Marketing ve vědě?!

Autor se v článku zamýšlí nad tím, jak vlastně došlo k tomu, že bylo třeba začít uvažovat o marketingu ve vědě, o "prodeji" vědy a její užitečnosti směrem k většinové společnosti. Na příkladu slavného CERNu uvádí, jaké jsou konkrétní možnosti a příležitosti, které popularizátoři a marketéři vědy mají.

Marketing ve vědě

Věda vždy představovala určitou část společenského proudu, kulturní prostor, kterému je třeba věnovat náležitou péči a pozornost. Je proto pochopitelné, že se zásady a aktivity marketingu, jako aktivity vedoucí k prodeji a propagaci určitých myšlenek prosazují také ve vědě.

Pokud bychom se podívali na dějiny věd, tak dnešní doba je výjimečná hned z několika zajímavých důvodů. Tím prvním je mimořádná globalizace a provázanost jednotlivých osob, které ji aktivně dělají. Není možné již dobrou vědu dělat v domácích podmínkách, tak říkající na vlastní pěst, ale jednotliví lidé se musí spojovat a spolupracovat. Zcela novým způsobem se rozvíjí práce s informacemi atp.

Existují zde ještě ale dva významné faktory, které stojí za zmínku. Předně je to nadšení z dějin vědy, které se rozvíjí v posledním půl století. Stále více odborníků ze speciálních věd věnuje svou pozornost tomu, jakým způsobem jejich věda vznikala, jaké jsou v ní příběhy či milníky. Dějiny jednotlivých věd jsou mimořádně přitažlivou, zajímavou, ale také náročnou oblastí, na kterou se již specializují celé katedry či pracovní týmy.

Druhým prvkem je popularizace vědy, což je také zcela nový fenomén, který nemá obdoby. Zatímco ještě před sto padesáti bylo možné v rámci gymnasiálního vzdělávání nabídnout relativně souvislý a hluboký vhled do všech základních vědních disciplín a doba od zveřejnění objevu po jeho zanesení do učebnic se měřil pouze na roky, dnes je situace zcela jiná. Téměř nikdo přesně neví, co že vlastně měří laboratoře v CERNu a jakým způsobem. Díky tomuto odtržení a separování vědy od většinové kultury a populace vzniká zcela nový požadavek - ukazovat vědu jako něco zajímavého, zábavného a užitečného. Tímto okamžikem vzniká marketing či chceme-li vznešeněji popularizace vědy.

Důvody jsou přitom zcela jasné a přirozené - jednak je to snaha přesvědčit veřejnost o tom, že to co ve vědě děláme má smysl a hodnotu, pročeš můžeme usilovat o prostředky z veřejných zdrojů, ale také je zde snaha přitáhnout mladé k vědě, jako takové. Ukázat, že jde o něco zábavného, zajímavého a přitom praktického, co může dělat vlastně každý, kdo má trochu talentu a vytrvalosti.

Tyto dva momenty - vzdálení vědy od společnosti, které vede k nutnosti popularizace a studium dějin věd vytváří nový rámec celému marketingu vědy. A tomu se musíme v celé problematice věnovat.

Existuje ještě jedna oblast marketingu vědy, které jsme se příliš nedotkli a tou je spolupráce s odbornou veřejností, respektive firmami.[1] Cílem má být vytvoření určité synergie mezi tím, že probíhá výzkum či jiná vědecká činnost a aktivitou jednotlivých dalších komerčních společností, které tento výzkum budou určitým způsobem podporovat - ať již materiálně, finančně nebo jinak.

Fyzika a společnost

Jako pěkný příklad toho, jakým způsobem lze chápat vztah společnosti a vědy. Erwin Schrődinger si všímá toho, že věda je vždy určitým způsobem zakořeněná v kulturním prostředí, ze kterého vychází. Uvádí doslova, že pokud teoretická věda ztratí kontakt se společností, zkostnatí a nakonec zanikne.[2] Podobně P.T. de Chardin píše, že věda v plném moderním smyslu slova je rodnou sestrou lidstva.[3]Prigogine si všímá toho, že zatímco Číňané dokázali objevit kompas, střelný prach či papír, nebyli schopni vědy.

Věda je tedy něčím, co bezprostředně souvisí s tím, v jaké společnosti je pěstována. Mimořádně záleží na filosofickém klimatu, který v této společnosti panuje. Zdali je to kult vyžadující dobrého občana a fungující rodinu, tak jako v Číně, nebo zda je společnost hladová po intelektuálním bádání zkoumání, jako evropská tradice stavící na antické filosofii a středověké scholastice.

Fyzika je aktivní vědou v tom smyslu, že umožňuje využívat přírodu a její možnosti k užitku a prospěchu člověka. V tomto kontextu je zřejmé, že vždy bude její část odpovídat na aktuálně důležitá společenská témata jejich vědeckou reflexí - ať se již jedná o vývoj zbraní, energetiky, informatiky nebo nanotechnologií. Vždy se akcelerovaně hledá řešení problému, který je společenský či politický, a na něž je také ochota uvolnit finanční prostředky.

Alexader Pope, známý anglický básník, šel tak daleko, že v nově objevených Newtonových pohybových zákonech viděl vzor pro konstituční monarchii. Věda byla něčím, čím žila celá společnost. Rudolf II. příliš nerozlišoval, zda na svém dvoře má vědce či umělce, protože obě profese byly spojené a stejně společensky významné.

Někdy bývá s nadsázkou uváděno, že fyzikální a materiálové pokroky jsou uskutečňovány v době válek (což je ostatně nejlepší a nejvíce viditelný marketing vědy), neboť to je období, kdy vlády neváhají do vědy a výzkumu těchto oblastí vložit obrovské částky, ale také své lidské zdroje. Jako příklad uveďme vývoj atomové bomby v projektu Manhattan, k jehož etickým důsledkům a konkrétní aplikaci se stavěla řada osobností fyziky zdrženlivě i kriticky.[4]

Je vždy ukázkou velkého úspěchy vědy, když své výsledky dokáže nejen prakticky využívat, ale když pro ně dokáže strhnout široký společenský zájem, tak jak se to podařilo Newtonovi, jehož matematizované fyzikální zákony se jevily jako zásadní triumf rozumu. Podobně se tématem téměř běžného hovoru stala teorie relativity, ač ne vždy šťastným způsobem. To, že fyzika dokáže vstupovat do diskusí společenských, jako například k diskusím o jaderné energetice, snad ještě více dokazuje její spojitost s kulturou. Vždyť z ní si bere nejen podměty pro výzkum, ale také způsoby dokazování a uvažování, historickou zkušenost i vztah k experimentům. A v neposlední řadě v ní má své etické limity.

Fyziku je možné, jako jakoukoli vědu, zneužívat či deformovat a snažit se z ní učinit základ pro tu kterou ideologickou doktrínu. Některé komunistické učebnice pro učitele fyziky uvádí mezi cíli, které jsou spojené s výukou fyziky na školách, zisk ateistického přesvědčení, vědeckého světonázoru nebo zisk vztahu k socialistickému vlastnictví a proletářskému internacionalismu či společnému vlastnictví či po studentech žádá, aby uvedli tři osobnosti socialistické fyzikální vědy. [5]

Na těchto příkladech je pěkně vidět, že marketing vědy představuje jeden z významných společenských nástrojů, který prostupuje politikou i společností. Od snahy představit vědu jako cosi materialisticky socialistického, až po oslavu konstituční monarchie. V tom všem se ukazuje význam této činnosti, ale také její etické konsekvence. Ač v dnešní době můžeme na první pohled vidět klesající zájem o vědu jako takovou, její marketingové možnosti jsou stále mimořádně silné a působivé.

Příklad z CERNu

Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) je mezinárodní organizace se sídlem v Ženevě. Byla zřízena roku 1954 a jejím cílem je spolupráce evropských států v oblasti čistě vědeckého a základního výzkumu, jakož i výzkumu s ním do značné míry souvisejícího. Konkrétně v oblasti studia částicové fyziky. Asi žádný stát na světě si nemůže dovolit provoz nákladných urychlovačů částic a tak v době krátce po světové válce přišla myšlenka spolupráce ve vědě uvnitř Evropy. Od roku 1993 je členem CERN také Česká republika, která přispívá asi 1 % rozpočtu této organisace a podílí se také na financování vybraných experimentů (především na ATLASu).

Lidé v CERNu si velice rychle uvědomili, že potřebují dělat nejen špičkovou vědu, ale také marketing. Předně je třeba projekt presentovat politikům, kteří rozhodují, kolik prostředků na jeho provoz vynaloží. Samozřejmě je ale také třeba pracovat s veřejností, která ony politiky volí. V neposlední řadě je zde nutný marketing směrem k odborné komunitě, který by umožnil účast nejlepších vědců (téměř) bez nároku na honorář.

Všechny tyto aspekty jsou v rámci marketingových kampaní CERNu samozřejmě mimořádně intenzivně přítomné. Příkladem může být například týdenní pobyt pro učitele fyziky středních a základních škol, kteří se zde mají o projektu dozvědět co nejvíce a jejich prostřednictvím jsou ovlivňováni studenti a jejich rodiče. Podle samotného CERNu ovlivní jeden učitel více než tisícovku osob. [6]

O učitele je přitom všemožně postaráno - od přednášek, přes exkurze, až po plakáty a multimediální DVD, která dostanou do svých hodin. O množství materiálů pro výuku nebo popularizaci urychlovače částic a jeho dílčích funkcí není třeba vůbec hovořit.

Americká NASA přitom postupuje velice podobně a mimo televizních přenosů, exkurzí a dalších činností nabízí například speciální web pro studenty a děti, obrázky na plochu. [7] To vše v jednotném visuálním stylu, který vede návštěvníky k tomu, že pochopí význam zde prováděné vědy a získá o jejich výsledcích rámcovou představu. (Např.: „V CERNu se hledá Higgsův boson, což je nějaká důležitá částice...").

Závěrem

Marketing ve vědě je sice fenomén až téměř posledního půlstoletí, přesto se rychle a intenzivně etabloval a projevuje se nejrůznějšími způsoby. Příklady velkých organisací ukazují, jak jej lze dělat s nápaditou koncepcí, kreativitou a zábavou.

Samozřejmě jsou zde oblasti, kde se stále neprosazují moderní trendy, ale tato situace je ve veřejném prostoru téměř všude. Postupně se rozvíjející nástroje, jako jsou multimédia, filmy nebo třeba právě zmíněné pobyty či exkurze. Profesionální provedení je již něčím zcela běžným a samozřejmým. Ostatně také v oblasti projektů, které jsou u nás hrazené z Evropských fondů, je povinností publicita, která často může vykazovat rysy vědního marketingu. A to bez ohledu na to, zda jde o činnost fyzikální, historickou či psychologickou.

 

[1] HAVEL, Ivan. Marketing vědy a naučný film. Vesmír. 2007, č. 86. Dostupné z: http://www.vesmir.cz/clanek/marketing-vedy-a-naucny-film

[2] PRIGOGINE, Ilya; TOFFLER, Alvin. Řád z chaosu : nový dialog člověka s přírodou. Vyd. 1. Praha : Mladá fronta, 2001. 316 s. ISBN 8020409106.

[3] CHARDIN, Pierre Teilhard de; SOKOL, Jan. Vesmír a lidstvo. Vyd. 1. Praha : Vyšehrad, 1990. 264 s. ISBN 8070210435.

[4] SVRŠEK, Jiří. Fyzikové a rozhodnutí svrhnout jaderné bomby na japonská města . Natura [online]. 2003, 9, [cit. 2011-05-01]. Dostupný z WWW: <http://natura.baf.cz/natura/2003/9/20030904.html>. ISSN 1212-6748.

[5] BROCKMEYEROVÁ, Jitka. Didaktické myšlení a jednání učitele fyziky: cvičení z didaktiky fyziky. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, c1984, 193 s.

[6] CERN Programme for Physics High School Teachers. STORR, Mick. CERN. CERN [online]. 2012 [cit. 2012-12-19]. Dostupné z: http://teachers.web.cern.ch/teachers/HST2012atCERN.html

[7] NASA. NASA [online]. 2012 [cit. 2012-12-19]. Dostupné z: http://www.nasa.gov/

 

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback