Milan Turčáni: Moderná vysoká škola

Hostem Bloku expertů na FF MU byl poslední březnový týden prof. Ing Milan Turčáni, CSc – vedoucí Katedry informatiky na Fakultě přírodních věd, Univerzity Konstantina Filozofa v Nitře. Cílem přednášky bylo představit široké spektrum využívání e-learningu v oblasti moderního vzdělávání. Praktické ukázky používání internetu ve vzdělávání byly demonstrovány právě na příkladu Univerzity v Nitře, kde tento odborník působí.

 

Záznam live bloggingu najdete jako obvykle v Blogu z bloku.

Prezentaci Milana Turčániho najdete na Slideshare KISKu.

 

Komenský by se nestačil divit

Přednáška byla otevřena zamyšlením se nad odkazem J. A. Komenského jako zakladatele moderního vzdělávání, který by se podle přednášejícího jistě divil, jak rozličné metody se dnes při vzdělávání využívají. Profesor Turčáni však jedním dechem dodává, že se jedná o zcela přirozený vývoj. Současné technologie jsou již tak daleko, že je zcela logické jejich prostupování do téměř všech součástí lidského života, vzdělávání nevyjímaje.  Rychlost a směr vývoje technologií se přitom ani nedá předvídat. Na tomto místě Turčáni vzpomíná Billa Gatese, majitele gigantu Miscrosoft, který byl v 90. letech osloven novináři, aby popsal, kam až se podle něj dostanou nové technologie po začátku milénia. Jak se později ukázalo, jeho prognóza byla mnohem skromnější, než skutečný vývoj.

 

 

Následně nám přednášející představuje základní vzdělávací teorie, které tvoří základ pro pochopení historického vývoje vzdělávacích metod přes internet. Pro potřeby přednášky o e-learningu se jako klíčový jeví zejména konstruktivismus, vyšší úroveň behaviorálního vzdělávání vycházející z kognivistické teorie (Bertrand 1998). Dalšími zmíněnými teoriemi či směry byly také konektivismus, heutagogika (Hase a Kenyon 2007)či kybergogika (Scopes 2009).

 

Absolutní paměť počítačů a svoboda a neohraničenost internetu

Zásadní výhodou počítačů, která je klíčová i v případě e-learningu je podle přednášejícího jejich schopnost „absolutní paměti“ na rozdíl od člověka. Navíc lze počítač naprogramovat tak, aby tvořil adekvátní výsledky podle aktuálních potřeb konkrétních uživatelů. Příkladem může být textový editor a jeho využívání ve výuce. Vzdělávání navíc pokrývá široké spektrum metod, jako jsou například grafy či různé výpočty, které dokáže počítač efektivně zpracovat a výuku tím usnadnit.

Profesor Turčáni na tomto místě dále zmiňuje z jeho pohledu dvě nejdůležitější charakteristiky internetu – neexistenci hranic a svobodu.

 

E-learning jako fenomén moderního vzdělávání

Po tomto spíše obecnějším úvodu se přednáška začíná více zaměřovat na samotný e-learning, jako fenomén vzdělávání současnosti. V čem tedy spočívají jeho výhody, díky nimž přebírá čím dál důležitější místo mezi vyučovacími metodami univerzit?

Odpověď je jasná - oproti klasickým formám výuky vzdělávání přes internet umožňuje předávat informace v takzvaném „příjemném tvaru“ (například skrze grafickou úpravu) rychleji a v prostředí a čase, který si uživatel sám zvolí.

Nejčastější formou vzdělávání je v současné době tzv. blended learning[1], tedy kombinovaná forma studia, kdy sice student dochází fyzicky do školy, ale některé úkoly jsou mu dodávány prostřednictvím internetu. Každá kamenná univerzita dnes disponuje svým vlastním learning management systémem (LMS[2]), fungujícím v rámci webového prostředí a řídícím se heslem „anytime and anywhere.“ V souvislosti s LMS jsou zmíněny takzvané adaptivní systémy e-learningu, které přizpůsobují studijní postupy měnícím se podmínkám, potřebám a zájmům studujících.

Milan Turčáni

E-learning 1.0, 2.0, 3.0, 4.0? A co dál?

Co se týče samotného vývoje e-learningu, zpočátku byl chápan pouze staticky (e-learning 1.0), tedy jako prosté vložení učebních textů na internet. Postupem času však dochází k dynamickému vývoji a rozšiřování využití těchto metod výuky, které dnes pokrývají velkou část samotného studia na univerzitě včetně jeho administrace.

 Stěžejním trendem současnosti je pak personalizace samotného e-learningu, kdy dochází k individualizaci přístupu při vytváření studijního prostředí na základě konkrétních schopností daného studenta (e-learning 2.0). Dalším vývojovým stupněm je pak tzv. sémantický web (e-learning 3.0). Velký otazník do budoucna pak přináší e-learning 4.0 ve smyslu využívání umělé inteligence ve vzdělávání.

Na závěr přednášky se prof. Turčáni zamýšlí nad současným trendem distančních online kurzů na zahraničních univerzitách, kde už prakticky vůbec nedochází k osobní interakci mezi mentorem a studentem. „Je toto správně? Tak tím si nejsem vůbec jistý…,“ uzavírá Turčáni.

 

 

Reference

Bertrand, Y. 1998. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál

Hase, S & Kenyon, C. 2007, 'Heutagogy: a child of complexity theory', Complicity: an International Journal of Complexity and Education, vol. 4, no. 1, pp. 111-118 

Scopes, L. 2009. Learning archetypes as tools of Cybergogy for a 3D

educational landscape: a structure for eTeaching in Second Life. University of Southampton

 

Turčáni, M. Osobní stránky. Katedra informatiky, FPV UKF v Nitře. Dostupné z: (http://www.ki.fpv.ukf.sk/sk/osobnestranky/milan-turcani?format=pdf), ověřeno k 1.4. 2015



[1] Další formy zmiňované v rámci přednášky byly 1. prezenční (vyžadující fyzickou přítomnost studenta),  2. distanční off-line e-learning (úkoly jsou vyhotoveny mimo síť a poté nahrány do systému), 3. on-line e-learning (nutné stálé připojení k síti)

[2] Např. Moodle, využívaný na univerzitě v Nitře

Zdroj titulního obrázku http://framedia-inc.com/why-elearning.html.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback