Mladí v hledí knihovny

Ve dnech 15. a 16. května 2012 se uskutečnil v Prostějově seminář s názvem Mladí v hledí knihovny. Ti z nás, kteří pracují ve veřejné knihovně, mohou jistě potvrdit, že právě z věkové skupiny náctiletých je v knihovnách obvykle jen málo registrovaných čtenářů. Seminář, který uspořádal SEX – Sekce experimentálního knihovnictví ve spolupráci s Městskou knihovnou Třinec a Městskou knihovnou Prostějov, sliboval setkání pracovníků s mladými lidmi v knihovnách – inspirace, možnosti, zkušenosti…

V úterý 15. května nás ve 13 hodin přivítal v podkrovním konferenčním sále nově zrekonstruované budovy Městské knihovny Prostějov ředitel knihovny Aleš Procházka. Předal nám několik organizačních informací a pro zájemce nabídl podvečerní prohlídku staronové knihovny, která se uskutečnila po skončení programu.

Poté si vzala slovo Martina Wolna, ředitelka Městské knihovny Třinec, která je v podstatě hlavní organizátorkou a koordinátorkou celé akce, především tedy prvního dne. S trochu zkroušeným výrazem ve tváři nám odhalila, že se na poslední chvíli omluvila Bc. Šárka Drozdová se svým avizovaným příspěvkem Práce knihoven s adolescentním čtenářem. Pokračovala omluvou PhDr. Kateřiny Homolové, Ph.D. a tudíž i její prezentace výsledků výzkumu čtenářství dospívajících v jeho psychosociálním rozměru. A do třetice se ze semináře omluvila i Mgr. Šárka Kušková, vedoucí oddělení informací a Národního informačního centra pro mládež NIDM v Praze s příspěvkem Proč knihovny nechtějí poskytovat informace mladým lidem? Takto odpadl celý první plánovaný blok semináře...

Martina nás ale uklidňovala: „Šárka mi do telefonu řekla, že je to nejspíš znamení. Znamení, že se nemáme plácat v teorii, ale zabývat se praxí."

Najednou byla spousta na času na diskuze a témata, ke kterým bychom se za běžných okolností zřejmě neměli šanci vůbec dostat. Proč jsme na seminář přijeli? Pro inspiraci a nové nápady. Abychom se dozvěděli, jak motivovat mladé lidi ke čtení. Abychom si rozšířili obzory. A tohle všechno nakonec seminář do puntíku splnil.

Knihovna jako informační centrum pro mládež?

Martina Wolna spolu s kolegou z jejich třinecké knihovny Martinem Čadrou se rozhodli alespoň improvizovaně zastoupit Šárku Kuškovou a představit nám v krátkosti informační centra pro mládež (tzv. ICM) a jejich činnost. „ICM jsou místa, která anonymně a bezplatně poskytují komplexní a aktuální informace z různých oblastí života mladých lidí, na základě jejich požadavků a potřeb," čte Martina. Co vám to připomíná? Není to taky popis knihovny? Proč jsou tady najednou specializovaná informační centra pro mládež? Proč neplní tuto funkci knihovny? První ICM vzniklo v roce 1992. Ovšem fakt, že drtivá většina z nás účastníků o těchto centrech dosud neslyšela, jen ukazuje, jak si po těch 20 letech stojí. Založit certifikované Informační centrum pro mládež přímo v knihovně ale není podle dnešních požadavků Národního kodexu standardů kvality úplně jednoduché. Při běžném provozu knihovny je to vlastně takřka nemožné...

Z řad účastníků se jako první přihlásila do diskuze Zdeňka Adlerová z Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově. Podle ní je to otázka spíše pro zřizovatele knihoven - tedy města a obce. Pro ně by to byly výdaje navíc. A navíc musíme vzít v potaz, že v roce 1992, kdy začala ICM vznikat, byly knihovny ještě úplně jinde a neměly možnosti, které mají dnes.

Honza Jukl z knihovny v Poličce vyjádřil názor, že by byl klidně pro tu variantu, aby začala v knihovnách vznikat necertifikovaná ICM tzv. „na koleni". Největším problémem je ale podle dalších účastníků diskuze otázka, kam takové informační centrum pro mládež v knihovně napasovat, aby mohlo dobře fungovat. Do dětského oddělení asi ne. Tam se mladí neukážou, pokud se jim budou motat pod nohy tříletí prcci. Do dospělého oddělení? Nabízí se možnost vytvořit oddělení pro mladé lidi...

Mklub v třinecké knihovně

A právě o takovém oddělení byl následující příspěvek (tentokrát už neimprovizovaný). Martina Wolna a Martin Čadra nám představili oddělení pro mladé v třinecké knihovně, které se pyšní názvem Mklub. A jak tento klub pro mladé lidi vznikl? V knihovně už měli běžné informační centrum delší dobu, ale nebylo vytížené tak, jak by si představovali. Proto dostala Martina v roce 2004 nápad vytvořit v tomto centru i Informační centrum pro mládež a zařadila tento nápad do strategického plánu jak knihovny, tak i města. V roce 2006 se na to nabalila myšlenka vytvořit pro mladé klub. K tomu už byl ale potřeba i nový prostor. Ten dostala knihovna v roce 2009, kdy se podařilo získat i finance na tento projekt. A tak byl 28. dubna 2010 slavnostně otevřen Mklub - knihovna a studovna, Informační centrum pro mládež i volnočasový klub.

Martina Wolna a Martin Čadra představují třinecký Mklub

Martin Čadra se s námi podělil o první zkušenosti v klubu. Zatímco v roce 2010 měl klub 227 registrovaných uživatelů a uspořádala v průběhu roku 10 akcí, v loňském roce už bylo registrovaných uživatelů 438 a akcí uspořádal celkem 26. Doposud navíc získal 8 skalních mladých „mkařů" do dobrovolnického týmu, který je mu nápomocen nejen při pořádání a konání akcí. Ovšem nejlepší představu o Mklubu v třinecké knihovně jsme si udělali z promítnutého videa. Oficiální upoutávku na Třinecký Mklub najdete na adrese http://www.youtube.com/watch?v=ZaK3ynW3p1I.

Kterak se z „kačerů" stávají čtenáři a jiné pády

S dalším příspěvkem nazvaným Kterak se z „kačerů" stávají čtenáři a jiné pády vystoupila Zdeňka Adlerová z Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově. Pokud jste, stejně jako já, na začátku nepochopili, o jaké „kačery" že to vlastně jde, pak vězte, že měla Zdeňka na mysli příznivce a vyznavače geocachingu. Ale příspěvek rozhodně nebyl jen o geocachingu. Dozvěděli jsme se o nejrůznějších akcích, které vyškovská knihovna mladým nabízí i o tom, jak jsou (ne)úspěšné. Největší oblibě se těší knihovnické lekce pro základní či střední školy. Na těchto akcích je také nejhojnější účast, protože se konají v době vyučování. A protože je Zdeňka rovněž lektorkou mozkového joggingu, trochu náš mozek potrápila pár zábavnými a zajímavými cvičeními. V závěru svého příspěvku se s námi podělila o neblahou zkušenost neuspokojivé komunikace ze strany vyškovských škol. Právě jejich prostřednictvím by rádi žáky informovali o akcích, které se v knihovně konají. Setkávají se však s neochotou učitelů. Co se s tím dá dělat? To už byla otázka pro nás ostatní. Pravdou je, že velká část zúčastněných knihovníků má stejný problém a tudíž se povětšinou nevyhnou osobní návštěvě daných škol a o akcích děti často informují vlastnoručním vylepením plakátů přímo v budově školy. Z pléna ale zazněl i tip na záložky do knih, které mají na jedné straně informace k nejbližší akci knihovny a ze strany druhé program akcí na delší dobu. Záložky se pak dají rozdávat u výpůjčního pultu nebo přímo na knihovnických lekcích, kam děti se školou přijdou.


Zdeňka Adlerová a strasti PR pracovnice

 

K2 v Ostravě

Klára Kovářová a Lenka Hulenová z jedné z 26 poboček Knihovny města Ostravy představily svůj klub K2. Klub pro teenagery a děti z romských rodin funguje od roku 2008 a pořádá volnočasové aktivity pro děti v odpoledním čase - čtení knih s herci z divadla, besedy, výlety, soutěže, tvořivé dílny a workshopy, tanec na tanečních podložkách, turnaj mistrů ve hře na Playstationu apod. Tohle všechno ale nebylo ze dne na den. V roce 2009 se konaly první tři akce, které měly úspěch, a tak se v této činnosti pokračuje i nadále. V roce 2010 se knihovnice zaměřily na nákup stolních her a uspořádaly několik workshopů a besed zaměřených na hudbu. V loňském roce se zabývaly tématem Jak trávit svůj volný čas? Jak se zabavit sám? V letošním roce vyhlásila pobočka knihovny v Přívoze soutěž s názvem Máme rádi zvířata, která bude zakončena návštěvou zoologické zahrady.

Klára Kovářová a Lenka Hulenová představují akce, které na pobočce pořádají především pro romské děti a teenagery

Buď In a navštiv Klub FreeCoolIn!

Že může být atraktivní i školní knihovna nám ukázala profesionální knihovnice Romana Ráblová ze školní knihovny ZŠ Provaznická v Ostravě. Romana krátce představila nejen školní knihovnu, ale vlastně celou školu. Ta provozuje třetím rokem moderně vybavené Školní informační centrum. V dopoledních hodinách je centrum využíváno pro výuku a v odpoledních hodinách pro volnočasové aktivity. Romana přiznala, že odpoledne bylo centrum využíváno především žáky 1. stupně. Aby přilákala teenagery, byl otevřen speciálně pro ně klub FreeCoolIn. Jeho název vznikl podle tří anglických slov, které dnes mladí používají nejvíce - free, cool, in. V rámci tohoto klubu byla rozšířena provozní doba centra. Cílem projektu bylo nabídnout zejména dospívajícím prostor a aktivity pro trávení volného času. Klub ale rovněž umožňuje realizaci vlastních akcí s podáním pomocné ruky při organizaci. V neposlední řadě bylo třeba dovybavit knihovní fond těmi správnými tituly, které by teenagery zaujaly. A tak začala knihovnice nakupovat deníky, romány psané formou e-mailů, adaptace klasických děl do komiksové podoby, rádce v dospívání, rádce v učení i periodika oblíbená mezi náctiletými. Navíc se ale Romana rozhodla zjednodušit orientační systém v knihovně, aby se čtenáři nemuseli moc ptát a všechno si mohli najít sami. Mezinárodní desetinné třídění tak nahradila stručným, jasným a výstižným slovním vyjádřením a ještě přidala jednoznačný piktogram. Do tvorby nového orientačního systému se jí podařilo zapojit samotné teenagery.


Zjednodušený orientační systém pro mladé podle Romany Ráblové

Klub K. O. - dejte K. O. NUDĚ

Ostrava měla na semináři Mladí v hledí knihovny opravdu silné zastoupení. S dalším příspěvkem vystoupila Bronislava Vaculová z další pobočky Knihovny města Ostravy v Ostravě Porubě. Seznámila nás s dlouhou cestou, která vedla k úspěšnému otevření Klubu K. O. = K. O. NUDĚ. Zatímco ostatní vystupující nám vykládali, jak se rozhodli vytvořit klub a pak sháněli prostory, finance a další nezbytné věci, v Porubě to bylo jinak. Budova knihovny byla totiž v havarijním stavu a v roce 2008 se po dlouhých letech konečně dočkala rekonstrukce, přičemž byly rozšířeny prostory přistavěním další místnosti určené dětskému oddělení. Tehdy vznikla myšlenka vytvořit klub pro mladé. Činnost klubu K. O. byla zahájena 2. září 2011. Vznikl tak prostor pro teenagery (12-15 let), kde mohou trávit volný čas, ale rovněž se zde pravidelně konají nejrůznější akce a besedy o tématech, která mladé zajímají. Klub K. O. funguje jen pár měsíců a nápadů na akce má knihovnice velkou zásobu. V blízké době by chtěla uspořádat turnaje ve stolních hrách, čtení v knihovně, soutěžní kvízy a zábavné křížovky, bingo i další besedy (např. o kung-fu, lékařích bez hranic, djembe atd.).

Hororová noc

A na řadu přichází Katka Kapounová z Městské knihovny Ústí nad Orlicí se svým příspěvkem Zkuste také event marketing. Katku znám ještě z bakalářského studia, kdy jsme byly spolu v ročníku, a vím, že má spoustu dobrých nápadů a hlavně se nebojí nadchnout pro věc. Na její příspěvek o akcích pro mladé jsem tedy byla obzvlášť zvědavá. A musím říct, že mě nezklamala. V jejich knihovně uspořádala v listopadu 2011 akci v duchu Noci s Andersenem pro starší a pokročilé, přičemž se zaměřila výhradně na Teen Girls, tedy dívky od 13 do 19 let a s nocí s Andersenem měla akce společné jen nocování v knihovně. Ve skutečnosti šlo o Hororovou noc. Propagaci zajistila především na Facebooku, kde se tato událost mezi dívkami šířila jako lavina. Nás všechny ale asi nejvíce zaujala videa, která po každé takové akci Katka vytvoří a nahraje na Youtube. Video z Hororové noci si můžete prohlédnout na adrese http://www.youtube.com/watch?v=pk0v3jaa5FY&feature=relmfu. Na úspěch akce a ohlas u dívek chtěla navázat letos v únoru, kdy se konal Valentýn v knihovně, opět zaměřený na Teen Girls. To už ale nešlo o akci s přespáváním v knihovně a účastnice listopadové Hororové noci volaly po něčem podobném. A tak se na začátku května konala Čarodějnická noc, která už byla opět spojená s nocováním v knihovně, ale také s tematickými hrami a besedou o bylinkách.

Na závěr si Katka dovolila seznámit nás s nezbytnými ingrediencemi při pořádání akcí pro mladé:

  • cool plakát
  • nadšený organizační tým
  • vymáklá propagace
  • dotažený program
  • zpětná vazba.

 

B(i/a)lancování

Když přišel na řadu příspěvek jednatřicetiletého Tomáše Štefka z Městské knihovny Prostějov, většinu přítomných rozesmál povzdech, že si připadá na práci s mladými lidmi starý. Svůj názor poté vysvětlil: „Pracovat s mladými lidmi by měli ti, co jsou v jejich věku. Mně už unikají nové trendy." Pravdou je, že všichni vnímáme, jak rozdílně mladí dnes žijí a především jak specifický mají slovník. Ale Tomášova slova byla do jisté míry nadnesená. Alespoň jeho následná prezentace ukazovala spíše pravý opak.

Tomáš nenazval své uplynulé projekty neúspěšnými. „Spíš bych řekl, že to byly úspěšné projekty, ve kterých prozatím nepokračujeme." Protože neúspěchy jsou podle něj nejpoučnější. A já dodávám:  „Kdo neriskuje, nic neztratí, ale ani nezíská." A Tomáš se toho nebojí. Tak vznikl na půdě knihovny středoškolský časopis v neobvyklém formátu, který si tvořili sami studenti. S mladšími dětmi nahrával zvukovou knížku, uspořádal akce na téma Facebook, Safe Net či netiketa. S nadšením a kreativitou se ale věnuje i studentům z knihovnických škol, kteří chodí do prostějovské knihovny na odbornou praxi a snaží se jim jejich práci zpříjemnit zajímavou a zábavnou činností. Tak například vznikl plakát propagující dobrovolnickou činnost v knihovně s textem „Work in a library you'll learn something".


Tomáš Štefek a jeho dílo - plakát propagující dobrovolnickou činnost v knihovně

Na závěr prvního dne semináře se ke slovu opět dostala Martina Wolna, která shrnula celý den a znovu nás pozvala na prohlídku nově zrekonstruovaných prostor knihovny, kterými nás provázel sám pan ředitel Aleš Procházka. A bylo to velice příjemné zakončení dne.

TED2023 intro

Druhý den ráno jsme se sešli v 8.30 opět v podkrovním konferenčním sále knihovny. Bylo pro nás překvapením, že jsme se první hodiny druhého dne semináře neúčastnili jen my. Spolu s námi knihovníky přišli do místnosti i žáci 7. třídy jedné z prostějovských základních škol a právě na ně byla zaměřená úvodní hodinová akce. My jsme v tuto chvíli byli pouze pozorovateli a publikem, abychom mohli sledovat jejich reakce, výrazy a také to, jak je to baví nebo případně nebaví. Tuto část vedl Martin Čadra z třinecké knihovny se svojí kolegyní Marikou. Na úvod nám všem pustili video s Peterem Weylandem z roku 2023 o tom, jak jsou technologie (a technický pokrok obecně) strašně důležité. Na toto video pak navázali Martin s Marikou několik různých aktivit týkajících se technologií - rozdělili děti na 2 skupiny, přičemž jedna skupina si hrála na technokraty a měla obhajovat techniku a její přínosy, zatímco děti ve 2. skupince si zahrály na obhájce přírody a odpůrce technického pokroku. Nutno přiznat, že při této aktivitě skutečně děti předvedly, že jim toto téma není lhostejné a do debaty se zapojily velice aktivně. Jejich argumenty udivovaly nás všechny.

Jednou z aktivit, do které jsme se navíc mohli také zapojit, bylo zamyšlení nad tím, které hračky přežijí podle nás rok 2023 a které jsou naopak pouze dočasnou záležitostí.

Zatímco Gormiti a Hnusáci lepáci byli mezi námi jednoznačně vyhodnoceny jako sezonní hračky, rok 2023 určitě přežije Krteček a Simpsonovi.

Několikrát se Martin s Marikou vraceli také k tématu lékařského omlazování lidí a věčného života. A to zejména prostřednictvím dramatického předčítání jedné z povídek autora Paola Bacigalupiho z knihy Čerpadlo 6. Bacigalupi píše sci-fi z blízké budoucnosti. Terry Bisson, americký autor science fiction a fantasy o něm řekl: „Toho chlapa nesnáším. Vynoří se najednou odnikud a píše jako šílený anděl a vyhrává ceny a nás staré profíky vyšachuje povídkami o věcech, nad kterými nás zatím ani nenapadlo se zamýšlet. Navíc je mladší a dobře vypadá. Jediné štěstí je, že má tak nevyslovitelné jméno."

Když sedmáci odešli, byl čas na hodnocení akce z našeho pohledu, pohledu diváků. A Martin s Marikou z toho vyšli velice dobře. Podle našeho hodnocení byla akce přesně taková, jaká by měla být. Pouze jsme se shodli na tom, že nebyla vtipná (což by se mladým určitě líbilo), ale v souvislosti s tímto tématem to ani nebylo účelem.

Workshop aneb Bude to takové, jaké si to uděláme

Středeční program byl avizován jako workshop, který bude probíhat ne-konferenční formou. Program, jeho průběh i výstupy jsme si měli určovat my sami. Šlo sice o jakýsi experiment, ale i podle závěrečné reflexe se tato varianta líbila všem. Moderování se sice ujal Honza Jukl z Poličky, ale pravdou je, že si zase tak moc nezamoderoval. Nejdříve jsme dostali 10 minut na to, abychom si namysleli nějakou akci nebo činnost, kterou bychom u nás v knihovně rádi uskutečnili. Následně jsme si navzájem individuálně své nápady představovali a hledali k sobě partnery s podobnými projekty, případně jsme mohli někoho pro svůj nápad nadchnout a strhnout ho na svoji stranu. Tak se vytvořily nakonec 4 pracovní skupinky. Každá ze skupinek pak měla čas na to, aby svůj projekt domyslela a naplánovala.

Na závěr prezentovaly jednotlivé skupinky své projekty ostatním účastníkům semináře. V jedné skupince tak vznikl projekt na vybudování nové teen zóny v prostorách knihoven. Další skupinka nám představila téměř kompletní program odpolední volnočasové aktivity pro děti s názvem S tomahavkem za dobrodružstvím, která by měla být uspořádána k příležitosti výročí úmrtí Karla Maye. Pro starší teenagery naplánovala třetí skupinka akci Street art, během níž by se seznámili účastníci s tanečním stylem Street dance, s rapem i graffiti. Na konec vystoupila naše skupinka se svým plánem na akci s názvem Městské války, což bude megaakce po vzoru městských her konaná v několika městech ČR současně ve stejném čase.

Nechme se překvapit, které z akcí se nakonec opravdu podaří zrealizovat. Za sebe vám mohu slíbit, že Městské války budou;-)

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback