Lukáš Grygar: S hráčem je mnohonásobně víc práce, než se čtenářem knihy

Věrozvěst v Radiu 1, editor v hudebním časopisu Full Moon a Levelu, magazínu o hrách, a taky děvečka pro všechno na webu Games.cz – to všechno má Lukáš Grygar na Facebooku v kolonce zaměstnání. Kromě toho skládá hudbu a snaží se vymanit ze spárů myšlenkové omezenosti na svém blogu smashthestate!

Jednou jsi o sobě napsal, že máš pověst “melancholika, toulajícího se virtuálními světy, ve kterých se "nic neděje". Hráče, který stráví víc času pozorováním bitmapy obzoru, než vlastní hrou.” Jak by ses popsal v tom reálném světě? Jakou roli hraješ?Doufám, že žádnou! Nebo se alespoň snažím směřovat k tomu žádnou nepřijímat, nevzdávat se v rámci nějakýho normálního společenskýho existování věcí, který považuju za hodnotný a správný. Možná i proto mívám sklony k melancholii poměrně veliký.

Živí Tě psaní o hrách, co teď hraješ?
Ano i ne. Hraju StarDrive, napíšu recenzi a dostanu za ni zaplaceno. A hraju Anachronox, o kterým možná napíšu něco k sobě na stránky a nedostanu za to nic. Na každý pád se samotným psaním při životě na vlastní triko uživit nedá, takže k tomu přibírám další práci pro Games nebo Full Moon a nárazově různé melouchy včetně své muziky, kterou si čas od času někdo koupí. Ale rozhodně si díky kariéře herního novináře můžu zahrát víc her, než ke kolika bych se dostal při nějakém neherním zaměstnání.

Kromě psaní na web píšeš i do tištěných časopisů. Jaký je v tom rozdíl?
Web je průtokový kanál, nedbá tolik na trvanlivost výstupu, ale jinak se liší především povaha konkrétního média. O hrách píšu pro publikum středního proudu, které je u nás obzvlášť konzervativní a konvenčně uvažující, což prostě musím brát v potaz. Oproti tomu zrovna Full Moon má cílovku poměrně roztříštěnou a nebojí se tisknout texty, se kterými je čtenář nucen víc pracovat. Takže se nemusím zdráhat mluvit v souvislostech, které by spousta hráčů nepobrala. Už takhle se potýkám s tím, že některým čtenářům přijdu složitej, což je komický a nepřál bych jim potkat se v životě s daleko přemýšlivějšími autory, než jsem já. Jinak se web obecně liší tím, že v něm nejsou peníze na klasickýho editora, tudíž se s texty nemůže pracovat tak, jak by to spousta z nich potřebovala. Tohle si tištěná média, alespoň ta pořádná, drží.

Jak vnímáš digitální hry jako médium v porovnání s televizí, knihou a jinými médii? Co je pro něj specifické a jaké má největší slabiny?
Hry jsou rovnoprávné kulturní odvětví, které ma navrch interaktivní složku. A právě ta představuje tu nejsilnější i nejslabší stránku. Audiovizuální zážitek je násobený vkladem hráče, ale tentýž vklad může hře podrazit nohy. S hráčem je mnohonásobně víc práce, než třeba se čtenářem knihy, který zleva doprava čte slova a věty. Zabavit hráče je daleko složitější, zvlášť hráče vychovaného k tomu, že zábavu obstará jen střílení nebo metání kouzel.

Myslíš si, že už jsou jeho možnosti vyčerpané, nebo nás stále může něčím překvapit?Jsme pořád na začátku! Hry zrovna zažívají obrovský vzestup ryze autorských záležitostí a to jim otevírá zcela neprobádané směry. A i ta klasická scéna se v rámci své strnulosti pořád šine k dalším metám, ať technologického nebo designového rázu. Stačí se podívat na tak pasivní a zavedené médium, jako je televize, a vidíš nové a nové neotřelé seriály, které lidé hltají jako nikdy dřív. Hry mají to nejzajímavější ještě daleko před sebou.

Na svém blogu smashthestate! píšeš často o zapadlých a ne tak známých hrách. Co podle Tebe znamenají pro ten “velký” herní průmysl? Mají na něj nějaký vliv?
Až na výjimky spíš nulový. A když říkám výjimky, myslím tím věci, které udělají nečekanou díru do světa, jako například Minecraft. Byl bych samozřejmě tuze rád, kdyby třeba takový Cart Life inspiroval nějakou velkou firmu k vybočení z řady, ale do takové situace zatím herní průmysl nedozrál, respektive do ní nedozráli hráči - většina tyhle okrajové věci nepobírá, protože k nim mluví úplně jiným jazykem, než zavedené mechanismy a žánry.

Co říkáš na crowdfunding her? Je to jen dočasná móda nebo se tento model stane běžným?
Stane se běžnou alternativou. Upřímnému nadšení, které crowdfunding z obou stran nastartovalo, bych neříkal móda, ale je jasné, že lidé si po prvních problematických nebo rovnou neúspěšných projektech začnou dávat většího majzla. Jsem ale optimista, takže tomu fandím. Jestli na jeden dobrý projekt připadne devět blbostí nebo průšvihů je mi jedno - pořád z toho získáme ten jeden projekt, který by klasickým investičním sítem neměl šanci projít.

Není to tak dlouho, kdy se na internetech probíralo téma žen a sexismu v herním průmyslu. Jaká je podle Tebe příčina? Je dnes, cca půl roku po největších diskuzích, situace lepší?
Půl roku je nic. Podívej se třeba na přístup k homosexualitě... jako společnost jsme mnohem dál, než před padesáti lety, ale "buzna" se dá pořád použít jako nadávka. Že je něco "gay" pořád znamená, že je to hodný výsměchu. Nemusíš být vůbec homofob, abys tyhle výrazy používal, a dál přitom živíš zhola debilní předsudky. Zavedený modely uvažování je obtížný vyvrátit z kořenů a u rolí obou pohlaví je to ještě složitější. Snad se ale podařilo otevřít debatu a poukázat na něco, o čem jsem osobně vůbec neměl páru, že to existuje, že je herní průmysl prolezlej uvažováním z roku raz dva. Nejvíc mě přitom zaráží a rmoutí ty podrážděný reakce od chlapců, kteří se bůhvíproč cítí zohledněním ženského pohledu na věc nějak ohroženi. Někde zmíníš studii Entertainment Software Association, která uvádí podíl hráček na trhu, a okamžitě máš na zádech deset odborníků, kteří ti na základě svých dojmů vysvětlí, že to "přece nejsou hráčky", protože nehrajou takový hry, jaký z tebe dělají hráče. Okamžitě mají potřebu tu informaci znevážit, odmítnout. Okamžitě kastujou, vymezujou jednu skupinu někam do pryč. Takovou hysterii absolutně nepobírám. Logika tříletého dítěte, které chce mít celé pískoviště jen pro sebe.

A co si myslíš o českém herním průmyslu?
Nic. Mám radost třeba z Bohemky, kdykoli se pustí do něčeho nečekaného - čerstvě třeba simulace z Marsu - a vyloženým pokladem je studio Amanita, ale jinak bych se zdráhal tomu u nás říkat průmysl. Což by vlastně mohla být pochvala, kdyby zdejší herní produkce nebyla ve většině případů tak šedivá. Máme tu jistě výjimečné technické typy, všechny ty šikovné české ručičky a tak, máme tu analyticky uvažující machry, ale chybí nám skuteční autoři, kteří by těm produktům vdechli život.

Je nějaký herní projekt, na který se vážně těšíš? Čím si Tě tak získal?
Ohromně se mi líbil trailer na projekt Lioness, který dokázal v jednom záběru stoupající kamery vybudovat napětí a naznačit povahu svého virtuálního světa. Z velkých projektů tiše doufám, že Cyberpunk 2077 bude kromě jednoho mamutího kyberpunkového obžerství taky svébytná a inteligentní hra. Jako osmdesátkové dítě mám pro tuhle estetiku vrozenou slabost a pokud v ní bude zabaleno skutečně dospělé RPG, nezbyde mi, než vrnět blahem.

Vzkázal bys rád něco našim čtenářům?
Popřál bych jim oči, uši i hlavu dokořán.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

7 komentářů

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
6. 9. 2013

Tak ono to nebude tak jednoduché, jak by si možná Lukáš sám přál, s těmi konvenčně uvažujícími čtenáři. Kontroverze, které vzbuzuje svými recenzemi jsou založeny častokrát na faktických připomínkách - např. přehodnocování her /Deus Ex - něco co už zde bylo, jen je to v novém kabátku, dostává 10/10/, dále pak neschopnost pořídit si odpovídající HW na recenzování her /kauza GTAIV/, díky tomu dává nižší hodnocení vynikající hře a poškozuje tak zájmy vydavatele, dále pak drzé nadržování indie hrám, kterým se naopak lecos odpustí, a to i po stránce hratelnosti.

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
8. 9. 2013

/facepalm

Herni novinar ma hajit zajmy vydavatele, jo? Dobrej for. A to hodnoceni GTA tehdy vysvetloval, ze je fifty-fifty sance to rozbehnout. Coz tak bylo... spousta hracu s tim mela DOST velky problemy. Dobre jdes prikladem ctenare-dementa...

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
18. 9. 2013

Nemá je hájit, ale nesmí je poškozovat. Tím, že si nepořídil dostatečný hw /v té době to chtělo čtyřjádrový procesor, alespon Intel Q6600/, hru poškodil v očích čtenářů. Problémy s tím měli warezáci a troubové jako jsi ty.

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
25. 9. 2013

ehm, ted nedavno v podcastu shodou okolnosti vzpominali, ze ctyrku recenzovali na nejakem nabusenem redakcnim ctyrjadru...

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
23. 2. 2014

tak tomu věří tak akorát prostáček jako jsi ty. Pokud by to recenzoval Lukáš Grygar na čtyřjádru, tak by určitě neměl takový hemzy.

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
16. 3. 2016

Optimalizace hry ale taky patří k hodnocení. Pokud je hra bezva , ale je tak náročná že si jí skoro nikdo nemůže zahrát , tak je opravdu s prominutím nahovno.

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
29. 5. 2017

Přesně tak rockstaři jsou zazobaný KVÍKVÍKVÍ!

 

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback