Mallard, který je založen na Markup XML jazyku a je tvořen za uživatelské výpomoci. Je vyvinutý projektem Gnom documentation a jedná se o open-source software. Není však vhodný pro psaní uživatelských příruček, ale obsahuje hodně výstupních formátů (HTML, LaTex).

Jako poslední software představil Pros, Cons a Publican, který je vyvinut Rad Hatem a slouží pro vytváření a publikování dokumentace spolu s programem DocBooks. Pros a Cons jsou velmi jednoduché programy projektu GNOM, které však nenabízejí takové možnosti exportu do různých formátů jako například DocBook.

3.     Prezentace projektů brněnského Red Hatu

Tak jako včera měl i dnes na konferenci prezentaci Rad Hat, který spolupracuje s MU, VUT a pomáhá studentům s bakalářskými a diplomovými pracemi a další spoluprácí. Další činností je pořádání kurzů a přednášek. Jiří Eischmann podal svoji prezentaci jako nábor nových zaměstnanců do svých řad.

4.     OpenStreetMap - Svobodná wiki mapa světa

OpenStreetMap přišel představit Michal Páleník s tím, že jde o pokus o vytvoření svobodné wiki mapy světa. Dnes v roce 2011 má 481 153 přispívajících uživatelů do projektu. Mapa se skládá ze tří prvků, bod (semafor, brod, restaurace), čára (cesta, silnice, řeka) a relace. Díky tomu, že mohou přispívat uživatelé, existuje zde podrobné zobrazení měst, které jiné světové mapy nemají. Páleník uvedl např. pásmo Gazy. Tato přednáška byla jedna z těch, které mě zaujali nejen obsahem, ale i praktickou formou podání.

Páleník jednotlivé mapy představoval názorně a s komentářem, jak je možné je upravit či přizpůsobit svým potřebám. Uvedu ty nejzajímavější z nich.


Open source mapy

OpenSeaMap - mapa tratí lodí, která byla vytvořena jako reakce na chybějící open-source námořní mapu. Časem by měla obsahovat nejen trasy lodí a možné překážky, ale i obchodní místa, restaurace...

OpenOrienteeringMap - mapa vytvořená speciálně pro orientační běhy, chybějí názvy ulic a má jinou barevnou strukturu

OpenPisteMap - open-source mapa určená pro milovníky zimních sportů. Obsahuje sjezdovky a jejich označené nejen pro lyže, ale i snowboard a také trasy pro běžky.

Hiking  - turistika.freemap.sk. Turistická mapa v kvalitním rozlišení. Pro uživatele je výhodou, že si mohou vytisknout pouze požadovanou část mapy.

Že nejsou open-source mapy potřebné? Například při zemětřesení na Haity těchto map využívali ve velkém rozsahu a to tím, že si záchranáři označovali na mapě domy, které už byly prohledané.

Open-source mapy se dají dobře tisknout, v různých velikostech, formátech (kniha, letáček...), problémy nastávají pouze v případě ukládání nových informací. Nejčastější jsou směrovací problémy a například: v případě propočtu času trasy (může obsahovat kopce, semafory, schody, člověk se po delší trase unaví...) nebo při tvorbě textové opory: zabočte vlevo - co to z pohledu uživatele znamená.

Na závěr Páleník uvedl open-source mapy pro mobilní telefony a to: Modrana, Maep, Mpazen, Marble, Mapdroid a programy pro úpravu a vkládání nových dat: Potlatch, Josm, Merkator, Mapzen POI Coller (restaurace, hospody...pouze body).

Pomocí megafonu zakončil Páleník přednášku heslem: „Editujte tie data!"

5.     Elektronické podpisy

Mojí poslední navštívenou přednáškou byly Elektronické podpisy. Rudolf Klusal pojal přednášku jako seznámení s elektronickým podpisem všeobecně. Nejdříve rozlišil pojmy identifikace, autentizace, autentifikace, autenticita a autorizace. Po té vysvětlil dva typy šifrování a to na symetrickou a asymetrickou kryptografii. Kdy je rozdíl především klíči. V případě symetrické je klíč pro šifrování a pro dešifrování stejný. Oproti tomu asymetrická kryptografie, kterou využívá právě elektronický podpis, má klíče dva. Následně laickým posluchačům zamotal hlavu veřejným a soukromým klíčem. Přišlo mi, že kdyby použil nějaký jednoduchý obrázek, publikum by problematiku lépe pochopilo. V tuto chvíli bylo vidět, že někteří opravdu tápou.

Po tomto dlouhém úvodu se již Klusal věnoval především certifikátům, používaným k elektronickému podpisu a jejich důvěryhodnosti.

Na závěr přednášející uvedl možnosti, kde si elektronický podpis obstarat, jako první byl Post Signum, který nabízí Česká pošta a po té Versign.

Závěr

V pořadí šestá konference úspěšně skončila a oproti loňskému roku, musím říci, že byla kvalitnější a výběr témat byl pestřejší. Také bych ráda pochválila registraci účastníků, která probíhala na začátku každého dne. Byla rychlá (žádné zbytečné čekání) a ještě jsme obdrželi časopisy, blok a propisku. Což se mi vzhledem k zajímavosti přednášek hodilo (na poznámky). Doufám, že příští rok bude minimálně tak dobrý, jako ten letošní.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback