URBANUS 2010: Jsou dotace klíčovým prostředkem k rozvoji města?

Zpráva z konference URBANUS 2010 „Města na evropském hřišti“, která se zaměřuje na česká města, jejich ekonomickou situaci, kulturní vyžití, životní prostředí, infrastrukturu, vzájemnou konkurenceschopnost a konkurenceschopnost v kontextu evropského prostoru.

Úvod

Konference URBANUS 2010 „Města na evropském hřišti" se uskutečnila 2. - 3. února 2011 v zasedací síni „Nové radnice" v Praze. Proběhla již pátým rokem (první dva ročníky pod názvem URBES) a stejně jako předešlé čtyři ročníky se zabývala problematikou měst v České republice. Pořadateli konference byli Academy center o.p.s., Asociace krajů ČR, Svaz měst a obcí ČR, VŠE v Praze a další. Konference proběhla pod záštitou předsedy vlády ČR, ministra pro místní rozvoj ČR, rektora VŠE, rektora ČVUT a dalších významných představitelů veřejné správy a měst.

Nová radnice v Praze

Předešlé konference se věnovaly rozvoji měst (2006), revitalizaci měst (2007), historickým centrům (2008) a rozvoji regionů (2009). URBANUS 2010 byla pojata tak, aby vystoupení předních odborníků v dané oblasti a diskuze zástupců státu, reprezentantů municipalit, sdružení a podnikatelských subjektů vedly k dosažení rozvoje městských samospráv a regionů v rámci „evropského prostoru". V důsledku ekonomické a kulturní globalizace světa naše města stále více z různých pohledů přesahují hranice republiky, což vystihuje název „Města na evropském hřišti". Prostřednictvím rozhovorů s prezidentem konference a dalšími účastníky nabídla Česká televize řešenou problematiku také široké veřejnosti.

Rozhovor ČT s prezidentem konference Michalem Illnerem

Obsah konference

Konference byla rozdělena do čtyř sekcí ve dvou dnech. První den byly na programu sekce tři. V té první, nazvané Úvodní blok, nejdříve zahájil konferenci její generální sekretář Josef Mráz. Představil vystupující Úvodního bloku, kterými byli zejména čestní hosté a představitelé pořadatelů konference. Na závěr Úvodního bloku pak vystoupil prezident konference Michal Illner, který především nastínil obsah konference. Druhá sekce byla nazvaná Evropské  hřiště a naše města - Dopady vstupu ČR do EU na naše města a vedl ji Václav Hartman ze Svazu měst a obcí ČR. Třetí a závěrečná sekce prvního dne byla Klíč k úspěchu - konkurenceschopné prostředí municipalit pod vedením René Wokouna z VŠE v Praze. Druhý den pak proběhla čtvrtá a poslední sekce pod názvem Prosazení měst na evropském hřišti - nové přístupy a nástroje úspěchu. Tuto sekci vedl Jiří Patočka z VŠE v Praze. Na závěr konference proběhla diskuze a závěrečná řeč prezidenta konference a některých zúčastněných.

Sekce I

Úvodní blok, vystoupení čestných hostů a reprezentantů spolupořadatelů

Ivo Barek, jako zástupce senátu, začal své stručné vystoupení tím, že uvedl, čím se senát zabývá v souvislosti s problematikou měst. Zmínil evropské tisky, což jsou různé zprávy a sdělení poskytnutá Evropskou komisí. Dále hovořil o sdělení Evropské komise - Akčním plánu pro městskou mobilitu. Tento plán se zabývá dopravním systémem ve městech. Dále také zmínil, že považuje za velmi důležité čerpání fondu Evropské unie.

Stanislav Polčák se omluvil z důvodu jednání poslanecké sněmovny.

Michal Janeba (náměstek ministra pro místní rozvoj) uvedl několik důležitých bodů a souvislostí, o kterých se domnívá, že jsou ve spojitosti s konferencí důležité. Podle jeho názoru je potřeba si uvědomit, že 75 % lidí žije ve městech, a proto je potřeba dbát na rozvoj měst, jejich infrastruktury, dopravy, životního prostředí a ochranu kulturního dědictví. Dále upozornil na dokument schválený Evropskou unií - Strategie Evropy 2020, jenž by měl být podle něj základním dokumentem budoucnosti. Na závěr také zmínil posilování vztahů mezi městy a venkovem.

Jiří Zimola (hejtman Jihočeského kraje, Asociace krajů ČR) uvedl ve své prezentaci, že Asociace krajů České republiky hledá cesty, jak definovat politiku soudržnosti tak, aby měla jasná pravidla. Dále zdůraznil, že pouze dva kraje (nepočítaje Prahu) nejsou příhraniční. Tudíž je podle něj na místě taková podpora kohezní politiky, která bude klást důraz na socioekonomické, demografické a periferní problémy regionů a velkých měst. Dále Zimola upozornil, že je potřeba, aby všechny kompetentní osoby upnuly zrak k příštímu Evropskému rozpočtu, který je třeba účelně čerpat.

Václav Hartman (svaz měst a obcí ČR) ve svém vystoupení nejdříve podrobně popsal geografickou situaci měst a obcí v České republice a uvedl, že v Evropě žije 75 % populace ve městech, která tvoří 85 % HDP. Řekl také, že naše města nejvíce zaostávají v modernizaci infrastruktury, úsporách energie a podpoře ekonomického rozvoje. Také je dle jeho názoru potřeba tzv. „měkkých" projektů, čímž měl na mysli především udržet stávající a přilákat nové obyvatele, být zajímaví pro podnikatele, investovat do turismu a péče o památky, modernizovat veřejnou správu a to hlavně v oblasti informačních a komunikačních technologií a přikládat důležitost v oblasti sociální a zdravotní péče. Ve zbytku své prezentace se věnoval využití evropských fondů. Hartman se domnívá, že:

Dotace obecně nejsou pro obce a města nejlepší způsob financování jejich potřeb, mnohem lepší by byl větší objem prostředků z podílu na sdílených či svěřených daních.

Na druhou stranu říká, že investice z evropských fondů jsou důležitou součástí kapitálových výdajů obcí a měst. Také ještě uvedl, že zřejmě největší barierou využívaní těchto fondů je byrokracie.

Milan Turba (hlavní město Praha) ve svém příspěvku představil hlavní město Prahu jako hlavního strůjce HDP (cca 25 %) České republiky. Označil ji jako bránu do ČR, která přitahuje a zprostředkovává mezinárodní kontakty a aktivity. Vyjmenoval i řadu dalších předností, ve kterých Praha v rámci ČR vyniká. Na druhou stranu ale také vytyčil řadu vážných problémů, se kterými se hlavní město potýká. Upozornil například na stále tvrdší konkurenční prostředí, směřování investorů spíše na jihovýchod a východ Evropy, zastaralou technickou infrastrukturu, špatné životní prostředí, stárnutí obyvatel a v neposlední řadě na příliš mnoho aut, což označil za jeden z největších problémů. Na závěr své prezentace ještě zmínil silné stránky města, mezi něž považuje především výhodnou polohu v centru Evropy, přírodní a urbánní hodnoty, ekonomický a lidský potenciál, duchovní, intelektuální a kulturní tradici Prahy.

Za primátora města Brna Romana Onderku (statutární město Brno), který se z důvodu pracovní vytíženosti omluvil, vystoupila s krátkým projevem Marie Zezůlkovákanceláře strategie města Brna. Jelikož měla vystoupit se svou prezentací ještě ve třetí sekci konference, tak pouze stručně nastínila programové období města Brna v letech 2014 až 2020. Do tohoto období by se město Brno chtělo profilovat za pomoci bodů, kterými jsou především integrovaný přístup k projektům, efektivní komunikace s veřejností, prostředky na velké projekty, aglomerační vazby, soulad strategických dokumentů a význam metropolitních oblastí.

Jaromír Veber (VŠE v Praze)  se ve své prezentaci, týkající se ekonomiky měst v České republice, zaměřil především na hospodaření měst a jejich nezaměstnanost. Zdůraznil, že hospodaření není ani zdaleka pozitivní, i když ve srovnání s hospodařením vlády vcelku příznivé. Uvádí, že je zadlužena více jak polovina měst a obcí v České republice, z toho se podílí 49 % Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. Pokud se týká nezaměstnanosti, tak zmínil pár čísel a statistik. Uvedl, že nejlepšími městy pro business podle výzkumu časopisu Ekonom jsou například Písek, Nová Paka, Prostějov a Slavkov u Brna. Na závěr zdůraznil, že příznivá ekonomická situace vychází z důsledného finančního řízení, za což považuje například kvalitní rozpočty, alokace výdajů nebo mimorozpočtové zdroje příjmů.

Jaromír Veber

Ivona Kreuzmannová (zástupkyně města Plzeň) popsala cestu Plzně k získání titulu Evropské hlavní město kultury 2015. Na začátku uvedla, že tato cesta a přípravy byly velmi náročné. Komise se rozhodla právě pro Plzeň především díky vynikající rovnováze mezi kulturními projekty a regenerací města, relevanci a tvořivosti prezentace, podpoře projektu napříč politickým spektrem a dobře vybudovaným evropským vazbám. Komise dále podtrhla význam investičních projektů Plzně a doporučila zapojit více soukromý sektor s ohledem na velký místní potenciál. Kreuzmannová také představila Plzeň jako otevřené a kreativní město, což se odráží v následujících čtyřech bodech:

  • umění a technologie,
  • vztahy a city,
  • tranzit a minority,
  • příběhy a prameny.

Tato přednáška mě z prvního dne konference zaujala nejvíce. Závěrem bych ještě uvedl větu Kreuzmannové:

Každý den každý člověk čerpá kulturu, i když o tom neví.


Jana Čechová Náplavová (advokátní kancelář Toman, Devátý a partneři) zprvu uvedla novely zákona o loteriích a podobných hrách a vysvětlila problematiku novely zákona o místních poplatcích. Dále uvedla stav projednávání konkrétních návrhů zákona (návrh zákona zastupitelstva kraje, poslaneckého návrhu a vládního návrhu) a stručně přednesla jejich obsah. Závěrem představila aspekty nelegálního provozu loterií a jiných podobných her na území ČR a navrhla jejich nutná a efektivní řešení.

Jana Čechová Náplavová

Michal Illner (prezident konference)  vystoupil se svou řečí na závěr úvodního bloku. Nejdříve ještě jednou podtrhl hlavní obsahové body konference. Následně se věnoval metafoře „evropské hřiště", která byla použitá v názvu konference. Podtrhl dva významy, že hřiště může být jakýmsi místem soutěžení a zápasů, kde lidé a týmy hrají proti sobě, nebo místem, kde lidé hrají spolu, baví se, seskupují a spolupracují. Hlavním tématem jeho vystoupení bylo pět otázek, které si položil a zároveň se na ně snažil odpovědět:

  1. Co všechno může například být pro naše města „evropským hřištěm"?

„Evropským hřištěm" míní například instituce EU, banky, průmyslové podniky, evropské nadace, evropská média a další.

  1. O co města mezi sebou na „evropském hřišti" soutěží?

Jsou to podle něj především dotace z evropských fondů a investice v soukromého kapitálu.

  1. Jak se může uplatnit symbiotická funkce „evropského hříště", v čem a jakým způsobem mohou naše města spolupracovat s městy v jiných evropských zemích?

Osobní kontakty, partnerství, společné akce.

  1. Které vnitřní zdroje našich měst mohou podpořit jejich úspěch na evropském hřišti?

Tyto zdroje rozdělil na dvě skupiny:

  • institucionální a politické
  • urbanistické a sociokulturní
5. Jaké možnosti mají na evropském hříšti naše malá města?

    Domnívá se, že poměrně obšírné.    

    Sekce II

    Evropské hřiště a naše města - Dopady vstupu ČR do EU na naše města

    Václav Hartman ve svém druhém vystoupení, již v roli vedoucího této sekce, ve stručnosti představil město Hradec Králové. Uvedl, že centrum města by mělo být hnacím motorem růstu a rozvoje města. Představil Hradec Králové jako město s nejvyšší kvalitou života v ČR a sídlo vzdělávacích a kulturních institucí, úřadů a bank Královehradeckého kraje. Prioritní osy města jsou ekonomický rozvoj, přitažlivost města, životní prostředí, správa věcí veřejných. Mezi hlavní cíle potom zařadil rozvoj vzdělávání, výzkumu a inovací v centru města, zlepšení jeho vzhledu, zkvalitnění životního prostředí, zlepšení komunikace a zvýšení dostupnosti informací ve veřejné správě. 

    Urbánní politika EU a ČR - města budoucnosti

    Luděk Sýkora (UK v Praze) nejprve ve své prezentaci vysvětlil pojem urbánní politika a její význam. Dále uvedl, že problémy našich měst vidí v dědictví zanedbanosti z doby komunismu, v důsledcích ekonomické transformace a ve vlivu nových rozvojových impulzů. Dle jeho názoru města zastupují společnost a koncentrují nejprogresivnější a nejdynamičtější stránky společnosti a jejího rozvoje. Při tom by měla být chytrost, udržitelnost a inkluzivita hlavním imperativem rozvoje. Tyto tři druhy rozvojů následně podrobněji analyzuje. Na závěr shrnul, že urbanizace městských regionů je postavená na vzdělání mladé generace, prodlužování aktivního života, silné střední třídě a sociální integraci kulturně otevřené společnosti.

    Využití zkušeností ve sdružování obcí - přenos evropských zkušeností (zájmová sdružení, svazky obcí, MAS)

    Lukáš Vlček (starosta města Pacov) na začátku svého vystoupení zmínil, že asi 74 % obyvatel České republiky žije v urbanizovaném území, což znamená, že se obyvatelstvo v ČR koncentruje převážně do měst. Toto číslo je jedno z nejvyšších v Evropě a ukazuje nám také na míru demokracie, která se dle jeho názoru vlivem urbanizace zvyšuje. Vzniklé svazky obcí a měst (tzv. mikroregiony) realizují projekty cestovního ruchu, propagace regionu, občanské vybavenosti obcí, vzdělávání, infrastruktury, životního prostředí a podobně. Profesionalizace mikroregionů pak podle něj závisí na několika faktorech, jako například využití metod New public managementu, širokém rozsahu služeb a společných výběrových řízeních.

    Jiří Staňa se z konference omluvil.

    Sekce III

    Klíč k úspěchu - konkurenceschopné prostředí municipalit

    René Wokoun (VŠE v Praze) vedl třetí sekci konference, ve které se přednášející zabývali tématikou konkurenceschopnosti v prostředí municipalit. Nejdříve představil vystupující v této sekci a jejich prezentace. Následně pak ve stručnosti vysvětlil pojmy konkurence a municipalita a předal slovo svým kolegům.

    Jak prosperovat - zkušenosti z malého města

    infrastruktura, kvalita pracovní síly, životní prostředí

    Milan Damborský (město Velké Bílovice) jako zastupitel Velkých Bílovic pojal prezentaci o jeho zkušenostech z malého města spíše z geografického hlediska, ale přesto velmi zajímavě.  Po stručném představení základních informací o Velkých Bílovicích se poměrně obšírně vyjádřil o místní přírodě a především o vinicích. Zmínil, že Velké Bílovice jsou největší vinařskou obcí v ČR s více než sedmi sty hektary vinic. Dále řekl, že město je z pohledu demografického vývoje velmi atraktivní, avšak vzdělanostní struktura není příliš příznivá. Na závěr zdůraznil, že se městu v různých záležitostech a projektech vyplatilo spoléhat na sebe a zmínil čtyři pilíře, jak zachovat konkurenceschopnost města - jsou jimi životní prostředí, cestovní ruch, využití fondů EU a rozvojové plochy.

    Co pěstovat a rozvíjet...

    renomé - kulturní a sportovní akce, cestovní ruch, kongresy, festivaly a genius loci

    Marie Zezůlková (vedoucí kanceláře strategie města Brna) si dala jako hlavní cíl své prezentace představit strategii města Brna. Zpočátku se však nejprve zmínila o ekonomice města a jeho hlavních výhodách. Ty vidí především v příznivé geografické poloze, kvalifikované pracovní síle, dopravní dostupnosti a také v tom, že je Brno městem s vědeckým, výzkumným, univerzitním a veletržním zázemím. Diskuze o strategii města Brna začala v roce 1998, ale dokončení procesu s pěti prioritami se uskutečnilo až roku 2007. Těmito prioritami jsou:

    • image města a vnitřní/vnější vztahy,
    • místní ekonomický rozvoj,
    • kvalita života (včetně životního prostředí),
    • výzkum, vývoj, inovace a vzdělání,
    • doprava a technická infrastruktura.

    Jelikož je Brno dle výzkumu EU aglomerací s počtem obyvatel 750 000, je třeba dle názoru Zezůlkové klást velký důraz na problematiku aglomerace. 

    Z čeho platit...

    alokace zdrojů z evropských fondů do dlouhodobě rozvojových páteřních projektů

    Vít Šumpela (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR) rozdělil svou prezentaci na tři části. V první části se věnoval urbánní dimenzi kohezní politiky. Uvedl, že města jsou zdrojem inovací, znalostí, dovedností a kreativity. V druhé části se zaměřil na strukturální fondy v České republice v období 2007-2013. Seznámil nás hlavně s možnostmi, průběhem, stavem a doporučením čerpání těchto fondů obcemi. Ve třetí části se Vít Šumpela zamyslel nad budoucností kohezní politiky a uvedl, že:

    Kohezní politika a strukturální fondy představují klíčové mechanismy pro dosažení priorit inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění v členských státech a jejich regionech.

    Sekce IV

    Prosazení měst na evropském hřišti - nové přístupy a nástroje úspěchu

    Jiří Patočka (VŠE v Praze) měl na starost vedení čtvrté a poslední sekce konference zaměřené na nové přístupy a nástroje úspěchu v oblasti prosazení měst České republiky na „evropském hřišti". Po krátké úvodní řeči předal slovo svým kolegům, odborníkům z tohoto odvětví.

    Municipální marketing a nové trendy v municipální politice v českých a evropských podmínkách

    Za Josefa Postráneckého, který se z konference omluvil, vystoupil s prezentací na téma Děti a mládež v municipálním marketingu Vojtěch Kouba (odbor regionální politiky MMR). Představil dva praktické příklady, kterými byly německé město Lauf a český Nečín. Společný koncept rozvoje těchto měst spočívá v participaci místních obyvatel, v odvaze k hledání nových pohledů na město a zapojení do dění dětí a mládeže. V Nečíně probíhá například krajinářská soutěž nebo hledání bronzového pokladu, v Laufu se proběhla proměna nábřeží nebo školního dvoru v Bertleinschule.

    Spojenectví veřejného a soukromého sektoru, cílené svazky mezi municipalitami v nových ekonomických podmínkách

    Tomáš Louda (katedra veřejné správy ZČU) na začátku svého krátkého vystoupení představil katedru veřejné správy ZČU. Následně nastínil problematiku veřejného a soukromého sektoru jako dvou samostatných oblastí a potom je spojil do jednoho okruhu. Dále uvedl, že spojení městských samospráv v nynějších ekonomických podmínkách, ale také do budoucna, bude vyžadovat mnoho trpělivosti a soustavné práce.

    Kreativní ekonomika, kulturní atraktivita a „social wellfare" českých měst v evropské konkurenci

    Mario Kubaš (FF UK, Česká televize) uvedl, že vidí kreativitu jako živou kulturu a potažmo živou kulturu jako sociální kapitál měst. Dále se zmínil jaké jsou hodnoty kreativní kultury a domníval se, že rozhodující roli hraje hodnota místa a ne práce. Na závěr svého vystoupení doporučil vytvářet podmínky primárně pro lidi a ne pro business, budovat otevřené vícevrstvé kulturní infrastruktury, vylákat kulturu z kamenných budov do ulic a umístit grantový systém do blízkosti cílových skupin.

    Atraktivita kulturního prostředí měst a krajiny jako konkurenční výhoda v evropské soutěži

    Zdeněk Novák (generální ředitel Národního zemědělského muzea) na začátku svého příspěvku představil Národní zemědělské muzeum v Praze a jeho části ve Valticích, Ohradě, Kačině a Čáslavi. Potom účastníkům kladl na srdce, že kulturní dědictví je velmi důležité, stejně jako vytváření nového kulturního prostředí, v rámci konkurenceschopnosti v evropském prostředí a je to také velká výhoda v evropské soutěži. Na atraktivitě kulturního prostředí měst je dle jeho názoru potřeba spolupracovat nejen na úrovni mezi městy samotnými, ale také je třeba zapojit do debaty občany.

    Atraktivita měst z hlediska živé (kreativní) kultury

    Václav Riedelbauch (VŠE v Praze) na začátku své prezentace připomněl, že hmotné kulturní dědictví, je základem atraktivity našich měst. Potom zmínil památky UNESCO a biosférické oblasti UNESCO v České republice. Dále už jen ve své prezentaci ukazoval fotografie a popisoval různé památky, které se na nich nacházely. Tato prezentace byla velmi zajímavá, protože jsem se dozvěděl spoustu nových zajímavostí.

    Závěr

    Konference se z mého pohledu velmi povedla a byla pro mě přínosem. Uskutečnila se v hezkém, novém sále „Nové radnice" v Praze. Dle mého názoru je jen škoda, že se nemohli zúčastnit všichni plánovaní hosté, protože za účasti primátora Brna Romana Onderky a dalších významných osobností, by byla konference bezesporu ještě zajímavější a poučnější.

    Závěr konference

    Informace o konferenci lze také najít na webové adrese: http://www.mpartners.cz/urbanus2010/.

    Fotogalerie

    Líbil se vám článek?
    Stáhnout článek v PDF

    0 komentářů

    Přidat komentář

    (If you're a human, don't change the following field)
    Your first name.
    (If you're a human, don't change the following field)
    Your first name.

    Přečtěte si také

    Přihlášení Registrace
    RSS Facebook Twitter YouTube
    Zobrazit standardní verzi webu

    Taky děláme

    Feedback