• Aktuální číslo
• Archiv
• O časopisu
• Expres
• Blogy
• Pro autory
• přihlášení/registrace

Nacházíte se: Úvod » Blogy » Blog uživatele zkadlec » Blog uživatele zkadlec »

Mají se knihovny chovat tržně?

Komentáře

Volby prohlížení komentářů

Bez vláken - sbalenoBez vláken - rozbalenoVlákna - sbalenéVlákna - rozbaleno

Datum - od nejnovějšíchDatum - od nejstarších

10 komentářů na stránku30 komentářů na stránku50 komentářů na stránku70 komentářů na stránku90 komentářů na stránku150 komentářů na stránku200 komentářů na stránku250 komentářů na stránku300 komentářů na stránku

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".

Bezpředmětné

5. Březen 2010 connie napsal:






Nejsou knihovny jedny z posledních míst, které se komercionalizaci úspěšně vyhýbaly? A nebude škoda, když to skončí?

 

Mně osobně je toto prostředí sympatické právě proto. Až to skončí, nevím, kam pak zdrhnu. Ale třeba budu mít kliku a tou dobou už budu mrtvá ;B

• odpovědět




Tržně x netržně

5. Březen 2010 Terajs napsal:






Pokud chovat se tržně znamená:

- mít vize a cíle a strategie, jak jich dosáhnout

- efektivně vynakládat (nejen) finanční prostředky

- zajímat se o zpětnou vazbu "zákazníků"

- zajímat se o to, co právě dělá "konkurence"

- sledovat trendy

- spojovat své síly do efektivních celků

- nabízet kvalitní "produkty" a informovat o nich veřejnost

...pak ANO!

 

Ovšem pokud chovat se tržně znamená:

- bez milosti rušit z nabídky málo oblíbené produkty

- snažit se vykazovat "zisk" za každou cenu

- nabízet své služby pouze "vhodným potenciálním zákazníkům"

...pak NE!

 

Asi to celé zavisí na tom, jak si člověk definuje "chovat se tržně". Podle mého názoru je klíčové to, že knihovny jsou vesměs instituce zřizované z veřejných rozpočtů. Domnívám se, že gorilí volání po "knihovnících marketérech" se snaží uhodit právě na tenhle hřebíček: jste veřejnou službou, pak tedy služte veřejnosti. Nesnažte se tvářit, že máte svá vlastní pravidla a namísto toho se přizpůsobte svému publiku, "mluvte jazykem jejich kmene".

Na druhé straně to, co děsí a zaráží mnohé z nás (a co v komentáři vyjádřila Connie), je zřejmé. Knihovny nejsou komerčními subjekty ze samé podstaty své existence.

Knihovny slouží všem: bohatým i sociálně slabým, zdravým i handicapovaným, mladým i starým ad. Provoz knihoven je drahý, avšak veřejnost může knihovnu využívat celoročně za velmi nízký registrační poplatek (100-200,- Kč).

Z tohoto úhlu pohledu je zřejmé, že se knihovny nemůžou a ani nesmějí chovat tržně. Úspěšnou firmu zajímá jen takový člověk, který je dobrým zákazníkem, nebo který má potenciál se jím stát. 

Každopádně díky za odkaz na skvělý článek (odkud pochází i citace výše) i za další příležitost zahájit bouřlivou diskuzi na VELMI zajímavé téma.

• odpovědět




Knihovna jako firma

5. Březen 2010 Firma (bez ověření) napsal:






Myslím si, že zde dochází k míchání dvou principů.

• Komercionalizace=zpeněžení služeb
• Chovat se tržně=nabízet služby podle poptávky a přání uživatelů/klientů/zákazníků

Ano, knihovny se teď rozhodně tržně nechovají a jejich marketingové snahy jsou "nepromyšlené a s nedefinovanými cíli a kritérii hodnocení dopadu přímo amatérské".

Knihovny se chovají podle zvykového ekonomického systému, zatímco doba již dávno funguje na tžním ekonomickém systému, který poptávku měří "cenovou" elasticitou nabídky.

Takže, pokud knihovny nenabídnou odpovídající služby za správnou cenu a ve správném čase, tak prostě z definice trhu začnou utlumovat svoji činnost a zanikat.

Knihovna jako firma = vážíme si zákazníka, hledáme jeho potřeby, vytváříme nové služby a modely jejich šíření, příspůsobujeme se trhu a jeho vývoji (e-čtečky?).

Vysvětlí mi někdo, proč proboha knihovny v rámci BMČ pořádají akce typu non-stop čtení, čtení na netradičních místech, děti čtou seniorům, módní přehlídky "s knihou" atd. Ano, je to milé, mediálně vděčné, ale kde je ta služba pro uživatele???

• odpovědět




Odpovídající cena

5. Březen 2010 zkadlec napsal:






Když si odmyslím registrační poplatky a pro jednoduchost budu uvažovat, že vztah knihovna ("prodávající") a uživatel ("kupující") není založený na penězích, tak jak by se dala vyjádřit cena (dejme tomu služby)?

Mohl by to být čas, který uživatel vynaloží na využívání služeb, návštěvu knihovny a na druhé straně čas, který knihovníci stráví vytvářením služby?

Protože bez nějaké "ceny" to asi nemá cenu. Nebude to fungovat tržně.

Ocenění pomocí ročních statistik se mi zdá nepružné.

Dodatek:

Napadlo mě ale, že např. kdyby službou bylo vytvoření rešerše objednané přes internet, tak by knihovníci prodávali zatraceně levně - uživatel objedná vyplněním formuláře za pár minut, knihovník hledá a sestavuje půl dne. A prodávat pod cenou - to není moc tržní chování.

Zdeněk Kadlec

• odpovědět




Veřejný statek

5. Březen 2010 Firma (bez ověření) napsal:






Důležité k pochopení celé situace je to, že knihovny nejsou veřejný statek.

Pro tržní ekonomiku jsou typické soukromé statky a jejich směna na trhu. Většina spotřebního zboží a služeb patří do této kategorie. Existuje však důležitá kategorie statků, které mají jiné vlastnosti. Ekonom Paul Samuelson definuje veřejný statek jako statek:

• a) z jehož spotřeby nelze rozumně nikoho vyloučit (princip nevylučitelnosti),
• b) jehož spotřeba jedním člověkem neomezuje spotřebu ostatních (princip nekonkurence).

Z toho lze většinou odvodit ještě třetí charakteristiku – takový statek nelze nikomu dávkovat podle toho, jak za něj platí.

Je tedy třeba rozlišovat mezi veřejným statkem a veřejným poskytováním statku či služby (veřejnou službou). A o tom, za jakých podmínek bude veřejná služba poskytována rozhoduje politická volba (ať se nám to líbí nebo ne, je to princip tržní demokracie - viz případ Akademie věd).

K ceně: dejme tomu (ilustrační příklad!), že středně velká VŠ knihovna, která má cca 25-30 zaměstnanců potřebuje ročně minimálně 9.000.000,- na obhospodařování jejich služeb (pouze mzdy!). Při počtu 6.000 uživatelů vychází, že jeden čtenář má právo spotřebovat služby minálně za 1.500,-. Při průmerné ceně knihy 400,- a počtu předpoklánaných možných výpujček 20 (životnost knihy?), má jedna výpujčka hodnotu 20 Kč, tedy čtenář by měl odebrat za rok cca 75 knih (nebo mix s jiným typem služeb :) Pokud to tak není, dochází k nerovnováze a neefektivitě.

• odpovědět




životnost knihy

5. Březen 2010 jiřík napsal:






škoda že komentář působící solidním objektivním a zasvěceným dojmem skončí takovým trikem, jakože je-li životnost knihy 20 výpujček pak něco... páč životnost knihy není 20 výpujček, pak (9 000 000 / 6000) / 400 = 3,75 znamená, že každou čtvrtou výpujčkou se dostáváme do plusu... ale to je pochopitelně podobný argumentační podvrh jako předtím, neboť ty knihy se taky za něco kupují, v budově se spotřebuje elektřina, voda a toaletní papír... jinak poznámky k nepřepočitatelnosti hodnot na peníze si nechám na pozdějc...

• odpovědět




Mě se představa knihovny

6. Březen 2010 Jendouch (bez ověření) napsal:






Mě se představa knihovny jako firmy líbí. Ve firmě je důležitý výsledný cíl - v případě komerčních firem peníze. No, a produkt firmy "knihovna" by mělo být takový to dobro poznání, kvůli kterejm tady knihovny jsou. To se dá těžko změřit, ale je to jasně cítit. Firma, aby fungovala, musí mít cíl, na který se může soustředit. Potřebuje zaměstnance, kteří své práci rozumějí a mají o ní zájem. Ale věci se hodně lepší, tak třeba už brzo přestane být slovo firma tak hanlivý :-) Komerčně knihovny fungovat nemůžou, je to veřejná služba, placená státem a má sloužit občanům toho státu. Ale můžou si knihovny zkusit "přivydělat" a za utržené peníze si udělat radost.  dobrej článek-Zdravím.

 

• odpovědět




Firma

6. Březen 2010 Stáňa napsal:






Otázka je stejně stará jako knihovny, ne?  Také si ji rozdělím na dva postoje.

Jak se dostane do diskuze pospolu: knihovny, vydělat, přivydělat, zní to až nepatřičně. Máme pocit, že knihovna je něco víc než  má dáti - dal. Myslím si, že kupředu vede  cesta, kdy je knihovna vnímána jako služba. „Užitečnost“ je penězi neměřitelná – využití volného času dětí a mládeže, vzdělanost národa, dostupnost informací ....

Druhá strana je marketing a management. Bez něj to nepůjde a zatím, co spíme zimním spánkem, vlak kolem nás frčí. Marketing a management nasměrovaný na neziskový sektor s cílením své práce, efektivitou, fintami vyzkoušenými v komerční sféře, do knihovny nutně patří. A bez něj jsme ztraceni. Dramatické, že ? Taky jo – nevedeme svůj soukromý klub a mají- li knihovny být fungující součást moderní společnosti, potom i metody musí odpovídat tomuto cíli. Současný stav vypovídá i o tom, že si příliš své práce nevážíme, takové to – „děláme všichni všechno“  i to co můžeme sdílet, příliš nefunguje. Příliš můžu klidně umazat.

Řízení knihoven  a Marketing a management v knihovnách, odpovídající českému prostředí a zabývající se budoucností knihoven bude jistě trhák, až vyjde. Kdo na něj narazíte dejte vědět, taky si jej potřebuju přečíst.

Stáňa

• odpovědět




Floridská studie

6. Březen 2010 Anonym (bez ověření) napsal:






Problematikou oceňování služeb knihoven se zabýval dr. Řehák  ve své (zatím stále interní) studii "Neocenitelné služby knihoven
", z níž odkazuji na nejzajímavější pramen.

V roce 2004 se uskutečnila do značné míry přelomová studie Taxpayer Return on Investment in Florida
Public Libraries.

Jejími autory jsou:
• José‐Marie Griffiths, Ph.D.; děkanka a profesorka School of Information and Library Science,
University of North Carolina at Chapel Hill
• Julie Harrington, Ph.D., náměstkyně ředitele, Center for Economic Forecasting and Analysis,
Florida State University
• Donald W. King, (výzkumný) profesor, School of Information Sciences, University of
Pittsburgh
• Thomas (Tim) Lynch, Ph.D., ředitel, Center for Economic Forecasting and Analysis, Florida
State University
• Christinger Tomer, Ph.D., docent, School of Information Sciences, University of Pittsburgh

Jde o práci interdisciplinárního týmu renomovaných akademiků, kteří pracují na zakázce floridské vlády (State of Florida, Department of State). V úvodu své práce konstatují, že: „V dnešní atmosféře přiškrcených rozpočtů a tlaku na zvýšenou hospodárnost a transparentnost, je jasné a přesné vymezení toho, jak jsou veřejné prostředky alokovány a použity a jaké veřejné přínosy přinášejí, zásadní pro zabezpečení dalšího financování.“.

Výzkumný tým se rozhodl opřít především o metodu kontingentního (též kontingenčního či
podmíněného) oceňování, která byla již dříve užívána zejména v oblasti environmentálních studií a
politik.

Studii naleznete na adrese

Griffiths, Jose‐Marie; King, Donald W.; Tomer, Christinger; Lynch, Thomas; & Harrington, Julie,
Taxpayer Return on Investment in Florida Public Libraries: Summary Report. [online]. [cit. 2009‐09‐
14]. Dostupný z: <http://dlis.dos.state.fl.us/bld/roi/pdfs/ROISummaryReport.pdf>, Dále též:
<http://www.webjunction.org/c/document_library/get_file?folderId=436756&name=DLFE‐
11098.pdf> a <http://secure.netsolhost.com/ila.org/advocacy/pdf/Florida.pdf>. Kontext odkazu viz:
<http://dlis.dos.state.fl.us/bld/roi/publications.cfm>. 

Griffiths, Jose‐Marie et al., A STUDY OF TAXPAYER RETURN ON INVESTMENT (ROI) IN FLORIDA
PUBLIC LIBRARIES: DETAILED RESULTS & STUDY METHODS PART II [online]. [cit. 2009‐09‐14].
Dostupný z: <http://dlis.dos.state.fl.us/bld/roi/pdfs/FLROIpartii.pdf>  

Thomas (Tim) Lynch, PhD; Julie Harrington, PhD; A STUDY OF TAXPAYER RETURN ON
INVESTMENT (ROI) IN FLORIDA PUBLIC LIBRARIES: PART III — REMI DETAILS [online]. [cit. 2009‐09‐
14]. Dostupný z: <http://dlis.dos.state.fl.us/bld/roi/pdfs/FLROIpartiii.pdf> 

• odpovědět




tržně?

6. Březen 2010 Anonym (bez ověření) napsal:






Neřekla bych, že se knihovny musí chovat tržně - po mé skoro dvouleté zkušenosti, co jsem zodpovědná za PR a marketing jedné knihovny, můžu říct, že většina termínů z klasického marketingu se bez výhrad do prostředí neziskové organizace přenést nedá - ale musí se chovat tak, aby měly co nabídnout veřejnosti, a aby to něco bylo to, co ta veřejnost chce. :) Aby pro lidi byla knihovna nepostradatelnou součástí života, aby, když je problém, se ozvali. A co je nejdůležitější, aby si to uvědomovali ti, kteří knihovnu zřizují. K dosažení tohoto cíle může využít klasické metody PR a marketingu, ale s citem a rozvahou.

Samotná otázka propagace a vnější komunikace knihoven je superbalík, ze které
ho dá vytáhnout nejedno překvapení. I když půjčování knih v knihovnách
je vlastně téma mediálně nezajímavé. :)

Několikrát v komentářích zaznělo slovo zisk. To je velmi ošidné - knihovna prostě není ze své podstaty zisková ve smyslu finančním. Ale má svou společenskou hodnotu, důležitost, chcete-li, která ale nakonec může mít i finanční dopady. Ve světě se ROI (Return Of Investments) dost věnují, u nás zatím žádná podobná studie neexistuje. Kdo se chcete pohrabávat odkazy sledujte ALA - http://www.ala.org/ala/research/librarystats/...

Lenka Hanzlíková

• odpovědět