Metodologická poznámka

Informační věda buď existuje, nebo neexistuje. Má-li svůj vlastní předmět a jemu přiměřené metody, existuje. Nemá-li, neexistuje.

Na to, jak to je, existují různé názory. Odpovědi informačních vědců jsou v tomto ohledu motivovány nejen snahou o nalezení pravdy, ale také prostou starostí o vlastní živobytí. Dělat existující vědu a živit se jí je ideální stav pro každého vědce. Dělat neexistující vědu a živit se jí již tak ideální není. Přesto i to je možné - stačí dovedně vytvářet iluzi o existenci dané vědy.

Metody, jak docílit takové iluze jsou různé. Jedna metoda v oblasti knihovnictví je mimořádně účinná a v našem prostředí je často provozovaná. Návod na ni by se dal popsat nějak takto: 1) vezmi předmět a metody jiné disciplíny; 2) lokalizuj je pro oblast knihoven, internetu apod.

Uveďme některé příklady aplikace této metody.

A. 1) Z pedagogického repertoáru vybereme "zážitkovou pedagogiku", 2) pole výzkumu omezíme na "zážitkovou pedagogiku" provozovanou v knihovnách.

B. 1) Z psychologie a psychiatrie vezmeme problematiku úzkosti; 2) zaměříme se na úzkost z knihoven (mimochodem patologická úzkost nemá s předmětem úzkosti téměř nic společného, úzkost je definována jako obava, která není odůvodněná, předmět úzkosti je proto v jistém smyslu nahodilý)

C. 1) Ze sociologie a sociální psychologie vezmeme fenomén sociálních skupin; 2) výzkum zaměříme na sociální skupiny navštěvující knihovny nebo na sociální sítě lidí, které vznikají na internetu.

D. 1) Ze speciální pedagogiky vybereme skupinu osob se zrakovým postižením; 2) zaměříme se na vzdělávání zrakově postižených v knihovnách.

Nic z toho není knihovní a informační věda, ale je to pedagogika, sociologie, psychologie, tyflopedie nějakým způsobem vztažená k oblasti, kterou (snad) zkoumá informační věda.

Existuje ale skutečně taková oblast? Z prezentované metody vytváření iluze by se mohlo zdát, že ne. Přesto se ale domnívám, že existuje. Je to pole týkající se získávání, třídění, uchovávání, vyhledávání a šíření dokumentů. Záměrně nepíšu informací, ale dokumentů. S informacemi je to totiž těžké. Dá se souhlasit se slovy Michaela Bucklanda, který napsal:

Uzavíráme, že nejsme schopni o ničem s jistotou říct, že to není informace. To nás dovádí k neužitečnému závěru: Když cokoliv je nebo může být informativní, pak všechno je nebo dobře může být informací. V takovém případě tím, že něco nazveme „informací“, to definujeme jen málo nebo to nedefinujeme vůbec. Když všechno je informace, pak být informací není nic zvláštního.

Věda, která se zabývá vším, nakolik to je nebo může být, se nazývá metafyzika. Věda, která se zabývá vším, nakolik je to předmětem poznání, je epistemologie. Je-li nebo může-li informace být vším, pak nutně patří k předmětu těchto disciplín.

Jakkoliv je i pojem dokumentu problematický, zatím nebyl pro naši vědu vynalezen pojem lepší. A dá se říct, že se pomocí něj dá poměrně slušně vymezit pole působnosti informační vědy. Postup při vytváření témat prací z oblasti IV může být takový: 1) vezmi pojem dokumentu; 2) vztáhni jej k libovolné oblasti. Podívejme se, jak můžeme předchozí témata, která spadají do jiných oblastí než je informační věda, učinit skutečně informačně vědními.

A. tvorba, získávání, třídění a vyhledávání dokumentů z oblasti zážitkové pedagogiky

B. analýza pojmu úzkosti v dokumentech z oblasti tradiční a alternativní psychologie (kvantitatiní a kvalitativní výzkum)

C. programové dokumenty extremistických skupin (komparační analýza)

D. katalogizace dokumentů pro zrakově postižené

Jsou to jen takové návrhy, ale přesto: soudím, že se trefují do oblasti knihovní a informační vědy mnohem lépe, než předchozí témata.

P.S.

Jen aktuální číslo Inflow se knihovnickými potěmkinovskými vesmicemi jen hemží:

Vezměte testování použitelnosti z psychologie práce a udělejte z ní IV tím, že ji vztáhnete k elektronickým internetovým zdrojům.

Vezměte vzdělávání z pedagogiky a udělejte z ní IV tím, že ji vztáhnete ke vzdělávání knihovníků a uživatelů knihoven.

Vezměte týmy a týmovou spolupráci ze sociální psychologie a udělejte z ní IV tím, že jde o týmy knihovníků.

Vezměte teorii vyprávění z literatury a udělejte z ní IV tím, že ji vztáhnete k internetu.

Vezměte kriminalitu a šikanu ze sociální patologie a udělejte z ní IV tím, že ji vztáhnete k internetu.

Vezměte teorii řízení z managementu a udělejte z ní IV tím, že jde o management knihovnických projektů. 

Atd. Atd. Atd.

 

  

 

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

6 komentářů

Obrázek uživatele Naokray

Ano, narážíte tu na věci, o kterých také přemýšlím, totiž jaké jsou hranice oboru. Jistěže zkoumat zažívací pochody knihovníků není knihovní věda, ale nutrilogie (či co), a není na první pohled jediný důvod, proč by takový výzkum měli podnikat knihovníci, a ne nutrilogové. Při druhém pohledu se třeba ukáže, že zapojení knihovníků do takového výzkumu - nikoli jako objektů, ale jako subjektů - bylo přínosné, neb nutrilogy např. nenapadne, že trávení knihovníků se horší vždy, když se zúčastní nezáživné porady, nebo když přijde uživatel s nestravitelným dotazem. Dokážu si rovněž představit mezioborový výzkum na téma "Výživová hodnota celulózy - kam s vyřazenými knihami", který by jistě byl krásnou ukázkou mezioborové spolupráce. Dokážu si také představit, že knihovníci se nebudou snažit být nutrilogy, matematiky, sociology etc. etc. ad infinitum, ale že pro řešení mezioborových problémů budou vytvářet mezioborové týmy.

Tedy na druhou stranu tu existuje řada tzv. hraničních oborů (a průřezových témat), které ve spojení s knihovní a informační vědou přinášejí zajímavé výsledky. To jsme někde uprostřed pomyslné škály - na jejím druhém konci je pojetí informační vědy jako jakési metavědy, k čemuž trochu míří Váš příklad ad C - může-li být předmětem informační vědy obsahové (jaké jiné?) zkoumání programových dokumentů extremistických uskupení (tedy oblast politologie), pak je informační vědou jakékoli zkoumání jakýchkoli dokumentů v jakémkoli oboru, a dojdeme tak k logickému, ale zdravému rozumu se příčícímu výsledku, totiž např. že historiografie (založená téměř výhradně na komparativním srovnávání dokumentů a jiných pramenů) = informační věda.

Je to celé samozřejmě složitější (vůbec ne na diskusi tohoto typu), ale nedalo mi to těmito pár zrnky nepřispět do stodolního mlýna... Nesporně budou semleta - jako ta ostatní - na tu pravou fundamentalistickou mouku a budou z nich vposledku napečeny křupavé radikalistické koláčky...

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
5. 3. 2019
I appreciated your work very thanks waterslide rentals cincinnati
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
7. 3. 2019
Pretty nice post. I just stumbled upon your weblog and wanted to say that I have really enjoyed browsing your blog posts. After all I’ll be subscribing to your feed and I hope you write again soon! click here
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
10. 3. 2019
Good article, but it would be better if in future you can share more about this subject. Keep posting. Amber park price
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
17. 3. 2019

Have you ever considered creating an e-book or guest authoring on other sites? I have a blog based on the same theme if you’re interested. quality link building

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
19. 3. 2019
thank you for your interesting infomation. The Tribune World

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback