Letní škola Litva - týden druhý

Zpráva popisuje dění a náplň přednášek během druhého týdne Letní školy ERASMUS v Litvě. Ústředními tématy jsou moderní knihovnické služby, digitalizace a využití RFID technologie.

Víkend ve znamení výletů

První týden letní školy IPBib Vilnius se nesl ve znamení realizace nové univerzitní knihovny MKIC (The Center for Scholarly Communication and Information; fotky týkající se stavby a vizualizace nové knihovny můžete zhlédnout zde, nebo zde na videu) a PR knihoven obecně. Po tomto náročném programu se v sobotu celá skupina zahraničních studentů vypravila z Vilniusu do nedaleké obce Trakai, pyšnící se rekonstruovanou zříceninou středověkého hradu vystavěného na jednom z ostrovů jezera Galvė. Troufám si tvrdit, že všechny účastníky zájezdu pohltila pohádková atmosféra malebné vesničky, čímž se nám dostalo možnosti načerpat další litevskou přívětivou atmosféru.

Ostrovní hrad Trakai

Český tým si naplánoval cestu také na volnou neděli. V brzkých hodinách jsme se vymrzlým vlakem vydali na severozápad do přístavního města Klaipéda, které zavánělo příslibem prázdninové atmosféry.

Tu zajistila nekonečná pláž Kurské kosy - poloostrova táhnoucího se od ruského Kaliningradu na sever kolem pobřeží Litvy .

Kurská kosa

Ačkoli jsme se uložili do postelí až v pozdních nočních hodinách a zcela vyčerpáni, psychicky jsme byli odpočatí a připravení na nové zajímavé přednášky a semináře, které nás čekaly již v pondělí ráno.

 

Moderní knihovnické služby

Jako první se ke slovu dostal litevský univerzitní pedagog Rimvydas Lauzikas, aby nás prostřednictvím své přednášky informoval o nových technologiích. Po úvodním shrnutí vývoje způsobů zaznamenávání informací a jejich nosičů se Lauzikas dostal k otázce, co v dané oblasti přinese budoucnost. Klíčovými skutečnostmi, které vývoj ovlivní, jsou podle něho tzv. born digital data jako změna kvalitativní a masové užití informací jako změna kvantitativní. Tato tvrzení se přednášející snažil podpořit jmenováním jednotlivých technologií i konkrétních příkladů, které jsou využitelné a využívané také v prostředí knihoven (např. infračervené snímání, ultrafialové snímání, rentgenové snímání, 3D skenování povrchu, hloubkové skenování povrchu, 3D tisk, technologie identifikující rukopis či otisky prstů na uměleckých dílech).

Na svého litevského kolegu navázala Zinaida Manzuch, která nás seznámila se svou představou o potenciálu webu 2.0 pro knihovny jako platformy pro poskytování přístupu a služeb. Přístupu k čemu? Důležitým principem přednášky Manzuch byla otázka dědictví, jeho zaznamenávání, uchovávání a využívání, ať už je jím myšleno vzdělání, myšlenky a vědomosti, otázka národní identity či osobní vzpomínky. Přednášející pro využití webu 2.0 argumentovala skutečností, že veškerá dědictví jsou v dnešní společnosti propojena s jejich uživateli prostřednictvím paměťových institucí, mezi které, jak všichni víme, patří také knihovny.

Manzuch představila vizi, podle které by se na základě uživatelsky vlídného a liberálního webu 2.0 zpříjemnil kontakt s knihovnou a zároveň jí dodal atraktivní a moderní image.

Lektorka nám totiž naznačila, že paměťové instituce jsou uživateli pokládány za místa pro jejich život irelevantní, do nichž nemá smysl se vracet, jakmile je člověk již jednou navštíví. Instituce znamenají autoritu, kterou nezajímá uživatelův názor; na rozdíl od webu 2.0 nejsou kreativními místy, kde se uživatel může ke všemu vyjádřit, a všeobecně příjemnými společenskými prostředími pro sdílení nápadů s ostatními uživateli.

Podle Manzuch je pro porozumění dědictví potřebná komunikace, sdílení osobních zájmů a zkušeností, spolupráce mezi uživateli a možnost uživatelů tvořit vlastní historii a tím další kulturní dědictví. Instituce by se tedy měly zaměřit na rozvíjení komunit se sociálním kontextem, který je potřeba k využívání kulturního dědictví a dále na aktivní zapojení uživatelů, jejich možnosti spolupráce a interpretace a vytváření historie. Ačkoli jsme se nedozvěděli nic o případné budoucí aplikaci těchto myšlenek do litevských knihoven, byl na závěr přednášky uveden alespoň web historypin.com, který uživatelům nabízí spojení webu 2.0 a vytváření a zaznamenávání nového „dědictví", díky možnosti přidat k místům, která během svého života uživatelé navštívili, fotografie. Jestliže toužíte nahlédnout do zašlých fotografií a nasát atmosféru známých měst v dobách minulých, doporučuji vám web k návštěvě.   

Pondělní odpoledne probíhalo v diktátu jediného slova: PRIMO. Jednotné vyhledávání v knihovnách prezentoval německý tým ve složení Gertrud Pannier (lektorka), Kathariny Ventzke a Olivera Pohla (studenti). Přenáška „Primo versus Google - brány k vyhledávání a vyhledávače" se nesla v duchu chvály Prima a zatracování dalších způsobů vyhledávání. (vyhledávání můžete vyzkoušet zde). Z jakého důvodu?

Primo svým uživatelům nabízí jednotný centralizovaný přístup, jediné přihlášení pro vyhledávání v mnoha databázích a katalozích, user friendly design, fasetové vyhledávání, funkce webu 2.0.

Na rozdíl od běžného vyhledávání jednotlivých výsledků po zadání dotazu Primo využívá centrálního indexu, což mu umožní rychlejší a efektivnější vyhledávání současně v depozitářích, e-knihách, článcích, časopisech, databázích a dalších. Nadšený Oliver Pohl dokonce uvedl příklad vyhledávání, čímž srovnal Primo a MetaLib:

Budu srovnávat, jak rychlé jsou [Primo vs. MetaLib, pozn. aut.]. Jen zadám 'Litva' [...] a klik - mám výsledky! [Primo] A [MetaLib] - hledá a hledá a hledá a jen pět výsledků a hledá a hledá a - no tak - po 30 sekundách: Co to sakra je! Dnes máme vysokorychlostní internet, máme high-tech počítače a do třiceti sekund jen pět zdrojů?! [...] S centrálním vyhledáváním Primo máme více zdrojů pro jeden katalog [...] a [...] rychlé vyhledávání. Není to úžasné?!"[1]


Oli během plamenné přednášky

Výhodou je, že uživatel Prima vyhledává také ve zdrojích, které nezná, díky čemuž získá více relevantních dat v rámci jednoho přihlášení. Co se týče principů webu 2.0, Primo nabízí možnost taggování či sdílení na sociálních sítích. Němečtí kolegové svým výstupem zaujali všechny přítomné a naladili nás na následující studentský workshop, který se týkal užití Prima v ostatních účastnických státech. Němci s mírným zklamáním zjistili, že my ostatní Primo nepoužíváme, a tak se program workshopu zvrtl ke kritice zadání tohoto úkolu. Zcela jistě měla být uvažována možnost, že v dalších státech se Primo nepoužívá.

Moderním knihovnickým službám byl věnován také čtvrtek druhého týdne našeho pobytu ve Vilniusu. Rakouská knihovnice Susanne Blumesberger nám ve své prezentaci představila archivační systém PHAIDRA, nebo-li Permanent Hosting, Archiving and Indexing of Digital Resources and Assets.[2] Projekt Phaidra usiluje o zachycení a udržení informace v dlouhodobé, nezávislé a srozumitelné formě. Nabízí tedy možnost archivovat objekty, které dále systematicky třídí, permanentně chrání, doplňuje o metadata a poskytuje k nim přístup kdekoli na světě.

Kromě Vídeňské univerzitní knihovny se na projektu podílí samotná univerzita, Univerzitní počítačové centrum a Centrum pro vyučování a učení. Cílovými skupinami Phaidry tedy nejsou pouze studenti, ale také členové univerzitní obce a externí uživatelé a hosté (např. národní instituce, soukromé společnosti či výzkumníci z řad veřejnosti). Jednotlivým cílovým skupinám pomáhá několik návodů a obecných zásad a workshopy, jak Phaidru používat. Systém umožňuje správu a ukládání born digital i analogových objektů vyvíjených v akademickém prostředí v oblasti výzkumů (např. články, relevantní dokumenty, videa či audio nahrávky), učení a vyučování (např. vzdělávací objekty) a správy vídeňské univerzity. Také v prostředí Phaidry můžeme nalézt principy webu 2.0. Uživatelé mají k dispozici nástroje pro správu, zobrazení a editaci a platí zde pravidlo, že žádný z objektů nesmí být odstraněn.

Shrneme-li výhody Phaidry jako platformy pro prohlížení knih, sdílení audio nahrávek a videí, prostor pro spolupráci a interoperabilitu, naskytne se nám pohled na důmyslně promyšlený a strukturovaný digitální archiv s vlastnostmi webu 2.0. Phaidru tedy můžeme považovat za chybějící příklad v zamyšlení Zinaidy Manzuch o webu 2.0 v knihovnách a dalších paměťových institucích.

Čtvrteční odpoledne s tématem web 2.0 uzavřela spolupráce mezinárodních týmů na projektech týkajících se implementace principů webu 2.0 do knihoven. Jelikož workshopu měla předcházet přednáška odvolaná z důvodu nemoci přednášející, tápali jsme v možnostech 2.0 bez předchozího uvedení. Někteří navrhovali založit knihovní blog - posuďte sami, zda tato metoda již není překonaná. Jiní navrhovali tradiční Facebook, Twitter, konzultace na Skypu, přes ICQ. V závěru se strhla slovní šarvátka mezi našimi německými kolegy. Nadšená Ulrike prosazovala svou myšlenku knihovního blogu. Oproti tomu její zapálený kolega Oliver byl zastáncem moderního twítování. Sami se můžete zamyslet nad tím, na kterou stranu byste se přiklonili. Jak byste raději a snáze informovali své čtenáře o novinkách v knihovně?

 

Digitalizace a RFID technologie

Druhým ústředním tématem druhého týdne našeho pobytu na půdě vilniuské univerzity byly po moderních knihovnických službách digitalizace a RFID technologie.

Profesorka ze sofijské univerzity Tania Todorova se pustila do prezentace s názvem Digitalizace a duševní vlastnictví, která si kladla za cíl seznámit nás s digitalizací kulturního dědictví, stavem současných digitálních zdrojů, s myšlenkou dodržování autorských práv a rozvoje projektů digitalizace ve Spojených státech amerických a v Evropě. Právě autorské právo, knihovníci a uživatelé jsou podle Todorové hlavními subjekty, které formují obsah digitálních knihoven a úroveň knihovní politiky při digitalizaci. Hlavním účelem prezentace bylo představit digitální knihovnu Europeana. Na projektu vzniku a doplňování digitalizovaných materiálů do Europeany se podílí mnoho států Evropy včetně České republiky. Výběr materiálů řídí jednotlivé kulturní instituce v souladu s kulturní a informační politikou toho kterého státu. Principem Europeany není primárně digitalizace, ale také vytvoření jednotného přístupu k již digitalizovaným materiálům ve fondech evropských kulturních institucí. Europeana podporuje také jejich spolupráci.

Zapojení České republiky probíhá v rámci projektu Europeana version 1.0 (v letech 2009-2011), jejímž hlavním zprostředkovatelem za Českou republiku je Národní knihovna. NK se do projektu zapojila již mezi prvními a má za úkol prezentovat spravované dokumenty i výsledky digitalizační činnosti. Prostřednictvím Europeany také navazuje kontakty pro budoucí spolupráci týkající se obsahové expanze digitální knihovny Manuscriptorium. Tato Europeaně poskytuje obsah většího množství institucí (celkem 44, konkrétně viz zde). NK se aktivně účastní workshopů, na nichž se projednává budoucí podoba portálu Europeana, diskutují se směry jeho vývoje a podmínky spolupráce s dalšími institucemi poskytujícími digitální obsah.[3]

Zařazování dokumentů do Manuscriptoria řídí Národní knihovna. Najdeme zde dokumenty písemného kulturního dědictví do roku 1800 s primárním zaměřením na dokumenty knižní povahy, sekundárně také dokumenty povahy archivní (zejména knihy, listiny a mapy). Manuscriptorium je stále doplňováno o nové digitalizované materiály v rámci projektu VISK 6 (Digitalizace historických dokumentů Národní knihovny ČR). Např. v roce 2010 bylo v rámci VISK 6 z fondu NK digitalizováno 70 dokumentů (tj. 31 594 stran). Digitalizuje se např. sbírka grafických univerzitních tezí uložených v NK, jež jsou kulturní památkou České republiky.[4] Do Europeany nejnověji přispěla Moravská zemská knihovna, a to do Europeana Travel (obsahuje témata související s cestováním a turistikou) unikátní Mollovou sbírkou (12 000 map, plánů a desítky rukopisných katalogů), která je nejvýznamnějším fondem starých map ve střední Evropě.[5] Za zpřístupnění této sbírky v digitalizované podobě nedávno, 4. října, získala Moravská zemská knihovna cenu v kategorii „informační počin" v rámci ocenění Knihovny 2011, které uděluje ministerstvo kultury České republiky.

Tania Todorova uzavřela svou přednášku zmínkou o projektu Reading Europe - malé digitální knihovně, která odkazuje na vybraná literární díla evropských zemí, přičemž se zamýšlela nad důležitostí národního dědictví a jeho digitalizací:

V projektu Reading Europe prezentuje mnoho zemí Evropy, členové Evropské unie a další, příklady svého literárního dědictví. Účast na této přehlídce se snaží zpopularizovat bohaté dědictví, literární dědictví v Evropě dnešní doby pro širokou veřejnost, nejen pro odborníky, ale pro všechny občany. Tímto způsobem musíme ochraňovat díla a být aktivní při budování strategie či PR strategie pro popularizaci našich ceněných [děl]."[6]

Českou republiku zde reprezentuje Česká otázka T. G. Masaryka, Dcerka, aneb, Poznanie cesty prave k spasenj Jana Husa, Babička Boženy Němcové a Máj K. H. Máchy.

O použití a možnostech RFID kódů přednášela ředitelka pro ekonomiku a rozvoj knihovny vilniuské univerzity Jurate Kupriene. Přednáška s názvem Management RFID v knihovnách nám přiblížila vznik a vývoj RFID kódů a proces, který podstupuje každá knižní jednotka od momentu zapůjčení až po návrat na své místo do regálu. Litevci se chystají označit všechny knihy ve svém univerzitním fondu kódy RFID a využívat všech jimi nabízených výhod.

Na základě přednášky se rozpoutala zajímavá diskuze. Jeden tábor souhlasil s umístěním RFID na každou knihu. Němci nám dokonce ukázali systém, na základě kterého lze podle RFID kódu zjistit, na kterém patře a konkrétním místě ve volném výběru budovy Grimm-Zentrum se hledaná kniha nalézá. Opozice shledala označení všech knih RFID za utopickou, nákladnou a zdlouhavou operaci. Mě osobně německý program pro vyhledání knih v budově nadchl a jistě by nebylo zbytečné zavést ho i v naší Ústřední knihovně. Jistě se vám také stalo, že se studenti ptali po knize, kterou nemohli najít v regálu ani na žádném jiném patře, ale podle Alephu měla být v budově.

Po skončení přednášky jsme se naučili, jak pomocí programu MARC přiřadit knize kód a umožnit systému Aleph, aby s ní podle něho bylo manipulováno. Pověřená knihovnice nám dokonce demonstrovala, že univerzitní selfcheck dokáže díky RFID kódům načíst najednou i více knih, čímž podstatně zrychluje proces půjčování knih.

Praktická práce s RFID

 

Informační vzdělávání a služby - exkurze v knihovnách

Jestliže byl exkurzím po knihovnách vyhrazen jeden celý den během prvního týdne našeho pobytu, ve druhém tomu nemohlo být jinak. Organizátoři pro nás připravili dvě zastávky, a to v Národní knihovně Litvy a v nové knihovně univerzity Mykolase Romeriase. Obě sídlící ve Vilniusu.

Knihovna univerzity Mykolase Romeriase

Po zkušenostech z Univerzitní knihovny, v níž probíhaly naše přednášky a workshopy a s fakty ohledně nově vznikající moderní budovy, jsme se díky návštěvě Národní knihovny vrátili tzv. nohama na zem. V hlavní budově ze 60. let 20. století probíhala rekonstrukce zapříčiněná mimo jiné stavbou tunelu vedoucího těsně vedle knihovny, takže nám nezbylo, než se spokojit s přednáškou o vzniku budovy a s pouhým popisem knihovny a jejích služeb. Nahlédli jsme pouze do prostor oddělení zabývajícího se restaurováním a obnovou knih. Zde jsme se například dozvěděli, na základě jakých skutečností probíhá výběr knih k restaurování či co si může restaurátor dovolit doplnit do zrekonstruované mapy.

Rekonstrukce národní knihovny
Rekonstrukce Národní knihovny

Ani ve druhé budově Národní knihovny jsme se nepodívali do veřejných prostor, např. studoven. Prostřednictvím prezentace nám byl podrobně představen plánovaný projekt na digitalizaci litevského kulturního dědictví ve fondu knihovny a díky návštěvě digitalizačního oddělení jsme měli možnost sledovat proces digitalizace od snímání až po zařazení jednotky do digitální knihovny, pochopitelně přístupné přes internet.

Dvoutýdenní pobyt v Litvě nám přinesl mnohé, ačkoli jsme se shodli, že ne tak v oblasti knihovnictví.

Většina přednášek a prezentovaných novinek, které zavádějí knihovny mimo Českou republiku, byly pro nás, kteří jsme takříkajíc odkojení KISKem, opakováním starého či běžného, samozřejmého. Nejplodnější byly chvíle, kdy jsme měli možnost spolupracovat s kolegy v mezinárodních týmech.

ERASMUS nám tedy poskytl především cenné kontakty na kolegy z jiných zemí a nabídl tak možnost vzniku budoucích profesních vztahů.
Všichni studenti po předání diplomů před budovou knihovny

Všichni studenti po předání diplomů před budovou knihovny



[1] Oliver Pohl: „I'll comparing how fast they are [Primo vs. MetaLib]. I just type in 'Lithuania' [...] and click - I've got the results! [Primo] And the right attack [MetaLib] - searching and searching and searching and these are just five results and searching and searching and - come on - well after thirty seconds like: What the hell! We have high speed internet these days, we have high tech computers these days and till thirty second just five resources?! [...] So with the Primo central index we have more resources in one index [...] and [...] fast search. Isn't it amazing?!"

[2] Volně přeloženo: Permanentní hosting, archivace a indexace digitálních zdrojů a aktiv.

[3] Národní knihovna České republiky [online]. 2011 [cit. 2011-10-09]. Evropské a další aplikační projekty. Dostupné z WWW: <http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=pp_ap.htm >.

[4] Národní knihovna České republiky [online]. 2011 [cit. 2011-10-09]. Ostatní projekty. Dostupné z WWW: <http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=pp_ostatni.htm>.

[5] Moravská zemská knihovna [online]. 2011, Poslední aktualizace: 01.09.2011 [cit. 2011-10-09]. EuropeanaTravel. Dostupné z WWW: <http://www.mzk.cz/o-knihovne/vyzkum-projekty/evropske-projekty/europeana....

[6] Tania Todorova: „In this project Reading Europe many countries, the members of Europian Union and others show such an examples of their literary heritage, it participating this exhibition try to popularise the rich heritage, literary heritage now, in Europe for wide audience, not only for experts, but for every citizens. This way we must put the attention [... ] to put strategy or PR strategy for popularization of our awards."

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback