Martin Bastl: Netwar

29. 3. 2012

Příloha č. 6/2012

Autoři přílohy: InHD + Iveta Levová

Liveblogging najdete jako obvykle v Blogu z Bloku.

 

Výběr, že budu psát shrnutí právě z této přednášky, byl z důvodu, že téma zní velmi lákavě. Zní jako spojení internetu a akce, k tomu by navíc mohly přijít i aktuální témata jako jsou ACTA či Anonymous. A ony na řadu opravdu přišly, ale trošku jinak, než jsem si původně myslela. Ale to už předbíhám.

Martin Bastl - Netwar from KISK on Vimeo.

 

Celou svou prezentaci přednášející prokládal doporučenou literaturou. Tou první a nejzákladnější byla knížka The Hacker Crackdown: Law and Disorder on the Electronic Frontier od Bruce Sterlinga, další byly například Hacker Ethic for 90s Hackers? od Stevena Mizracha nebo Activism, Hacktivism and Cyberterrorism: The Internet as a Tool for Influencing Foreign Policy od Dorothy Denning.

Historie netwar začínala už v 70. letech, kdy skupina mladých lidí, kteří si říkali Youth International Party, začala vydávat časopis YIPL. YIP byla v podstatě anarchistická skupina a ve svém časopisu představovala různé zábavné způsoby sabotáží, například ucpání toalety pomocí toaletního papíru a mýdla. Dále se pan Bastl zmiňuje o tzv. phreakingu, což je něco jako hacking telefonních sítí. Aktivisté se v 80. letech více začali zajímat o technologie a phreaking byl takový první krůček. Počítačoví fanoušci by se tehdy dali s nadsázkou přirovnat k anarchistům, nedůvěřovali autoritám a podporovali decentralizaci. Jejich hlavní heslo bylo „Information wants to be free.". Toto heslo se objevilo již v 60. letech, lidé si mysleli, že každý má právo na informace a informace sama „chce" být rozšiřována. Taktéž v 80. letech se začíná objevoval nový literární žánr, a to cyberpunk. V dílech tohoto žánru byl představen nový typ hrdinů, nejčastěji to bývali individualisti, kteří se jen snažili přežít v přetechnizovaném světě plném sledování a kontroly.

V 90. letech začala být technika přístupnější i netechnicky zaměřeným lidem. To se odrazilo i na orientaci hackerů, krackerů a dalších. Bylo zábavou napadat soukromé účty, číst si e-maily cizích lidí a podobně. Tito lidé se totiž řídili heslem, že když se někdo dostane do cizího e-mailu pomocí svých technických schopností, tyto schopnosti jej k tomu opravňují. 90. léta celkově byla velmi dynamická v technickém vývoji. Skupiny, které napadaly ostatní, byly označovány jako elektronické gangy. Bylo to proto, že mezi elektronickými a klasickými gangy bylo mnoho podobností. V podstatě to byli „lidi z ulice", nebáli se podvodu nebo krádeže, nebyli slušní. Dnes bychom takový elektronický gang označili spíše za hackerskou skupinu. 15. ledna 1990 jedna takováto skupina vypojila sítě pro dálková volání a tak 60 tisíc lidí zůstalo bez telefonu. Měla to být odveta za vládní zátah na nejvýznamnější hackerské skupiny. Během 90. let také vznikla nadace na ochranu občanských práv v kybernetickém prostoru jménem Electronic Frontier Foundation (EFF). Další změnou v 90. letech bylo, že se neobjevovali už jen hackeři, kteří škodí pro svůj pocit „já to dokážu", ale nově se objevili i krackeři, kteří škodili pro peníze a to byl jeden ze začátků virtuálního zločinu. Mezi ně patřil i Vladimir Levin, kterému se podařilo připravit americkou Citibank o 10 milionů dolarů.

V polovině 90. let se však kybernetický zločin začíná organizovat, objevují se organizované skupiny a ne již jen jedinci jednající sami za sebe. Nejdříve je to ve stylu mafie ze 20. a 30. let, kdy jsou hackeři ovládání pomocí vydírání, výpalného a podobně. Ze známých jmen kybernetického zločinu lze jmenovat například Vitka Bodena, který v roce 2000 znečistil Australské odpadní vody a tím ukázal, že virtuální hrozba se může změnit na reálnou hrozbu. Další příklad je asi nejznámější hacker - Kevin Mitnick. Dostával se do různých zabezpečených systémů, často používal tzv. sociální inženýrství (obejití systému přes jeho nejslabší složku, tj. lidi). Asi 5 let se mu dařilo unikat FBI, poté byl chycen a odsouzen. Nyní pracuje jako bezpečnostní konzultant a pomáhá předcházet přesně takovým věcem, které dříve sám dělal. V 90. letech se také objevil tzv. warez, tedy nelegální šíření autorských děl. Díky tomu rozlišujeme virtuální zločin na starou a novou subkulturu.

   Rozvoj virtuálního zločinu a taky informační války (tento pojem již v současnosti nemá moc váhu) se nutně musel odrazit i ve změnách v armádě. O to se zasloužili ve velké míře manželé Tofflerovi. Byli to přátelé mnoha vlivných politiků a upozorňovali na to, že perfektně vybavená armáda sice dobře zvládne obsadit určité území, ale již ho nezvládne zabezpečit a udržet po skončení války. Netwar ve své podstatě není válka, která je vedená ve virtuálním prostředí, ale válka, která je vedena na společenské úrovni.

Ještě se vrátíme k 90. letům a jedné velmi významné skupině a to jsou Zapatisté. Již od začátku využívali internet a to velmi efektivně. Od nich také vzešel první nástroj na zahlcení webových prezentací - FloodNet. Také byly významné útoky na e-maily, tzv. e-mail bombing, kdy se zahlcovaly e-mailové schránky. Tehdy to šlo ještě velmi lehce, protože jejich kapacita byla malá, v dnešní době už by to byl ovšem problém.

Tato historie zabrala velkou část přednášky, proto další informace byly poměrně zkrácené. Přednášející rozebíral fungování a organizaci síťových organizací, jejich roviny (organizace, narativa, doktrína, technologie, sociální rovina), klady a zápory. Dále rozebral, že ve 3. tisíciletí se začíná naplno rozvíjet problém nesouladu internetu a autorského práva. Jedna z prvních velkých kauz tohoto typu je Napster. Následovalo hnutí Anonymous, které se rozvíjelo od roku 2006. Pan Bastl vyjmenoval některé z jejich akcí, proslavila je však až podpora Wikileaks. Také ještě zmínil pár kauz z poslední doby, mezi nimi samozřejmě také ACTA.

Na tuto přednášku jsem se opravdu těšila, vypadalo to jako zajímavé a aktuální téma. Velká škoda, že se pan Bastl nechal inspirovat dřívějšími přednáškami Bloku expertů a zahrnul tam takové množství historie, že na současná témata, na která se jistě těšilo více lidí, se přes ni nedostalo. A když ano, tak dost okrajově.

Zdroj titulního fota: http://lxxy.hubpages.com/hub/Open-In-Case-of-Cyber-Attack

Fotogalerie

V kategorii: InHD
Štítky: Inflow magazín
Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback