Malý princ

2. 10. 2008

Autor titulu: Antoine de Saint-Exupéry

Žánr: pohádka, sci-fi, psychologický, poezie, životopis

Přebal knihy:

Popis knihy:

Moje milá Inflowátka

dlouho a zodpovědně jsem vybírala knížku, o které vám všem tady budu zarputile tvrdit, že změnila můj život.

Původně

jsem chtěla zamachrovat něčím dekadentním nebo nějakou klasikou, ve které ovšem JÁ geniálně (samosebou) vidím cosi objevného - literárními kritiky dostud nereflektovaného.

Nakonec

jsem se stejně vrátila k této útlé knížečce, která mě napadla pro tuhle rubriku jako první. Protože právě ona je pro mě "PŘEČTI NEBO ZEMŘI". Jsem totiž přesvědčena, že kdybych ji nečetla, můj život by byl tak nějak pouze k přežití, ne k žití. A to je ještě horší než zemřít, nemyslíte? (Pokud nehcápete co tím myslím, tak dál NEČTĚTE. :-/ )

Spousta knížek byla fajn

Některé byly fajn tak nějak "všechy stejně", jiné byly fajn trochu víc. Ale tuhle knížečku mám pod polštářem, tuhle knížečku mi četla jako extrémně malé Emilce maminka (navzdory mému silnému odporu pětileté opice k divným ilustracím a děsu z hadů), tuhle knížečku jsem pak četla OPRAVDU mnohokrát a zvláště, když mi bylo smutno nebo jsem potřebovala něco pochopit (= klást si správné otázky).

Ale Malý princ je jenom jeden

Tak tedy: o čem to je ? Tak to netuším. Netuším "o čem" bude tahle knížka zrovna pro vás a zrovna teď.

Síla téhle pohádky totiž spočívá v tom, že "roste/žije" s vámi. Tahle knížka se nečte jednou. A musí se číst při správné konstelaci duše/času/prostoru. Pokud jste měli tu smůlu, že vám Malého prince vnutili na základce a vy - "dítě odchované na Rambovi" - jste si říkali: "a co jako má bejt ?", nebo během "gymplácké povinné četby", kdy vás akorát zaplavily endorfiny z toho, že to máte "za hoďku z krku", tak to prosím zkuste ještě jednou. A pak ještě jednou. Případně ještě jednou. (Pokud ani pak nic, tak to zahoďte a sdělte prosím svému okolí, že jste VNITŘNĚ MRTVÍ. :-/ )

Slibuju, že si pak uvědomíte, že byl svět "před Malým princem" a "po Malém princi". Že najednou uvidíte věci, které jste dříve přehlíželi. Nebo viděli, ale nedokázali pojmenovat/prožít/vážit si jich. Že někdy uvidíte v lidech malé lidi. A že je za to budete mít ještě raději.

A upřímně: kdo neví co je tohle -> hroznyz , ten prostě NEMŮŽE být dobrý člověk.

A je škoda to ne(za)žít ...

Třeba se Vám (zrovna teď) nebude vůbec líbit. Mě se taky (někdy) nelíbila :-) Ale ""přemohla jsem se"" a za léta jejího čtení a pročítání jsem v ní našla/nacházela/nacházím mnoho příběhů, obrazů lidí ve svém okolí, "životní postoj".

Protože je v ní (dětská) síla, (krutá) pravda, (vzdorovitá) naděje a (bezdůvodná) něha.

Tak to zkuste.

Jistě ve vás aspoň něco z toho tato kniha zanechá.
Třeba i nevědomky.
Třeba se Vám to pak jednou bude moc hodit.
Třeba jako mě.
(Jistě ovšem zase jinak)

Protože:

" It's hard, life is hard. So hard to believe sometimes you can't find the words. It's like they fall from your mind . . . And I know you want to have a good life."

(Z písně Little prince town, Gus Black)

... hezké čtení a abyste našli a především hledali ...

vaše Emily

Úryvek z knihy:

XXVII - Vzpomínka

A dnes je tomu jistě už šest let... Dosud nikdy jsem tu příhodu nikomu nevyprávěl. Kamarádi, když jsem se s nimi zase shledal, byli velice rádi, že mě vidí živého. Já jsem byl smutný, ale říkal jsem jim: „To je jen únava.“ Nyní jsem se už trochu utěšil. Totiž... ne docela. Ale vím dobře, že se vrátil na svou planetu, neboť za svítání jsem jeho tělo už nenašel. Nebylo tak těžké... Rád poslouchám za noci hvězdám. Je to jako pět set miliónů rolniček... Ale víte, něco tu není v pořádku. K náhubku, který jsem malému princi nakreslil, zapomněl jsem připojit řemínek. Nikdy ho asi nemohl beránkovi připnout. Říkávám si tedy: Copak se asi na jeho planetě přihodilo? Je možné, že beránek spásl květinu... Hned si však pomyslím: To jistě ne! Malý princ ji přece dává každou noc pod skleněný poklop a beránka si dobře hlídá...

A tu jsem šťasten a všechny hvězdy se tiše smějí.

Potom si zase říkám: Někdy je člověk roztržitý a hned se stane neštěstí. Jednou večer třeba malý princ zapomněl na skleněný poklop nebo se beránek za noci tiše vykradl... A tu se mi všechny rolničky mění v slzy! ... V tom je velká záhada. Pro mne jako pro vás, kteří máte malého prince rádi, nebude vesmír stejný, jestliže někde nějaký beránek, kterého neznáme, spásl, nebo nespásl růži...

Podívejte se na nebe. Ptejte se: Spásl nebo nespásl beránek květinu? Uvidíte, jak se hned všechno změní...

A žádný dospělý nikdy nepochopí, že je to tak důležité.

A tady je pro mne ta nejkrásnější a nejsmutnější krajina na světě. Je stejná jako krajina na předcházející stránce, ale nakreslil jsem vám ji ještě jednou, abych vám ji dobře ukázal. Na tomto místě se malý princ na Zemi objevil a potom zmizel.

Zadívejte se pozorně na tuto krajinu, abyste ji bezpečně poznali, budete-li jednoho dne cestovat v Africe na poušti. A půjdete-li náhodou tudy, snažně vás prosím, nespěchejte, postůjte chvilku přímo pod hvězdou! A přijde-li k vám pak dítě a bude se smát, bude mít zlaté vlásky a nebude odpovídat, když se ho budete ptát, snadno uhodnete, kdo to je. Buďte tak hodní a nenechte mě tak smutného: rychle mi napište, že se vrátil...

Fotogalerie

Štítky: Read or Die
Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

7 komentářů

Obrázek uživatele Stáňa

Malý princ je taky moje stálice a vedle něj ještě dvě.

Paulo Coelho – Alchymista a Antoine de Saint- Exupery – Citadela.

Proč? Snad proto, že v nich najdeš odpovědi, beru je jako báseň v próze. Autor s tebou počítá, netvrdí, předkládá náměty na přemýšlení. Jejich forma, moudrost a nadčasovost, je asi to proč v té mé knihovničce vypadají tak ošmataně. Těžko se o nich píše, líp se čtou.

První nástřel:

http://www.coelho.cz/knihy/alchymista.html

http://cs.wikipedia.org/wiki/Citadela_%28Antoine_de_Saint-Exup%C3%A9ry%29

 

Stáňa

Obrázek uživatele veronika
 a souhlasím. Malý princ je jedinečná knížka, je v ní toho neskutečně tolik, lze do ní nahlížet a pročítat znovu a znovu, pokaždé je skvělým partnerem. Stejně tak to bude s Alchymistou. Mám ji zrovinka rozečtenou a každý den ji beru do ruky. Od P. Coelha jsem četla zatím Rukověť bojovníka světla. Spoustu věcí jsem si z této knihy vypsala. Je to opravdu mistr slov a myšlenek. Mám ještě  vypůjčenou od něj Ďábel a slečna Chantal, tak jsem zvědavá a těším se moc. No, knížky, to je moje, a takový skvosty, to je skutečný poklad každé knihovničky. Tak je  mám v seznamu a budu mít radost, až je taky budu mít táák ošmataný. :o) verča
Obrázek uživatele bicarbona
při procházce v knihkupectví jsme se sešli...

Obrázek uživatele Emily
8. 10. 2008

tonight

zářivé planetky

tonight

spolknuté dovětky

tonight

dávaj lišky dobrou noc

tonight

světlemodrá čaromoc  

tonight

průhled hvězdami

tonight

tříští se zvukosled

naposled

kometokupami 

 

 

 

 

 

 

 

Obrázek uživatele bicarbona
kometokupka mi hlavou zní když se cpu toustem dole v kuchyni tralala tralala polknu to až za chvíli... a půlnoční chleba se sýrem si tiše letí vesmírem...
Obrázek uživatele connie
8. 10. 2008

Aj, mi připomnělo jednu náladovku od Plíhala

Tác a na něm káva

dál jako by vzduchem plula

číšník dodělává

účet na němž chybí nula

hlídám si svou kotletu

jenž se chystá k odletu...

Obrázek uživatele admin
Anonym
30. 10. 2008
KRÁSNÝ, KRÁSNÝ, KRÁSNÝ.... :)

Přidat komentář

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback