Library 2.0 – možnosti využití technologií Webu 2.0 pro zlepšení služeb knihovny. Část 3.

Odborná práce „LIBRARY 2.0 – možnosti využití technologií Webu 2.0 pro zlepšení služeb knihovny“ pojednává o nových trendech, které jsou výsledkem aplikace nástrojů a služeb Webu 2.0 ve sféře knihoven. První tématická část příspěvků popisuje problematiku Library 2.0. Úvodní kapitola obsahuje vymezení pojmu, druhá rozebírá teoretický koncept modelu Library 2.0 – tj. obecnou charakteristiku, klíčové principy, pilíře a služby modelu Library 2.0, včetně obecného rozdělení služeb, jejich příkladů a detailního popisu. První část práce uzavírá kapitola přinášející kritické zhodnocení modelu Library 2.0. Druhá část práce se věnuje sestavení teoretického konceptu implementace modelu Library 2.0 v prostředí vysokoškolských knihoven. Jednotlivé kapitoly se postupně zabývají teoretickým návrhem kroků, jejichž realizace má vést k uplatnění modelu Library 2.0 v praxi. Jde o kapitoly rozebírající procesy přípravné, procesy změn a na závěr procesy udržení a rozvoje.

 

2.2.4.2     Přehled jednotlivých služeb

V následujícím příspěvku bude věnována pozornost především vlastnostem, přínosům a možnostem užití jednotlivých služeb modelu Library 2.0.

Následující závěry a poznatky jsou ve značné míře sestaveny na základě vlastního průzkumu. Výsledky tohoto průzkumu, věnovaného míře implementace daných služeb v knihovnické praxi a analýze jejich účelu a přínosu, jsou podloženy konkrétními příklady v rámci jednotlivých druhů služeb.

Otázka technických charakteristik s ohledem na postupy zavádění a fungování jednotlivých aplikací je dána především technologickým zázemím jednotlivých knihovnických institucí, jejich posláním, finančními možnostmi a schopnostmi personálu. Problematika detailního zpracování rozboru technické stránky procesu aplikace a fungování jednotlivých služeb přesahuje záměr tohoto příspěvku, proto jí dále nebude věnována pozornost.

Je třeba si připomenout, že nástroje a služby, o kterých budeme následně hovořit, jsou vzájemně dosti provázané. Model Library 2.0 lze do jisté míry považovat za mashup (směsici) - křížence blogů, wiki aplikací, nástrojů instant messagingu, služeb sdílení médií, taggování a tvorby sociálních sítí.

Následující výčet jednotlivých druhů služeb Library 2.0, i přes jejich vzájemnou provázanost, bude rozdělen do několika základních skupin dle jejich charakteristických vlastností a funkcí. Mezi jednotlivé skupiny služeb Library 2.0 řadíme blogy, sociální sítě, RSS, sdílení obrazových dat, OPAC, chaty a instant messaging, wiki, social bookmarking a tagging, podcasting.

2.2.4.2.1      Blogy

Blogy jsou internetové deníky obsahující časově uspořádané články a reakce na ně. Umožňují veřejné vyjádření názoru kohokoliv, kdo má potřebu sdílet své zážitky a poznatky. Oblíbenost blogů spočívá v jejich jednoduché tvorbě a užívání. Z pohledu knihoven rozlišujeme blogy pro interní potřebu a blogy externí.

Použití interních blogů je zamýšleno spíše v rámci instituce. Slouží zaměstnancům knihovny jako nástroj ke sdílení názorů, zkušeností, rad, pokynů či jiných důležitých informací. Jsou jednou z možných cest vedoucích k vytváření vzájemných vztahů v komunitě knihovníků a k rozvíjení komunikace mezi personálem a vedením instituce. Provázanost s RSS umožňuje jednoduché sledování nových příspěvků jak na interních, tak i externích blozích. Výhodou je taktéž možnost snadného prohledávání, jež opět platí jak pro externí, tak i interní blogy, stejně jako napojení na další služby (tagging, sdílení obrazových dat, chat aj.). Pro založení vlastního interního blogu je možné využít např. služeb aplikace WordPress[1].

Externí blogy poskytují prostor pro vzájemnou interakci mezi knihovnou (knihovníky) a uživateli (resp. veřejností). Různě tematicky zaměřené blogy pomáhají knihovně poznávat potřeby jednotlivých skupin uživatelů. Přinášejí uživatelům možnost komentovat činnost knihovny, navrhovat nová řešení a nápady, vytvářet komunity podobně smýšlejících lidí, rozšiřovat diskusi a sdílet své zájmy. Knihovna může naopak směrem k uživatelům informovat prostřednictvím blogů o své činnosti, o změnách v rámci provozu, o aktuálním programu a chystaných aktivitách, dále může komentovat dění v prostředí knihovny, nabádat ke spolupráci nejen uživatele, ale i případné partnerské organizace apod. Blogy mohou být nástrojem pomoci při případných problémech uživatelů v rámci využívání služeb knihovny. Použití je možné i v oblasti propagace knihovny. Blogy, stejně jako řada dalších služeb Library 2.0, umožňují získávat nové uživatele. Přínosů je mnohem více a jejich význam je nepopiratelný. Ať už blog umožní cokoliv z výše popsaného, nejdůležitější je to, že se tak děje v „prostředí knihovny".

Jak bylo popsáno u interních blogů, lze funkce těchto aplikací napojit na další služby - provázat je s jinými. Kromě RSS a vyhledávání v archivech blogů je možné opatřit je komentáři, klíčovými slovy či tagy a samozřejmě je sdílet. Příspěvky jsou dle témat tříděny do kategorií. Vytvářeny jsou chronologické archivy např. pro jednotlivé měsíce. Lze vytvořit i osobní blogovací profil.

Blogovací aplikace různých typů lze získat často zdarma či za menší poplatek, což je pro knihovnu nemalou výhodou. Zavedení blogů do provozu knihovny lze realizovat např. s pomocí nástrojů Blogger, LiveJournal[2], Blosxom[3] aj.

Hlavní kritický bod blogů je spojen s možností neomezeného publikování, kde ne každý přispívající autor je znalý publikační a informační etiky.

Příklady užití - interní blogy:

1) Libraries University of Maryland[4] - blog zaměstnanců univerzitní  knihovny.

2) Hennepin County Library - Librarian´s Blog[5] - knihovnický blog.

3) City of Takoma Park - Library Staff Web Log[6] - knihovnický blog.

Příklady užití - externí blogy:

1) USF Lakeland Library Services Blog[7] - novinky o službách a zdrojích  knihovny.

2) The Darien Library Blogs[8] - různé druhy tematických blogů (ředitelský  blog; blog pro mládež, děti; blog o knihách, hudbě, filmech; blog o stavbě  nové knihovny aj.).

3) Bartlesville Public Library Staff's Blog for Teens[9] - blog pro mládež.

2.2.4.2.2      Sociální sítě

Aplikace jako MySpace, Flickr, Ning[10] nebo Facebook poskytují jak uživatelům, tak i knihovnám (knihovníkům) jednoduchý nástroj ke zveřejňování informací a umožňují být v interakci s dalšími aktéry této služby. Pokud chce knihovna najít jednoduchou a finančně nenáročnou cestu k současným i potenciálním uživatelům, získat přístup do míst, kde se schází a sdílí své „virtuální žití", pak by měla přemýšlet o založení profilů ve výše zmíněných aplikacích. Může tím ovlivnit mnohé. Ukázat, že existuje, rozvíjet komunikaci, přilákat uživatele, propagovat se, doporučovat své služby a informační zdroje, pomáhat řešit problémy uživatelů ve vztahu ke knihovně a hlavně navázat přátelství a spolupráci.

Uvedené služby umožňují ve svém rozhraní např. implementaci OPAC vyhledávání. Jde sdílet profilové informace o knihovně či fotografie, lze zde blogovat, chatovat, odkazovat na naše přátele, partnerské organizace apod. O rozšířenosti použití sociálních aplikací svědčí četné množství profilů knihoven na MySpace.[11]

Příklady užití:

1) The Leddy Library - University of Windsor[12] - profil univerzitní knihovny  na Facebook.

2) Brooklyn College Library[13] - profil knihovny na MySpace.

3) Lester Public Library[14] - profil knihovny na Flickr.

2.2.4.2.3      RSS

Syndikace obsahu je vhodný prostředek, který umožňuje získat přehled o nových informacích v oblastech, jež uživatele zajímají. Je-li knihovna natolik zaneprázdněná jinými aktivitami, že se nemůže směrem k veřejnosti plně věnovat zasílání nových informací a zpráv o všech aspektech její činnosti (akce a programy, organizační novinky, změny v rámci fondů apod.), může v tomto případě využít právě RSS služeb. RSS např. pomáhá nahradit často neefektivní způsob publikování soupisů „přírůstků" nových publikací (zdrojů), které jsou běžně realizovány formou zveřejňování seznamů ve formátu pdf či doc. Použití RSS je nenáročné časově i finančně. Je snadným a rychlým nástrojem jak pro knihovnu, tak pro uživatele. Ti jen zvolí, co je zajímá - o čem chtějí být automaticky informováni. Při použití RSS by knihovna neměla zapomenout na instruktáž. Měla by podat uživatelům podrobné informace o tom, co jsou to služby RSS a vysvětlit jejich fungování a použití. RSS lze v dnešní době propojit s většinou aplikací Webu 2.0. Využití tohoto nástroje je všestranné a záleží jen na dané knihovně, v jaké míře a rozsahu a pro jaké účely RSS aplikuje. Použití RSS je již dosti rozšířené i v českých knihovnách.

V případě, že bude umožněno propojit službu RSS s uživatelsky plně přizpůsobenou webovou stránkou knihovny, může být dokonce nahrazeno běžné prohledávání obsahu knihovnického webu. Takovéto spojení může zajistit, že uživatelsky přizpůsobená webová stránka knihovny přinese přímo k uživateli pouze produkci zvoleného obsahu.

Příklady užití:

1) The Library of Congress - RSS Feeds and Email Subscriptions[15] - RSS  kanály různých kategorií.

2) The Tacoma Public Library - RSS / XML Feeds at the Tacoma Public  Library - New Titles and New Events[16] - RSS kanály nových událostí a „přírůstků" fondu.

3) Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové - RSS kanály[17] - tematické  RSS kanály: novinky, pořádané akce, informace pro knihovny, nové tituly  v katalogu SVK, knihovnicko-informační zpravodaj „U nás".

2.2.4.2.4      Sdílení obrazových dat

Obrazové a multimediální soubory mají velkou vypovídací hodnotu a široký potenciál. Vytváření a sdílení obrazových a multimediálních dat může knihovna využít nejen ke své propagaci, ale i jako možnost, jak seznámit veřejnost s prostorem a architekturou knihovny. S pomocí fotografií a videa lze ideálním způsobem představit některé druhy činností a služeb, které knihovna uživatelům poskytuje, stejně jako pomoci při jejich využívání. Názorné příklady ve formě fotografií a videí se mohou stát vhodným doplňkem online (virtuálních) referenčních služeb. Užití shora uvedených souborů hraje nemalou roli taktéž v rámci procesu vyučování či instruktáže. Na významu nabývá především v knihovnických institucích, kde je jedním z hlavních a primárních poslání právě vzdělávání.

Možnost podělit se formou obrazových dat o zážitky z volnočasových a kulturních aktivit dává knihovně k dispozici efektní nástroj, jak zaujmout uživatele a přilákat je ke spoluúčasti. Výhodou je i to, že pokud knihovna nemá dostatek datového prostoru na svých oficiálních webových stránkách, nebo je proces tvorby fotogalerií technicky náročný, může vytváření fotogalerií na jiných místech v dané věci knihovně hodně pomoci. Nesmíme ani zapomenout na fakt, že jakékoliv typy obrazových a multimediálních souborů mohou být zahrnuty do fondu knihovny.

Způsobů, jak využít potenciálu sdílení obrazových dat, je mnoho. Záleží jen na představivosti knihoven, jakou měrou je aplikují. Nabízí se např. možnost vytvoření pravidelného video pořadu o historii knihovny nebo videomagazínu, který informuje o aktuálním dění v knihovně. Lze vyhlásit fotografickou soutěž či videosoutěž s tematikou, jež se týká knihovny. Soutěžní příspěvky je možno následně využít k propagaci či uspořádat výstavu. Cílem však může být jen zábava a navazování vztahu s uživateli. Knihovna může taktéž prostřednictvím videa představit veřejnosti jednotlivé zaměstnance knihovny - vytvořit jejich videoportréty. Knihovníci se tímto mohou stát v očích veřejnosti lidštějšími a zároveň mohou ukázat význam a hodnotu knihovnické práce. Variant využití je opravdu mnoho.

Možnost sdílení obrazových a multimediálních souborů přináší celá řada aplikací Webu 2.0.[18] Mezi nejoblíbenější patří služby jako Flickr či YouTube. Flickr dovoluje kromě zveřejňování a sdílení fotografií i jejich uspořádání do tematických kategorií, přidávání komentářů, provázání na další fotografie a kategorie, napojení na RSS kanál. Výhodou je možnost vytvořit knihovně samostatný profil. Tento fakt mimo jiné řadí službu Flickr taktéž mezi nástroje sociální sítě, jejichž význam a účinek byl popsán výše. Takto zveřejněné fotografie na Flickru či videa na YouTube mohou říct nejen našim stálým uživatelům: „Jsme tu a vy jste naší součástí - stačí se jen podívat na fotografie a videa", nebo „Umíme se spolu bavit a objevovat nové věci".

Zveřejnění fotografií a videí dává veřejnosti šanci získat představu, jaká je naše knihovna, co dělá a jak moc může být součástí jejich života. Knihovna díky zveřejňování těchto souborů vstupuje do virtuálního prostředí současných i potenciálních uživatelů.

Příklady užití - fotografie:

1) National Library of Australia[19] - australská národní knihovna umožňuje  uživatelům na svých stránkách posílání a sdílení fotografií za pomoci Flickru  v rámci projektu „Picture Australia". Obrázky vhodné pro další použití  knihovnou se ukládají do sbírky knihovny.

2) Georgia State University Library's photos[20] - fotografie z univerzitní  knihovny zveřejněné prostřednictvím Flickru.

3) The Public Library of Charlotte & Mecklenburg County[21] - fotografie  uživatelů v rámci propagace čtenářství.

Příklady užití - video:

1) Using the SPCC Library Catalog[22] - instruktážní video pro uživatele katalogu.

2) Black History Month at Yorkwoods Public Library[23] - zdařilá videoreportáž  o knihovnické akci „Black History Month".

3) Inside 5: MCC Library News[24] - videopořad s informacemi z knihovny.

2.2.4.2.5      OPAC

Velké množství současných knihovnických katalogů je charakteristické uživatelským rozhraním, jež spíše vyhovuje potřebám knihovníků, kteří jsou s fungováním katalogu plně obeznámeni. Z hlediska uživatelů však tyto katalogy nejsou přitažlivé ani intuitivní. Šanci přiblížit se více uživatelům a rozšířit jejich interakci mají spíše katalogy, které poskytují inovativní nástroje s mnoha funkcemi, jež plně uspokojí uživatelské potřeby. Příkladem takovýchto funkcí je třeba katalog internetového obchodu Amazon. Oblíbenost vyhledávání na Amazonu je jasným důvodem, proč by i katalogy knihovny měly poskytovat nové doplňkové funkce. Online katalog modelu Library 2.0 přináší právě zmiňované inovativní přístupy.

Moderní OPAC[25] (SOPAC[26], OPAC 2.0[27], WOPAC[28]), doplněný o interaktivní funkce, napomáhá primárně k dosažení efektivnějšího a relevantnějšího vyhledávání dle uživatelských dotazů. Uživatelé by se měli podílet na formování procesu získávání (vyhledávání) informací. Nejen proto by měl být OPAC provázáním taxonomií a folksonomií.

K uživatelské interakci a oblíbenosti v prostředí OPACů mohou knihovny přispět zavedením možnosti maximálního individuálního přizpůsobení uživatelského rozhraní. OPAC modelu Library 2.0 dovoluje taggování včetně zveřejnění tzv. „tagg cloud"[29] a zobrazuje výsledky vyhledávání ve formě vizualizace. Katalog inteligentním způsobem rozpoznává potřeby uživatele a nabízí mu, nejen v případě neúspěšného vyhledání, podobné relevantní dokumenty, případně kategorie a tematické oblasti, do nichž dokument spadá. Zde platí, že vyhledávání by mělo být jednoduché a přitom co nejvíce efektivní. OPAC v rámci vyhledávání nabízí řadu možností a nástrojů, jak dotaz zúžit a nasměrovat k danému cíli.

Katalog dovoluje psaní i sdílení recenzí, ohlasů, komentářů, příspěvků a hodnocení autorů k jednotlivým dokumentům. Publikace mohou mít své stránky, např. wiki nebo blogové, kde uživatelé diskutují o knize. U každého titulu je poskytnuta možnost si daný dokument v případě zájmu, např. právě na základě recenze jiného uživatele, rovnou koupit. OPAC také dovoluje zobrazit další dokumenty od daného autora, zveřejňuje obálku knihy a případně i některé digitalizované stránky jako názornou ukázku. Součástí OPACu může být i RSS kanál.

OPAC buduje interakci taktéž tím, že uživateli umožňuje poslat známým osobám doporučenku na stránku se záznamem publikace. Dokáže doporučit publikace s podobnými klíčovými slovy či značením a odkazuje na Amazon. Uživatel může ohodnotit nejen titul, ale i proces jeho vyhledání.

Do budoucna už jen chybí možnost více prosadit, a je to určitě výzvou, pravidelné zasílání automaticky generovaných seznamů dokumentů na základě rozboru uživatelova hledání v OPACu. Nebo možnost uvádět u publikace kontakty (např. ICQ, Skype) na uživatele, kteří si již danou publikaci vypůjčili. Samozřejmě jen s jejich předchozím souhlasem.

Příklady užití

1) Ann Arbor District Library[30] - možnost komentářů a hodnocení na virtuálním katalogizačním lístku.

2) Hennepin County Library[31] - ohlasy, hodnocení, značkování, psaní  komentářů.

3) Vědecká knihovna v Olomouci - Hlavní katalog[32] - odkazy na knihkupectví,  náhled obálek, komentáře, názory, hodnocení, RSS kanály u nových titulů.

2.2.4.2.6      Instant messaging a chaty

Aplikace tohoto typu umožňují jednoduchým způsobem realizovat komunikaci v reálném čase kdykoliv, s kýmkoliv a odkudkoliv. K dispozici je řada nástrojů, s nimiž se lze zapojit do komunikace s ostatními lidmi. Pro příklad jmenujme messengery ICQ, Skype, Miranda, Meebo[33].

Výše zmíněné aplikace slouží knihovnám dvěma základními způsoby. Zaprvé je lze použít pro vzájemnou komunikaci mezi zaměstnanci knihovny. Lze je využít ke kooperativnímu řešení problému, pro spolupráci při plánování činnosti knihovny, pro sdílení poznatků a rozvíjení vzájemných vztahů.

Druhým způsobem použití je interakce knihovníků s veřejností, tedy především komunikace s uživateli. Mimo to však knihovně mohou služby chatů a instant messagingu (Synchronous messaging[34]) sloužit např. i pro sdílení informací se zaměstnanci jiné knihovny či odborníky z oboru.

Důvodů pro využití chatů a instant messagingu v prostředí knihoven je mnoho. Výhody jejich realizace pramení z podstaty těchto služeb. Neumožňují jen synchronní komunikaci v reálném čase, ale jsou často používány ke sdílení různých druhů souborů. Zvyšují pocit bezprostřednosti. Komunikace může probíhat nejen písemně, ale i hlasem či audiovizuálně. Většina aplikací tohoto druhu je volně dostupná, což přispívá k dalšímu zásadnímu faktu, a to, že jsou tyto nástroje velmi rozšířené a jejich použití se stalo součástí běžného života mnoha lidí. Neméně významným hlediskem je možnost komunikovat prakticky bezplatně a bez ohledu na prostorové omezení. Komunikace je uskutečňována nejen prostřednictvím PC, ale uživatel může s knihovnou komunikovat i za pomoci mobilního telefonu, PDA aj.

Díky těmto výhodám může knihovna instant messaging a chaty použít nejen za účelem rozvíjení interakce s veřejností, ale také pro uskutečňování tzv. online referenčních služeb. Uplatnění shora uvedených nástrojů v knihovnické praxi umožňuje propagaci knihovny, přináší uživatelům pomoc i radu, vede k vytváření komunit či k vyjádření uživatelské reakce a potřeb. V případě zavedení těchto služeb se doporučuje, aby knihovna oznámila přesné hodiny, kdy jsou její zaměstnanci online a jasně určila, kdo z knihovníků bude do těchto služeb zapojen.

Příklady užití:

1) Ohio University Libraries - Ask a Librarian[35] - komunikace veřejnosti  s knihovnou prostřednictvím messengerů, online chatu, skype.

2) American University Library - Ask a Librarian[36] - komunikace veřejnosti  s knihovnou prostřednictvím messengerů.

3) Nebraska Library Commission - Ask a Librarian[37] - komunikace veřejnosti  s knihovnou prostřednictvím messengerů.

2.2.4.2.7      Wiki

Wiki aplikace umožňují zveřejňovat informační obsah, strukturovat ho do podoby webových stránek a případně ho dle potřeby upravovat kýmkoliv, kdo cítí tuto potřebu. Wiki je fenomén, díky němuž může kdokoliv za použití internetového prohlížeče vytvořit webovou stránku, případně její obsah jednoduše měnit. Stejně jako pro internetové prostředí obecně, tak i pro knihovny má velký vliv a přínos. V knihovnách, kde jsou často technologické znalosti zaměstnanců na základní úrovni, dovolují wiki technologie knihovníkům snadným způsobem vytvářet a sdílet webový obsah. Knihovny se tím zapojují do procesu sdílení informací, jenž vede mimo jiné ke spoluúčasti či tvorbě sociálních vztahů a komunit.

Uplatnění v rámci knihoven lze rozdělit, stejně jako u blogů, instant messagingu a chatů, na interní použití v rámci knihovnické instituce, nebo na externí, kdy je technologie wiki využita jako nástroj interakce mezi knihovnou a veřejností.

Použití wiki v rámci interního prostředí dovoluje zaměstnancům knihovny jednoduché vzájemné propojení, pro něž je opět charakteristické sdílení informací a znalostí. S ohledem na výhody plynoucí z možnosti snadno měnit aktuálně obsah je vhodné wiki použít pro potřeby školení zaměstnanců knihovny. S jejich pomocí lze zaznamenávat vývojové, výzkumné a jiné projekty. Wiki lze použít pro vytváření seznamů odborných tematických zdrojů, příruček, dokumentací, nebo jako oporu týmu knihovníků při řešení náročnějších úkolů. To, že interní wiki informace slouží primárně pro účely zaměstnanců knihovny, však neznamená, že je nemůže prohlížet taktéž široká veřejnost.

Externí využití wiki aplikací zahrnuje následující možnosti. Knihovna může spolu s uživateli tvořit wiki obsah pro potřeby dlouhodobějších projektů, kulturně-vzdělávacích programů či seminářů. Jako informační instituce může spolu s veřejností budovat sbírky důležitých dat o svém okolí (např. seznamy restaurací, památek, institucí, volnočasových aktivit). Sbírat webové informační zdroje a obsahy k daným tématům a sdílet je. V rámci kroužků a volnočasových skupin vytvářet wiki stránky (dopomáhá veřejně informovat o jejich práci) a zveřejňovat za přispění uživatelů poznatky z této činnosti získané. Vytvořit webové wiki debatní stránky k literárním žánrům nebo přímo k jednotlivým zdrojům z knihovního fondu (knihy, CD, DVD aj.). Tyto stránky prolinkovat s jednotlivými tituly v katalogu. Lze samozřejmě odkazovat i na blogy knihovny, fotografie, videa apod.

Pokud knihovna uvede v externích wiki webových stránkách odkaz na informační zdroje obsažené v jejím OPACu, může navést veřejnost na své internetové stránky. Toto najde velké uplatnění u témat, která se knihovny bezprostředně týkají - např. známé osobnosti našeho města, historie regionu apod.

Wiki se stává úschovnou pro kolektivní znalost společenství knihovny. Je místem, kde lze společně sdílet vědomosti, rady, užitečné materiály a informační zdroje. Realizace výše uvedených bodů zajistí, že knihovna prostřednictvím využití wiki potenciálu kolem sebe dokáže vytvářet a shlukovat online komunity.

Knihovna může v případě potřeby některé wiki informace zahrnovat do elektronických sbírek svého fondu. Lze podněcovat vytváření těchto obsahů s ohledem na uživatelské potřeby i své vlastní. Kolektivní vědění je zde nanejvýš přínosné a vede k formování skupinových studijních prostředí, např. v rámci vysokoškolských knihoven. Využití wiki jako nástroje pro potřeby učení, stejně jako pro tvorbu sdílených seznamů informačních zdrojů, je pro knihovny vhodným krokem na cestě stát se Library 2.0.

Se zaváděním a využíváním wiki nástrojů souvisí potřeba diskutovat o informační etice a maximálně rozvíjet povědomí o ní. Knihovna musí stanovit u jednotlivých wiki aplikací míru uživatelského zapojení. Knihovna by měla u každého případu užití wiki dostatečně zvážit, zda poskytne uživatelům neomezené právo k editaci, nebo zda veřejnost bude moci spoluvytvářet obsah jen na základě registrace nebo jiného oprávnění.

Příklady užití - interní wiki:

1) Albany County Public Library Staff Wiki[38] - zaměstnanecké wiki stránky  s informacemi pro usnadnění výkonu knihovnické práce.

2) University of Minnesota Libraries Staff Website[39] - zaměstnanecké wiki  stránky.

3) Antioch University New England Library Staff Training and Support  Wiki[40] - tréninkové a podpůrné lekce knihovnické práce pro zaměstnance.

Příklady užití - externí wiki:

1) Ohio University Libraries Biz Wiki[41] - wiki seznam informačních zdrojů.

2) Princeton Public Library - Booklovers Wiki[42] - wiki stránky s možností  hodnocení publikací.

3) St. Joseph County Public Library's Subject Guides[43] - subject guides  ve formě wiki.

2.2.4.2.8      Social bookmarking a tagging

Social bookmarking (sdílení záložek) je charakteristický shromažďováním a sdílením odkazů, stejně jako značením (tagging). Pracuje na principu podobném záložkám v internetovém prohlížeči, od kterých se však odlišuje tím, že propojuje lidi a jejich sbírky odkazů - vzniká sociální interakce. Budování tematických sbírek odkazů na nejrůznější dokumenty je spojeno s taggováním. Tagy vytvářejí kategorie, ve kterých se odkazy nacházejí. Jeden odkaz může být zařazen do libovolných kategorií dle relevance. Na základě těchto tagů je možné odkazy vyhledávat, identifikovat, propojovat a sdílet. K nejznámějším aplikacím tohoto druhu patří CiteULike[44], Spurl[45], Del.icio.us, Technorati[46], Connotea[47], Simpy[48], Digg[49] aj.

Z knihovnického pohledu přináší výše popsané nástroje možnost jednoduchým způsobem organizovat a kategorizovat internetové zdroje informací. Jsou alternativou pro hledání na internetu, neboť v takto uspořádaných sbírkách lze vyhledávat.

Tagování je oblíbené pro svou jednoduchost a efektivitu vyhledávání. Právě tyto dva podstatné rysy mohou přilákat uživatele k hledání informací v katalogu více než jen např. běžná klíčová slova. Uživatelé knihovny se mohou díky taggování spolupodílet na klasifikaci dokumentů v OPACu. V podstatě neomezeně přidělovat volná klíčová slova k položkám knihovního katalogu např. prostřednictvím virtuálních karet. Značení však lze aplikovat i na celý obsah knihovnického webu, což pomáhá veřejnosti při orientaci v tomto prostředí. Velkou výhodou je, že realizace a fungování uvedených služeb není pro knihovnu žádnou zátěží - minimální čas a náklady na implementaci a provoz. Knihovna tímto způsobem zapojuje uživatele, sdílí s nimi informace a tím jim ukazuje, že jsou uživatelé její součástí - rozvíjí se interakce. Nejinak je tomu i v případě, kdy si knihovna vytvoří svůj účet v rámci social bookmarkingových aplikací. Stává se součástí tohoto uživatelsky specifického světa. Dává o sobě vědět. Může pozorovat určité aspekty virtuálního chování členů dané sféry, poznávat uživatelské zájmy či oblíbená témata. Knihovna může také s pomocí social bookmarking linkovat na dokumenty ve svém katalogu, na vlastní wiki obsahy, na informační databáze apod.

Vytváření seznamů zdrojů a jejich sdílení vede k objevování nových a zajímavých informací. Zapojením se v těchto službách může knihovna získat relevantní tematické zdroje do svého fondu. Tyto zdroje pak případně dopomohou přilákat některé nové uživatele.

Přímé zavedení aplikace social bookmarkingu v rámci webového prostředí knihovny umožní vytvářet uživatelské bookmarkové účty, kde mohou uživatelé sdílet svoje interní i externí odkazy na informační zdroje. Interní - součást sbírky knihovny (OPAC záznamy, plné texty) a externí - vše mimo zdroje knihovny. Rozsáhlejší zavedení funkčních vlastností bookmarkingu v prostředí katalogu by tedy znamenalo, že si každý uživatel může díky zdrojům knihovny vytvořit svou vlastní sbírku či tematické sbírky informací (odkazů na informace) za pomoci značení volnými klíčovými slovy a doplňovat tyto osobní sbírky dle potřeby externími dokumenty.

Sdílení odkazů na zdroje informací a jejich hodnocení dává knihovně možnost získat přehled o případném využívání a oblíbenosti dokumentů v knihovním fondu i mimo něj. Knihovna se dozví, jaké tematické značení přidělují uživatelé jednotlivým zdrojům. Může velmi konkrétně vypozorovat zaměření toho kterého uživatele či skupiny uživatelů. Samozřejmě v mezích legislativy, která problematiku využívání osobních údajů upravuje.

Bookmarking poskytuje jak uživatelům, tak i zaměstnancům knihoven nástroj, se kterým mohou označit a sdílet své vlastní internetové stránky, konzultace, blogy apod.

Jedním z kritických bodů shora popsaných aplikací je fakt, že volné značení postrádá jednotný řád a s tím spojenou kontrolu určitou autoritou.

Příklady užití:

1) University of Pennsylvania Libraries - Penn Tags[50] - social bookmarkingový prostředek k umísťování, organizaci a sdílení online zdrojů, propojený  mimo jiné i s online katalogem.

2) Maui Community College Library[51] - účet knihovny v rámci aplikace  Del.icio.us.

3) Thunder Bay Public Library - Internet Links[52] - tagy na stránkách knihovny,  umožňující přechod k tematicky uspořádaným zdrojům, které označila tato  knihovna za pomoci služby Del.icio.us.

2.2.4.2.9      Podcasting

Jde o metodu či způsob šíření a získávání záznamů, jejichž přenos je zpravidla uskutečňován automaticky za pomoci RSS. Podstatou jsou zvukové či video záznamy umístěné na webových stránkách jejich autora, a to buď ve formě odkazu na soubor ke stažení, nebo jsou zahrnuty ve zmiňovaných RSS kanálech. Hlavní přínos je nejen v tom, že záznamy je možno libovolně a jednoduše sdílet, ale podstatné je i to, že podcasty lze s pomocí specializovaného programu nechat automaticky stahovat do PC, PDA apod., a poté mohou být volně kdykoliv přehrávány.

Podcasting je efektivním prostředkem k dosažení interakce mezi knihovnou a veřejností. Je zdrojem zpráv a informací pro všechny, kdo výhod těchto služeb využívají. Těm uživatelům, kteří se nemohou účastnit akcí knihovny, poskytuje šanci být zpětně u všeho podstatného, co knihovna činí. Podcasting je vhodným nástrojem k podpoře online referenčních služeb knihovny a především pak hraje velkou roli v rámci procesu vzdělávání, školení a instruktáže jak zaměstnanců, tak i široké veřejnosti.

Knihovna může s pomocí podcastingu jakožto prostředku šíření audio a video záznamů podpořit čtenářství, účastnictví a dosáhnout na uživatele z oblasti Long Tailu. Podcasting může být využit jako nástroj práce s komunitami. Podporuje propagaci knihovny, její činnosti a programů. Vytvářením podcastů může knihovna upozornit na nové informační zdroje, služby a volnočasové aktivity. Podcasting přináší efektivní cestu, jak povzbudit odezvu uživatelů. Poskytuje možnost zajímavou formou komentovat, doporučit a hodnotit.

Dle potřeb knihovny se podcasty mohou stát součástí knihovního fondu a rozšířit tím jeho informační hodnotu. Lze tvořit databáze interních i externích podcastů a sdílet je s uživateli jakožto hodnotné prameny pro nejrůznější zájmová témata.

Podcasty jsou ideálním doplňkem všech zmíněných skupin služeb Library 2.0. Lze je využít pro potřeby knižních recenzí a komentářů v rámci katalogu. Jsou vhodným rozšířením profilů blogů, oficiálních stránek knihovny i ostatních wiki knihovních webů. Jsou efektivní součástí účtů knihoven v rámci aplikací sociálních sítí, jako je Flickr apod. Použití je opravdu široké a omezené pouze představivostí knihovny a jejími technologickými možnostmi.

Příklad na závěr nám poodhalí, jak široce je možné podcast uplatnit. S jeho pomocí lze vytvořit různé průvodce pro exkurzi knihovnou, které si může uživatel stáhnout na své mobilní zařízení pro přehrávání těchto záznamů. Pokud není vlastníkem takovéhoto zařízení, knihovna mu nabízí možnost jeho zapůjčení.

Příklady užití:

1) Lansing Public Library - Podcast Information Page[53] - podcasty knihovny  s dalšími rozšiřujícími informacemi k dané problematice.

2) Orange County Library - Podcasts & RSS[54] - audio a video podcasty  událostí a programů knihovny.

3) Clement C. Maxwell Library - Internet Podcast Resources[55] - předmětová  databáze podcast internetových zdrojů, sestavená knihovnou podle jednotlivých kategorií. Knihovna zde mimo jiné vyzývá, aby uživatelé případně  doporučili rozšíření o další zdroje.

Sociálních technologií Webu 2.0, které je možné použít v prostředí knihovny a tím ji nasměrovat k Library 2.0, je velké množství. Stale vznikají nové možnosti a funkce moderních aplikací, jejichž realizace má pro knihovny nebývalý potenciál a je velkým příslibem do budoucna. Z několika dalších aplikací, jež poskytují knihovně prostředky pro to, aby rozvíjela své účastnictví s uživateli a byla jim co nejvíce nablízku, jmenujme možnost zapojení knihovny v rámci Second Life[56], LibraryThing[57], Frappr[58], Squidoo[59], 43Things[60], Book Burro[61], či využití aplikací typu Widget[62], LibX[63], LibWorm[64] aj.

Pokračování příspěvku v příštím vydání časopisu bude pojednávat o kritice modelu Library 2.0. 


 

[1] WordPress je volně dostupný blogovací publikační systém.

[2] http://www.livejournal.com/

[3] http://www.blosxom.com/

[4] http://www.lib.umd.edu/itd/web/blogs/blogform.html

[5] http://www.hclib.org/extranet/LibrariansBlog.cfm

[6] http://www.cityoftakomapark.org/library/mt/

[7] http://catherin.blog.usf.edu/

[8] http://www.darienlibrary.org/blogs.php

[9] http://www.bartlesville.lib.ok.us/blog/teens/ 

[10] http://www.ning.com/

[11] Podrobný seznam je k prohlédnutí na adrese: http://groups.myspace.com/myspacelibraries.

[12] http://www.facebook.com/pages/Windsor-ON/Leddy-Library-University-of-Windsor/8462636557

[13] http://www.myspace.com/brooklyncollegelibrary

[14] http://flickr.com/people/lesterpubliclibrary/

[15] http://www.loc.gov/rss/

[16] http://search.tacomapubliclibrary.org/rss/rss.asp

[17] http://www.svkhk.cz/rss-kanaly.html

[18] Podrobný seznam aplikací určených ke sdílení videí lze nalézt na adrese: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_video_sharing_websites. Seznam aplikací ke sdílení fotografií je dostupný na adrese: http://en.wikipedia.org/wiki/Photo_sharing

[19] http://www.flickr.com/groups/pictureaustralia_ppe/

[20] http://flickr.com/photos/gsulibrary/

[21] http://www.plcmc.org/fotofun/gallery.asp

[22] http://www.spcc.edu/currentstudents.php?item=462

[23] http://www.youtube.com/watch?v=h65cmhrlRxM

[24] http://www.youtube.com/watch?v=UpAlYhgNC8U 

[25] Za příklad moderního pojetí OPACu může být považován katalog v rámci knihovnického systému Koha. Přehled knihoven, které používají systém Koha, poslouží jako názorný příklad. Lze nalézt na adrese: http://www.koha.org/showcase/opacs.html.

[26] SOPAC - Social OPAC. OPAC doplněný o některé aplikace sociálního softwaru.

[27] OPAC 2.0 - užití funkcí některých aplikací a nástrojů Webu 2.0 v rámci OPACu.

[28] WOPAC - WordPress OPAC. Katalog knihovny propojený s WordPress technologií.

[29] Tag cloud (tagové mračno) - seznam tagů, kde jsou s pomocí vizuálního zobrazení jasně uvedeny nejčastěji použité značky. Tagy jsou v rámci tag cloud od sebe odlišeny velikostí písma, barvou apod.

[30] http://www.aadl.org/catalog

[31] http://www.plcmc.org/

[32] http://aleph.vkol.cz/

[33] Meebo je služba, umožňující bez nutnosti instalace přihlášení k různým aplikacím instant messagingu. Podporuje hned několik protokolů: ICQ, MSN Messenger, Jabber, Google Talk, AIM nebo Yahoo.

[34] Synchronous messaging - synchronní zasílání zpráv.

[35] http://www.library.ohiou.edu/ask/index.html

[36] http://www.library.american.edu/ask/index.html

[37] http://www.nlc.state.ne.us/ref/contactus.html

[38] http://albystaff.pbwiki.com/

[39] https://wiki.lib.umn.edu/Staff/HomePage

[40] http://www.seedwiki.com/wiki/antioch_university_new_england_library_staff_training_and_support_wiki/

[41] http://www.library.ohiou.edu/subjects/bizwiki/index.php/Main_Page

[42] http://booklovers.pbwiki.com/Princeton%20Public%20Library

[43] http://www.libraryforlife.org/subjectguides/index.php/Main_Page

[44] http://www.citeulike.org/

[45] http://www.spurl.net/

[46] http://technorati.com/ 

[47] http://www.connotea.org/

[48] http://www.simpy.com/

[49] http://digg.com/

[50] http://tags.library.upenn.edu/

[51] http://del.icio.us/mauicclibrary

[52] http://www.tbpl.ca/internal.asp?id=283&cid=333

[53] http://www.lansing.lib.il.us/podcasts.html

[54] http://www.ocls.info/Programs/podcastAndRSS.asp?bhcp=1/

[55] http://www.bridgew.edu/library/podcasts.cfm

[56] http://secondlife.com/

[57] Library Thing (http://www.librarything.com/). Autory aplikace byl dokonce vytvořen speciální doplněk pro knihovny - Library Thing for Libraries (http://www.librarything.com/forlibraries/).

[58] http://www.frappr.com/

[59] http://www.squidoo.com/

[60] http://www.43things.com/

[61] http://bookburro.org/

[62] Příkladem aplikací tohoto druhu je Widgipedia (http://www.widgipedia.com/).

[63] http://www.libx.org/

[64] http://www.libworm.com/

 

Použité zdroje

viz. http://library20.webnode.cz/pouzite-zdroje/

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback