Le Roi des Aulnes

Autor titulu: Michel Tournier

Žánr: populárně naučný

Popis knihy:

Úryvek z knihy:

Le Roi des Aulnes

Autor: Michel Tournier

 

       Vzhledem k tomu, že mě nadchl název rubriky, který mi – mimo jiné – evokoval brilantní vzpomínky generála Šnejdárka „Pochoduj, nebo zemři“ (sic!), rozhodl jsem se i já něčím „přispět“.

       Recenzovaná kniha asi není z těch nejznámějších; předpokládám však, že by ji mohli ocenit například ti, jež v mládí prošli organizacemi, jako je skaut. Srovnání nadchne, to zaručuji! Kniha totiž – to jen tak na okraj – pojednává také o Hitlerjugend.

      Ještě jinak: rovněž každý, kdo má rád víceznačná vyprávění, kdo ocení skrytou symboliku, těžko bude hovořit po přečtení knihy o jejích nedostatcích.

      Asi bych předchozí tvrzení měl podpořit nějakými argumenty... No, pokusím se. Předně bychom si mohli všimnout názvu díla. Král duchů... Goethe napsal báseň se stejným názvem, tj. Erlkönig. V poslední – temné – části knihy je hlavní hrdina označován za „Krále duchů“ domorodými obyvateli Východního Pruska (balada je v Německu obecně známa, některé tamější děti se ji musí učit zpaměti jako my Sládkovu „Benzínovou studánku“), poněvadž hlavní představitel prováděl nábory do Hitlerjugend poněkud vehementním způsobem, že se o něm rodičům zdálo, že jim Král duchů krade děti, ostatně viz Goethovu báseň. Zajímavé je, že i sám hrdina – zcela bezděčně – myslí na Krále duchů... V Prusku je přizván k archeologickému výzkumu, kde jsou vykopány ostatky neznámého „starogermánského“ bohatýra. Právě toho nazve Abel Tiffauges Králem duchů... Jeden výraz a tolik pojmů... Karl Popper by měl jistě radost...

      Jiná poznámka: někteří šťouralové by si asi o Abelu Tiffaugesovi (hlavní hrdina) mohli myslet, že jde o postavičku „jednoduchou“, „nenormální“ či přímo „pedofilní“; v tom případě se ale musím zeptat, proč autor (Michel Tournier) nazval jej Abelem, což je – mimochodem – typické francouzské jméno...

       Zde bych asi přestal, neboť ta symbolika prostupuje celým dílem; a já bych určitě nerad kazil potenciálnímu obdivovateli (či obdivovatelce) literatury nějaké významové cesty.

       A jaký je děj a o čem kniha vlastně vypovídá? Tak to ať si laskavý čtenář už zjistí sám. Autor recenze (já) sice doufá, že se rozhodnete číst, avšak je rád každopádně, neboť když ne, poslouží předkládaný pamflet (v dobrém slova smyslu) alespoň jako taková nějaká „popperovská“ falzifikace.

Štítky: Read or Die
Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback