Konference o šedé literatuře a repozitářích po jedenácté

24. října 2018 proběhl v Národní technické knihovně již jedenáctý ročník Konference o šedé literatuře a repozitářích. Jak už název napovídá, zaměřuje se konference na různá témata související s šedou literaturou a jejím ukládáním. Letos zazněly příspěvky týkající se teorie šedé literatury, konkrétních repozitářů i legislativní stránky tématu. Celou konferenci uvedl ředitel Národní technické knihovny, Ing. Martin Svoboda, spolu s organizátorkou konference, Mgr. Hanou Vyčítalovou. Zaznělo celkem 11 příspěvků, z toho 6 od českých a 5 od zahraničních přednášejících.

Umělá inteligence, Grey Guide a české projekty

První blok otevřel svojí přednáškou Dobrica Savic z IAEA (International Atomic Energy Agency), mluvil o umělé inteligenci, jejím vlivu na náš každodenní život a o budoucích možnostech jejího využití v oblasti vytváření a zpracovávání šedé literatury, přičemž shrnul s tímto spojená rizika a důležité předpoklady pro propojení těchto dvou oblastí. Druhou přednášející byla Pavla Hartmanová z Ústavu pro českou literaturu AV ČR, která ve své prezentaci představila projekt Český literární internet a shrnula první rok jeho fungování a směr, kterým se bude ubírat v následujících letech. Projekt slouží ke sběru internetových zdrojů zaměřených na literaturu (weby, elektronické časopisy, …), jejich obsahu, a dále jako zdroj dat pro analýzu nejen literárním vědcům, ale i zájemcům z řad veřejnosti. Při své činnosti spolupracuje s Webarchivem.

program

Češtinu opět vystřídala angličtina v příspěvku Dominica Farace, který mluvil o historii a budoucnosti repozitáře Grey Guide sbírajícím dokumenty o dobré praxi v oblasti šedé literatury. Tento repozitář letos oslavil 5 let od svého vzniku. Na závěr úvodního bloku přednášel Martin Vávra ze Sociologického ústavu AV ČR o databázi Český sociálněvědný datový archiv. Tato databáze sdružuje výsledky dotazníkových výzkumů, čímž umožňuje replikovat vědu, spolupracovat na výzkumech a snižuje pravděpodobnost duplikace výzkumů. V příspěvku byla popsána jak historie databáze, tak její začlenění do evropského kontextu a příští cíle.

Vědecké dědictví, podnětný výzkum i trocha práva

Po obědě následoval další blok, zahájený tentokrát zahraničním hostem Joachimem Schöpfelem z University of Lille. Příspěvek odpověděl na otázku, zda starší vysokoškolské kvalifikační práce patří mezi šedou literaturu. Patří – jedná se o tzv. „šedé vědecké dědictví“. Schöpfel zdůraznil důležitost uchování těchto dokumentů coby světového vědeckého dědictví, nastínil problematiku autorského práva při zpřístupňování těchto prací a obecně problémy spojené s jejich získáváním. Dotknul se i Francouzského digitalizačního programu, který probíhal v letech 2013-2014 a měl za úkol právě zpracování tohoto druhu dokumentů. Pro mě osobně byl jeho projev nejpodnětnějším z konference, do té doby jsem si neuvědomila, že pod šedou literaturu mohou spadat i publikace staršího data a nadchla mě myšlenka jejich získávání a následného zpracovávání.

konference

Následující příspěvek, a zároveň první s právnickou tematikou přednesl Matěj Myška z Právnické fakulty MU a týkal se závěrečných prací v kontextu autorského práva. Shrnul práva a povinnosti vysokých škol i autora při nakládání s vysokoškolskou kvalifikační prací a druhou část příspěvku věnoval kauze T.H. na MU, který se týkal neobhájené, avšak vydané kvalifikační práce a dostal se až ke Krajskému soudu. Již u této přednášky se zvedla vlna dotazů, která pokračovala i u dalších právně zaměřených. U nich obecně padlo nejvíce otázek z řad diváků. Konference pokračovala velmi zajímavým výzkumem Azzedina Bouderbana, jehož tým provedl výzkum na Univerzitě Constantine 2, aby zjistil, jaký je postoj vyučujících a univerzitních pracovníků k šedé literatuře. Hypotéza, že učitelé nejsou schopni šedou literaturu využívat bez příslušného školení, se mu potvrdila. Podle výzkumu 50 % vyučujících neumí šedou literaturu definovat, 100 % nedokáže jmenovat více než 3 její příklady, 50 % neví, že je zveřejňována a myslí si, že k ní není přístup, 70 % neví, kde je uložena a dokonce 65 % neovládá elektronické vyhledávání apod. Určitě doporučuji prostudovat celou prezentaci, která by měla být po konferenci dostupná na webu Národního úložiště šedé literatury. Tato problematika mě také velice zaujala, až šokovala, protože v mém studijním prostředí na KISKu jsou vyučující s touto problematikou seznámeni a díky tomu jsem si nepřipustila, že na jiné univerzitě by tomu mohlo být jinak. Závěrem výzkumu pak bylo, že by měla být šedé literatuře věnována větší pozornost a prováděna osvěta výzkumných pracovníků. Druhý blok uzavřela další právní přednáška, a to Jakuba Míška z Právnické fakulty MU, která řešila problematiku výjimky úředního díla v autorském zákoně a zvláštní právo pořizovatele databáze. Tyto dvě témata následně propojil, čímž vzniká případ, kdy databáze je úředním dílem. Následovala podnětná diskuze přednášejícího s účastníky.

Digitální šedá literatura a jak ji archivovat a zabezpečit

Poslední blok začal Michal Koščík z Masarykovy univerzity, a to tématem opět legislativním. Definoval pojmy jako digitální kopie, digitalizovaná verze dokumentu a kolektivní správa a řešil právní aspekty jejich uchovávání ve veřejných archivech. Z příspěvku vzešla otázka, zda může knihovnou a archivem být jednotlivec, o čemž se následně diskutovalo. V duchu ochrany se nesla i přednáška Anthonyho Leroye z Université libre des Bruxelles o LOCKSS, což je systém pro ochranu digitálních dat, který přednášející velmi podrobně rozebíral. Závěrečný příspěvek 11. ročníku přednesla Eliška Pavlásková z Knihovny Akademie věd a věnoval se ARCTLibu, open-source řešení pro dlouhodobou archivaci dokumentů. Přednáška sestávala s podrobného popisu systému, jeho funkcí a modulů.

žraní

Konference o šedé literatuře a repozitářích byla první konference, které jsem se zúčastnila a rozhodně toho nelituji, prožila jsem velice příjemný den, během kterého jsem získala spoustu nových informací a podnětů k přemýšlení a studiu. Za zmínku stojí i bohatý a průběžně doplňovaný raut, zahrnující i vynikající oběd. Určitě doporučuji i dalším kolegům z KISKu, příští rok bude opět, i datum by mělo být stejné. A pro studenty je to zadarmo. V případě zájmu doporučuji sledovat web Národního úložiště šedé literatury, kde budou zveřejněny prezentace a příspěvky.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback