Literatura

20. 1. 2009

Chystala jsem si na zkoušku knížky na přečtení a favority rovnala navrch hromádky. Takový pokus, milejší napřed. I když od Kundery mám jiné favority, než Nesnesitelnou lehkost bytí, netlučte mě. Daleko raději mám jeho eseje - zamyšlení, jako je: Můj Janáček a Nechovejte se tu jako doma, příteli.

Na spodku hromádky se dostala knížka České humanistické drama. Otevírala jsem ji, jak říkala  moje babička, přes zuby.

A ona je ... skvělá, neuvěřitelné. Starší česká literatura nikdy nebyla moje oblíbená, ale myslím to upřímně, jak pravil klasik.

Tak co mě tak bere?

Třeba Tobiáš Mouřenín z Litomyšle: Vejstrupný syn. Komedie příkladná ve čtyřech osobách.

Otec:

„Ruprechte, můj milý synu,

prosím tě v tuto hodinu,

trošku mi doma poshověj,

bude hned oběd hotovej.

Syn:

Což mám vždyckny  doma seděti,

a vám mezi zuby hleděti?

Musím mezi lidi jíti.

Jsem zván, budem hody míti.“

 

No nádhera. Poklad pro ochotníky. Synek potrestán, napraven.Krásný jazyk.

Nebo Mikuláš Konáč z Hodíškova a jeho  Hra pěknejch přípovídek, od Boccatia složená.

Milan Kopecký v předmluvě píše, že Konáč přibásňuje, nedrží se stroze překladu a tím hře prospěl.

A rozloučit s veleváženým publikem se také umí.

„Té souce k vám douvěrnosti,

že tuto hříčku s vděčností¨

od nás ráčíte přijíti

a s tím se již dobře míti“

 

Od Šimona Lomnického z Budče, Komedia  aneb Hra kratičká, ta je skvělá v čase adventním. Hraná ochotníky bude kouzelná.  Má spád vyprávění, děj se neustále obrací k publiku.

Vánoční. Milá a prostá.

„ Pověz nám, Maria,

cos na cestě viděla?

Hrob prázdný, Krista živého

i taky slávu z mrtvých vstalého.

I svědky anjely,

roucho, v něž obvinuli.

Vstalť jest Kristus, má naděje,

tamť vás předejde do Galileje.“

 

Prosté kostýmy a máte program na adventní neděli, jako vymalovaný.

 

Mravoučné pojednání zní: Nepřistupujte k životu s předsudky,  nejpěknější si dáte na spodek hromádky a nikdo vám nezaručí, že se k tomu dostanete.

 

České humanistické drama.  [Připr. M. Kopecký].  1. vyd. Praha : Odeon, 1986. 374 s. (Živá díla minulosti ; Sv. 104).

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

2 komentáře

Obrázek uživatele Majla
20. 1. 2009
Vždyť třeba ten Vestrupný syn, to je úplně téma i do dnešní doby. Škoda jen, že advent je už za námi, tu komedii příští rok s rodinou nacvičíme:-)Člověk najde poklad tam kde by ho nečekal. Předsudky jsou vážně hluboká past. A jak říká jeden z mých profesorů. Základem si je uvědomit, že je člověk má a chce s tím něco udělat. Což se ti povedlo. Musím přiznat, že bych se do téhle knihy asi vrhla s odporem. I když se snažím držet hesla:udělej každý den něco nového, i kdyby to byla maličkost.
Obrázek uživatele Emily
21. 1. 2009

<p>
Mravoučné pojednání se mi moc líbí. 
</p>
<p>
:) 
</p>

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback