Marketing v knihovnách. Část I.

Článek je výňatkem z diplomové práce na téma Guerrilla marketing a jeho praktické využití aneb Rošťáctví v knihovnách. Popisuje základy marketingu za účelem sestavení kvalitního marketingového plánu dle 4 druhů marketingů podle Philipa Kotlera. Uvedením do problematiky marketingu v knihovnách přibližuje vývoj marketingu, definuje pojem marketing jako takový a zároveň poukazuje na konkrétní problémy, které si knihovny pojí s marketingem.
Pozn. redakce: jedná se o první část výtahu z magisterské diplomové práce: SOVOVÁ, Eliška. Guerrilla marketing a jeho praktické využití aneb Rošťáctví v knihovnách. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2010. 95 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Zuzana Prouzová.

1 Základy marketingu

Tato kapitola[1] popisuje základy marketingu za účelem sestavení kvalitního marketingového plánu dle 4 druhů marketingů podle Philipa Kotlera.

Uvedení do problematiky marketingu v knihovnách přibližuje vývoj marketingu, definuje pojem marketing jako takový a zároveň poukazuje na konkrétní problémy, které knihovny mají spojené s marketingem. Dále předkládá důvod, proč by knihovny měly stanovit marketingový plán a co by měl kvalitní plán obsahovat. Jak při jeho tvorbě postupovat charakterizují 4 druhy marketingu dle Philipa Kotlera - 1) Strategický, 2) Administrativní, 3) Taktický a 4) Transformační marketing - které poskytují návod na definování cílů knihovny a analýzu stávajícího stavu. Dále jakým způsobem získat informace o cílových skupinách, jak s těmito skupinami komunikovat a jak marketingový plán vyhodnotit. V neposlední řadě poskytují návod na stanovení pravděpodobného vývoje trhu tak, aby knihovny byly připraveny na změny a využily je ve svůj (uživatelův) prospěch.

1.1 Uvedení do problematiky marketingu v knihovnách

Knihovny si v současné době neuvědomují vzrůstající konkurenci v oblasti poskytování informačních služeb a tím pádem i nutnost „boje" o získání si a udržení uživatele. Knihovny již nejsou jediný zdroj kvalitních informací a neotřesitelná pozice knihoven slábne. Uživatelé nerozeznávají kvalitní informace od nekvalitních, nevědí, jaké služby jim knihovna může nabídnout. Počet registrovaných čtenářů v knihovnách vzrůstá s obtížemi, velká část knihoven hlásí stagnaci. Získání nových čtenářů je stále komplikovanější. Velká část uživatelů neví, jaké služby jim knihovna může nabídnout, co jsou elektronické informační zdroje, které databáze jsou prostřednictvím knihovny k dispozici a jakou mají informace z těchto databází informační hodnotu. Je těžké oslovit potencionální uživatele, když registrovaný uživatel nezná konkrétní nabídku knihovny.

Kies Cosette říká[2], že se termín marketing v knihovnické literatuře ustálil již na počátku 80. let, avšak knihovny víceméně neovlivnil. Citace z roku 1984, pocházející z oblasti akademických knihoven. je velmi dobře aplikovatelná i na současnou situaci v knihovnách.

Akademické knihovny, stejně jako mnoho veřejných podniků (služeb), měly dlouhodobě lokální monopol jako jediný informační zdroj univerzity, ale to se změnilo díky nově vznikající konkurenci, která nabízí více proklientské služby, nebo služby, které nejsou jinak dostupné.[3]

Tuto konkurenci si knihovny zřejmě neuvědomují, i navzdory směrnici IFLA (International Federation of Library Associations and Institutions) z roku 2002 pro veřejné knihovny[4], která jasně popisuje, jak by měla knihovna postupovat, aby si veřejnost uvědomila významnost knihovny a knihovna získala podporu veřejnosti.

Rezistence proti všem podobám marketingu v knihovnách trvá, jak píše Kies, už od založení National Library Week v roce 1958.[5] Nejčastěji uváděné důvody knihovníků, proč v knihovny nemají stanovenou marketingovou strategii, jsou:

  • Negativní asociace spojené s marketingem - marketing rovná se reklama.
  • Knihovna nemá co prodávat, je nekomerční na rozdíl od marketingu.
  • Knihovna by se neměla „prodávat".
  • Knihovna má (na rozdíl od ziskového sektoru) homogenní cílovou skupinu[6] (což je základní problém knihoven - uživatelé knihovny nejsou homogenní, ale sestávají se z mnoha malých segmentů s rozdílnými potřebami, přáními, postoji a zájmy).
  • Poslání knihoven je tradiční, lidé o nabízených službách knihovny vědí a uživatelů je dostatek (další problém knihoven, cílová skupina není tak informovaná, jak si knihovny myslí).
  • Knihovna a její služby jsou vysoce využívány a více registrovaných čtenářů by nebylo možné obsloužit (marketing je významný i v tomto případě, protože neovlivňuje jen kvantitu, ale i kvalitu[7]).
  • Knihovny na akademické půdě mají vždy svou cílovou skupinu jistou, studenti jsou nuceni chodit do knihovny.

Dále jsou zde individuální problémy a obavy jednotlivých pracovníků spojené se zaváděním marketingu do knihoven. Jsou to například[8]:

  • Obavy ze změny pracovní náplně.
  • Obavy ze změny vztahů nadřízenosti a podřízenosti.
  • Individuální odpor.
  • Strach zpřetíženosti.
  • Strach ze změny a nových věcí, zvystoupení zřady.
  • Snaha zachovat původní a tradiční, změna není nutná - fungovalo to kdysi, bude to fungovat i teď.
  • Strach znenaplnění cílů (svěřených úkolů).
  • Obavy zdůvodu špatná informovanosti.
  • Obavy zaktivity navíc, která nebude dostatečně zaplacena.

Marketing je ve spojení s knihovnami uváděn už více jak čtvrtstoletí, přesto knihovny ještě neodhalily jeho pravou hodnotu a přesně neví, co by jim marketingový plán přinesl.

Veřejné knihovny pracují na úrovni minimálního uspokojování svých uživatelů a přežívají v podstatě pouze na základě jejich dobré vůle, nízkých očekávání a relativně jednoduchých potřeb. Veřejné knihovny se špatně propagují a příliš snadno odkládají nevyřízené požadavky jako již uspokojené anebo jako neuskutečnitelné. Mezi představami „dodavatelů" a uživatelů je značný nesoulad, zejména v názoru na to, jaké služby poskytovat, jak je využívat a jak je skutečně využívají.[9]

Přitom v zásadě je „marketing knihovních služeb pouze jiným termínem pro komunikaci s uživateli o tom, co může knihovna nabídnout společnosti."[10]

Marketing neznamená pouze propagaci, jak se knihovny mylně domnívají. Znamená nebo spoluoznačuje aktivity, jako jsou strategie, komplexní přístup ke konceptu reklamy, publicita, propagace a Public relations. Marketing zahrnuje všechny tyto koncepty a přidává jeden důležitý faktor: zákazníka.[11] A jak můžeme zjistit z výsledků dotazníku, téměř většina z 54 knihoven, které se zúčastnily dotazníku, potřeby uživatelů pravidelně zjišťují. Problém je tedy na straně knihoven, které dostatečně nevyužívají potenciál získaných informací, z důvodu, že mají marketing spojený s negativními asociacemi. Což je nepochopitelné v konfrontaci s tím, že:

mnoho knihovníků je nuceno rozhodovat o lokaci knihovny, otevírací době, plánují nové podoby poskytovaných služeb, nabízí služby dle uživatelů a cílových skupin, stanovují, co bude zdarma a jaké služby budou zpoplatněny, atd. Každé z těchto rozhodnutí je částí a dílem marketingu v knihovnách a informačních službách.[12]

Knihovny by si měly uvědomit své momentální postavení. Konkurence je v oblasti poskytování služeb vysoká a povědomí o tom, co knihovny mohou nabídnout, jen velmi malé. Proto pokud

knihovny nebudou udržovat kontakt s uživateli, uživatelé si najdou jiné alternativy pro jejich informační potřeby[13].

Až příliš mnoho uživatelů si neuvědomuje rozdíl mezi informacemi poskytovanými knihovnou a těmi, které nabízí internet. Uživatelé také často nevidí rozdíl v databázích dostupných prostřednictvím internetu a samotným internetem a to se odráží i na kvalitě zdrojů jimi využívaných.[14] Důvodů, proč by se knihovny měly začít zajímat o marketing, je tak hned několik[15]:

  • Naplnit poslání knihoven[16].
  • Seznámit se spotřebami uživatelů.
  • Získat nové a udržet si stále uživatele.
  • Vyzdvihnout nabízené programy a služby, informovat o novinkách.
  • Zvýšit užívání knihovních služeb.
  • Získat a udržet sponzory, zajistit si spolupráci.
  • Zefektivnit využití rozpočtu.
  • Zefektivnit a zkvalitnit poskytované služby.
  • Zefektivnit a zkvalitnit komunikaci jak suživateli, tak mezi zaměstnanci vrámci knihovny.
Pokud knihovny chtějí být institucí s vysokou hodnotou, musí najít cestu jak vyniknout (odlišit se) nad jejich konkurencí, k čemuž marketing právě slouží. Programové prohlášení knihovny, které vyšle jasnou zprávu o unikátní roli knihovny a jejím přínosu, je základní první krok.[17]

Nejdůležitější změnu, kterou marketingové myšlení do knihoven přinese je nejen přechod z pasivní marketingové strategie na aktivní, ale také posun od „vycházení vstříc pouze stávající poptávce", na rozšíření „knihovního trhu" a vyhledání nové skupiny uživatelů.[18]

Většina knihoven chce být chápána jako místo odpovědné za porozumění, jako místo vysoké hodnoty a důležitosti. Co proto knihovna musí udělat? Je nutné uvědomit si, že marketing není pouze reklama. Určujícím rysem marketingu je tržní myšlení: nabídku knihovny neurčuje jen knihovník, ale především potřeby, přání, zájmy, apod. těch, kterým má knihovna sloužit. To, co organizace nabízí, není ovšem libovolné, ale závisí na jejich úkolech a cílech. Znamená to, že knihovna musí nejprve stanovit své úkoly a vymezit tak rámec své nabídky.[19]

Rozhodnutí vytvořit marketingový plán je dobrou příležitostí k přehodnocení základů existence knihovny, co chce knihovna vlastně dokázat, čeho chce dosáhnout. Proč jsou věci dělány tím způsobem, jakým jsou dělány. Je to nejlepší čas, kdy knihovna může jít zpět do minulosti až na začátek své činnosti a svého poslání.[20]

Knihovna má mít písemně vypracovanou koncepci komunikace, marketingu a propagace, která jí usnadní vést plánovanou propagaci služeb na veřejnosti. Koncepce by měla obsahovat strategii marketingu a komunikace a metody hodnocení propagačních programů.[21]

Účelem marketingového plánu, který bývá tradičně součástí strategického plánu instituce, je připravit rámec pro efektivní, logický a komplexní rozvoj marketingových aktivit, které pomohou knihovně využívat své zdroje (zaměstnance, čas a peníze) více efektivně. Marketingový plán by měl být „živým" dokumentem, který se bude moci flexibilně přizpůsobovat změnám v programech či zdrojích knihovny a potřebám a přáním uživatelů. Marketingový plán tak bude sloužit jako struktura, která pomůže knihovně efektivně informovat uživatele o službách a programech, učit se z vlastní minulosti a připravit se na budoucnost.[22]

Než knihovna přistoupí k marketingovému plánu, je nutné sestavit marketingový tým, který by měl zahrnovat cca 5 osob - vedoucí pracovníci, vedoucí poboček, vedoucí oddělení Public relations, pracovník pro práci se statistickými daty (v případě malých knihoven renesanční osobnost s tvůrčími, inovativními a kreativními schopnostmi, zároveň se schopností zpracovávat a správně interpretovat získaná data). Vedoucím týmu by měla být vhodně zvolená osoba, která se orientuje v technikách řízení a zná vnitřní dynamiku skupiny. Dále je důležitý koordinátor dat, který odpovídá za sběr a zpracování údajů sloužících jako podklad pro rozhodování. Zbývající část týmu má poradenskou funkci a řeší konkrétní úkoly.[23]

Tým by si měl stanovit základní účel a definici marketingu, cíle, sponzora/y, odpovědnost jednotlivých členů i celého týmu, dostupné zdroje, kontakty v rámci týmu i v rámci celé knihovny a hodnocení.[24] Knihovna nesmí zapomenout, že ačkoliv si právě stanovila osoby odpovědné za marketingový plán, je nutné, aby se na něm podíleli i všichni zaměstnanci knihovny, kteří přicházejí do kontaktu s cílovou skupinou a kteří vytvářejí celkovou image knihovny. Komunikace mezi marketingovým týmem a knihovnou nesmí být ničím rušena a být jasná a konkrétní.

Současná situace v knihovnách vyžaduje k marketingovému plánu komplexní přístup.

Jedním z nejmodernějších přístupů při formulaci efektivního marketingového plánů je koncepce čtyř druhů marketingu podle P. Kotlera. Obsahuje vymezení segmentů (tzn. cílových skupin uživatelů), definuje cíle a postupy, které vedou k získání trvalého uživatele, sestavuje plány vedoucí k realizaci krátkodobé i dlouhodobé marketingové koncepce a také řeší problematiku nových služeb, které se objevily v souvislosti se současným rychlým technologickým rozvojem.[25]

Philip Kotler dělí marketing na 4 druhy, na:

  • Strategický marketing.
  • Taktický marketing.
  • Administrativní marketing.
  • Transformační marketing.

Jednotlivé druhy marketingu jsou detailněji popsány v následujících podkapitolách. Na jejich základě bude možné vydefinovat marketingový plán.

1.2 Strategický marketing

Strategický marketing slouží k identifikaci cílových skupiny, potencionálních zákazníků a ke stanovení jejich potřeb. Napomáhá definovat a přesně zacílit nabídku služeb knihovny a zvolit nástroje, jejichž prostřednictvím knihovna dosáhne předem stanovených cílů. Strategický marketing tak odpovídá na otázky:

  • Na které cílové skupiny se chceme zaměřit?
  • Jaké potřeby a přání jednotlivých skupin budeme uspokojovat?
  • Jsou služby, které to umožňují už nyní?
  • Jaké nové služby bude nutné pro dosažení cílů vytvořit?
  • Je k dosažení cílů nutný dodatečný personál nebo další prostředky?
  • Je možné ušetřit/získat finance pro dosažení cílů?[26]

Dle marketingového zaměření[27] můžeme segmentaci cílového trhu rozdělit na:

  1. Hromadný marketing zaměřený na všechny potencionální uživatel.
  2. Cílený marketing cílený na konkrétní cílovou skupinu.
  3. Marketing na úrovni individuálního zákazníka zaměřený na konkrétního uživatele.

IFLA[28]  ve své směrnici pro veřejné knihovny rozlišuje tři skupiny potenciálních uživatelů:

  1. "Lidé každého věku a v každém životním období
  • děti
  • mladiství
  • dospělí.
  1. Jednotlivci a skupiny lidí se zvláštními potřebami
  • lidé různých kultur a etnických skupin včetně domorodců
  • tělesně postižení lidé, např. s vadami zraku nebo sluchu
  • lidé, kteří jsou připoutáni k domovu
  • lidé v různých institucích, např. nemocnicích, věznicích.
  1. Instituce v širší veřejné síti
  • výchovně vzdělávací, kulturní a dobrovolné organizace a skupiny
  • obchodní společnosti
  • řídící orgán nadřízené organizace, např. místní správní orgány."

Cílem knihovny může být zlepšení nabídky, zvýšení efektivity, navýšení počtu registrovaných čtenářů či počtu výpůjček, zkrácení doby zpracování nových knih nebo zvýšení povědomí o knihovně u mládeže. Z tohoto důvodu bychom ani u knihoven neměli zapomenout na „segmentaci trhu", protože cílení na celý trh je málo účinné. Cílové publikum knihovny není homogenní, ale heterogenní a je nutné jej rozdělit do několika homogenních skupin, které by měly být vytvořeny tak, aby vykazovaly vysokou vnitřní stejnorodost a zároveň se výrazně odlišovaly od ostatních skupin. Knihovny si tak své uživatele mohou rozdělit dle demografických rysů a socioekonomické rysů, dle časových možností, účelu návštěvy, ... Jak je segmentace důležitá, je dobře vidět na citace z knihy Marketing pro veřejné knihovny od Petera Brodchardta:

například je třeba u řady uživatelů, a zejména potenciálních uživatelů, zaměřit propagaci spíše na odbourávání různých zábran asociovaných s knihovnou, než zdůrazňování výhod, které návštěva knihovny poskytne[29].

Zábrany můžou být různého charakteru, například v podobě postarší knihovnice v brýlích, která neustále nabádá k tichu, v podobě nepochopitelného systému třídění knih, nesrozumitelnému katalogu, nepříjemnému prostředí, ... Z hlediska strategického marketingu je proto vhodné, aby si knihovny vytvářely databáze, ve kterých jsou zaznamenány nejen základní demografické údaje, ale také specifické zájmy a preference uživatelů.[30]

Východiskem správně pojatého strategického marketingu je průzkum, který musí být zaměřen jak na analýzu vnitřního prostředí, tak na analýzu prostředí vnějšího.

Analýza vnitřního prostředí je také často nazývána jako analýza "mikroprostředí." Toto vnitřní prostředí je často propojeno neviditelným partnerstvím s vnějším prostředím. Středem zájmu jsou zákazníci, zaměstnanci, a profesionální personál, dále prodejci/distributoři a partneři knihovny.[31] Analýza „mikroprostředí" tak přináší přesnější obraz o možnostech knihovny a ukazuje, jak na tom knihovna je. Zajímá se o vnitřní sílu a slabost, zaměřuje se na provozní problémy. Zkoumá náklady, nové možnosti financování, hodnotí personální politiku, jak z hlediska kvantity, tak i kvality. Posuzuje jednotlivé pracovní postupy, procesy a jejich optimalizaci, porovnává jednotlivé provozy knihovny a efektivnost práce a výkony zaměstnanců.[32],[33]

Analýzu vnějšího prostředí neboli také „makroprostředí" je možné provést na několika úrovních - na místní, regionální, národní nebo mezinárodní. Analýza tak může zahrnovat stav ekonomiky, zeměpisné charakteristiky a infrastrukturu, konkurenci, právní a politická otázky a omezení, technologický vývoj, média, přírodní zdroje, a neustále se měnící sociální a kulturní podmínky.[34] Souhrnem analýzy vnitřního a vnějšího prostředí je analýza SWOT.

Z kvalitního strategického marketingu identifikujeme, kdo by mohl být naším potencionálním uživatelem, jakým způsobem tedy musíme zacílit nabídku knihovny, kterou budeme vybranému segmentu prezentovat a stanovíme nástroje, jejichž prostřednictvím dosáhneme stanovených cílů.

Stejných cílů je možné dosáhnout různými cestami - různými akčními plány. Výběr a stanovení akčních plánů je ovlivněno různými faktory. Proto si organizace vytváří a hodnotí možné budoucí scénáře vývoje.[35]

Seznam literatury a použitých pramenů

AMEY, Larry. Marketing Library Services: Lessons from the Private Sector. Australasian Public Libraries and Information Services [online]. Vol. 6, No. 2, June 1993, pages 69-75. Dostupné z WWW: <http://search.informit.com.au/documentSummary;dn=001490044913821;res=IEL.... ISSN 10305033.

BORCHARDT, Peter, et al. Marketing pro veřejné knihovny. Jindřich Pilař. Praha: Národní knihovna, 1994. 187 s. ISBN 80-7050-173-1.

CAMPBELL, Jennifer, SALLY, Gibbon. Implementing an Action Plan: Strategie for Marketing Library Services. College & Undergraduate Libraries, Volume 12, Issue 1 & 2 January 2006 , pages 153 - 164. ISSN 1545-2530.

DINESH, K. Gusta. Customer-Based Marketing. Ranganathan´s Philosophy and Marketing. Information Today, Inc. [online]. 2010 [cit. 2010-05-26]. Dostupné z WWW: <http://www.infotoday.com/MLS/may10/Gupta.shtml>.

DUKE, M. Lynda, TUCKER, Toni. How to Develop a Marketing Plan for an Academic Library. Technical Services Quarterly, Volume 25, Issue 1 October 2007, pages 51 - 68. ISSN 1555-3337.

FOBEROVÁ, Libuše. Implementace marketingu do činností Městské knihovny v Chemnitz. In KUBÍČEK, Jaromír. Knihovny současnosti '06. Brno: SDRUK, 2006. s. 81-95.

GILL, Philip. Služby veřejných knihoven : směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002.

HARWOOD, Judith Ann, JENKINS, Darrell L., PERSON, Roland C. Can Academic/Research Libraries Be Marketed? Should They?. In Marketing for libraries and information agencie. ed. Darlene E. Weingand, 106-11. Norwood, NJ: Alex Publishing. 1984.

KIES, Cosette. Marketing and public relations for libraries. Metuchen, NJ: The Scarecrow Press, 1987. ISBN 081084656X.

KOONTZ, Christie. Environmental Scanning: Discover What is Happening Outside of the Library Doors. In World library and information congress: 72nd IFLA general conference and council, 20-24 August 2006, Seoul, Korea. Dostupné z WWW: <http://archive.ifla.org/IV/ifla72/papers/133-Koontz-en.pdf>.

KOTLER, Philip. Marketing podle Kotlera : Jak vytvářet a ovládnout nové trhy. Vyd. 1. Praha : Management Press, 2006. 258 s. ISBN 80-7261-010-4.

KŘIVÁ, Eva. 2005 a.Čtyři druhy marketingu v knihovnické praxi. 1. část. Čtenář. 2005, roč. 59, č. 1, s. 4. ISSN 0011-2321.

RANGANATHAN, S. R. The five laws of library science. 2nd ed., reprinted with minor amendments. Bombay, India : Asia Publishing House, 1963. 449 s.

SWING, Keith. The potential of marketing for academic libraries. In Marketing for libraries and iformation agencie. ed. Darlene E. Wingand, 15-20. Norwoow, NJ: Alex Publishing, 1984.

TICHÁ, Ludmila. Jak "přinutit" uživatele k využívání elektronických informačních zdrojů.

INFORUM 2000 - konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 2000. Dostupné z WWW: <http://www.inforum.cz/inforum2000/prednasky/jakprinutit.htm>.

VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb efektivně a moderně. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, 2008. 232 s. ISBN 978-80-247-2721-9.

VILELLE, Luke. The Best Is Yet to Come: Lying a Foundation for Marketing. Technical Services Quarterly, Volume 24, Issue 2, 2006, Pages 9 - 26. ISSN 1555-3337.

WALLACE, Linda K. Libraries, Mission & Marketing. Chicago: American Library Association, 2004. ISBN 0838908675.

Poznámky


[1] Po nastudování problematiky v marketingu v knihovnách jsem došla k závěru, že není možné aplikovat Guerrilla marketing do knihoven aniž by knihovny pochopily, co marketing je a ke čemu jej potřebují. Z tohoto důvodu jsem do práce zařadila, oproti původnímu plánu, kapitolu Základy marketingu, která zároveň odhaluje příčiny negativních asociací, které mají knihovny s marketingem spojené a proto je tato kapitola důležitou předkapitolou Guerrilla marketingu.

[2] KIES, Cosette. Marketing and public relations for libraries. Metuchen, NJ: The Scarecrow Press, 1987. ISBN 081084656X. Termínu marketing v polovině 20. století předcházela „reklama", následovaná později výrazem „publicita" a po té „Public relations".

[3] HARWOOD, Judith Ann, JENKINS, Darrell L., PERSON, Roland C. Can Academic/Research Libraries Be Marketed? Should They?. In Marketing for libraries and information agencie. ed. Darlene E. Weingand, 106-11. Norwood, NJ: Alex Publishing. 1984.

[4] Volně dle GILL, Philip. Služby veřejných knihoven : směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002. s. 77-78. „Knihovníci by měli být připraveni k propagaci knihovnických služeb a k odpovídání na dotazy. Stejně tak by měli ovládat propagaci prostřednictvím počítačových sítí. Měli by zvládat psát články pro (místní) noviny a poskytovat interview. Důležité je zajištění toho, aby si veřejnost uvědomila významnost knihovny. Knihovna by měla mít strategii pro získávání podpory veřejnosti (organizování Přátel knihovny, spolupráce se zástupci veřejnosti, účast na aktivitách, kde je cílem zvyšování vědomí o důležitosti knihovnických služeb). Manažeři knihovny se mají nejméně  jednou do roka sejít s hlavními orgány řízení a financování knihovny a projednat s nimi knihovnické služby, plány, rozvoje, úspěchy i překážky."

[5] KIES, Cosette. Marketing and public relations for libraries. Metuchen, NJ: The Scarecrow Press, 1987. ISBN 081084656X.

[6] SWING, Keith. The potential of marketing for academic libraries. In Marketing for libraries and iformation agencie. ed. Darlene E. Wingand, 15-20. Norwoow, NJ: Alex Publishing, 1984.

[7] TICHÁ, Ludmila. Jak "přinutit" uživatele k využívání elektronických informačních zdrojů. INFORUM 2000 - konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 2000. Dostupné z WWW: <http://www.inforum.cz/inforum2000/prednasky/jakprinutit.htm>.

[8] Volně dle BORCHARDT, Peter, et al. Marketing pro veřejné knihovny. Jindřich Pilař. Praha: Národní knihovna, 1994. 187 s. ISBN 80-7050-173-1.

[9] BORCHARDT, Peter, et al. Marketing pro veřejné knihovny. Jindřich Pilař. Praha: Národní knihovna, 1994. 187 s. ISBN 80-7050-173-1.

[10] DUKE, M. Lynda, TUCKER, Toni. How to Develop a Marketing Plan for an Academic Library. Technical Services Quarterly, Volume 25, Issue 1 October 2007, pages 51 - 68. ISSN 1555-3337.

[11] Volně dle VILELLE, Luke. The Best Is Yet to Come: Lying a Foundation for Marketing. Technical Services Quarterly, Volume 24, Issue 2, 2006, Pages 9 - 26. ISSN 1555-3337.

[12] DINESH, K. Gusta. Customer-Based Marketing. Ranganathan´s Philosophy and Marketing. Information Today, Inc. [online]. 2010 [cit. 2010-05-26]. Dostupné z WWW: <http://www.infotoday.com/MLS/may10/Gupta.shtml>.

[13] DUKE, M. Lynda, TUCKER, Toni. How to Develop a Marketing Plan for an Academic Library. Technical Services Quarterly, Volume 25, Issue 1 October 2007, pages 51 - 68. ISSN 1555-3337.

[14] Volně dle CAMPBELL, Jennifer, SALLY, Gibbon. Implementing an Action Plan: Strategie for Marketing Library Services. College & Undergraduate Libraries, Volume 12, Issue 1 & 2 January 2006 , pages 153 - 164. ISSN 1545-2530.

[15] DUKE, M. Lynda, TUCKER, Toni. How to Develop a Marketing Plan for an Academic Library. Technical Services Quarterly, Volume 25, Issue 1 October 2007, pages 51 - 68. ISSN 1555-3337.

[16] RANGANATHAN, S. R. The five laws of library science. 2nd ed., reprinted with minor amendments. Bombay, India : Asia Publishing House, 1963. 449 s. Ranganathan v této knize uvádí Pět zákonů knihovní vědy:  1. knihy jsou k užívání, 2. každému čtenáři jeho knihu, 3. každé knize jejího čtenáře, 4. šetřete čas čtenáře, 5. knihovna je rostoucí organismus.

[17] WALLACE, Linda K. Libraries, Mission & Marketing. Chicago: American Library Association, 2004. ISBN 0838908675.

[18] Volně dle BORCHARDT, Peter, et al. Marketing pro veřejné knihovny. Jindřich Pilař. Praha: Národní knihovna, 1994. 187 s. ISBN 80-7050-173-1.

[19] Volně dle tamtéž.

[20]  Volně dle AMEY, Larry. Marketing Library Services: Lessons from the Private Sector. Australasian Public Libraries and Information Services [online]. Vol. 6, No. 2, June 1993, pages 69-75. Dostupné z WWW: <http://search.informit.com.au/documentSummary;dn=001490044913821;res=IEL.... ISSN 10305033.

[21] GILL, Philip. Služby veřejných knihoven : směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002. s. 76.

[22] Volně dle DUKE, M. Lynda, TUCKER, Toni. How to Develop a Marketing Plan for an Academic Library. Technical Services Quarterly, Volume 25, Issue 1 October 2007, pages 51 - 68. ISSN 1555-3337.

[23] Volně dle BORCHARDT, Peter, et al. Marketing pro veřejné knihovny. Jindřich Pilař. Praha: Národní knihovna, 1994. 187 s. ISBN 80-7050-173-1.

[24] Volně dle VILELLE, Luke. The Best Is Yet to Come: Lying a Foundation for Marketing. Technical Services Quarterly, Volume 24, Issue 2, 2006, Pages 9 - 26. ISSN 1555-3337.

[25] KŘIVÁ, Eva. 2005 a.Čtyři druhy marketingu v knihovnické praxi. 1. část. Čtenář. 2005, roč. 59, č. 1, s. 4. ISSN 0011-2321.

[26] Volně dle BORCHARDT, Peter, et al. Marketing pro veřejné knihovny. Jindřich Pilař. Praha: Národní knihovna, 1994. 187 s. ISBN 80-7050-173-1.

[27] Volně dle KOTLER, Philip. Marketing podle Kotlera : Jak vytvářet a ovládnout nové trhy. Vyd. 1. Praha : Management Press, 2006. 258 s. ISBN 80-7261-010-4.

[28] GILL, Philip. Služby veřejných knihoven : směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002. s. 30

[29] BORCHARDT, Peter, et al. Marketing pro veřejné knihovny. Jindřich Pilař. Praha: Národní knihovna, 1994. 187 s. ISBN 80-7050-173-1.

[30] Volně dle KŘIVÁ, Eva. 2005 a.Čtyři druhy marketingu v knihovnické praxi. 1. část. Čtenář. 2005, roč. 59, č. 1, s. 4. ISSN 0011-2321.

[31] Volně dle KOONTZ, Christie. Environmental Scanning: Discover What is Happening Outside of the Library Doors. In World library and information congress: 72nd IFLA general conference and council, 20-24 August 2006, Seoul, Korea. Dostupné z WWW: <http://archive.ifla.org/IV/ifla72/papers/133-Koontz-en.pdf>.

[32] Volně dle FOBEROVÁ, Libuše. Implementace marketingu do činností Městské knihovny v Chemnitz. In KUBÍČEK, Jaromír. Knihovny současnosti '06. Brno: SDRUK, 2006. s. 81-95.

[33] Volně dle VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb efektivně a moderně. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, 2008. 232 s. ISBN 978-80-247-2721-9.

[34] Volně dle KOONTZ, Christie. Environmental Scanning: Discover What is Happening Outside of the Library Doors. In World library and information congress: 72nd IFLA general conference and council, 20-24 August 2006, Seoul, Korea. Dostupné z WWW: <http://archive.ifla.org/IV/ifla72/papers/133-Koontz-en.pdf>.

[35] VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb efektivně a moderně. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, 2008. 232 s. ISBN 978-80-247-2721-9.

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback