Model FRBR a jeho aplikace

Článek je stručným výtahem z magisterské diplomové práce stejného názvu, která pojednává o studii Functional Requirements for Bibliographic Records a o jejím modelu FRBR. Přináší zcela nový pohled na bibliografické údaje prezentovaný v pojmech entita, atribut a vztah a sleduje funkčnost bibliografických záznamů. Zabývá se extenzí modelu na oblast jmenných a věcných autorit v modelech FRAD a FRSAR, transformací původního modelu FRBR na objektově orientovaný model FRBRoo a aplikacemi modelu FRBR v knihovních katalozích a databázích. Z modelu FRBR vycházejí také nová katalogizační pravidla, která jsou zmíněna na závěr.

Poznámka redakce: výtah pochází z diplomové práce: KOVÁŘOVÁ, Dana. Model FRBR a jeho aplikace. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2009. 118 s. Vedoucí práce Ing. Zdeněk Kadlec, Dr.
 

Studie FRBR

Zkratka FRBR pochází z názvu studie Functional Requirements for Bibliographic Records (Funkční požadavky na bibliografické záznamy), kterou publikovala IFLA (International Federation of Library Associations and Institutions) v roce 1998. Studie se zabývá funkčností bibliografických záznamů s ohledem na různá média, potřeby uživatelů a různá použití.

Rozhodnutí o vypracování studie vzešlo z Mezinárodního bibliografického semináře konaného v roce 1990 ve Stockholmu. Podnětem byla změna prostředí, v němž vznikají bibliografické záznamy. Automatizované systémy přinesly nové možnosti bibliografického publikování, umožnily tvorbu rozsáhlých databází, snadnou výměnu bibliografických záznamů a rozvoj sdílené katalogizace. V elektronickém prostředí vznikají dokumenty nových formátů a s touto skutečností je třeba počítat při bibliografickém zpracování. Pokračující nárůst publikací, jemuž nestačilo tempo jejich zpracování, vedl ke snahám zefektivnit proces katalogizace a minimalizovat bibliografický záznam. Svou roli zde sehrály také ekonomické tlaky snížit náklady na katalogizaci. Za těchto okolností se dostaly do popředí otázky, zda stávající katalogizační zásady vyhovují novému prostředí, jaké jsou potřeby uživatelů bibliografických záznamů a zda těmto potřebám odpovídají údaje v bibliografických záznamech. Odpověď na tyto otázky měla přinést studie FRBR.

Hlavním cílem studie bylo vytvořit rámec, který by umožnil jasné, přesné a jednotné pochopení toho, co je předmětem poskytované informace v bibliografickém záznamu a co se očekává od záznamu, aby vyhovoval potřebám uživatelů. Studie měla také doporučit základní úroveň funkčnosti bibliografického záznamu a stanovit základní údaje, jež by měly obsahovat záznamy vytvářené národními bibliografickými agenturami. Byly definovány čtyři uživatelské úlohy bibliografických záznamů:

  1. Vyhledání dokumentů - využívání údajů bibliografického popisu za účelem vyhledání dokumentu podle určitých kritérií, např. dokumenty o určitém předmětu, určitého názvu apod.
  2. Určení entity - údaje bibliografického záznamu slouží kidentifikaci dokumentu; potvrzení, že dokument popsaný vzáznamu odpovídá dokumentu, jenž uživatel požadoval.
  3. Výběr entity - údaje bibliografického popisu slouží kvýběru entity, např. dokumentu v určitém jazyce.
  4. Získání přístupu k vybrané entitě - údaje bibliografického popisu slouží ktomu, aby uživatel získal přístup kdokumentu, např. požadavek na výpůjčku. [7]

Popis modelu FRBR

Studie použila zcela nový model bibliografického univerza, který bývá označován stejně jako studie zkratkou FRBR. Jedná se o pojmový konceptuální model typu entita-vztah. Model definuje entity, jejich vztahy a atributy. Entity jsou klíčové objekty zájmu uživatelů a jsou rozděleny do tří skupin. První skupina obsahuje základní entity - dílo, vyjádření, provedení, jednotka. Dílo a vyjádření mají abstraktní podobu, provedení a jednotka jsou hmotné. Dílo je intelektuální nebo umělecký výtvor, který stojí na pozadí za všemi různými vyjádřeními. Může existovat mnoho vyjádření jednoho díla, např. dílo Romeo a Julie je realizováno ve vyjádření jednou jako balet, podruhé jako drama, potřetí jako film a stále se jedná o jedno dílo. Také překlady děl do různých jazyků jsou považovány za různá vyjádření téhož díla. Entita provedení ztělesňuje vyjádření díla v podobě jeho vydání, publikování či zveřejnění. Současný bibliografický záznam odpovídá entitě provedení. Poslední ze čtveřice základních entit jednotka představuje konkrétní exemplář určitého provedení.

Vztahy mezi entitami základní skupiny znázorňuje následující schéma. [7]

Do druhé skupiny patří entity osoba a korporace. Tyto entity nesou vztah odpovědnosti za dílo (např. autor), vyjádření (např. autor, překladatel), provedení (např. nakladatel) a jednotku (např. knihovna). Vztahy entit první a druhé skupiny znázorňuje následující schéma. [7]

Entity třetí skupiny bývají označovány jako věcné entity, které umožňují vyjádřit předmět díla: pojem, objekt, akce, místo. Věcné vztahy entit znázorňuje následující schéma. [7]

Vedle entit a jejich vzájemných vztahů definuje model FRBR také atributy entit, tedy jejich charakteristické vlastnosti. S každou entitou je spojen určitý soubor vlastností, například entita provedení má definovány atributy: název provedení, údaje o odpovědnosti, označení vydání, místo vydání, nakladatel, datum vydání, výrobce, údaje o edici, forma nosiče, rozsah nosiče atd.

Atributy a vztahy základních entit (dílo, vyjádření, provedení a jednotka) byly ve studii zmapovány vůči čtyřem uživatelským úlohám (najít, určit, vybrat, získat). Přehledné mapování pomocí tabulek ukazuje, které atributy a vztahy entit jsou důležité pro danou uživatelskou úlohu. Významné atributy a vztahy pak posloužily jako základ k odvození datových prvků základní úrovně záznamu pro národní bibliografické agentury. [7]

Model, který prezentuje studie FRBR, se soustředí pouze na bibliografické záznamy. Autoritní entity jsou v modelu pojednány pouze v tom rozsahu, jak se projevují v bibliografickém záznamu. Model nezahrnuje všechny atributy a vztahy, které bývají obvykle uváděny v autoritních záznamech. Tvůrci studie FRBR si byli vědomi potřeby rozšířit model FRBR také na autoritní údaje. Byl vypracován model FRAD (Functional Requirements for Authority Data), který se soustředí především na entity druhé skupiny osoba a korporace a k nim po dohodě s komunitou archivářů přidává entitu rodina. Zabývá se také názvem a entitou typu jméno/název. Označuje je jako bibliografické entity a sleduje jejich pojmenování a/nebo identifikaci a tvorbu řízeného selekčního údaje. Bibliografické entity spojuje vztahem „je znám" s entitou jméno a vztahem „je označován" s entitou identifikátor. Entity jméno a identifikátor jsou základem entity řízený selekční údaj, jenž je následně registrován v souboru autorit. [9]

Rozšíření modelu FRBR na věcné entity pojem, objekt, akce, místo představuje model FRSAR (Functional Requirements for Subject Authority Records), který je v současné době rozpracován. Podstata modelu spočívá v tématu díla a pojmenování tohoto tématu. Sledovány jsou při tom vztahy mezi entitami dílo, téma a jméno a také atributy těchto entit. [20] Modely FRBR, FRAD a FRSAR by měly společně vytvořit koncept pokrývající oblast  bibliografického popisu, jmenných a věcných autorit.

Model FRBRoo

Nezávisle na studii FRBR a jejím modelu vyvíjel od roku 1996 Mezinárodní výbor pro dokumentaci CIDOC objektově orientovaný model CRM určený pro účely muzejní dokumentace. Model CRM je obecnějším konceptem, představuje referenční model vztahů mezi pojmy, je formální ontologií. Byl schválen jako mezinárodní standard ISO 21127 a nabízí tvůrcům informačních systémů v oblasti muzejnictví jednotnou pojmovou základnu. Model CRM by měl ulehčit integraci, komunikaci a výměnu heterogenních informací paměťových institucí. [18]

Myšlenka harmonizace modelu FRBR a CRM byla poprvé přednesena na semináři ELAG (European Library Automation Group) v roce 2000. Podle metodiky modelu CRM byl původní model FRBR typu entita-vztah, jenž bývá také označován jako FRBRER, přepracován na objektově orientovaný model FRBROO.

Hlavní rozdíly mezi modely FRBRER a FRBROO spočívají především v samotném pojetí entit, odlišném přístupu k dynamice procesů, vyjádření časových souvislostí a rozlišení mezi abstraktní a fyzickou podobou díla. Atributy a vztahy modelu FRBRER jsou při respektování metodiky CRM v modelu FRBROO označovány jako vlastnosti. Entity jsou v terminologii CRM definovány jako třídy, tedy jako rozsáhlé soubory objektů společných vlastností. Uplatňuje se u nich hierarchie a dědičnost. Vlastnosti vyjadřují vztahy mezi třídami. [4] Tyto třídy jsou mnohem detailněji rozpracovány, například entitě dílo odpovídá v modelu FRBROO devět tříd.

Původní model FRBRER byl statický a nezabýval se procesy, které provázejí vznik díla, vyjádření, provedení  či jednotky, neboť knihovníci a bibliografové obvykle neuvádějí v bibliografických záznamech  tvůrčí a výrobní procesy. Naopak model FRBROO tyto procesy sleduje a umožňuje vyjádřit jejich dynamiku v čase. To pramení z odlišného poslání muzejní dokumentace, v níž je důležité zaznamenat i okolnosti doprovázející vznik díla. [10]

Model FRBRER  jasně rozlišuje mezi dílem a jeho fyzickou podobou a entity dílo a vyjádření považuje za abstraktní nehmotné entity. Fyzickou podobu uvádí až u entity provedení a jednotka. Model FRBROO  má odlišný přístup a nestaví striktní hranici mezi abstraktní myšlenkovou tvorbu a fyzickou podobu výtvoru. Už při prvním ztvárnění díla nebo jeho vyjádření uznává současnou působnost tvorby odehrávající se v myšlenkové rovině a zhmotnění této tvorby ve fyzické podobě. Vždyť tvorba vyjádření s sebou nese nevyhnutelně i fyzické aspekty, např. autor si zaznamenává své myšlenky na papír. Pro záznam je použit určitý nosič, který má fyzické vlastnosti a záznamem dochází k modifikaci těchto vlastností. [5, 10]

Bylo provedeno mapování modelů FRBRER a FRBROO, které jeužitečné pro porovnání modelů, stanovení sémantických vazeb a také pro konstrukci algoritmů umožňujících transformaci dat. Model FRBROO se může stát vhodným nástrojem v procesech výměny informací mezi paměťovými institucemi. Je běžné, že knihovny mají ve svém fondu knihy či jiné typy dokumentů, vztahující se k předmětům muzejních sbírek. A také naopak muzea mohou mít ve svých sbírkách předměty, které mají vztah ke knize, autorovi, události, příběhu či postavě popsané v knize. Informace o muzejních artefaktech nacházíme v databázích muzeí, o knihách a jiných dokumentech pak v bibliografických databázích. Užitečnost jejich propojení je zřejmá a je příležitostí pro aplikaci objektově orientovaného modelu FRBROO. [10]

Model FRBR v knihovních katalozích a databázích

Model FRBR přinesl zcela nové hierarchické vnímání bibliografického záznamu v linii dílo-vyjádření-provedení-jednotka. Dosavadní katalogizační postupy v sobě tuto hierarchii neobsahují. Současná katalogizační praxe probíhá na úrovni provedení. Katalogizátor se zabývá dílem až v té chvíli, kdy bylo vydáno, tzn. existuje jeho provedení, a neuvažuje při tom v intencích hierarchie. V ideálním případě obsahuje bibliografický záznam provedení všechny důležité údaje předchozích dvou entit dílo (unifikovaný název díla, původce díla aj.) a vyjádření (název, odpovědnost za vyjádření aj.), a pak z něj lze vytvořit hierarchicky uspořádanou strukturu údajů odpovídající modelu FRBR. Procesu transformace stávajících katalogizačních záznamů na model FRBR se říká frbrizace. Frbrizovat se mohou data nebo až jejich zobrazení, přičemž je doporučována druhá možnost. Frbrizace spočívá v určení algoritmu, podle nějž je ze záznamů generována hierarchie FRBR. [19]

OCLC (Online Computer Library Centre) realizovala několik projektů a experimentů s implementacemi modelu FRBR. Experimenty se záznamy ve WorldCat ukázaly, že pro frbrizaci katalogu je vhodnější vycházet z díla než z jeho vyjádření. Tým odborníků v čele s Thomasem Hickeyem se zaměřil na vývoj počítačového algoritmu pro automatickou konverzi stávajících bibliografických záznamů ve formátu MARC21 na model FRBR.[8]

Algoritmus byl aplikován u prototypu katalogu Fiction Finder, který zajišťuje přístup k 2,9 milionům záznamů beletristických děl obsažených v katalogu WorldCat. Zpřístupňuje záznamy klasických tištěných knih, elektronických knih, zvukových nahrávek, zahrnuje také komiksy, dramata, romány či povídky. Záznamy jsou seskupovány podle autora a názvu z bibliografického nebo autoritního záznamu. Jméno autora a název jsou uváděny ve tvaru klíče podle NACO Authority File Comparison Rules (např. carroll, lewis\1832 1898/Alice adventures in wonderland je klíčovým výrazem pro dílo Lewise Carrolla Alice adventures in wonderland). Všechny záznamy se stejným klíčovým výrazem jsou seskupovány jako sety děl. Vyhledávání ve Fiction Finder je velmi jednoduché a uživatel pracuje v graficky příjemném prostředí. Ke konkrétnímu provedení se dostává v třístupňové hierarchické struktuře dílo-vyjádření- provedení  a není tak po zadání dotazu zahlcen rozsáhlým seznamem jednotlivých vydání díla. [16]

Ukázka hierarchického zobrazení výsledků dotazu v katalogu Fiction Finder [16]

  1. Po zadání dotazu se zobrazí seznam děl ve tvaru název/autor. Každé dílo je opatřeno stručnou obsahovou charakteristikou, údaji o celkovém počtu vydání a počtu knihoven, které mají dílo ve svém fondu.


  2. Po výběru konkrétního díla se zobrazí údaje o vyjádření, které kromě názvu a autora obsahují statistické údaje o počtu vydání, jazyků a knihoven, a také stručnou charakteristiku díla, věcný popis, jeho určení a další údaje, které jsou společné pro všechna vyjádření.
    Pod nimi je uveden seznam jednotlivých vyjádření, který je možné dále zúžit podle jazyka nebo formátu vyjádření (tištěná kniha, elektronická kniha, audionahrávka apod.).



  3. Výběrem určitého vyjádření se zobrazí jeho provedení, v němž se kromě názvu a autora objevují další údaje typické pro provedení (nakladatelské údaje, údaje fyzického popisu, ISBN apod.).

Algoritmus OCLC používá také webová služba xISBN, která hledá k zadanému ISBN další podobná ISBN v databázi WorldCat. Umožňuje vyhledat vázaná či brožovaná vydání, vydání v zahraničí, elektronické verze, zvukové záznamy a další možná provedení daného díla v katalogu. ISBN je přidělováno při publikování, což odpovídá v modelu FRBR entitě provedení. [15]

Model FRBR byl aplikován také v portálu Australian Literature Gateway (AustLit), který zpřístupňuje informace o australské literatuře a jejích autorech. Zde byl model modifikován a rozšířen o entitu událost z modelu <indecs>. Tvůrci portálu opustili tradiční způsob zobrazení každého vydání jako separované položky v seznamu a rozhodli se použít model FRBR pro reprezentaci historie díla pomocí čtyř entit obsažených v jednom bibliografickém záznamu. Jejich terminologie se mírně liší od terminologie použité ve studii FRBR. Entita dílo je chápána a nazývána stejně, pro vyjádření používají termín verze a pro provedení termín vydání. AustLit neobsahuje záznamy jednotek. Uživatelé mohou zjistit lokaci dokumentu prostřednictvím propojení na jednotky v Národní bibliografické databázi. [2]

BIBSYS je norská bibliografická databáze obsahující přibližně 4 miliony záznamů uložených ve formátu NORMARC. Při aplikaci modelu FRBR v této databázi byla věnována důkladná pozornost teoretické přípravě se záměrem jeho implementace na databázové i prezentační úrovni. Při mapování modelu FRBR vůči NORMARCu byla hledána pole odpovídající jednotlivým entitám a jejich atributům. Nejobtížnějším technickým úkolem bylo stanovení pravidel pro konverzi a jejich správa. Potvrdilo se, že záznamy založené na XML by byly vhodnější než záznamy podle ISO 2709. Ale vzhledem k tomu, že existuje vysoký počet záznamů ve formátu MARC, a také se vynaložily značné prostředky na jeho vývoj a na vzdělávání knihovníků, je velmi pravděpodobné, že MARC bude nadále používán. Výsledky norské analýzy poukázaly na další typické problémy, které souvisí s daty samotnými a jejich kvalitou. Záznamy často obsahují redundantní informace nebo naopak některé údaje v nich chybí. Také se stává, že tytéž informace jsou vyjádřeny různými způsoby. Přestože jsou záznamy tvořeny podle dobře známých katalogizačních pravidel, mnohdy je nelze jednoznačně interpretovat. Manuální interpretace je často snadnější než automatická. Obtíže způsobují nekonzistentní data. Je třeba zabývat se případy, kdy se staré záznamy rozcházejí se současnou katalogizační praxí. [1]

Library of Congress vyvinula nástroj FRBR Tool, který slouží k transformaci dat z formátu MARC21 do modelu FRBR pro potřeby jejich zobrazení. Spojuje, třídí a pořádá data podle entit dílo, vyjádření a provedení. Program je založen na technologii Java a XSLT a je volně dostupný na webových stránkách Kongresové knihovny. Při tvorbě FRBR Tools byla určena pole a podpole nesoucí důležité informace pro stanovení hierarchie a také byla definována pole a data, která mají být ignorována (např. údaje v závorkách, interpunkce). Problémová jsou data v záznamech z retrospektivní konverze, chybějící nebo nestandardní unifikovaný název, změny katalogizačních pravidel a jejich různé interpretace. Tento jednoduchý nástroj umožňuje ostatním knihovnám experimentovat se zobrazováním dat a vyzkoušet si novou technologii. [6, 13]

Dalším příkladem frbrizace je dánský souborný katalog, v němž bylo implementováno FRBR za účelem zobrazení výsledků vyhledávání. Aplikace v dánském souborném katalogu používá dvoustupňovou hierarchii vyjádření a  provedení. Entita dílo, tak jak je definována ve studii FRBR, chybí. [12] To znamená, že při dotazu typu autor/název se zobrazí seznam všech vyjádření. Pokud bylo dílo přeloženo do různých jazyků, pak jsou těmito vyjádřeními překlady. Spojení všech vyjádření náležejících jednomu dílu neexistuje. Nebyly zde využity všechny možnosti pořádání a organizace informací, které model FRBR nabízí, nicméně katalogu nelze upřít svěží design a uživatelsky přívětivé vyhledávací rozhraní v dánštině a angličtině. [3]

Perseus Digital Library je digitální knihovna textových i obrazových dokumentů z období starověkého Řecka a Říma. [17] Perseus je ideální testovací databází pro aplikaci modelu FRBR. Co do rozsahu je středně velká, má bohatý digitální obsah s přiměřeným počtem zastoupených entit. Obsahuje necelé dva tisíce různých děl, což je pro experimentování vhodnější než rozsáhlé databáze typu WorldCat. Data jsou strukturována. Většina antických děl je v databázi prezentována v mnoha verzích, např. Homérova Ilias jako původní text v řečtině s překlady do angličtiny. Obsahuje mnoho děl, která mají vztahy k jiným dílům. Výhodou této databáze je, že většina děl má přiděleno unikátní číslo podle Thesaurus Linguae  Grecae canon. Experimenty s databází řeší frbrizaci dat i jejich prezentaci. Pracují s kombinací formátů MODS/MADS a zabývají se distribucí metadat do hierarchické struktury. Na úrovni díla se používají metadata společná všem verzím díla (jméno autora, unifikovaný název, předmět díla, klasifikace, forma či žánr dokumentu). Na úrovni vyjádření je důležitý údaj o jazyku, editorovi, překladateli. Provedení charakterizuje název konkrétního publikovaného provedení, vydavatelské údaje, fyzický popis a poznámky.

Výsledky experimentů s frbrizací dat v databázi Perseus poukazují na odlišnosti při vyhledávání v hierarchicky uspořádaných katalozích. Kombinovaný dotaz může obsahovat termíny z různých hierarchických úrovní. Například při hledání díla v kombinaci se jménem překladatele je zapotřebí spojit dvě úrovně vyhledávání. Vyhledávání na úrovni vyjádření pro překladatele a na úrovni díla podle unifikovaného názvu. Pokud jsou nalezeny odpovídající záznamy, ještě to neznamená, že máme úplné informace. Bude třeba další dotaz na úrovni provedení. Nejjednodušším řešením je udržování dvou paralelních verzí katalogu. První bude obsahovat záznamy pro každé dílo, vyjádření a provedení. Druhá by představovala soubor záznamů děl, kde každé dílo je spojeno pomocí XML stromu se všemi vyjádřeními díla a každé vyjádření je spojeno se všemi provedeními. [14]

Poznatky z uvedených experimentů a implementací modelu FRBR v knihovních katalozích a databázích lze  shrnout do několika nejdůležitějších bodů:

  • Hierarchické zobrazení výsledků dotazu podle modelu FRBR je přehledné a usnadňuje uživateli orientaci a navigaci v katalogu. Uživatel není zahlcen obsáhlým seznamem jednotlivých vydání děl, v němž snadno ztrácí přehled, ale vidí nejprve seznam děl, výběrem díla se dostává k vyjádření a další volba směřuje k  provedení případně jednotce.  
  • Problémové je nejasné rozlišení mezi dílem a jeho vyjádřením v definicích studie, což se projevuje v různých přístupech k těmto entitám při budování hierarchického katalogu.
  • Předpokladem frbrizace jsou kvalitní konzistentní data. Problémy způsobuje redundantnost informací v záznamech, chybějící údaje, nejednotnost zápisu, různé interpretace katalogizačních pravidel, rozpor mezi starými záznamy a současnou katalogizační praxí, chybějící nebo nestandardní unifikovaný název.

Z modelu FRBR vycházejí nová katalogizační pravidla Ressource Description and Access (RDA), která jsou v současnosti testována ve vybraných knihovnách USA a mají v nejbližší době nahradit stávající pravidla AACR2R. [11] Myšlenky studie FRBR tak nacházejí uplatnění v podobě standardu pro zpracování dokumentů. Zavedení nových pravidel bude představovat významnou změnu v katalogizační praxi a můžeme očekávat, že se model FRBR dostane ze stadia experimentálních projektů do běžného provozu.

Seznam použité literatury:

  1. AALBERG, Troul. Formats and FRBR catalogues - Where's our focus? [online]. [cit. 2009-05-20]. Dostupné z: http://www.oclc.org/research/events/frbr-workshop/presentations/aalberg/... ontology.
  2. AustLit data models [online].  [cit. 2009-05-20]. Dostupné z: http://www.austlit.edu.au/about/metadata.
  3. Bibliotek.dk : search and request in Danish libraries [online]. [cit 2009-05-20]. Dostupné z: http://bibliotek.dk/.
  4. Definice CIDOC CRM : CRM, conceptual reference model, model vztahů mezi pojmy [online]. Překlad Zdeněk Lenhart. Poslední aktualizace překladu 18.7.2006 [cit 2009-05-11]. Dostupné z http://www.snm.sk/cemuz/dokumenty/crm/Uvod.htm.
  5. DOERR, Martin. Modelling intellectual processes : the object-orient FRBR model [online]. January 29, 2008 [cit. 2009-05-25] Dostupné z: http://elagreports.cimec.ro/papers/Papers/Zumer&LeBoeuf-ELAG-2006-Paper.pdf.
  6. FRBR tool user manual [online]. [cit 2009-05-25] Dostupné z: https://www.pilin.net.au/PILIN_Implementations/PILIN_FRBR_User_Manual.htm
  7. Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha : Národní knihovna, 2002. 115 s. 1. ISBN 80-7050-400-5.
  8. HICKEY, Thomas B. - O'NEILL,Edward T.O. FRBRizing OCLC's WorldCat. In Functional requirements for bibliographic records (FRBR): hype or cure-all?  Le Boeuf, Patrick, editor. New York: Haworth Information Press, c2005. s. 239-251. ISBN 978-0-7890-2799-3.
  9. IFLA Working Group on Functional Requirements and Numbering of Authority Records (FRANAR). Functional Requirements for Authority Data  : a conceptual model [online].  Draft 2007-04-01 [cit. 2009-04-10].  Dostupné z http://www.ifla.org.sg/VII/d4/FRANAR-ConceptualModel-2ndReview.pdf.
  10. International Working Group on FRBR and CIDOC CRM Harmonisation. FRBR : object -oriented definition and mapping to FRBRER  (version 0.9 draft) [online].  January 2008, [cit 2009-05-07]. Dostupné z http://archive.ifla.org/VII/s13/wgfrbr/FRBRoo_V9.1_PR.pdf.
  11. Joint steering committee for development of RDA [online]. Last updated  13 October 2009 [cit. 2009-11-10]. Dostupné z: http://www.rda-jsc.org/rda.html.
  12. LICHTENBERGOVÁ, Edita.  Funkční požadavky na bibliografické záznamy (FRBR) v praxi [online]. 2007 [cit. 2009-05-20]. Dostupné z: http://www.sdruk.cz/sec/2007/sbornik/2007-3-355.pdf.
  13. McCALLUM, Sally H. LC's MARC/FRBR experimentation tool [online].  [cit. 2009-05-20]. Dostupné z: http://www.fla.fi/frbr05/McCallumHelsinki_frbrtool.pdf.
  14. MIMNO, David - CRANE, Gregory - JONES, Alison. Hierarchical catalog records : implementing a FRBR katalog. D-Lib Magazine [online]. Ocotber 2005, vol. 11, number 10 [cit. 2009-05-20]. Dostupné z: http://www.dlib.org/dlib/october05/crane/10crane.html%20%20ISSN%201082-9873.
  15. OCLC Openly Informatics xISBN - Frequently asked questions [online]. c2007 [cit. 2009-05-20]. Dostupné z: http://www.oclc.org/services/brochures/12424X_openly_isbn.pdf.
  16. OCLC. FictionFinder: a FRBR-based prototype for fiction in WorldCat [online]. c2009 [cit 2009-05-20]. Dostupné z: http://www.oclc.org/research/projects/frbr/fictionfinder.htm.
  17. Perseus digital library [online].  Version 4.0. [cit 2009-05-20]. Dostupné z: http://www.perseus.tufts.edu/hopper/.
  18. The CIDOC  conceptual reference model [online]. 2001 [cit. 2009-05-25].  Dostupné z http://cidoc.ics.forth.gr/who_we_are.html.
  19. VOJNAR, Martin. IFLA 2005 zblízka - FRBR [online].  [cit. 2009-05-20]. Dostupné z: http://www.vkol.cz/data/soubory/import/vojnar_20051214.ppt.
  20. ŽUMER, Maja - SALABA, Athena - ZENG, Marcia Lei. Functional requirements for subject autority records (FRSAR): a conceptual model of aboutness. In Asian digital libraries : looking back 10 years and forging new frontiers [online]. Berlin : Springer, c2007 [cit 2009-05-06]. Dostupný z http://www.springerlink.com/content/a426862726nh46pu/. ISBN 978-3-540-77093-0.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

2 komentáře

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback