Mohli by být psychopati nejlepšími novináři?

V pondělí 8.4. 2019 v Moravské zemské knihovně v Brně (MZK) jsme měli tu čest si poslechnout přednášku investigativní novinářky Pavly Holcové s názvem Jak to děláme. Jednalo se o přednášku z cyklu Používej MoZeK. Tento cyklus přednášek je financován Velvyslanectvím USA v České republice a snaží se přivést na půdu MZK odborníky, kteří se zabývají tématy fake news, propagandou, manipulací, hoaxy, sociálními sítěmi nebo investigativní žurnalistikou.

Mohli by být psychopati nejlepší novináři? Tuto otázkou si hned na začátku své pondělní přednášky položila Pavla Holcová. Díky polemizování nad představou novináře jako psychopata, který se snaží vyhledávat a zjišťovat informace do nejmenších detailů, dosáhla Holcová uvolněním atmosféry v sále. Dále v úvodu přednášky popisovala spolupráci a síť jednotlivých organizací sdružující investigativní novináře. Konkrétně se věnovala české organizaci investigace.cz, světové OCCRP a nově vznikající slovenské Investigatívne centrum Jána Kuciaka. Na webových stránkách organizací můžete nalézt jednotlivé investigativní články.

V následující části přednášky se Pavla Holcová věnovala více popisu, co obnáší práce investigativního novináře. Investigativní novinář by se měl zaměřovat na fakta, ale neměl by zapomínat na kontext. Novinář by měl klást rozdíl mezi otázky Co bylo řečeno? a Co bylo míněno?. Velmi často se právě novináři mohou setkat s tím, že jsou obžalováni právě za špatné vyznění článku a dehonestování v článku popisované osoby. Holcová jasně ukázala problém rámování na videu Zoom, kdy může novinář konkrétní skutečnost příliš specifikovat nebo až příliš zjednodušit (využít širšího rámce). Další důležitým bodem je vědět pro koho novinář píše, jaká je jeho skupina čtenářů. Pravidlem je také nevycházet z domněnek, ale z ověřitelných faktů a pokud jako novinář něco nevím, tak se o tom zmínit i v samotném článku.


Na závěr přednášky přiblížila Holcová publiku dvě kauzy, na nichž pracovala. První z nich se věnovala tématu nelegálnímu obchodování s drogami, které nakonec vyústilo ve vraždu Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Článek o kauze můžete nalézt pod názvem Kokainoví kovbojové. Druhou zmiňovanou kauzou byl případ, kdy Češi a Slováci i přes embargo dodávali vojenské vybavení do Sýrie. K tomuto zjištění Holcová a ostatní novináři dospěli za pomocí aplikace Flightradar24, jež monitoruje a zobrazuje veškerý letecký pohyb a letecké informace o veškerých letadlech na Zemi. Společně za pomoci Flightradar24 sledovali letadla přelétající nad územím Sýrie a jejich letovou výšku. Díky tomu zjistili, jaká letadla přistála, případně snížila svou letovou výšku do bodu, kdy bylo možné vojenské vybavení shodit z letadla. Článek naleznete na webu Investigace – Blízkovýchodní bomba kšeft.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback