Library Marketing Tuesday 2014

Zpráva shrnuje dění třetího ročníku konference Library Marketing Tuesday, která se konala 23. 09. 2014 v Otevřené zahradě v Brně. Konference se věnovala širokému spektru marketingových aktivit a své příspěvky prezentovali knihovníci i marketingový odborníci ze soukromé sféry. Ve zprávě jsou stručně popsány všechny prezentované příspěvky.

V pořadí třetí ročník konference Library Marketing Tuesday se po roční pauze uskutečnil 23. 09. 2014 v prostorách Otevřené zahrady v Brně. Na organizaci se společně podíleli Kabinet informačních studií a knihovnictví Masarykovy Univerzity a Asociace vysokoškolských knihoven. Celou akcí prováděl Jan Delong z městské knihovny Třinec, který hned zkraje připomněl hlavní myšlenku konference, a to propojovat lidi z knihoven s lidmi pohybujícími se v soukromé sféře, zejména z oblasti marketingu, a umožnit jim navzájem se inspirovat a spolupracovat. Spoluorganizátorka konference Laďka Suchá zhodnotila posun marketingu v knihovnách slovy: „Když jsme konferenci pořádali poprvé, nebyla jsem si jistá, na koho se obrátit. Nyní už si dokáži představit Library Marketing Tuesday sestavený jen z knihovníků.“ Naštěstí se organizátoři rozhodli zachovat profesní pestrost, což přispělo k velmi kreativní atmosféře. Konference Library Marketing Tuesday se vrátila ve skvělé kondici a nabídla poutavá témata, výtečné přednášející, provokativní náměty i praktické zkušenosti. Videozáznam z celé konference bude k dispozici během příštích třech týdnů. Virtuálně se mohou zúčastnit i ti, kdo nemohli přijít osobně.

Library Marketing Tuesday byl pestrý. Foto: Monika Holoubková

 

Od výrobku k emocím. Marketingový mix budoucnosti.

Olga Jurášková z Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati teoreticky ukotvila základní myšlenku, která se prolínala celou konferencí: “za vším hledej člověka”. Trend marketingu je přesun pozornosti od produktu a ceny k zákazníkovi, osobnímu přístupu, zážitku a emocím. Tuto transformaci demonstrovala Olga Jurášková na vývoji marketingového mixu od tradičního konceptu 4 P (product, price, place, promotion), k aktuálnějšímu 4 C (consumer, cost, competitions, communication) až k vizionářskému mixu 4 E (experience, economy, employees, emotion)

MINULOST – 4 P

SOUČASNOST – 4 C

BUDOUCNOST – 4 E

Produkt (výrobek)

Consumer (spotřebitel)

Experience (zkušenosti)

Price (cena)

Cost (náklady)

Economy (hospodaření)

Place (místo)

Compettions (konkurence)

Employees (zaměstnanci)

Promotion (propagace)

Communication (komunikace)

Emotion (emoce)

  • Experience – Všichni stále častěji sdílíme své zkušenosti a doporučujeme, nebo kritizujeme koupené zboží a služby.
  • Economy – Zisk zůstává cílem soukromé firmy, ale chce-li být úspěšná, nesmí to být za každou cenu. Investice do trvalého růstu a společensky smysluplných aktivit přispívají k budování značky.
  • Employees – Lidé - zaměstnanci jsou zásadní pro úspěch nebo neúspěch firmy či knihovny. Nutné je kvalitní sdílení informací mezi zaměstnanci. Jak řekla Olga Jurášková: “Když nefunguje interní komunikace, externí nebude fungovat vůbec.“
  • Emotion – Přístup budoucnosti, z nějž by měly knihovny vytěžit maximum, je důraz na emoce. Emoce nic nestojí a záleží jen na lidech, zda jsou schopni je dávat a vzbuzovat.

Olga Jurášková Foto: Monika Holoubková

Zlepšete si web. Ideálně mačetou.

Po teoretickém úvodu následovala pořádná nálož praxe v podání Otty Bohuše, profesionálního copywritera, kterého mnozí znají z webu www.ottocopy.cz. Na stránkách konkrétních knihoven ukázal typický zlozvyk (knihovnických) webů. Přeplácaná hlavní stránka zahlcená informacemi odradí a zmate většinu návštěvníků. Dvě základní pravidla při návrhu webu jsou: ”méně je více” a ”zjistěte, co chtějí”.Paretův princip 80:20 platí i při tvorbě webu. Osmdesát procent lidí hledá dvacet procent stále stejných informací. Zjistěte co je těch dvacet procent a zbytek odstraňte z hlavní strany. Otta Bohuš všem web editorům vzkazuje: “Odnauč se říkat ANO při tvorbě webu.” Velmi konkrétní rady při řešení aktuálního problému účastníci konference ocenili, protože právě tento příspěvek vyhodnotili jako nejpřínosnější v rámci ankety rozeslané po skončení konference.

Otto Bohuš Foto: Monika Holoubková

Redesign webu knihovny. Po mačetě přijde břitva.

Příspěvek Jana Řezáče se věnoval podobnému tématu. Autor knihy o web designu Web ostrý jako břitva se pěkně zostra opřel do stavu web designu v Čechách. Popsal jej jako: „Perpetuum mobile na špatné výsledky“, neboť českým web designérům chybí nejen formální vzdělání, ale i poučení zákazníci, kteří se nenechají nachytat. Podle názoru Jana Řezáče není možné získat dobrého web designéra za rozumnou cenu. Knihovnám doporučuje vybrat si jednu z tisíců kvalitních webových šablon, které je možné velmi levně pořídit např. na stránce envatomarket. Pokud knihovna přeci jen chce, nebo musí využít služeb web designéra, měla by si ho otestovat. Dělá si před začátkem práce průzkum? Snaží se poznat návštěvníky webu a jejich návyky? Testuje vlastní výsledky a chování uživatelů? Pokud ne, je výhodnější použít šablonu a ušetřené peníze využít lépe, třeba na kvalitní obsah a profesionální fotky. Vystoupení Jana Řezáče mělo velkou odezvu, a pokud se o web design zajímáte, rozhodně si tohoto osobitého řečníka nenechte ujít a pusťte si ho alespoň na videu.

Jan Řezáč Foto: Monika Holoubková

 

Kdo jsou fanoušci knihoven na sociálních sítích aneb Knihovníci sobě

Bližší seznámení s fanoušky knihoven na facebooku zprostředkoval Jan Schmid z agentury Perfect Crowd. Během výzkumu sledoval Jan Schmidt oblíbené stránky fanoušků vybraných knihoven. Obecenstvo knihoven lze na základě této metody rozdělit do tří kategorií. Skalní fanoušci (cca 5%) jsou sami knihovníci, a to bez ohledu na to, zda jde o knihovnu domovskou nebo “konkurenční”. Střední proud (15%)tvoří studenti a knihomolové, to jest lidé, kteří číst musí, nebo kteří čtou velmi rádi. Fanouškovskou základnou (80%) českých knihoven charakterizoval Jan Schmid jako ”lidi s vysokým kulturním a nízkým ekonomickým potenciálem”. Kromě konkrétních knihoven sledují další kulturní instituce v místě bydliště (muzea, galerie, divadla), zajímají se o historii (Velká Británie, judaismus) a jsou lokálními patrioty (Praha pro lidi, Po stopách ztraceného města). I když se samozřejmě najdou výjimky, působí fanoušci knihoven jako vcelku homogenní skupina a její charakteristika může být užitečná spoustě knihovníků, kteří spravují FB stránku. Příspěvek Jana Schmida si našel mnoho fanoušků i přímo mezi posluchači v sále, podle jejichž hodnocení patřil mezi nejpřínosnější.

 

Konec kočiček v Čechách

Praktickou zkušenost se správou FB stránek má Bára Buchtová z Moravské zemské knihovny. Při své práci se řídí třemi pravidly. První z nich “Marketing je design” objasňuje, proč nestačí sdílet nicneříkající obrázky roztomilých kočiček a sbírat liky. Musíme vědět pro koho, proč a jak obsah tvoříme. Druhé pravidlo “Láska je metoda” připomíná, že základem kvalitního vztahu je vzájemnost, a pokud chceme fanoušky, kteří nás mají rádi a podporují nás, musíme si jich vážit, respektovat je a dávat jim najevo naše sympatie. Poslední “Humor je věda” popisuje známou pravdu, že dělat legraci není žádná legrace. I zde je nezbytné dobře znát svou cílovou skupinu. Musíme vědět, jakým tématům naši fanoušci rozumějí, a zda dokáží ocenit logický rozpor, pointu, nebo ironii situace. Využití humoru je v případě knihovny samo o sobě překvapení, které většina lidí ocení. Velký ohlas vzbudila vtipná videa, na kterých Bára Buchtová demonstrovala čtyři základní typy humoru: vtip, naivita, absurdita, ironie. Všichni, kdo se o marketing na sociálních sítích zajímají hlouběji, si mohou projít celou prezentaci Báry Buchtové na prezi.com.

Humor založený na naivitě

Humor založený na ironii

Jak na mediální komunikaci jednoduše

Z trochu jiné oblasti byl příspěvek Heleny Továrkové, PR specialistky Jihomoravského inovačního centra, který se věnovala vztahu s médii. Na základě svých zkušeností v roli novinářky klade Helena Továrková veliký důraz na osobní komunikaci. Radí vyhlédnout si konkrétního novináře a přečíst jeho články. První kontakt doporučuje navázat radši po telefonu než mailem. Před rozhovorem je ideální připravit si jednu zprávu a pokusit se ji spojit s tématy, o kterých novinář píše. Cílem není vychrlit co nejvíce informací, ale navázat oboustranný dialog a vzájemně prospěšný vztah. „Pár kvalitních kontaktů je mnohem užitečnější než obří média list anonymních lidí, které jste nikdy neviděli.“ říká Helena Továrková.

Zapojte ty, na které cílíte

Přímý marketing a budování osobních vazeb bylo hlavním tématem i u příspěvku Olgy Zbranek Biernátové, která má zkušenosti z akademické knihovny i soukromé sféry. Navazování vztahů s akademickou obcí je pro vysokoškolskou knihovnu podmínka kvalitního marketingu. “Akademik je vstupem ke studentům! Upozorní studenty na knihy, zdroje, lidi. Udělá marketing za vás.” Konkrétní rady jak začít se v mnohém shodují s doporučeními Heleny Továrkové. Prvním krokem je podrobně se seznámit s aktivitami vyhlídnutého vyučujícího, najít konkrétní službu nebo informační zdroj, který ho bude zajímat a ten mu nabídnout. I Olga klade důraz na dialog. Získané informace by měla knihovna dobře použít při designování služeb a vztahy s vyučujícím dále rozvíjet.

Olga Zbranek Biernátová Foto: Monika Holoubková

 Dalším Olžiným tématem bylo financování knihoven. Svůj názor shrnula slovy: “Nemůžete se efektivně rozvíjet, pokud se nenaučíte získávat peníze z jiných zdrojů.” Na základě zkušeností ze soukromého sektoru i fungování knihovny doporučuje následující: Nechte si zaplatit za nadstandardní služby. Hledejte partnery a ovládněte umění barteru. Zejména velké knihovny mohou být velice významný partner, i pro komerční firmy. Jako příklad uvedla Olga distribuci papírových tašek Neoluxor, které rozdávají některé knihovny. Ze spolupráce mají přínos obě strany. Knihovna má zdarma tašky a Neoluxor reklamu. Vystoupení Olgy Biernátové se už tradičně setkalo z pozitivní odezvou. I její vystoupení patří v hodnocení účastníků mezi nejpřínosnější.

Marketing ve vysokoškolské knihovně

Marketingu ve vysokoškolských knihovnách se věnovala také Ilona Trtíková z Ústřední knihovny Českého vysokého učení technického (ČVUT). V úvodu popsala komplikovanou situaci vysokoškolských knihoven a podělila se o konkrétní tipy, jak proniknout na akademickou půdu a dostat se do povědomí vyučujících a vědeckých pracovníků. Největší ohlas v publiku vyvolaly společné pracovní snídaně marketingových sekcí napříč univerzitou, jichž se účastní i zástupci Ústřední knihovny.

Více života v knihovnách

Veřejným knihovnám byl určen příspěvek Pavlíny Lonské z Městské knihovny v Praze, která posluchače seznámila s designovým modelem zahraničních knihoven. Základním trendem je „Méně knih na regálech. Více života v knihovnách.“ Zahraniční knihovny fungují jako kreativní a otevřená místa setkávání a tvoření. Patrná je snaha knihoven vtáhnout své čtenáře do dění například tím, že je nechají vyzdobit prostory knihovny a zapojí je do přípravy nových služeb.

Ze sklepa do světa

Pro knihovny všeho druhu byla velmi inspirující přednáška Ivana Petrůva o vzestupu a úspěchu brašnářství Tlustý. Industriální start-up, který začínal před rokem z naprosté nuly a vybojoval si své místo na trhu díky kvalitnímu zboží, osobnímu přístupu a skvělému marketingu může inspirovat řadu knihoven potýkajících se s nízkým rozpočtem. Marketing brašnářství Tlustý staví na osobním přístupu („Každá zakázka je jedinečná.“) a kvalitní komunikaci, která je bolavým místem mnoha knihoven. Ivan Petrův to shrnul slovy: „Mně nikdy žádná knihovna nic neposlala, kromě upomínky.“

Závěrem

Konferenci považuji za velmi vydařenou a užitečnou. Z obsahového hlediska nezazněl jediný nudný příspěvek. Skvělé byly profesní kompetence i prezentační dovednosti jednotlivých řečníků. V rámci jednodenní konferenci se podařilo pokrýt slušnou řádku marketingových aktivit. Že se nejedná pouze o můj osobní názor, dokazují i výsledky ankety, která proběhla mezi zúčastněnými pro skončení konference. Nikdo nevnímal konferenci jako neužitečnou. Pouze 7% účastníků ji hodnotí neutrálně, zbývajících 86% ji klasifikuje jako přínosnou a 68% dokonce jako velmi přínosnou. Přednesené příspěvky tvořily smysluplnou mozaiku, a přestože společné téma nebylo nijak oficiálně stanoveno, celou konferenci shrnují dvě základní myšlenky: Méně je více a Dělejte to lidsky.

Pokud jde o organizaci, není konferenci co vytknout. Otevřená zahrada byla skvělá volba, moderátor dodržel harmonogram a vše výborně klapalo. Pokud se bude konference konat i příští rok, určitě se zúčastním.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback