LiSToVáNí

5. 1. 2012

Příloha č. 1/2012

Autoři přílohy: InHD + Zdena Rousková

Liveblogging najdete jako obvykle v Blogu z Bloku.

Na Inflow najdete také rozhovor s Lukášem Hejlíkem.

Vyvrcholením podzimní série Bloku expertů bylo 15. prosince vystoupení Lukáše Hejlíka a Lenky Janíkové z projektu LiSToVáNí. Program sliboval vskutku netradiční zážitek, a tak se není čemu divit, že učebna D 22 opět praskala ve švech. Večer to byl opravdu ojedinělý, protože krom obvyklého povídání jsme měli možnost vidět i dvě ukázky z repertoáru LiSToVáNí. Ale nepředbíhejme.

Lukáš Hejlík - LiStOVáNí from KISK on Vimeo.

Projekt LiSToVáNí je cyklus scénického čtení, který přibližuje divákům knižní příběhy formou netradičních divadelních představení. Vytváří tak zcela nový typ hry s knihou a slibuje dosud nepoznaný zážitek. Autorem myšlenky je divadelní a filmový herec, Lukáš Hejlík, který o projektu říká:

Je to moje dítě, kterého si šlechtím a kterého si vážím.

LiSToVáNí už osm let každý měsíc vybírá zajímavou knížku, ze které pak vzniká „taškařice“. Spolek lidí okolo LiSToVáNí je rozdělen na dva tábory: brněnský a českobudějovický. Ročně odehrají asi 300 představení a již brzy prolomí magickou stovku zpracovaných knih. Hrají po školách, klubech, knihovnách, malých divadelních scénách. Do svých představení se snaží zapojit i samotné autory knih. Velký úspěch mělo například turné s Tomášem Sedláčkem a zpracováním jeho Ekonomie dobra a zla.

Během představení se snaží představit knihu celou, ne jen strany 24-50. Někdy to bývá obtížné, protože vystoupení v duchu hesla „větší efekt, menší defekt“ nepřesáhnou 60 minut. Zatím nejkratším představením bylo 9:57 od Usaina Bolta, které trvalo 9 min a 57 vteřin přesně :).

Upravit jednu knihu prý trvá asi tak deset hodin. Lukáš Hejlík se přiznal, že už ani neumí normálně číst; kolem třicáté strany má jasno, jestli půjde čtení zrealizovat nebo ne. Lenka už upravila i knížku čítající přes 500 stran, byl to román Špičkou jazyka. Upravují také knížky pro děti. U každé knihy se ale jejich zpracovatelé snaží najít něco nového, neotřelého. Vymýšlejí hry se slůvky a scénické novoty, které zároveň ale chtějí mít kulisově co nejjednodušší. 

Začátky byly ale podle Lukáše Hejlíka pionýrské. Na nápad udělat z knihy Oceán moře čtenou úpravu ho přivedla učitelka. Pak vznikla koláž z díla Emila Hakla a docela se ujala. V Brně začali na Skleněné louce pro třináct lidí a byla to těžce ztrátová věc, ale pořád je to bavilo. A během tří let vyneslo taškaření první ovoce. Teď je to prý docela fajn přiobživa. Občas se stane, že vytáhnou z hlubin nějakou prvotinku (kterou hráli např. ještě na Skleněnce) a tu pak opakují. Tak se například vrátili k Intimní schránce Sabriny Black.

Nejde jim tolik o to, aby např. středoškoláci začali číst, jako spíš o to, vzbudit v nich důvěru ke knížce. Jejich cílem je, aby se každý divák, kterého to chytne, vrátil třeba s kamarádem. Ani sebelepší reklama totiž nepřitáhne tolik lidí, jako doporučení někoho známého. Něco jiného je zaujmout 200 středoškoláků v tělocvičně pod basketbalovým košem, něco jiného hrát pro 200 lidí v krásné aule nebo v knihovně. Prioritně se však snaží vystihnout význam, který dal knize autor a nepokouší se o nějaké převyprávění. Výběr knih samozřejmě ovlivňuje jejich žánr. Detektivky či thrillery bychom v repertoáru hledali marně. Takže na Larssona čekat nemáme. Ale např. fantasy zahrát dokážou a to dokonce tak, že 40 postav ze Stopařova průvodce galaxií zahrají ve třech lidech. Při výběru se snaží, aby se to dalo zahrát. Logicky, když jsou tam tři postavy, mají přímé řeči, tak je to lehčí, než šestsetstránkový monolog jako třeba obžaloba obrazu od Tintoretta. Některé školy si dokonce jejich zpracování Ekonomie dobra a zla přebrali jako studijní materiál. Zda by šla v LiSToVáNí uvést i nějaká knihovnická skripta, si ale Lukáš netroufal říct.

V závěru večera došlo na tu pomyslnou třešinku na dortu. Lukáš s Lenkou rozehráli svůj herecký um ve dvou ukázkách. První byla z knihy Kouzelná baterka od Olgy Černé. Do malého Franty a jeho pejska PetAlíka se doslova vžila velká část posluchačů.

Druhá ukázka o hořkosladké životní krizi hlavního hrdiny, který už nechce být pilný, byla z knihy Doppler od Erlenda Joeho

O zajímavé shrnutí večera se  postaral i sám Lukáš Hejlík na svém (mimochodem dost vydařeném) blogu: 

Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity jsem byl hostem pro budoucí knihovníky. Bylo tam těch potentátů asi 130 a bylo to jak v aréně. Ne, že by byli tak zuřiví a zlí, naopak. Jen to uspořádání posluchárny bylo doprava nebo doleva. Připadal jsem si jako volič. 

Zdroje:

Listování: cyklus scénických čtení [online]. [cit. 2011-12-22]. Dostupné z: http://www.listovani.cz/

Lukáš Hejlík: osobně [online]. [cit. 2011-12-22]. Dostupné z: http://lukas.hejlik.cz/

 

 

V kategorii: InHD
Štítky: Inflow magazín
Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

1 komentář

Obrázek uživatele Marta
Tento (ještě) podzimní semestr mám pocit, že se přednášky z Bloku obvzlášť povedly. Hlavně ty tři poslední u mě zanechaly velmi silný a dobrý dojem. Kdybych mohla, tak si na ně zajdu ještě aspoň jednou, ale to už nejde, tak jsem moc ráda, že jsou zaznamenány aspoň na videu. Zvlášť děkuji organizátorům Bloku za pozvání Lukáše Hejlíka z LiSToVáNí, jeho přednáška byla pro mě tak trochu jako předčasný vánoční dárek. :)

Přidat komentář

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback