25/05/2012Digitální knihovnu Kramerius používá NTK/STK již více než 5 let. Kramerius (později označovaný jako Kramerius 3) byl v STK nasazen externí firmou, která nicméně potom do jeho konfigurace a nastavení příliš nezasahovala. Systém byl naplněn daty a v celku nezměněné podobě funguje až do dnešních dnů.
Existují však relativně jasné problémy Krameria 3:
- uživatelské rozhraní, které je pro prezentaci dokumentu velmi nedostačující, nejen z hlediska vzhledu, ale i ergonomie práce
- pomalý vývoj firmou QBizm, která měla smlouvy s KNAV a NK?? -- ze strany STK/NTK neexistovala komunikace s vývojovým týmem
- nestandardizované mechanismy - implementace Lucene, PGSQL databáze, Tomcat vytvářely dohromady zcela nový produkt, bylo vyvíjeno celé jádro systému i struktura metadat (posledně zmiňovaný fakt nás přinutil napsat vlastní nástroj pro tvorbu metadat).
Kramerius 4 (viz naše instalace) začal být vyvíjen celkem odlišným způsobem. Jde de facto o spojení jiných, celosvětově vytvářených a specializovaných produktů (search engine SOLR, repozitářový Fedora Commons) s infrastrukturou (databáze PGSQL, Tomcat web server) a s nově vytvořenou vrstvou - interfacem který zajišťuje nad těmito částmi funkcionalitu do velké míry podobnou původnímu Krameriovi. Za nejvýznamější změnu lze považovat využití Fedory - od něj se odvíjí nejen jiná struktura metadat, ale i další vlastnosti systému.
Nejsem schopen posoudit, jestli byl vývoj K4 opožděn, nebo ne, nicméně v současné době je to systém pro naší knihovnu použitelný. Instalace systému je relativně složitá - zejména ovšem části týkající se jednotlivých komponent a jejich konfigurace; někdy není snadné přimět všechny části systému aby našly společnou řeč -- to ovšem podle mých zkušeností není u programů s malou uživatelskou základnou (v tomto kontextu uživatel = knihovna) nic neobvyklého a nejde o nic s čím by si neporadil Linuxový administátor. Aniž bych vůbec znal a snažil se pochopit použité systémy (hlavně konfiguraci Tomcatu a Fedory), nainstaloval jsem K4 napoprvé (ještě za dob slabší dokumentace) za 2 dny, což lze považovat za maximum;-) Dokumentace byla od té doby rozšířena a nově existuje i instalační balíček, který jsme vyzkoušeli (čímž odpadá většina složité konfigurace).
Ze začátku jsme K4 používali bez komunikace s kýmkoli dalším - učili jsme se mechanismy systému a zkrátka si s ním trochu hráli. Navíc jsme na komunikaci nebyli z K3 (a vlastně ani z jiných systémů) zvyklí. Postupem času se situace měnila. Využití JPEG2000 jsme řešili s MZK, poté jsme začali i chodit na schůzky oragnizované KNAV a využíváme systém Issues na Google Code. Stejně tak nabízíme svoje zkušenosti dalším knihovnám. V tuto chvíli nepovažuji podporu K4 za nedostatečnou a řekl bych, že využití Google Code je oboustranně prospěšná - přece jen je naše nastavení systému oproti jiným instalacím specifické (např. instalace imageserveru na stejném serveru).
Během března a dubna 2012 jsme připravovali data pro konverzi z Krameria 3 do Krameria 4. Nutnost změn v Krameriovi 3 byla způsobena z našeho pohledu nejasnou specifikací identifikátorů. Stejně tak se měnil formát souborů, naštěstí konverzi prováděl K4. Konverze monografii byla dokončena v květnu.
Kramerius 5
Na 1. konferenci EFI mluvil o Krameriovi Jan Ladin z Ministerstva kultury (dříve z Národní knihovny) (video z vystoupení je ke stažení v Institucionálním repozitáři NTK). Hlavní myšlenkou, smím-li soudit, bylo přenesení vývoje pod MK. Pan Ladin argumentoval chybami vývoje systému a dokonce uváděl Kramerius 4 jako příklad systému špatně udělaného. Mluvil sice o vývoji, ale jeho hlavním cílem byla spíš změna gestora (to, že nemohl najít kdo má vývoj K4 na starosti, je velmi zvláštní, protože to že se na vývoji podílí KNAV, NK a MZK je velmi snadno dohledatelná informace).
Pan Ladin se snažil kritizovat systém Kramerius, nicméně nepůsobil na mě dojmem, že by fungování systému rozuměl - zmiňoval nepodařenou instalaci (podle mých zkušeností byla i bez asistence zvládnutelná už od prvních betaverzí) a neexistující vypořádání 'informačních balíčků' (to je afaik termín diskutovaný v rámci LTP řešení NDK; Kramerius 4 ovšem rozhodně podává informaci o výsledku operací - někdy jde sice o javová chybová hlášení, což je ovšem pro administrátora spíše výhodou).
Pan Ladin oznámil, že MK bude chtít převzít Kramerius, tedy vývoj Krameria verze 5. Tvářil se tak, že půjde o jasně správný krok. Komunikaci s KNAV, která od začátku vývoj Krameria de facto řídí nezmiňoval. Pan Ladin naznačil, že už tímto směrem podniká nějaké kroky (např. analýzu K4).
Mě, jakožto administrátora se zkušenostmi jak s Krameriem 3, tak s Krameriem 4, ovšem vůbec nepřesvědčil o tom, že tento krok má smysl:
- pan Ladin mluví o správě, nicméně nenavrhuje žádné kroky k jejímu zlepšení ale spíš dělá dojem, že chce začít znovu - Kramerius ale už existuje delší dobu, podle mého názoru se otevřenost systému, dokumentace i komunikace s vývojáři postupem času zlepšuje; pan Ladin má zřejmě zkušenosti s OSS, ale místo toho aby jasněji řekl svoje názory a návrhy na zlepšení, tak se rovnou snaží systém převzít???
- pan Ladin mluví o Krameriovi 5, ale vůbec neříká co si pod tímto termínem představuje - přechod Kramerius 3 -> Kramerius 4 byl přechodem na technologie SOLR a Fedora (což je jasný důvod pro změnu); jaký by měl v tomto ohledu cíl Krameria 5 mi není známo
- pan Ladin navrhuje Ministerstvo Kultury jako gestora Krameria - Kramerius je v tuto chvíli vyvíjen na základě požadavků knihoven, které tento systém potřebují; (libovolné) ministerstvo nemůže přijít s požadavky na systém aniž by se ptalo zainteresovaných institucí (MK samo z hlediska využití a funkcionality zainteresováno není a nebude); jediné co může ministerstvo dělat samo o sobě je správa projektu, což podle mě není dostatečný důvod pro tak velkou změnu vývoje. Mimochodem úspěšný systém VuFind má motto "systém vytvořený knihovnami pro knihovny" a je opravdu vyvíjen knihovnou.
- pan Ladin navrhuje spolupráci knihoven - pokud dobře chápu, říka "žádejte o finance společně" - opět jde o správu projektu, ne o vývoj softwaru samotného.
- pan Ladin zpochybňuje možnost spolupráce při vývoji na současném K4 a dokonce přidává příklad kdy mu mělo být řečeno, že externí vývoj ("student ČVUT") není v současné době žádoucí -- Kramerius, ať už v jakékoli verzi se těžko stane hitem pro vývojáře OSS, ale jsem přesvědčen, že pokud by vývoj nebyl závislý na jedné firmě, budou všichni zúčastnění (včetně oné firmy) velmi rádi. Proto se mi enchce věřit, že rozhovor o studentovi ČVUT zazněl. Knihovny na K4 spolupracují - je to otázka nastavení komunikačních kanálů a toho, že české knihovny mnoho vývojářů nemají. Předávání zkušeností ovšem funguje (viz příklad spolupráce mezi NTK a MZK výše). Pan Ladin také vůbec nezmiňuje významný podíl MZK na ladění a vývoji K4 - v MZK běžela první veřejná betaverze systému. MZK i dodala vlastní části systému.
Z funkčního hlediska nevidím v tuto chvíli důvod vyvíjet Kramerius 5 -- a nevím zda nějaké argumenty pro byly předloženy. Ohodnocení Krameria jako špatně vytvářenému OSS ve státní správě mi na základě mých zkušeností přijde jako neobjektivní. Dokumentace se průběžně zlepšuje, spolupráce s ostatními je možná a využívaná, vývoj komunitou je možný (byť se u toho typu softwaru těžko komunita rozšíří mimo knihovny, resp. paměťové instituce). Otázce správy projektu jako takového tolik nerozumím, nicméně přechod pod Ministerstvo kultury pro mě vůbec nedává smysl - pro tak radikální změnu vývoje nevidím důvod.
MJ.
p.s.: Výše uvedené je můj osobní názor ;-)
Prasečí valčík
Týpek, co v životě na nic nešáhl, pod sebe zkouší stáhnout peníze na velký projekt - více na http://www.ikaros.cz/vyjadreni-ing-lhotaka-k-prednasce-ing-ladina-ohledne-vyvoje-systemu-kramerius