Konference SCO 2008

Ve dnech 4. a 5. 6. se konala na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně mezinárodní odborná konference SCO (Sharable Content Objects) 2008. Základními tématickými okruhy konference bylo sdílení elektronického výukového obsahu, stav e-learningu v akademické a komerční sféře, představení technologií a výukových systémů – výhledy do budoucna, normy a e-learningové standardy, digitální knihovny a standardy, videokonference ve výuce, e-learning 2.0, e-learning v celoživotním vzdělávání, základní a aplikovaný výzkum v e-learningu.

Konference nabídla značné množství přednášek, kůrzů a workshopů a navíc také nesoutěžní přehlídku kurzů a technických řešení v e-learningu, jakožto samostatnou sekci, probíhající po celou dobu trvání konference v počítačových učebnách. Zde mohl jakýkoli účastník konference předvést ukázky své práce, e-learningové kurzy, apod.

Konferenci zahájil vedoucí první sekce přednášek, proděkan PřírF MU a předseda konference SCO 2008 v jedné osobě, Michal Bulant. Po sdělení nezbytných organizačních pokynů na jeho slova navázala prorektorka MU pro informační technologie, Ivana Černá, která v krátkosti shrnula historii konference, její hlavní cíle, a taktéž seznámila účastníky s obsahem konference letošní.

V následujícím textu jsou shrnuty poznatky z vybraných přednášek, kterých jsem se osobně zúčastnil.

 

 

 

Systém pro online výpočty v prostředí WWW (Robert Mařík)

První příspěvek v pořadí se zabýval obecným popisem postupů a prostředků použitých při tvorbě webové aplikace Mathematical Assistant on Web (MAW), která je zaměřena na automatické, matematické zpracování typických úloh základních kurzů matematiky pro vstupní data zadaná uživatelem prostřednictvím webové stránky.

Tato aplikace púvodně vznikla pro potřeby kombinovaného studia, a také studenty, kteří jsou v matematice slabší a potřebují tak daný výpočet detailně vidět a ovlivňovat jej. Je ji však vhodné používat i pro zlepšení vlastní formy výuky, pochopení problematiky apod.

Zajímavá byla také statistika využívání serveru, poskytujícího danou aplikaci, ze kterého bylo zcela evidentní, že největší nápor studentů se odehrává ve zkouškovém období.

Odkazy:

MAW: http://mathassistant.sourceforge.net
Další „online kalkulačky": www.calc101.com, www.matek.hu, www.quickmath.com

 

Chcem použiť môj kurz z Moodlu v LMS Claroline. Pomôže mi SCORM? (Zuzana Bizoňová)


Tato přednáška začala výpočtem výhod e-learningu a seznámením s programy a aplikacemi, které tuto podobu výuky využívají a poskytují. Postupně se přešlo k detailnímu (s ohledem na časový „press") probrání systémů LMS (Learning Management Systems), které byly vytvořeny řadou vzdělávácích institucí pro potřeby řazení vyučovacího procesu.

Právě díky tomu, že tyto systémy vznikaly zcela nezávisle z tolika zdrojů a navíc bez ohledu na jakékoli standardy, objevovaly se problémy s kompatibilitou. Další část příspěvku byla tak věnována aplikaci SCORM (Shareable Content Object Reference Model) - která přinesla částečné řešení tohoto problému pomocí koncepce znovupoužitelných jednotek dat, a hlavně pak otázkám, zda jsou tato řešení postačující pro pole e-learningu.

Přednášející Zuzana Bizoňová ze žilinské univerzity představila teorii, že rozličné systémy LMS systémů by bylo vhodné sloučit, aby vznikl zevšeobecněný model e-learningové platformy. Ten by jak odstranil „stinné stránky" SCORMu (díky modelově orientované architektuře - Model Driven Architecture), tak by bezproblémově převáděl data mezi systémy LMS.

The New System for Modelling and Simulation: Integration of Maple and MapleSim (Jiří Hřebíček)


Přednáška byla zaměřena na systémy Maple a MapleSim, kterými se přednášející, Jiří Hřebíček, zabývá už od roku 1990. Tyto systémy slouží pro výuku matematického modelování a počítačové simulace vědeckých a technických problémů.

Představen byl také nový systém Maple 12, jakožto mocný nástroj pro vývojáře, výzkumníky i učitele v každé matematické nebo technické disciplíně. Ten je postaven na světově uznávaném výpočetním jádru, které poskytuje rozsáhlé možnosti výpočtů pro každou oblast matematiky, pro výuku matematiky a věd souvisejících a také svým bohatým obsahem otevírá nové možnosti pro technický výzkum. Učitelé mohou použít při výuce mnohem komplikovanější problémy týkající se přímo života kolem nás a výzkumníci mohou vytvářet mnohem sofistikovanější a komplexnější algoritmy a modely. Zkoumání, vizualizace a řešení komplexních matematických úloh je se systémem Maple 12 mnohem jednodušší, názornější, rychlejší a v neposlední řadě díky Rich Technical Document i řádně zdokumentované.

O tom, že systémy Maple patří v daném oboru mezi ty nejkvalitnější, svědčí fakt, že po celém světě je využívá více jak milion uživatelů.

Odkazy:

Teacher Resource Center (obsahující názorné příklady, nahrané semináře s různými matematickými technikami a postupy...): www.maplesoft.com/teachercenter/index.aspx

Student Help Center (určen pro podporu studentů, obsahující řadu příkladu s řešeními, diskuzní fóra apod.): www.maplesoft.com/studentcenter/index.aspx

Online výuka, řešení Adobe pro školství (Stanislav Szkandera)

Následovala „komerční" přednáška hlavního sponzora konference SCO 2008, firmy Adobe, přesněji její české podoby - Digimedia. V úvodu byla představena žhavá novinka, program Adobe Acrobat 9, jenž krom klasických funkcí tohoto nástroje zavádí podporu flash aplikací v rámci PDF dokumentů.

Představeny byly i další licenční programy a produkty, předně pak Adobe Connect Pro, jakožto komplexní e-learningový systém. Jeho strukturu tvoří jak „klasická e-learningová část", sloužící k ukládání, vyzvedávání dokumentů, kontakt s vyučujícími apod., tak i virtuální rozhraní pro videokonference, prezentace, videa... a to vše bez omezení, kladeného na kompatibilitu operačního systému. Existuje zde podpora automatických notifikací a díky flash media serverům je možnost streamování v reálném čase, bez omezení na počtu „připojených" uživatelů.

Odkazy:

www.digitalmedia.cz/

Přirozená interaktivní telepresence či přidaná hodnota formální manažerské komunikace? Srovnání využitelnosti videokonferenční technologie ve výuce CJV MU (Libor Štěpánek)

Příspěvek představil srovnání dvou videokonferenčních kurzů CJV MU zaměřených na dosažení telepresence, komparaci škály prostředků využívaných odlišnými skupinami k dosažení přirozeného vnímání komplexního prostředí virtuální třídy, nastínil pohled na úspěšné postupy skupin studentů, založené na spontánnosti a otevřenosti řešení i pokusy o narušení formálního prostředí manažerské komunikace v případě firemních školení, při nichž je dosažení telepresence velice obtížné.

Srovnání těchto skupin, poúžívajících telepresenci stále víc a víc, tedy studentů na straně jedné, účastníků firemních školení na straně druhé, bylo doplněno řadou názorných video-ukázek, na nichž byla tato problematika zcela zřejmá a hezky viditelná.

 

 

Odkazy:

Velice zdařilé video společnosti Cisco, představující ideální prostředí pro firemní telepresenci: http://www.youtube.com/watch?v=aO5sD8Y69nU

Od tabule k monitoru. E-learning na Filozofické fakultě MU v roce 2007 pohledem empirického výzkumu (Roman Švaříček, Jiří Zounek)


Příspěvek prezentuje výsledky výzkumného projektu orientovaného na vysokoškolskou výuku podporovanou informačními a komunikačními technologiemi. Tento výzkum proběhl v roce 2007 a jeho hlavním cílem bylo zjistit, jakým způsobem pedagogové uvažují o e-learningu a jak jeho služeb využívají ve svých předmětech.

Další podrobnosti k výzkumu:

  • byl proveden formou kvalitativního řešení
  • zkoumanými respondenty byly na jedné straně experti, na druhé začátečníci
  • zkoumány byly hloubkové rozhovory, tak i „myšlení nahlas" (think aloud)

 

Stav k 8.11.2007 - bylo analyzováno 430 kurzů v ELFu.

Kritéria:

  • dojdou vyučující v látce tam, kam je nutno dojít? (didaktické cíle)
  • jaké jsou používány výukové materiály (zvuk, animace...)
  • použití nástroje Moodle (viz. odkazy)
  • obsažení diskuzního fóra (důkaz aktivity, zpětná vazba apod.)
  • typ kurzu (blended - podpůrné - distanční)

Z výzkumu vyplynulo:

Za obecně považované výhody e-learningu je:

  • snadné a přehledné zprostředkování materiálu
  • sledování aktivity studentů
  • motivace studentů, spojena se „zábavností" studia a její formou
  • rozvoj informační gramotnosti

Jak s těmito výhodami nakládají učitelé?

Z výsledků výzkumu lze vyvodit rozdělení pedagogů do tří základních skupin:
  • konstruktivisté, kteří e-learning využívají v hojné míře, oplívají znalostmi konstruktivismu
  • intuitivisté: neznalost literatury, intuitivní konstruktivismus, používání v menší míře
  • technici, nezabývající se e-learningovou metodou výuky
Nejčastejším typem kurzu je tzv. podpůrný (63,3%), obsahující sylabus předmětu, prostor pro zadání, popřípadě odevzdání práce apod. Druhým nejpoužívanějším je tzv. blended e-learningový kurz (33,5%) - offline / přímo výuka a nejmenší měrou používaný je „distanční" typ kurzu (3,3%), ve kterém je k nalezení kompletní didaktická výbava, tedy vše potřebné pro samostatné studium.

Odkazy:

www.moodle.cz

Web 2.0 jako groupware pro podporu výuky (Pavel Drášil)

Na začátku příspěvku byly rozvedeny moderní teorie učení, jmenovitě konstruktivismus (důraz na sociální aspekty), konstrukcionismus (vycházející z konstruktivismu, zapojující však informační technologie) a konektivismus (propojování znalostí z různých zdrojů, jako lidé, databáze atd.), na čež plynule navázal nosný bod, kterým bylo ukázat konkrétní možnosti, jak v soudobé výuce orientované na studenta použít služby volně dostupné na webu. Tyto služby mají charakter systémů pro podporu spolupráce (groupware), které bylo možné využít jak při konstruktivistické a konektivistické výuce, tak v přístupech orientovaných na člověka. Většímu rozšíření bránila vyšší vstupní bariéra, daná složitostí správy i obsluhy a většinou i vysokou cenou či systémovými nároky. Současné Web 2.0 služby většinu z uvedených nevýhod nemají a použijí-li se vhodné scénáře jejich nasazení ve výuce, dostáváme do rukou flexibilní a vysoce kvalitní elektronickou podporu soudobých výukových metod.Ani tyto systémy však nejsou bezchybné, existují zde slabě pokryté oblasti (jako třeba správa objektů), dalším problémem může být licencováni dat, či nutnost účtu u každé jednotlivé služby.

Závěr je tedy takový, že ani Web 2.0 není v této sféře využití ideálním prostředkem, avšak do budoucna se v něm skrývá mnoho potencionálu a jak se říká „asi bude líp...".

Content topicality in foreign language e-learning (Eva Staňková)

Jak z názvu vyplývá, příspěvek se zabýval relevancí obsahu e-learningových objektů při výuce cizích jazyků. Autorka se podělila o svoji vlastní, tříletou zkušenost, jakožto lektorka angličtiny na univerzitě obrany v Brně. V průběhu příspěvku došlo na velice působivou videoukázku k tématu, na seznámení s výsledky studie, ve které sami studenti ohodnotili e-learningovou metodu studia (velice kladně), i samotné ukázky objektů vytvořených studenty.

Možnosti použití testování a automatického vyhodnocování úloh založených na grafickém prostředí (Martin Němec, Radoslav Fasuga)

Příspěvek pojednával o využítí a zlepšení testování ve vzdělávání. To je výhodné zvlášť pro kombinované studium, jelikož student může bez zásahu vyučujícího snadno testovat své znalosti, navíc za použití autovyhodnocování apod. Aplikace sloužící k tomuto účelu využívají modul Java applet klasických internetových prohlížečů, netřeba k nim žádných přídavných programů a aplikací.

Nejčastější takto řešené úlohy jsou např. testy simulací obvodů, průběhy funkcí, geometrické úkoly, úkoly řešené v grafech... Navíc moduly podporují tři základní stavy: učitelský, studentský a „view" mód - zobrazení výsledků.

Zabudováním do LMS se navíc přidají tyto výhody jako provázání s celoškolským ISem, přehledné ukládání výsledků, vyhodnocování úspěšnosti zadání a tak dále.

Aktuálně se zkouší, co vše by šlo pomocí tohoto modulu testovat, spolupráce probíhá s katedrou matematiky a deskriptivní geometrie na VŠM TK Ostrava.

Integrovaná správa pověření pro e-learningové systémy (Daniel Kouřil)

Prvním probíraným bodem byla bezpečnost v e-learningu - autorizace, autentizace, ochrana dat apod. Koncept federací zavádí nový přístup ve správě přístupu uživatelů ke službám. Samotné služby již nemusejí spravovat uživatelské účty, tuto zodpovědnost přebírají domovské instituce uživatelů. Tím se celý systém stává decentralizovaný a není omezena jeho škálovatelnost. Uživatelé mohou využít širokou paletu služeb a používat přitom pouze jedny přihlašovací údaje, které navíc poskytují pouze své domovské instituci. Federace se v současné době zaměřují především na webové prostředí. Cílem projektu, představeného v rámci příspěvku, je využít federace i v ne-webovém prostředí. Součástí projektu je i vývoj nástroje pro správu pověření pro ne-webové aplikace. Koncept federací se demonstruje na řešení problému jak zabezpečit přístup k nejen webovým e-learningovým systémům.

Videopřednášky jako náhrada výuky? (Vladimír Vašinek)

Námět příspěvku kladl docela kontroverzní otázku, a sice, zda je možné, aby se klasické přednášky na školách zrušily a byly plně nahrazeny videopřednáškami a v případě, že ano, zda by tyto videopřednášky byly přínosnou alternativou.

Osnovou pro výzkum těchto otázek byly následující body:

  • idea problému - ptát se v prvé řadě studentů
  • proč videopřednášky? Výhod hned několik, např. sledování jen té části, která je pro studenta přínosnou
  • experimentální výsledky
  • závěry

Příspěvek rozebíral i samotnou problematiku jednak natáčení a zpracování videopřednášek v předmětu Přenosová média (na fakultě VŠM TK v Ostravě), zejména i některé pedagogické problémy spojenýé s elektronickou podporou výuky. K nim patří zejména odpověď na otázky, zda v dnešní době mohou videopřednášky představovat plnohodnotnou alternativu klasických přednášek. Klíčovým závěrem této problematiky je požadavek dnešních studentů, bez ohledu na formu studia, na možnost mít natočené přednášky plně k dispozici.

Závěr

Konference SCO 2008, týkající se oblasti elektronické formy studia a výuky se pyšnila řadou odborných příspěvků, kurzů, workshopů a obohatila mne o řadu nových poznatků a vědomostí. Přístup všech přednášejících byl velice profesionální a srozumitelný, a tak až na občasné technické problémy nemám, co bych vytknul. Pokud bude možnost, příští rok se konfernce opět zúčastním.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback