Metody rozvoje dětského čtenářství v ČR. Část III.: Spolupráce brněnských ZŠ s Knihovnou Jiřího Mahena

Třetí část výtahu z magisterské diplomové práce Metody rozvoje dětského čtenářství v ČR a možnosti spolupráce jednotlivých subjektů na jeho podpoře předkládá závěrečnou část realizovaného výzkumu orientovanou na úroveň spolupráce brněnských základních škol s Knihovnou Jiřího Mahena v Brně. Na základě výsledků výzkumu i poznatků z praxe jsou v závěru navržena určitá zlepšení a nové možnosti vzájemné spolupráce.

Pozn. redakce: jedná se o závěrečnou část výtahu z magisterské diplomové práce: ZEMANOVÁ, Klára. Metody rozvoje dětského čtenářství v ČR a možnosti spolupráce jednotlivých subjektů na jeho podpoře. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2010. 115 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jana Nejezchlebová.  

Metody rozvoje dětského čtenářství v ČR. Část II.: Podpora dětského čtenářství na brněnských ZŠ

  • SPOLUPRÁCE S KJM

Otázka č. 13A: Spolupracujete v rámci výuky literatury s KJM, využíváte alespoň některé jejich programy a aktivity pro ZŠ?

Položka byla dalším rozcestníkem - respondenti, kteří s KJM nespolupracují (21), plynule přešli v dotazníku k otázce č. 17. Na otázky č. 13B - 16, které byly určené pouze pro ty učitele, kteří s KJM určitým způsobem spolupracují, odpovídalo tedy 57 z dotazovaných.[10]

38 (49 %) respondentů se vyjádřilo ve smyslu, že spolupracují pouze s jednou pobočkou KJM, kterou upřesnili v následující podotázce. 10 (13 %) učitelů využívá služeb Ústřední knihovny a dalších 9 (11 %) dotazovaných uvedlo, že kontakty udržuje jak s Ústřední knihovnou, tak s některou z poboček. Nejvíc respondentů (19) tedy označilo jako pracoviště, se kterým spolupracují, Ústřední knihovnu.

V podotázce 13B pak respondenti, kteří uvedli, že spolupracují s některou s poboček KJM vybrali z předdefinovaného seznamu odpovídající pracoviště, jehož služeb využívají. Poměr zastoupených poboček byl vyvážený vzhledem ke struktuře škol, které se do průzkumu zapojily.

Graf č. 13A: Spolupráce respondentů s KJM

Otázka č. 14: Jaké způsoby/formy spolupráce s KJM využíváte nejčastěji?

Možnost označit při odpovědi více položek najednou respondenti v tomto případě příliš nevyužívali, což může být opět důkazem, že učitelé nejsou seznámeni se všemi možnostmi spolupráce s knihovnou. Nejvyhledávanějšími způsobem spolupráce s KJM jsou návštěvy pořadů pro školy. Oba typy - tedy literární besedy i lekce informační přípravy - dosáhly shodné hodnoty (35x). Poměrně oblíbené je také zapojování žáků do soutěží, které KJM vyhlašuje (17x). Jak ukazuje Graf č. 14, další způsoby spolupráce byly označovány méně často a dá se proto soudit, že je učitelé využívají spíše ojediněle. To se dá s největší pravděpodobností odůvodnit tím, že jsou náročnější na čas i aktivitu učitele. U všech způsobů spolupráce měli navrch učitelé prvního stupně, v čemž se opět projevuje jejich silnější tendence s knihovnami spolupracovat.

Graf č. 14: Nejčastější způsoby spolupráce s KJM

Otázka č. 15: Na základě čeho vybíráte programy, které v knihovně navštívíte?

Respondenti u této otázky poměrně hojně využívali možnosti označit více položek najednou. Významný náskok oproti jiným možnostem má aktuálnost tématu vzhledem k výuce (41x). Tady se ukazuje důležitost sepětí knihovnou nabízených témat s výukou. Aby co nejlépe korespondovala s aktuálními potřebami učitelů a zájmy jejich žáků, je velmi důležitá vzájemná spolupráce právě při koncipování nových pořadů do nabídky. Velký důraz učitelé kladou i na faktor vlastní zkušenosti a dojmů z již absolvovaných programů (30x), proto je důležité udržovat s nimi kontakt dlouhodobě. Mezi časté odpovědi patří také doporučení a zkušeností ostatních pedagogů a jiných ZŠ (22x). Poměrně zajímavá by tedy mohla být možnost nabídnout učitelům prostor (např. na webu knihovny), kde by si mohli vzájemně vyměňovat své zkušenost s jednotlivými programy. Ostatní možnosti byly zastoupeny podstatně méně.

Graf č. 15: Faktory ovlivňující výběr pořadů, které respondent v KJM navštíví

Otázka č. 16: Proč Vám vyhovuje spolupráce s KJM?

Pokud učitelé s KJM spolupracují, většinou s ní udržují kontakt dlouhodobě a poměrně intenzivně, proto v této otázce respondenti většinou volili více variant současně. Bezkonkurenčně nejčastěji uváděli respondenti důvod, že mohou žáky seznámit s chodem veřejné knihovny (45x). Za jednoznačné pozitivum také považovali dostatečně kvalifikovaný, vstřícný a ochotný personál (35x). Ostatní možnosti měly rovněž poměrně vysoké zastoupení a počet odpovídajících, kteří je označovali, byl vyvážený. Nejméně často pak vybírali odpověď, spojenu s vlastním aktivním přispěním při vytváření a organizaci jednotlivých programů v knihovně (7x). Odpovědi na tuto otázku jasně ukazují, že učitelé upřednostňují méně náročné formy spolupráce a aktivnější účast je ve velké většině příliš neláká.

Graf č. 16: Pozitiva spolupráce s KJM

Otázka č. 17: Proč nevyužíváte možnosti spolupráce s KJM a její nabídky programů a aktivit pro ZŠ?

Položka odhaluje hlavní příčiny, které učitelům znesnadňují spolupráci s KJM. Na tuto otázku reagovali pouze ti respondenti, kteří služby a nabídky knihovny nevyužívají (21 z celkového počtu 78), což se odrazilo i v hodnotách, kterých jednotlivé varianty dosáhly. Nejčastěji volili respondenti možnost, že  knihovnami nespolupracují vůbec, tudíž nevyužívají ani nabídky KJM (9x). Následovaly varianty spojené s nedostatkem informací o tom, jak lze s knihovnou spolupracovat (7x) a jaké nabízí programy (8x). Další skupina 3 možností byla vzájemně poměrně vyrovnaná a zbylé dvě varianty nebyly označeny vůbec. Poměrně závažným problémem tedy je nedostatečná informovanost učitelů - ne všichni mají přehled o aktuální nabídce programů knihovny a o možných způsobech spolupráce s ní. Řešením by mohla být pravidelná intenzivní propagace.

Graf č. 17: Důvody, proč respondenti nespolupracují s KJM

Otázka č. 18: Co by Vás přimělo účastnit se na programech a aktivitách KJM či s ní takto spolupracovat častěji?

Otázka odhaluje možnosti, jak přimět učitele spolupracovat s knihovnou intenzivněji. Mezi nabízenými variantami figurovaly formy spolupráce, které jsou aktuálně hojně využívány, ale i nové možnosti spolupráce, které by mohly být využívány v budoucnu. Všechny varianty byly v odpovědích zastoupeny poměrně vyrovnaně. Vyčnívala mezi nimi možnost uskutečnit nabízené programy přímo v prostorách školy (26x). I z dalších výsledků výzkumu jasně vyplývá, že kdyby knihovny ve větší míře realizovaly své pořady přímo ve školách, ochota učitelů ke spolupráci by zajisté vzrostla. V těsném závěsu pak následovaly varianty zdůrazňující již dříve zmíněný fakt, že knihovna musí své aktivity mezi učiteli lépe a efektivněji propagovat.

Graf č. 18: Důvody pozitivně ovlivňující ochotu respondenta spolupracovat s knihovnou

Otázka č. 19: Jak získáváte informace o aktivitách knihoven, jejich programech pro ZŠ a dalších možnostech spolupráce s nimi?

Z odpovědí na tuto otázku je jasně patrné, které ze zdrojů informací učitelé preferují a které jsou proto nejvíce účinné.  Respondenti většinou označovali více možností najednou, což vede k domněnce, že učitelé mají o zdrojích, ze kterých lze potřebné informace čerpat relativně velký přehled. Jako nejčastěji uváděné zdroje se objevovaly metody přímé komunikace ze strany knihovny (propagační materiály (41x), nabídka programů knihoven (32x), webové stránky (28x) - ty pak třetí místo sdílí s doporučením kolegů a jiných škol (28x). Webové stránky knihovny sice v současné době začínají hrát čím dál významnější roli (nenáročné na čas, neustálá dostupnost, přehlednost atp.), ovšem další moderní prostředek - sociální sítě - jsou zdrojem těchto informací minimálně. Učitelé asi tento fenomén (na rozdíl od dětí) ještě nestačili přijmout jakou možnou cestu získávání informací. Ovšem dá se předpokládat, že v budoucnu by se tento stav mohl změnit. Ostatní propagační prostředky byly, jak ukazuje Graf č. 19, zastoupeny podstatně méně. Jen velmi málo odpovídajících napsalo, že o programech knihovny nezískávají informace „nijak" (5). Vždy se jednalo o vyučující, kteří s knihovnami žádným způsobem nespolupracují a záměrně s nimi neudržují kontakt - z toho důvodu nemají o zdrojích informací ohledně jejich programů a aktivit vůbec přehled.

Graf č. 19: Zdroje informací o programech knihoven

Otázka č. 20: Prostor pro vlastní vyjádření

V této nepovinné položce jsem umožnila respondentům samostatně se vyjádřit k jakékoli otázce z dotazníku či k problematice dětského čtenářství a jeho podpory jako takové. K tomuto bodu se vyjádřilo 11 respondentů. Vesměs hodnotili dosavadní spolupráci s KJM. Padlo také několik návrhů na možnou spolupráci, aby byla pro učitele přínosnější (více návštěv pracovníků knihovny v prostorách školy apod.). Opět nechybělo připomenutí, že na četnost návštěv a spolupráci s knihovnou má obrovský vliv malá hodinová dotace na ČJ a literaturu.

Shrnutí

Podle získaných výsledků lze odvodit, že drtivá většina učitelů uznává důležitost podpory dětského čtenářství. Snaží se ho všemi dostupnými prostředky a i přes některé nepříznivé podmínky co nejintenzivněji propagovat u svých žáků. Učitelé také chápou, že knihovna jim může v této snaze být výrazně nápomocna. V mezích možností proto využívají spolupráce s knihovnami zpravidla poměrně hojně. V případech, kdy je spolupráce méně častá a intenzivní, za to může zpravidla nedostatek informací o tom, jak lze s knihovnami spolupracovat. Užitečné by bylo výrazněji propagovat nejen činnost a služby knihoven, ale hlavně podrobně vysvětlit učitelům, jak lze s knihovnou spolupracovat, čím by se mohli zapojit do spolupráce a v čem tkví její výhody. Z hlediska propagace knihovna uplatňuje široké spektrum prostředků - od tradičních (bulletiny, letáky, tisk, rozhlas), přes odborné (knihovnická a pedagogická periodika), až po nejmodernější (web, FB). Právě větší důraz na nejmodernější prostředky by mohl do budoucna komunikaci knihovny s okolím podstatně zefektivnit a zatraktivnit.

ZÁVĚR

Ačkoli výzkum vycházel primárně z konkrétní situace KJM a informace, které přinesl, by tak měly být užitečné především pro tuto instituci, neznamená to, že výsledná zjištění a závěry není možné do jisté míry zobecnit a aplikovat i v rámci spolupráce jiných knihoven a škol. KJM a její spolupráce se ZŠ na poli podpory dětského čtenářství zde funguje jako určitý modelový vzor a alespoň některé obecněji formulované myšlenky a interpretace by mohly být poměrně snadno využitelné jako inspirace také pro jiné veřejné knihovny.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback