Kreativní průmysly (a Kreativní centrum Brno)

Přednášet o kreativních průmyslech, Kreativním centru Brno a kreativitě vůbec přišla ve čtvrtek 13. března v rámci Bloku expertů Zdeňka Kujová z Jihomoravského inovačního centra (JIC), manažerka projektu Kreativní centrum Brno. Zmíněné kreativitě se posluchači nemuseli věnovat pouze pasivně, naopak ji v průběhu přednášky mohli sami aktivně projevit. Na pruh papíru kolující mezi účastníky každý mohl napsat jednu větu a pak papír přeložit tak, aby následující aktér viděl jen ji a ne předchozí text. Co se na konci přednášky ukáže? Jsou studenti kreativní?
  • Záznam live bloggingu najdete jako obvykle v Blogu z bloku.
  • Prezentace k přednášce je dostupná na Prezi.com.
  • Video záznam je k dispozici na Vimeo KISKu, heslo na vyžádání v redakci Inflow, nebo na KISKu.

Kreativní průmysly neboli kreativní odvětví

Ačkoliv použití sousloví „kreativní průmysly“ je poměrně časté, přesnější překlad je „kreativní odvětví“. Do kreativních odvětví je řazen kulturní sektor, dále kulturní průmysly (např. hudba, film či videohry) a kreativní průmysly (architektura, design, reklama ap.).

Co vlastně znamená slovo „kreativita“? Pochází z latinského creo – tvořit a označuje soubor schopností, které umožňují uměleckou, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost. Jak je z popisu kreativity patrné, můžeme ji rozdělit na:

  • uměleckou kreativitu,
  • ekonomickou kreativitu, která úzce souvisí se získáním konkurenční výhody
  • a technologickou a vědeckou kreativitu, vytvářející nová řešení.

Samozřejmě je od sebe nelze striktně oddělit, všechny spolu navzájem souvisejí a určitým způsobem se prolínají.

 

 Jak spočítat kreativitu

Ekonomická, technologická a vědecká kreativita, která je součástí „tradičních“ průmyslových odvětví, byla v minulosti vždy poměrně dobře evidována. Teprve v 70. letech 20. století se v Anglii kreativním odvětvím začali věnovat podobným způsobem. Ukázalo se, že podíl kreativních odvětví na HDP a počet lidí v tomto odvětví zaměstnaných jsou mnohem vyšší, než se předpokládalo.

Po roce 2000 přišel americký profesor Richard Florida s konceptem kreativní třídy. Do ní zahrnuje vědce, inženýry, univerzitní profesory, spisovatele, výtvarníky, architekty a podobné profese, v širším pojetí také sektor finančních služeb, zdravotnictví či práva. Tato třída v USA a ve vyspělé Evropě tvoří 25 až 30 % pracovních sil a stále roste. Florida také tvrdí, že právě koncentrace těchto lidí je motorem rozvoje ekonomiky měst a regionů.

Vzrůstající význam kreativních odvětví potvrdila i studie Evropské komise a v reakci na ni Evropská unie připravuje nový program podpory „Kreativní Evropa“.

 

Kreativní centrum Brno

Po všem, co již bylo uvedeno, není překvapující, že v podstatě ve všech metropolích Evropy a řadě dalších větších měst existují kreativní centra. Příkladem může být lipská Baumwollspinnerei, kde v areálu bývalé přádelny bavlny vzniklo kulturní a umělecké centrum s galerií, ateliéry, dílnami umělců, designérů, módních návrhářů, kancelářemi architektů, divadlem atd. Původně zanedbané prostředí se změnilo v živý a přitažlivý prostor.

Podobný vliv na své okolí by mohlo mít i Kreativní centrum Brno. Jeho idea se objevila již v roce 2008. V roce 2011 město oslovilo JIC, aby do projektu vstoupilo a vytvořilo studii proveditelnosti. V jejím rámci byla mj. zmapována kreativní odvětví v Brně.

Záměrem projektu Kreativního centra je vznik „inkubátoru“ pro začínající podnikatele v tzv. kreativních průmyslech. Centrum by mělo poskytnout fyzický prostor pro kreativní tvůrce, poradenství, workshopy a konzultace zaměřené na kreativní profese, ale také místo pro prezentaci tvůrčího procesu i vytvořených děl, případně jejich prodej. Cílem není do sebe uzavřená komunita kreativců, ale naopak komunitně-kulturní centrum přístupné veřejnosti.

Pro centrum byl vybrán objekt bývalé káznice z 18. století mezi ulicemi Cejl, Soudní a Bratislavská. Jde o poměrně velký prostor (cca 8 000 m2) v relativní blízkosti centra, v lokalitě, která je sice vnímána jako problémová, ale zároveň perspektivní co se týče rozvoje. Toho už si všímají i některé developerské firmy.   

Protože vznik kreativního centra by byl velkým zásahem do této čtvrti a zároveň jde o velký projekt, jehož příprava bude ještě několik let trvat, měla by zatím káznice ožívat postupně v režimu „dočasného“ provozu, kdy alespoň přes letní měsíce by se tu mohly konat některé akce. Zájemci, kteří by si chtěli káznici prohlédnout, mohou Zdeňku Kujovou kontaktovat a domluvit si prohlídku.

Kdo by se chtěl dozvědět více o stavu kreativních odvětví v České republice, tomu přednášející doporučuje publikaci Kulturní a kreativní průmysly v ČR, zpracovanou Institutem umění – Divadelním ústavem v Praze, který v současnosti provádí pětiletý výzkum na toto téma.

A konečně pro ty, kteří se zajímají, jak je to s kreativitou studentů zmíněnou v úvodu, máme dobrou zprávu: dvě dílka, čtená na závěr přednášky, potvrdila, že tvořivost studentům nechybí. Závěrečný potlesk proto tentokrát patřil jak přednášející, tak do jisté míry i všem, kteří se této skutečně kreativní přednášky účastnili.

 Zdroj titulního obrázku: http://muscle.ca/2013/04/.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback