S Martinem Koptou o výzkumech, user experience, HCI a kulturním šoku

Martin Kopta studoval v Praze na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity a grafickou školu. V současnosti se zabývá výkonovým marketingem na internetu. Radí podnikatelům jak pracovat s internetem a při té příležitosti se od nich snaží co nejvíc naučit o podnikání. Martin pracoval také jako redaktor Lupy.cz a mimo jiné se podílel na projektech Dobrý web, Outrider nebo Adventures.


Martin Kopta
foto: Tomáš Hellebrand

Laďka Suchá Vás na začátku přednášky představila s tím, že Vaše CV je
nabité zajímavými projekty a zkušenostmi. Prozraďte na sebe některé.

Nejzajímavější je pro mě měnit kontext. Na přelomu století jsem změnil svět typografie a polygrafie z povolání v zálibu a stal se redaktorem Lupy, magazínu o internetu. Lidé, se kterými jsem se při práci setkával, mě tolik nadchli, že jsem nechtěl jen psát o tom, co dělají, a chtěl jsem se na online projektech podílet. Začal jsem pracovat pro kreativní agenturu Advertures jako analytik obsahu a převzal jsem tam po Dušanu Janovském správu výkonových reklamních kampaní. V Dobrém webu jsem se později dostal k ohromnému množství dat o chování lidí na webech a v kampaních, a to mě přivedlo k uživatelskému výzkumu.

Deset let jsem na volné noze dělal rok co rok v jiné firmě a na jiném projektu, abych nasál zkušenosti. Se spoustou lidí rád pracuju opakovaně. Jejich výčet by byl úmorný, od toho je tu LinkedIn. Roční nebo projektové úvazky a časté změny rolí vřele doporučuju. Drží mě to ve střehu a umožňuje mi uchopit problémy z neobvyklých úhlů.

Velkou část přednášky jste věnoval user experience. Jak nás ovlivňuje uživatelské rozhraní při používání technologie?
V Japonsku a Izraeli proběhly výzkumy (http://www.sigchi.org/chi97/proceedings/paper/nt.htm), které se snažily zjistit, zda existuje korelace mezi vnímáním estetických hodnot a použitelností. Vědci nabídli uživatelům bankomaty, které se nelišily funkčností, ale část z nich byla hezká a část ošklivá. Došli k překvapivému zjištění, že hezké bankomaty fungují lépe.

Jiná studie (http://www.consumerwebwatch.org/news/report3_credibilityresearch/stanfordPTL.pdf) zase ukázala, že vzhled má velký vliv na důvěryhodnost.

Při návrhu rozhraní máme často tendenci potlačovat vizuální stránku na úkor funkčnosti. Uvedené výzkumy ale ukazují, že v případě hodnocení kvalit rozhraní rozum a cit nemohou být v opozici natrvalo.

Při přednášce jste se zmínil například o vůni pekařství nebo čistotě skladu v Ikei, o zvuku dveří mercedesu - jak tyto smyslové vjemy na zákazníka působí? Vnímáte podprahové vjemy jako fair-play?
Tuhle otázku položte někomu nezávislému. Těžko můžete od zvěstovatele očekávat kritický odstup. User experience je v mém pojetí spíše součástí návrhu produktu, služby nebo systému než podporou jejich odbytu. Usiluje o budování pozitivního vztahu s uživatelem. Na fair-play se ptejte marketérů, user experience stojí mimo tuto kategorii. UX designérů se v rovině etiky ptejte na společenskou odpovědnost, ekologii, fair-trade...


Co všechno jsme z nabídky funkcí schopni využít? (viz ovladač na televizi) Existuje obecný trend nebo způsob jak takovéto rozhraní zkvalitnit?
Říká se, že při nákupu se rozhodneme raději pro výrobek, který toho umí víc. Když přemýšlíme, jak věci zlepšit, navrhujeme, co přidat. Přitom multifunkční přístroje nebýváme s to kompletně využít. Řešením není navrhnout funkcí více, ale navrhnout je dobře. Sem se příznačně hodí citát připisovaný Exupérymu: „Dokonalosti není dosaženo tehdy, když už není co přidat, ale tehdy, když už nemůžete nic odebrat."


Máte nějaké špatné zkušenosti s uživatelským rozhraním?
Pořád se potýkám s pračkou. Když jsme ji kupovali, byl jsem pyšný, že jsme ušetřili za displej. Teď ale nadávám, že od ní nedostávám žádnou zpětnou vazbu. Když přijdu domů a zjistím, že moje milá naplánovala odložené praní, nepoznám, kdy začne. Když už pračka pere, nepoznám, kdy skončí.

Napadlo mě tuhle, že bych natočil video, jak zápolím s online nákupem lístků do autobusu (http://www.latrine.cz/ux-martyrium-se-student-agency). Ale pak jsem si uvědomil, že bydlím sto metrů od autobusového nádraží, takže jsem si radši došel koupit lístek k pokladně. Bylo to rychlejší.


Jak se dá vylepšovat design každodenních věcí? Hrají roli hlavně
výzkumy (viz S. Jobs) nebo stačí štěstí, vrozená genialita?

Když odpovídám na tuhle otázku, je to jen chvíle, co AP na Twitteru přinesl zprávu o smrti Steva Jobse, dlouholetého šéfa firmy Apple. Steve Jobs pro BusinessWeek v květnu 1998 řekl, že „Je vážně náročné navrhnout produkt podle focus group. Lidé často nevědí, co chtějí, dokud jim to neukážete." Etnografický výzkum, pozorování a řízené rozhovory vám pomohou objevit potřeby a problémy uživatelů, ale nápad musíte dostat už sami.


Zažil jste kulturní šok, který souvisí s aplikací nějaké známé technologie?
Nejsem dobrodruh, už jen cesta do Brna je pro mě událostí. Kulturní šoky se mi vyhýbají. Před lety mě ale zaskočilo, když jsem si v Bratislavě koupil aršík lístků na MHD, nechtěl jsem je odtrhávat, a tak jsem je poskládal a vložil do označovače. Nečekal jsem, že je strojek kromě opatření časovým razítkem také proděruje. Od té doby se po Bratislavě pohybuju raději pěšky.

Kdy podle Vás nastává nejvhodnější čas pro provedení výzkumu použitelnosti? Při návrhu služby, během jejího zavádění nebo až poté, co už nějakým způsobem funguje?
Když si položíte tuhle otázku, ten okamžik už minul. Testovat se dají i koncepty a skicy. Můžete ověřovat mentální modely, struktury a taxonomie. Začněte testovat hned, jak něco navrhnete.


V kterém přístupu podle Vás leží těžiště uživatelského testování - v
kvantitativním nebo kvalitativním výzkumu?
V uživatelském výzkumu obecně je ideální kombinace obou přístupů. Pokud si problematiku zúžíme na testování použitelnosti, pak jednoznačně nejefektivnější je kvalitativní výzkum na velmi malém vzorku. Steve Krug v knize Rocket Surgery Made Easy (http://www.sensible.com/rsme.html) dokonce propaguje testování s třemi účastníky.


Kvalitativní výsledky výzkumů - k jakému zkreslení může dojít při vyhodnocování?
Možností zkreslení je strašná spousta. Od špatného výběru respondentů, přes manipulativní dotazování, sebeprojekci respondentů, neporozumění zpětné vazbě... Rozumné je, když si při aplikaci kvalitativní metody výzkumu zajistíte důkladnou oponenturu.

V čem spočívá interpretace kvantitativních výsledků výzkumu? Jak moc se jim dá věřit?
Správná interpretace kvantitativního výzkumu je dána schopností odhalovat vzorce chování uživatelů a mírou vhledu výzkumníka do zkoumané domény. A jelikož jde o statistiku, dozvíte se naprosto přesně, na kolik procent si můžete být jisti. Stačí zvolit hladinu významnosti a výběrovou chybu už si dopočítáte. ;-)

Zakládal jste Testovací centrum - absolventi kterých oborů jsou
výzkumníci, kteří se ve Vaší firmě testováním uživatelů zabývají?

V laboratoři pro testování použitelnosti by bylo ideální zaměstnat kognitivního psychologa. Třeba se k nějakému časem dopracujeme. Zatím se u nás setkáte se softwarovými inženýry a jedním nedostudovaným pedagogem.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

2 komentáře

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
23. 8. 2019
The county magistrate is a nerd, to see which one makes sense, there is no way, I have to find the teacher (the secretary of the county party department) to discuss. http://www.antenn-proizvoditel.ru/
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
10. 10. 2019

Pretty good post. I just stumbled upon your blog and wanted to say that I have really enjoyed reading your blog posts. Any way I'll be subscribing to your feed and I hope you post again soon. Big thanks for the useful info.

 

Jasa SEO

Jasa SEO Profesional

Jasa Pembuatan Website

Jasa Google Adwords

Jasa Pembuatan Website

Jasa Google Adwords

Cracking

Cracked

Crack

Diabolic Traffic Bot Crack

SEO Tools

Jasa SEO

SEO Checker

Jasa SEO

SEO Checker

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback