Moderní informační a komunikační technologie v knihovnictví 2012

Národní technická knihovna pokračuje třetím seminářem na téma elektronické čtení. Náplní tohoto semináře byly prezentace týkající se tématu e-knih – možnosti přístupu k nim, možnosti práce s nimi a možnosti kvalitního uchovávání. Velmi důležitou a přínosnou součástí semináře byla prezentace nových komunikačních médií – čteček a iPadů, a možnost přímo si vyzkoušet jednotlivé aplikace vhodné pro práci s e-knihami.

Cyklus seminářů „Moderní informační a komunikační technologie v knihovnictví 2012" podprogramu „Mimoškolní vzdělávání knihovníků /VISK2/" pořádaných Národní technickou knihovnou (NTK) pokračoval třetí částí v úterý 27. listopadu 2012. Cílem prezentací bylo seznámit účastníky s moderními postupy pro akvizici a dlouhodobé uchování e-knih a předvést praktické využití e-knih v praxi - s využitím moderních čteček a iPadů.

Představení portfolia čteček PocketBook a Wexler (Jakub Kocian, distributor - BookHaus)

Většina knihoven a část čtenářů zaznamenala nárůst používání čtecích zařízení (tzv. čteček) v běžném pracovním i soukromém životě. Zatímco v roce 2011 uvádí společnost BookHaus u prodeje e-ink čteček sumu 3800 prodaných kusů, v roce 2012 nastupuje strmý vzestup a ke konci října prodeje dosáhly na 22 tisíc prodaných kusů, s tím, že předpokládaný objem prodeje těchto zařízení bude ještě do konce roku růst (dle posledního vývoje) až ke 30 tisícům prodaných čteček. Portfolio společnosti BookHouse zahrnuje především čtečky PocketBook (původ Ukrajina) a Wexler (rusko-americká společnost). Výhodou těchto zařízení je možnost přímé lokalizace, poskytování záruky na 2 roky a pozáručního servisu přímo v ČR. Ve čtecích zařízeních jsou již k dispozici překladové slovníky, umožňují práci s více formáty a jsou kompatibilní se systémem Android. K dispozici posluchačům bylo cca 10 ks moderních čteček PocketBook i Wexler, od nejmenších „kapesních" modelů po velké čtečky s možností stahování grafiky, které bylo možno vyzkoušet.

Studenti KISK

Studenti KISK

Architektura systému e-deposit - ePublikace od autora ke čtenářům (Mgr. Jiří Dobrovolný, Ing. Jiří Pavlík, NKP)

Cílem budování systému e-deposit je dle vyjádření Jiřího Dobrovolného z NKP bezpečná cesta elektronické publikace od autora ke čtenáři a možnost uchování elektronické publikace dlouhodobě bez snížení kvality obsahu ve formátech, dekódovatelných i v delším časovém horizontu. Hlavním cílem projektu je ochrana národního kulturního dědictví. Systém e-deposit je budován v rámci výzkumného programu Národní kulturní identity (NAKI) - část Správa elektronických publikací v prostředí knihoven České republiky. Je nedílnou součástí programu budování digitální knihovny, který řeší NKP. E-deposit se zabývá bezpečnou akvizicí, zpracováním, transformací, dlouhodobým uchováváním a zpřístupněním e-publikací. Je rozdělen do základních modulů - Akvizice, zpracování, ochrana a zpřístupnění e-dokumentů. Akvizice dokumentů probíhá buď automaticky (open access licence) nebo manuálně (bude sloužit pro autory a nakladatele, e-publikace se budou získávat vkládáním na web prostřednictvím formulářů). Pro vkladatele dat bude zajištěn trvalý přístup k uloženým datům, bude zde možnost aktualizace vkládaných dat a přístup i ke konvertovaným datům v případě, že ke konverzi dat v budoucnu dojde. Zpracování dokumentů bude fungovat v systému Aleph, základem je velmi kvalitní popis dokumentů a následné zpracování do jednotného formátu PDF/A, který bude sloužit k dlouhodobému uchovávání e-dokumentů, je snadno čitelný a v případě konverze dokumentů v budoucnosti bude možné tento formát snadno převádět. Ochrana je zajištěna díky systému LTP (long term preservation). Jak zmínil přednášející, systém zpřístupnění dokumentů e-deposit bude jakýmsi bonusem pro uživatele, systém e-deposit je primárně budován pro uchovávání dokumentů, ale v případě, že již dokumenty jsou k dispozici, bude je snahou NKP tyto dokumenty uživatelům poskytnout. Přístup je plánován například terminálově na PC přímo z knihoven,  z vlastního čtecího zařízení, které bude napojeno na systém knihovny, vzdálený  přes jméno a heslo, který po zadání identifikačních údajů umožní získat data a off-line přístup, kdy bude možné si dokument stáhnout a použít. V současné době má 205 nakladatelů přiděleno 4711 ISBN pro e-publikace, ale je zde zkreslení údajů o poskytnutých e-publikacích díky tomu, že pokud autor, příp. nakladatel registruje knihu v různých formátech, tak každý formát, byť se jedná o stejnou publikaci, má přiděleno vlastní ISBN. Jako jeden z hlavních důvodů proč se začít zabývat získáváním a správou e-dokumentů, byl uveden pokles tištěné knižní produkce (z loňských cca 18 tisíc publikací k letošnímu odhadu cca 16 tisíc tištěných publikací) a nárůstu vydávání e-publikací.


Interaktivní čtení knih

Mobilní aplikace v knihovnách a služby privátních internetových knihoven (Jan Pokorný)

Kam směřují trendy v informatice a proč je mobilní platforma rozhodující? Historicky poprvé v tomto roce klesl počet prodaných PC a je zaznamenán velký nárůst prodejů mobilních zařízení, které umožňují on-line přístupy a práci just-in-time. Knihovny, které byly orientovány na získávání SW pro PC a notebooky, by měly začít přehodnocovat svou strategii a začít se orientovat na mobilní platformy a práci se SW pro mobilní aplikace. Nastal nejen vizuální, ale hlavně funkční posun u mobilních zařízení. Do původně mobilních telefonů byly zabudovány procesory a uživatelé tak mají k dispozici malý funkční počítač, který „umí i telefonovat." Tato nová zařízení umožňují využití aplikací, nastává významný posun, kdy se telefonování a SMS stává okrajovou záležitostí a výměna informací funguje díky datovým přenosům. Nezbytnou součástí hardwarového vybavení těchto zařízení jsou např. fotoaparáty, které je možné využívat právě pro práci s aplikacemi.

Knihovny by se měly zaměřit, mimo práce se stávajícími skupinami uživatelů, na rozvoj nových komunikačních kanálů především s mladou generací, pro kterou je práce s internetem, daty a aplikacemi samozřejmostí. Knihovny, jako informační centra by měly najít způsob, jak oslovit IT generaci uživatelů, kteří drtivou většinu komunikace mají zprostředkovanou přes elektronická média. Přednášející přímo uvedl, že by knihovny měly najít „cestu k uživatelům přes display mobilu..." Přestávají fungovat klasické komunikační kanály a formy propagace, je nutné, aby knihovny nastavením svých profilů a vytvořením aplikací, umožnily uživatelům co nejrychlejší a nejjednodušší přístup odkudkoli. Dle vyjádření přednášejícího dramaticky stoupá počet přístupů na weby knihoven právě z mobilních zařízení a knihovny mají možnost (samozřejmě podle zaměření, počtu uživatelů, cílové skupiny) na tyto trendy reagovat.



Představení mobilní aplikace KOBO

Trend u nejmodernějších zařízení směřuje k tomu, aby operační systémy fungovaly jak na klasických PC a noteboocích, tak na smartphonech bez nutnosti přidávání dalšího HW příp. SW vybavení. Dochází k optimalizaci webových prohlížečů tak, aby bylo umožněno čtení obsahu, webový obsah je uzpůsoben prohlížení v daném zařízení (tablety atp.), zůstává stejný, jako při prohlížení na klasickém PC. Dále dochází k vývoji mobilních aplikací, které jsou přesně přizpůsobeny a optimalizovány pro daný smartphone. (například uzpůsobení pro dotykové ovládání, spolupráci s HW vybavením daného smartphonu, využívání instalovaných aplikací - GPS, fotoaparáty, atp.) - jedná se o tzv. nativní aplikace. Tyto aplikace využívají například ergonomicky upravené prvky, na které je uživatel daného zařízení zvyklý, jsou intuitivní, snadno ovladatelné a rychlejší. Je kladen důraz především na jednoduché ovládání aplikací, aby nebylo nutné „chodit na školení, jak posílat SMS ..." Výhodou aplikací je, že dokáží komunikovat spolu navzájem, umí například sdílet přihlášení uživatele a není nutné se přihlašovat vícekrát.

Co se jeví jako nevýhodné z pohledu knihoven je skutečnost, že v současné době existují tři základní platformy, zařízení firmy Apple fungují v operačním systému iOS, dále systém Android, podporován Googlem (Java skript) a Windows s vlastním operačním systémem, které jsou nekompatibilní (logicky z důvodu konkurence). V případě, že by se knihovny rozhodly investovat do vývoje aplikací, je nutné aplikace programovat třikrát, pro každý operační systém zvlášť. Knihovny nemají k dispozici sofistikované nástroje, s jejichž pomocí by se dalo zjistit, s jakým typem zařízení uživatelé pracují a dle uživatelských preferencí pak vyvíjet aplikace, je nutné zvážit, za jakých podmínek do vývoje investovat čas a prostředky. 

iStyle: praktika ke knihám na iPad (Kamil Korotnoky)

Součástí prezentací v rámci seminářů e-knihy je i praktická ukázka použití iPadu pro práci s aplikacemi, zaměřenými na e-publikace.

V porovnání s klasickými čtečkami, představenými v úvodu semináře, je iPad daleko sofistikovanějším zařízením, které disponuje množstvím aplikací, ve kterých je možné otevřít různé typy formátů dokumentů poskytovaných různými nakladateli e-publikací. V porovnání s některými menšími čtečkami je výhodou iPadu velký barevný display, který umožňuje i interaktivní prohlížení obsahu dokumentů, iPad má intuitivní ovládání a načítání obsahu probíhá velmi rychle.

Při samotné práci s iPadem jsme vyzkoušeli možnost on-line čtení e-publikací, dále práci již se staženými e-publikacemi (např. aplikace KOBO) a seznámili jsme se se základním ovládáním aplikací, které se liší obsahem, ale ovládání jednotlivých prvků je podobné.

Zajímavá informace zazněla v závěru prezentace při diskusi, společnost iStyle poskytuje iPady pro školení a semináře, přednášejícího je možné kontaktovat a domluvit zapůjčení iPadů na dobu až jednoho týdne. iPady se školám a organizacím poskytují zdarma, je zajištěno jejich dodání na domluvené místo, iPady jsou pojištěny a s organizací sepisuje společnost iStyle smlouvu o zapůjčení. Je možné požádat i o lektorské přednášky. Tato možnost vyzkoušení práce s moderními technologiemi by mohla být v knihovnách využívána, mohl by to být jeden ze způsobů, jak oslovit uživatele knihovny a nabídnout zajímavou aktivitu.

Seminář byl po obsahové stránce velmi dobře připraven a získané informace jsou rozhodně prakticky využitelné.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback