Možnosti drobných darů veřejným knihovnám. Část II

Poznámka redakce: jedná se o druhou část výtahu z bakalářské diplomové práce: DĚCHTĚRENKOVÁ, Ilona. Možnosti drobných darů veřejným knihovnám. Brno:
Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav české literatury a knihovnictví.
Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2011. 76 s, 5 s. příloh. Vedoucí
diplomové práce Mgr. Martin Krčál. 

Veřejné knihovny v ČR

V této části práce jsem se zaměřila na veřejné knihovny v ČR, zřizované územními samosprávnými celky a státem. Pokusila jsem se zjistit, jak prostřednictvím svých webových stránek oslovují a získávají dárce za účelem zajištění financování konkrétních projektů.

Dále mě zajímalo, jaké formy darů preferují, nebo s jakými problémy je přijímání darů spojeno.

Veřejné knihovny kraje Vysočina

Předmětem mého zájmu byly veřejné knihovny kraje Vysočina, které se nacházejí ve městech s počtem obyvatel nad deset tisíc. Potřebné informace o nich jsem získala studiem primárních a sekundárních dokumentů, které jsou umístěny ve virtuální podobě na internetu nebo zveřejněny v listinné podobě. Dále jsem za účelem upřesnění zjištěných skutečností oslovila e-mailem nebo telefonicky příslušné knihovny.

Krajská knihovna Vysočiny se sídlem v Havlíčkově Brodě

Krajská knihovna Vysočiny je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Kraj Vysočina. Uchovává univerzální knihovní fondy. Plní funkci regionálního centra knihovnických, bibliografických a informačních služeb pro síť veřejných knihoven kraje Vysočina a současně má i funkci městské knihovny pro město Havlíčkův Brod.[1] Informace o možnosti předání věcných nebo finančních darů knihovně nebyla na webových stránkách umístěna. Na můj dotaz mi pověřená pracovnice sdělila e-mailovou poštou ze dne 30.3.2011 následující informace.

Knihovna má zkušenosti se získáváním věcných i finančních darů. Postupuje při tom v souladu s § 27 odst. 4 a 5 zákona č. 250/2000 Sb. Dary přijímá pro svého zřizovatele pouze pro zajištění hlavního účelu, pro který byla zřízena, a se souhlasem zřizovatele. S dárci je uzavírána jednoduchá darovací smlouva. Knihovna rovněž přijímá věcné dary v podobě knih, které nemá ve svém knihovním fondu. Pokud publikace již vlastní, odkazuje dárce na další knihovny v kraji. Dary jsou používány v duchu uzavřených smluv a slouží ke zlepšení služeb poskytovaných uživatelům.[2]

Závěrem pracovnice knihovny shrnula své zkušenosti s přijímáním darů slovy: „Dárců nebývá mnoho, proto si každého vážíme."[3]

Městská knihovna v Humpolci

Veřejná knihovna v Humpolci  je součástí příspěvkové organizace Městské kulturní a informační středisko v Humpolci, která slučuje všechny kulturní organizace ve městě.[4]

Webové stránky neobsahují informace o tom, zda knihovna získává věcné a finanční dary, nebo sponzorské příspěvky.[5] Od knihovny jsem odpověď na svůj e-mailový dotaz neobdržela.

Městská knihovna Jihlava

Zřizovatelem této knihovny je statutární město Jihlava. Knihovna poskytuje knihovnické a informační služby fyzickým a právnickým osobám. Dále pak i regionální služby okolním obcím na základě uzavřených smluv. Podle Závěrečného účtu statutárního města Jihlavy za rok 2009, dosáhla v témže roce zlepšeného hospodářského výsledu ve výši 3 662,18 Kč. Na výnosech z hlavní činnosti se podílel příspěvek zřizovatele 76,6 %, příspěvek na regionální funkce 13,7 % a výnosy z vlastní činnosti 9,7 %.[6]

Rovněž knihovna v Jihlavě neměla na webových stránkách umístěnu informaci týkající se příjmu věcných a finančních darů.[7]

Knihovnu jsem navštívila osobně a na toto téma jsem hovořila s ředitelkou a ekonomkou organizace. Bylo mi sděleno, že knihovna finanční ani věcné dary nepřijímá.

Městská knihovna Nové Město na Moravě

Nové Město na Moravě je zřizovatelem subjektu Novoměstská kulturní zařízení, jehož součástí je i městská knihovna.[8] Na webových stránkách knihovny nebyla uvedena informace o tom, zda získává finanční nebo věcné dary.

Z telefonického dotazu dne 11.4.2011 jsem se od vedoucí dozvěděla, že knihovna výjimečně dostává knižní dary. Jedná se o publikace staršího data, především ze 70 - 80 let. Knihovna se snaží v souvislosti s některými akcemi pořádanými zejména pro děti získat od místních firem věcné dary, které by byly použity jako ceny. Těch však nebývá mnoho a cenově se pohybují do 500 Kč. Ze strany dárců a sponzorů není velký zájem o podporu knihovny.

Knihovna svých webových stránek k získávání sponzorů nevyužívá a nepořádá ani veřejné sbírky.[9]

Městská knihovna Pelhřimov

Knihovna je provozována jako oddělení, které je součástí příspěvkové organizace Kulturní zařízení města Pelhřimov. Zřizovatelem je město Pelhřimov.[10]

Na webových stránkách nebyla umístěna informace o tom, zda knihovna získává věcné nebo finanční dary. Na svůj e-mailový dotaz jsem odpověď neobdržela

Městská knihovna v Třebíči

Zřizovatelem knihovny je město Třebíč. Knihovna poskytuje služby čtenářům nejen v ústřední budově, ale i ve svých dvou pobočkách. Na webových stránkách uvádí, že v roce 2009 registrovala 8 656 čtenářů, počet návštěvníků v tomto roce přesáhl 210 000 a výpůjček bylo přibližně 373 000. V knihovně proběhlo v průběhu uvedeného roku 990 akcí pro školy a veřejnost.[11]

Z webových stránek jsem zjistila, že knihovna dárce neoslovuje. Tuto skutečnost mi potvrdila ve svém e-mailu ze dne 28.3.2011 i ředitelka organizace. Uvedla, že knihovna v roce 1996 cíleně oslovovala sponzory v souvislosti s budováním fondu zvukových knih pro zrakově postižené. Z této doby již neexistují záznamy, kolik finančních prostředků bylo získáno. Knihovna s dárcovstvím neměla dobré zkušenosti. Dle slov ředitelky bylo jednání s potencionálními dárci ponižující, a proto od dalších snah upustila. Finanční sponzory v současné době nemá a ani je aktivně neoslovuje. Nepřijímá žádné dary. Určitou roli v tom sehrává i ta skutečnost, že od dubna 2009 začala platit novela zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, podle které je povinností příspěvkové organizace nechat si dary schválit zřizovatelem. Administrativní zatížení není dle vyjádření ředitelky organizace adekvátní výsledku. [12]

Městská knihovna Velké Meziříčí

Zřizovatelem knihovny je město Velké Meziříčí. Tato knihovna jako jediná v Kraji Vysočina odkazuje prostřednictvím webových stránek na možnost dárcovství a sponzoringu. Pod záložkou Poděkování jsou kromě zřizovatele vyjmenováni jednotliví dárci publikací, mediální partneři nebo sponzoři aktivit, a to od roku 2005 do roku 2010.[13] Z telefonického rozhovoru s ředitelkou knihovny dne 30.3.2011 a e-mailové komunikace jsem se dozvěděla další doplňující informace.

Knihovna získala v minulosti dva významné finanční dary, které iniciativně poskytla sama příslušná firma zřizovateli. Ten pak vybral jako příjemce daru právě knihovnu. V ostatních případech je možné mluvit spíš o dobré vzájemné spolupráci s mediálními partnery, které knihovna zve na své akce, a oni svými články přispívají k publicitě knihovny. Podobně je tomu například i v případě cukrárny, která bezúplatně poskytuje cukrovinky a občerstvení na akce pořádané knihovnou. Tím si dělá dobrou reklamu a získává všeobecné renomé.[14] V knihovně prezentují zdarma svůj um i regionální umělci (spisovatelé, výtvarníci, hudebníci, šermíři atd.), což lze chápat rovněž jako určitou formu dárcovství, neboť tímto přístupem šetří knihovně finanční prostředky.[15]

Knihovna rovněž získává knižní dary. Jedná se publikace nové, které jí věnují především regionální autoři, ale i starší, pocházející ze soukromých knižních sbírek. Knihovna si nechává, v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., dary schválit svým zřizovatelem. Získávání finančních darů jiným způsobem, např. veřejnými sbírkami, nezamýšlí. Veřejné poděkování svým dárcům a partnerům, prostřednictvím webových stránek, považuje knihovna za projev slušnosti.[16]

Knihovna Matěje Josefa Sychry, Žďár nad Sázavou

Tato knihovna je příspěvkovou organizací města Žďár nad Sázavou. Jde o základní knihovnu, která spravuje univerzální fondy a je rovněž pověřená výkonem regionálních funkcí.[17] Z Výroční zprávy za rok 2010, zveřejněné na webových stránkách knihovny lze vyčíst, že knihovna čerpala rozpočet rovnoměrně a hospodárně. Kladného výsledku hospodaření ve výši 92 914 Kč dosáhla díky úsporám energií.[18]

Na webových stránkách knihovny jsem nenašla informaci o tom, že by knihovna oslovovala dárce nebo dary získávala. Na můj e-mailový dotaz jsem od knihovny neobdržela odpověď.

Z výše uvedeného vyplývá, že se získávání darů prokazatelně věnují tři knihovny, z toho dvě aktivně a jedna v omezené míře.

Z tohoto důvodu jsem se rozhodla rozšířit okruh knihoven a nahlédnou do webových stránek krajských knihoven a Národní knihovny ČR. V následujících částech jsem uvedla pouze ty knihovny, které prokazatelně získávají dary a informují o svých aktivitách v tomto směru na webových stránkách.

Krajské knihovny

V této části jsem se soustředila na webové stránky krajských knihoven a uvedla zde tři z nich. Krajská knihovna Karlovy Vary a Krajská vědecká knihovna v Liberci se aktivně věnují vyhledávání dárců a sponzorů a zapojují při tom i své webové stránky. Krajská knihovna v Pardubicích o příjmu darů informuje ve zveřejněné Výroční zprávě a současně chce svůj web od roku 2012 využívat i k získávání darů.

Krajská knihovna Karlovy Vary

Krajská knihovna Karlovy Vary je příspěvkovou organizací, zřízenou Karlovarským krajem. Z Výroční zprávy roku 2009, zveřejněné na webových stránkách, lze vyčíst, že se knihovna musela vyrovnat se sníženým rozpočtem. Nastalou situaci zvládla díky přijatým organizačním opatřením, která spočívala ve snížení pracovních sil a provozních materiálových nákladů. Zapojením aktivního fundraisingu získala knihovna cca 600 tisíc Kč (účelové dotace, dary, sponzorské příspěvky = 638 652 Kč).

Těmito kroky se jí podařilo „zachovat služby ve standardním rozsahu a kvalitě." [19]

Z přehledu grantového oddělení, který je součástí výroční zprávy, jsem zjistila podrobné členění poskytnutých účelových dotací, darů a sponzorských příspěvků.

Na webových stránkách je uvedeno, že knihovna přijímá věcné dary v podobě knih a časopisů. Pod záložkou Chci darovat knihu, najdeme informace o tom, jak postupovat. V případě starších knih knihovna požaduje od dárce vyhotovení seznamu, podle kterého si vybere exempláře, o které má zájem. Seznam je možné doručit osobně nebo zaslat e-mailem, jehož adresa je zveřejněna na stránce. V současné době však nejsou tyto dary z kapacitních důvodů přijímány.[20]

Knihovna prostřednictvím svých webových stránek oslovuje návštěvníky se žádostí o finanční pomoc, která bude věnována na rozvoj služeb a péči o fondy. Kontakt na pracovnici, se kterou je možné dojednat podrobnosti, je uveden na stránce Chcete nám pomoci [21] společně s výzvou a přehledem toho, co by chtěla od dárců financovat.

Výše uvedené skutečnosti jsem doplnila o upřesňující informace, které mi knihovna zaslala e-mailem dne 28.3.2011. Uvádí se v něm následující.

Získávání dárců se věnuje jedna pracovnice, která sleduje výzvy na jednotlivé granty.  Upozornění jí chodí z webových stránek ecn.cz, dotace.cz atd. Podle situace volí i přímé oslovení dárců. Darovací smlouvy si připravují sami dárci. Tento typ smluvního vztahu (darovací smlouva) převažuje.

Knihovna uzavírá i smlouvy o reklamě, kterou pak ve sjednaném duchu zajišťuje. Na svých webových stránkách rovněž zveřejňuje seznam toho, co je třeba pokrýt z finančních prostředků získaných dary. Tento způsob se však zatím neosvědčil. Veřejné sbírky knihovna neorganizuje, ale uvažuje o této možnosti. [22]

Z uvedených skutečností lze vyvodit, že je nutné aktivní zapojení zaměstnanců k získávání dárců a sponzorů. Jen tak je možné vylepšit rozpočet organizace, mnohdy o nemalou částku, či udržet služby na stávající úrovni. V případě získávání knižních darů sehrávají významnou úlohu webové stránky knihovny.

Krajská vědecká knihovna v Liberci

Krajská vědecká knihovna v Liberci (dále také „KVK") je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Liberecký kraj. Současně plní funkci základní knihovny města Liberec.

Z rozhovoru s ředitelkou knihovny, publikovaném v časopisu Čtenář, vyplynulo, že i tato knihovna byla nucena v roce 2010 snížit provozní výdaje, a to zejména náklady na mzdy, služby i nákupy médií. [23]

Na webových stránkách knihovny jsem našla záložku Naši sponzoři a mediální partneři. Pod ní je umístěn seznam sponzorů s uvedením názvu projektu či akce, na který přispěli finanční částkou, nebo věcným darem. Jmenovala bych např. příspěvek na vydání zvukové knihy v rámci projektu Děti čtou nevidomým dětem, sponzorský příspěvek na zakoupení elektronické databáze Art Full Text, knižní dar nebo zajištění občerstvení v rámci vernisáže.[24]

Z Výroční zprávy za rok 2009 lze vyčíst, že knihovna získala na realizaci svých projektů granty v celkové výši 624 660 Kč. Hospodaření roku 2009 skončilo díky takto získaným finančním prostředkům zlepšeným hospodářským výsledem ve výši 225 312,79 Kč. [25]

Knihovnu jsem požádala o upřesňující informace, které mi prostřednictvím e-mailu podala ředitelka organizace dne 28.3.2011. Je v něm například uvedeno, že dárci jsou oslovováni aktivně a cíleně. Je to však spojeno se značnou dávkou trpělivosti, neboť trvá poměrně dlouho, než se podaří příspěvek získat. Protiplnění ve formě reklamy nebývá podmínkou, ale knihovna ji ráda nabízí a realizuje. Knihovna nezveřejňuje seznam toho, co chce z darů a příspěvků financovat. Projekty a dotace z MK ČR (VISK) nebo statutárního města Liberec zajišťuje pověřená pracovnice, tzv. koordinátorka projektů. Sponzorské dary získává většinou ředitelka. Knihovna vždy uzavírá s dárci a sponzory smlouvy. Podmínkou přijímání účelově určených finančních darů je předchozí souhlas Rady Libereckého kraje. K uzavření smlouvy se sponzorem a přijetí daru dochází až následně. Veřejné sbírky knihovna neorganizuje. [26]

Krajská knihovna v Pardubicích

Krajská knihovna v Pardubicích, je univerzální veřejnou knihovnou a ústřední knihovnou v rámci sítě veřejných knihoven v regionu. Rovněž plní i funkci městské knihovny. Zřizovatelem je Pardubický kraj.

Na webových stránkách není uvedena informace o tom, že by jejich prostřednictvím oslovovala dárce, ale ve Výroční zprávě za rok 2009 se píše, že:

„V průběhu roku došlo ke snížení příspěvku od zřizovatele z důvodu propadu daňových příjmu kraje a vedení knihovny muselo přijmout řadu vnitřních opatření - často nepopulárních, včetně snížení počtu zaměstnanců."[27]

Přesto se podařilo splnit hlavní úkoly a zachovat nastavenou úroveň služeb, které veřejnosti poskytuje.

V druhé polovině roku byl rozpočet navýšen ze strany zřizovatele o 0,5 milionu Kč. Knihovna v tomto roce obdržela významný dar od Elektrárny Opatovice, a.s. ve výši 200 tisíc Kč.

„Toto navýšení bylo použito na nákup knihovního fondu."[28]

 

Knihovna se snaží o vícezdrojové financování prostřednictvím grantů Ministerstva kultury ČR VISK nebo Knihovna 21. století.

Dne 4.4.2011 jsem obdržela e-mailovou odpověď od ředitelky knihovny. Uvedla, že dárce v současné době vyhledává sama. V první vlně jsou oslovovány vytypované firmy, ale i jiné, s žádostí o sponzoring. Knihovna nabízí sponzorům protiplnění. Dále žádá o granty, které jsou vypisovány stejnými subjekty a každá knihovna má v rámci svých kompetencí a výběru možnost se přihlásit (VISK, Knihovna 21. století apod.). Knihovna zvažuje zveřejnění seznamu projektů, akcí apod., které potřebuje dofinancovat prostřednictvím darů a sponzorských příspěvků. Za tímto účelem plánuje v roce 2012 úpravu webové stránky. Od zřizovatele však musí získat prostředky. Na získávání dárců a uzavírání smluv se společně s ředitelkou podílí kulturní oddělení, nepřímo i ostatní zaměstnanci. Veřejné sbírky knihovna neorganizuje.[29]

Knihovny zřizované státem

Pro doplnění popisované problematiky jsem si vybrala i jednu knihovnu zřizovanou státem, kterou je Národní knihovna ČR.

Důvodem tohoto zařazení bylo získání uceleného obrazu o tom, jak knihovny různých zřizovatelů, hospodařící s rozdílnými rozpočty, přistupují k získávání darů. 

Národní knihovna České republiky

Se zajímavým projektem pod názvem „Adoptuj si svůj rukopis", jsem se setkala na webových stránkách Národní knihovny České republiky. Cílem projektu, který vznikl v roce 2006, je „záchrana našeho kulturního dědictví. Rukopisné památky vytvořené ve středověku a na počátku novověku jsou nedílnou součástí kulturního dědictví a pamětí národa."[30] Účelem tohoto projektu je zajistit dostatek financí pro výrobu uměleckých kopií středověkých rukopisů, které by nahradily originály.[31] Tyto kopie jsou natolik věrné, že mohou „plnohodnotně zastoupit původní dílo na dlouhodobých i putovních výstavách, ve stálých expozicích či prezentaci v zahraničí." [32]

Sponzor si může vybrat k „adopci" některý z tisků, zveřejněných na webových stránkách Národní knihovny ČR. Z vybraných finančních prostředků jsou hrazeny náklady spojené právě s výrobou uvedených kopií. Pro ty partnery, kteří se do projektu zapojí, „nabízí Národní knihovna smluvní reklamní plnění" [33] podle stanovených podmínek.

Na webových stránkách Národní knihovny jsou zveřejněny názvy subjektů, které svojí symbolickou adopcí napomohly vzniku kopií středověkých rukopisů. Dále jsem zde našla seznamy dárců, kteří věnovali věcné nebo finanční dary na konkrétní účel nebo činnost knihovny.[34]

Shrnutí

Z výše uvedeného vyplývá, že se získávání darů v kraji Vysočina aktivně věnují dvě knihovny, a to Krajská knihovna Vysočina a Městská knihovna Velké Meziříčí. Ty získaly finanční dary, knižní dary, nebo v případě knihovny ve Velkém Meziříčí i bezplatné služby.  V omezené míře vyhledává dárce i knihovna v Novém Městě na Moravě.

Knihovna ve Velkém Meziříčí jako jediná zveřejňuje na webových stránkách informaci o možnosti dárcovství a sponzoringu. 

Uvedené krajské knihovny cíleně získávají dary a sponzorské příspěvky. Těmto aktivitám se věnují ředitelé organizací, pověření zaměstnanci, případně konkrétní oddělení. Dárci a sponzoři jsou oslovováni osobně nebo prostřednictvím webových stránek. Je zde patrná snaha volit a kombinovat různé přístupy k potencionálním dárcům.

Z příkladu Národní knihovny ČR je zřejmé, že se zde jedná o cílenou aktivitu související s konkrétním projektem či získáváním darů a sponzorských příspěvků na činnost. Prostřednictvím webových stránek je úspěšně oslovena široká veřejnost.

Obecně je možné konstatovat, že k problematice přijímání darů přistupují knihovny různým způsobem. Některé knihovny, jak je patrné z výše uvedeného,  jdou cestou realizace úsporných opatření, získávání grantů či dotací, jiné se mimo to snaží vyrovnat rozpočet i aktivním vyhledáváním dárců.  Za tímto účelem využívají svých webových stránek, jejichž prostřednictvím dárce oslovují nebo je zveřejňují. Ke kontaktování dárců však dochází převážně jejich přímým oslovením.

Dary mají podobu finanční, věcnou, knižní nebo konkrétní služby.

Oslovení a získání dárců je pro pracovníky knihoven spojeno se značnou dávkou trpělivosti a úsilí, někdy i s určitým ponížením.  Právě tato skutečnost může být jedním z důvodů, proč s touto formou financování mnohé knihovny nezačaly nebo od ní upustily.

Na základě praxe Národní knihovny ČR, Krajské knihovny Karlovy Vary, Liberec, Vysočiny nebo Pardubice, či Městské knihovny Velké Meziříčí a Nové Město na Moravě lze dojít k závěru, že tento způsob financování knihoven je možné úspěšně realizovat.

Knihovny v zahraničí

V této kapitole jsem se věnovala knihovnám v Německu a ve Francii. Zajímalo mě, jak je u nich organizováno dárcovství, s jehož pomocí knihovny získávají dary na nákup knih, vydávání časopisů, drobného vybavení atp. Informace jsem čerpala z dokumentů zveřejněných na webových stránkách níže uvedených knihoven.

Německo

Tuto část jsem věnovala našim sousedům, se kterými máme historické a kulturní vazby. V souvislosti s dárcovstvím jsem vybrala tři příklady knihoven, a to Stadtbüchereien Düsseldorf, Stadtbücherei Hagen a Verband der Bibliotheken des Landes Nordrhein-Westfalen e. V.

Stadtbüchereien Düsseldorf 

Jednou z častých forem pomoci knihovnám v Německu bylo poskytování finančních nebo věcných darů různými společnostmi nebo nadacemi, jejichž členskou základnu tvořili příznivci konkrétní knihovny. Ti ze svých členských příspěvků financují různé aktivity knihoven, nákup knih, časopisů apod. Tuto skutečnost bych chtěla demonstrovat na konkrétním příkladu, uvedeném na webových stránkách Stadtbüchereien Düsseldorf [35] (Městské knihovny Düsseldorfu).

Pod záložkou Information (Informace) je odkaz Freundeskreis Stadtbüchereien Düsseldorf e. V. (Přátelé městských knihoven Düsseldorf). Zde jsem našla výzvu k členství ve sdružení Freundeskreis Stadtbüchereien Düsseldorf e. V. a informace o jeho činnosti. Výzva je určena všem nadšeným příznivcům knihovny, knih, literatury a čtení.[36] Zájemci o členství si mohou na této stránce stáhnout tiskopis členské přihlášky a vyplnit v něm své jméno, příjmení, adresu a finanční částku, kterou budou ročně zasílat na účet sdružení ze svého účtu.[37]

Z finančních příspěvků a darů členů jsou podporovány projekty a pořádány akce, které by nebylo možné hradit z prostředků knihovny. Cílem sdružení je především podporovat čtení u dětí tak, aby se v nich probudila touha číst a navštěvovat knihovnu a dále zlepšit úroveň propagace literatury, která spočívá v poskytování informací o nových knihách, včetně literárních typů. Sdružení, které se deklaruje jako silná lobby, zajišťuje i kulturní služby v této oblasti. V  Düsseldorfu úspěšně investují do modernizace knihoven, především knihovních systémů. [38]

Na stránce jsou uvedeny i výhody členství v tomto sdružení. Členům je pravidelně zasílán exkluzivní časopis, ve kterém jsou zveřejněny aktuální informace o knihovnách. Dary a členské příspěvky jsou daňově uznatelné. Do výše 100 € stačí pouze kopie dokládající převod peněz. V případě větších dotací vydává sdružení členům daňový doklad. [39]

Dále zde působí nadace Bertold Heinze Stiftung (Nadace Bertolda Heinze), jejímž posláním je podporovat kulturu a vzdělávání. Ve vztahu ke knihovnám v Düsseldorfu se zaměřuje na oblast výchovy a vzdělávání, přičemž klade důraz na knihy a podporu čtenářských návyků. Těchto cílů dosahuje zejména:

• nákupem knih pro děti, které jsou určené veřejným knihovnám,
• podporou akcí, které se zaměřují na čtenářské dovednosti dětí a mládeže,
• podporou mladých autorů knih

V roce 2010 podpořila nadace projekt pod názvem Lesegarten (Zahradní čtení), který byl určen dětem ve věku do tří let a jejich rodičům. Z prostředků nadace byla financována základní média pro jedenáct poboček knihovny.[40]

Stadtbücherei Hagen

Na webových stránkách Stadtbücherei Hagen (Městská knihovna Hagen) v Německu jsem našla pod záložkou Fördervereine (Příznivci) informace o další nadaci přátel veřejných knihoven, která podporuje knihovnu v Hagenu a její pobočky v jejich vzdělávacím a informačním poslání. Pomáhá knihovnám v rozvíjení veřejných vztahů, kontaktů s jednotlivci a institucemi veřejného života a je připravena pomoci také prostřednictvím členských příspěvků a darů. Získané peněžní prostředky používá k nákupu médií, financování akcí a investicím do technického vybavení. Zajišťuje knihovnám pomoc i ve formě dobrovolnických prácí.[41]

Dále je zde zveřejněna výzva ke členství v této nadaci, která je určena občanským sdružením, fyzickým a právnickým osobám. Příspěvek pro dospělé činí 15 EUR, pro děti a mládež, studenty, vojáky, nezaměstnané a příjemce sociálních dávek 5 EUR,[42] a pro firmy 50 EUR. Vyšší dobrovolný příspěvek je možný. Na webové stránce je umístěna i žádost o členství ve formátu PDF.[43] Zájemce o členství si může vybrat, jakou formu pomoci zvolí. Je možné platit výše uvedené členské příspěvky, nebo pomáhat jako dobrovolník při:

• zajišťování darů,
• organizování knihovnické činnosti,
• provádění dozoru ve studovně.

Nadace se zavazuje, že bude své členy o činnosti pravidelně informovat. Členství může být ukončeno tři měsíce před uplynutím kalendářního roku.[44]

Verband der Bibliotheken des Landes Nordrhein-Westfalen e. V.

Další zajímavou možností podpory knihovnám, je tzv. „dobrovolnictví", které je založeno výhradně na základě dobrovolného rozhodnutí či vlastní svobodné vůle konkrétní osoby. „Dobrovolník dává část svého času, energie a schopností ve prospěch činnosti, která je časově i obsahově vymezena."[45] Tuto činnost koná bez nároku na finanční odměnu. Dobrovolná práce je v podstatě formou nepeněžitého daru.

„Člověk daruje příjemci (jedinec, organizace) čas, energii, zkušenosti a dovednosti prostřednictvím dobrovolné práce."[46]

S touto možností jsem se setkala rovněž na webových stránkách Verband der Bibliotheken des Landes Nordrhein-Westfalen e. V. (Sdružení knihoven Severního Porýní-Vestfálsko). Je zde zveřejněn manuál, jenž poskytuje manažerům a zaměstnancům v knihovnách, kteří chtějí využívat dobrovolníků, informace, nápady a podporu. Vzhledem k tomu, že dobrovolnictví není v ČR běžnou záležitostí, uvedla jsem z něho v této části některé zajímavosti.[47]

Rozvoj dobrovolnictví ovlivňují faktory:

• Finanční, neboť veřejný sektor v Německu má stejné finanční problémy, podobně jako v ČR. Kulturní a sociální instituce se musí vypořádat se škrty rozpočtů. Ve využití dobrovolníků vidí určité východisko.
• Demografický. Tento případ se týká občanů, kteří odcházejí z aktivního pracovního života, ale cítí se ještě dostatečně psychicky a fyzicky svěží na to, aby mohli vypomáhat jako dobrovolníci v knihovnách. Předpokládá to však vyšší úroveň jejich vzdělání a dostatek volného času. Tato skupina občanů představuje v tomto případě obrovský potenciál.[48]

 

Na dobrovolnictví v knihovnách se názory liší. Může být spojeno s úsporami, ale současně i s určitým strachem o to, že budou placené práce postupně nahrazeny neplacenými.[49]

Výhody a přínos dobrovolnictví:

• cenné podněty a originální nápady, v případech, kdy knihovník již trpí „profesní slepotou",
• dobrovolníci dělají knihovně reklamu mezi svými známými, a mohou tak získávat další stoupence,
• vytvoření citové vazby dobrovolníka ke knihovně a smyslu pro odpovědnost.

Rizika dobrovolnictví:

• dobrovolníci nemají vzdělání v oboru knihovnictví,
• čas a náklady potřebné na zaškolení dobrovolníků,
• nedostatek odhodlání a časová náročnost organizace dobrovolníků, kteří mohou tuto činnost vykonávat mimo své zaměstnání.

Dobrovolnictví může dobře fungovat, pokud se vytvoří mezi profesionálními knihovníky a dobrovolníky vztahy, které jsou založené na vzájemné důvěře.

Dobrovolníky je možné získat prostřednictvím osobního kontaktu uživatelů knihovny, agentury, reklamy v místním tisku a rozhlasu, letáků nebo prostřednictvím vlastní webové stránky. Pokud projeví zájem o tuto práci, je doporučeno uspořádat informační večer, kde jim bude možné poskytnout například informace o úkolech organizace, náplni práce a požadavcích na jejich další vzdělávání.[50]

Francie

Další zemí, o kterou jsem se z pohledu dárcovství zajímala, byla Francie. Tato země je proslulá vztahem ke svému kulturnímu dědictví, historii a tradicím. Z tohoto důvodu jsem se pokusila zjistit, zda jsou Francouzi také aktivními patrony a dárci ve vztahu ke svým knihovnám a jaké formy dárcovství se zde uplatňují. 

Bibliothèque nationale de France (dále také „BNF")

Informace o dárcovství se mi podařilo najít na webových stránkách knihovny Bibliothèque nationale de France (Francouzská národní knihovna), která se nachází v Paříži.  Ta deklaruje, že se snaží udržet prestižní dědictví více jak 30 miliónů kusů tisků, rukopisů, fotografií, map, zvukových nahrávek apod., díky kterému je významnou institucí, jež se podílí na zachování národní paměti. Každoročně přivítá téměř 1,5 miliónů návštěvníků, čtenářů a výzkumných pracovníků, nebo 15 milionů uživatelů internetu.[51]

Pod záložkou Mécénat (Filantropie) byla zveřejněna informace o tom, že knihovna hledá sponzory na podporu různých projektů, kterými jsou např.:

• Akvizice
• Restaurování
• Výzkum a publikace
• Skenování
• Výstavy a akce[52]

Stát se patronem knihovny znamená podílet se na zkvalitňování a rozšiřování francouzského a světového kulturního dědictví. Podniky, nadace i jednotlivci mohou podpořit výše uvedené projekty finančními nebo věcnými dary, svým patronátem, veřejnými sbírkami nebo dobrovolnou prací pro knihovnu.[53]

Na stránkách je uvedeno, jakou částku je potřebné vybrat k financování jednotlivých projektů, a dárce si může vybrat takový, který mu bude nejlépe vyhovovat.

Například je třeba získat na projekt:

• Digitalizace                             200 000 €

• Podpora vzdělávání                  20 000 €

• Podpora výstav                       100 000 €

V souvislosti s podporou může dárce využít i daňové zvýhodnění.

BNF vytvořila a zveřejnila na svých webových stránkách etický kodex, upravující její vztahy se sponzory a dárci.[54]

Knihovna na svých stránkách zveřejnila poděkování jednotlivcům, podnikům a nadacím, které se na podpoře podílejí.

Shrnutí

Z příkladu knihoven v Německu je patrné, že tu dary získávají mimo jiné i prostřednictvím různých nadací a spolků složených z příznivců knihoven, kteří ze svých členských příspěvků financují nákup knih, pořádání akcí, atp. Rozšířené tu je i tzv. dobrovolnictví, které může být spojené s finančními úsporami mzdových prostředků, ale i s konkrétními problémy.

U zmíněné francouzské knihovny lze pozorovat, že spektrum způsobů získávání finančních prostředků od dárců je velmi široké. Jsou do něho zapojeny fyzické osoby, firmy a nadace. Kromě jiného se zde uplatňují i veřejné sbírky nebo dobrovolnictví. Projekty, na které je třeba získat finanční prostředky, jsou zveřejněny, včetně výše potřebné částky na jejich uskutečnění.

Společné pro zmíněné knihovny v obou zemích je to, že při zajišťování darů plně využívají možností svých webových stránek.

Zajímavé formy dárcovství a sponzoringu

Ve své praxi jsem se setkala s různými způsoby financování neziskových organizací a společností, např. dárcovským sponzoringem, reklamním sponzoringem, mediální či internetovou reklamou. Mezi časté způsoby získávání finančních prostředků patří i pořádání veřejných sbírek, jejichž výtěžek plyne účelově na konkrétní projekt. Vhodnost užití těchto způsobů získávání finančních prostředků je do značné míry závislá na předmětu činnosti a charakteru konkrétní organizace.

Zoologická zahrada Jihlava

V následujících kapitolách popíši tři způsoby získávání darů, které využívá Zoologická zahrada v Jihlavě, která je rovněž příspěvkovou organizací ÚSC stejně jako téměř všechny knihovny, vyjmenované v předchozích kapitolách. Způsob hospodaření je tedy obdobný a probíhá podle stejných zákonů. Proto je možnost vzájemného porovnání.

Zoologická zahrada v Jihlavě je názorným příkladem toho, jak je možné efektivně využívat webové stránky nejen k prezentaci organizace, ale také k získávání finančních prostředků od dárců.

Můžeme se zde setkat s možností symbolické adopce zvířat, zasílání dárcovských SMS nebo pořádání veřejné sbírky prostřednictvím pokladniček, které jsou umístěny v areálu ZOO.

Z výše uvedeného je patrné, že jihlavská zoologická zahrada nečeká pasivně na příspěvek od svého zřizovatele či státní dotaci, ale sama vyvíjí aktivity, kterými se snaží vylepšit svůj hospodářský výsledek.

Informace o této příspěvkové organizaci byly získány studiem primárních dokumentů v tištěné podobě a sekundárních dokumentů, zveřejněných prostřednictvím webové stránky. Další metodou získání informací, byl strukturovaný rozhovor, vedený s hlavní ekonomkou této příspěvkové organizace.

Sponzoring a adopce zvířat

Jednou z originálních forem získávání darů, kterou Zoologická zahrada Jihlava využívá, je tzv. adopce zvířat.

Potencionální dárce si může vybrat zvíře ze seznamu, který je k dispozici na webových stránkách ZOO.  Výběr lze zúžit na konkrétní druhy (např. savci, ptáci, plazi) a v rámci zvoleného druhu si vybrat zvíře, které adoptuje.[55]  Následně je s tímto „adoptivním rodičem", kterým může být fyzická nebo právnická osoba, uzavřena darovací smlouva na konkrétní finanční částku, kterou je možné složit jednorázově, nebo rozložit např. do měsíčních splátek.  Smlouva je uzavřena v souladu s občanským zákoníkem.  Takto získané finance slouží především ke krytí nákladů souvisejících se zajištěním krmiva pro zvířata.

Tabulka se jménem dárce je umístěna v areálu ZOO u každého „adoptovaného" zvířete. Jméno dárce je rovněž uvedeno na webových stránkách ZOO.[56]

Činnost Zoologické zahrady Jihlava finančně podporují i významné jihlavské společnosti, u jejichž názvu je na webových stránkách uvedena výše poskytnutého finančního nebo věcného daru.

Prostřednictvím „adopce" získala Zoologická zahrada Jihlava, dle sdělení ekonomky, v posledních letech darem tyto finanční prostředky:

2005                          497 400 Kč

2006                          569 400 Kč

2007                          574 722 Kč

2008                          416 360 Kč

2009                          491 900 Kč

2010                          506 471 Kč

Celkem                                3 056 253 Kč

Dary formou DMS

Na webové stránce zoologické zahrady je propagována další zajímavá forma dárcovství, která umožňuje zasílání bezhotovostních finančních darů formou DMS (služba s názvem Donors Message Service = dárcovská SMS). Získané finanční prostředky jsou využívány na výstavbu a zatraktivnění expozic v ZOO a na zlepšení výživy a péče o chovaná zvířata. 

„Nejen symbolickou adopcí mohou návštěvníci ZOO Jihlava přispívat svým oblíbeným zvířátkům. Zoologická zahrada nabízí jednodušší možnost - dárcovské SMS zprávy."[57]

Jedná o způsob, který je pro dárce časově nenáročný a vhodný pro zasílání drobných finančních darů.

Dárce zasílá DMS adresně, neboť webová stránka umožňuje výběr konkrétního druhu zvířat (savci, ryby, plazi, ptáci nebo žirafy). Důležitou roli při rozhodování dárce hraje i jeho obliba určitého druhu zvířat. Adresnost a psychologický aspekt jsou v tomto případě kladným prvkem.

„Stačí si jen vybrat a napsat SMS zprávu ve znění:
DMS ZOOJI SAVCI
DMS ZOOJI RYBY
DMS ZOOJI PLAZI
DMS ZOOJI PTACI 
DMS ZOOJI ZIRAFY
a zaslat na číslo 87777 (číslo pro všechny operátory i Český telecom je stejné)."[58]

Zoologická zahrada tento způsob získávání darů zavedla v roce 2006. Inspirovala se pražskou zoologickou zahradou. Možnost příjímání darů má zakotvenu ve Zřizovací listině.

Službu DMS poskytuje občanské sdružení Fórum dárců (dále také „FD"), se kterým ZOO uzavřela smlouvu v souladu ustanovením § 269 odst. 2 obchodního zákoníku. Se službou DMS a jejím poskytovatelem je možné se podrobně seznámit na webových stránkách FD, nebo v kapitolách této práce.

Tímto způsobem se podařilo Zoologické zahradě Jihlava (příjemci daru), dle sdělení hlavní ekonomky, vybrat od dárců za roky:

2006                              11 502 Kč

2007                              22 464 Kč

2008                              24 192 Kč

2009                              15 660 Kč

2010                              25 758 Kč

Celkem                         99 576 Kč

Veřejná sbírka - pokladničky

Veřejná sbírka je třetím způsobem, který ZOO využívá k získání finančních darů ve prospěch chovaných zvířat. Tato sbírka probíhá v souladu se zákonem č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů a je realizována prostřednictvím pokladniček, které jsou umístěny v jednotlivých pavilonech. Pokladničky jsou uzpůsobeny tak, že vhození mincí působí na pohled velmi efektně a doslova svádí k vhození další mince.

Finanční prostředky, vybrané tímto způsobem, pocházejí od anonymních dárců - návštěvníků ZOO. Zákon č. 117/2001 tyto dárce definuje jako „neurčitý okruh přispěvatelů."[59]  Takto získané prostředky jsou opět využívány na nákup krmiva pro zvířata.

Veřejná sbírka je povolena krajským úřadem na dobu tří let.

Prostřednictvím veřejné sbírky se podařilo, dle sdělení ekonomky, vybrat za období roků:

2007                              68 877 Kč

2008                              62 990 Kč

2009                              35 264 Kč

2010                              51 455 Kč

Celkem                       218 586 Kč

Shrnutí

Objem finančních prostředků, které Zoologická zahrada v Jihlavě získává z darů, prostřednictvím „adopce", veřejných sbírek realizovaných formou DMS a pokladničkami není za jednotlivé roky příliš vysoký. Je však zjevné, že se organizace snaží využít maximum možností k získání finančních prostředků.

Příklady dárcovství v knihovnách

Problematiku dárcovství bych chtěla doplnit o příklad toho, co by mohla knihovna za přispění dárců a v jejich prospěch pořídit.

Domnívám se, že dary by měly být poskytovány na konkrétní účel, který by oslovil co nejvíce dárců a současně jim přinášel i užitek.

Tím by mohlo být dosaženo větší motivace oslovených skupin. V publikaci Sponzorství v knihovnách je uvedeno:

„Sháníte financování pro každodenní službu? Dejte si pozor! Sponzoři velmi neradi financují služby, u nichž cítí, že by měly být financovány přímo obcí."[60]

Tento výrok bych převedla i na případ dárcovství a zvolila bych takový předmět sbírky, na který zřizovatel knihovny běžně nepřispívá. Sbírka by tedy neměla být pořádána na krytí provozních nákladů typu energie, mzdy apod.

Ve smyslu výše uvedeného bude první krok učiněn směrem k uživateli knihovny. Pomocí dotazníkového průzkumu by si měl management knihovny vytvořit představu o tom, co sami uživatelé chtějí na službách knihovny zlepšit, co jim chybí, nebo co by jim pomohlo. Dotazník by byl k dispozici on-line na webových stránkách, nebo v tištěné podobě přímo v knihovně.

Po vyhodnocení dotazníkového průzkumu a finančních možností knihovny by došlo k výběru toho, co bude předmětem realizované akce. Management by vybral vhodné a současně nejúčinnější formy získávání darů. V tomto smyslu by proběhla následná jednání se zřizovatelem příspěvkové organizace.

Bibliobox

Velkému množství čtenářů by mohl zjednodušit komunikaci s knihovnou tzv. bibliobox. Jedná se o zařízení, prostřednictvím kterého mohou čtenáři kdykoliv vracet zapůjčené knihy, bez ohledu na provozní dobu knihovny. Bibliobox je přístupný 24 hodin denně. Ze čtenářského konta je vrácená kniha odečtena následující pracovní den. Čtenář má možnost si tuto skutečnost zkontrolovat on-line nahlédnutím do svého konta.

Myslím, že právě toto zařízení by uživatelé knihovny ocenili a byli by ochotni na jeho nákup přispět finanční částkou.

Cena zařízení se pohybuje přibližně mezi 180-200 tisíc Kč. Pro knihovnu je tento nákup větší investicí, která si vyžádá delší dobou na přípravu a realizaci.

Jednotlivé kroky k zajištění akce „Bibliobox" jsou uvedeny níže:

1. Písemně informovat zřizovatele o záměru zakoupit bibliobox z finančních darů. Požádat o souhlas se zamýšlenou akcí a o případnou úpravu zřizovací listiny nebo vydání usnesení, kde bude ošetřena možnost přijímání darů. Dohoda o dalším postupu v této záležitosti, včetně možnosti dofinancování akce zřizovatelem.
2. Volba vhodné formy provedení veřejné sbírky (§ 9 odst. 1 zákona o veřejných sbírkách - všech šest zákonem stanovených způsobů provádění sbírky lze vzájemně kombinovat):

• shromažďování příspěvků na předem vyhlášeném zvláštním bankovním účtu,

• pokladničkami v místech určených k přijímání příspěvků - jejich umístění v knihovně, nebo např. na obecním úřadu či jiném veřejném místě,

• pronájem telefonní linky určené ke shromažďování příspěvků z telefonního účtu - DMS.

3. Zaslání písemného oznámení o konání veřejné sbírky příslušnému krajskému úřadu, včetně povinných údajů a příloh (§ 4 a 5 zákona o veřejných sbírkách). Maximální doba konání sbírky - tři roky. Další postupy musí být v souladu se zákonem o veřejných sbírkách.
4. Žádost o registraci DMS sbírky u organizace Fórum dárců (viz. kapitola 2.4 bakalářské diplomové práce).
5. Propagace akce „Bibliobox":

• Prostřednictvím webových stránek knihovny zveřejnit informace o konání veřejné sbírky na úvodní straně. Důležité je vysvětlit potencionálním dárcům význam této akce, přínos nákupu biblioboxu, jeho výhody pro uživatele.

• Vystavit fotografii zařízení, uvést cenu a kladné zkušenosti jiných čtenářů a knihoven.

• Zdvořile požádat o poskytnutí daru s uvedením možností jeho zaslání.

• Zveřejnit na webové stránce DMS heslo a číslo, na které je možné dar poslat, číslo bankovního účtu sbírky nebo umístění pokladniček.

• Informovat o možnosti poskytnutí daru na základě darovací smlouvy, jejíž předtištěný formulář by byl umístěn on-line na webové stránce. Dárce by si jej mohl v případě zájmu vytisknout a vyplnit.

• Zajistit akci mediální podporu prostřednictvím místního tisku, např. zpravodaje nebo novin, které vydává zřizovatel - zveřejnění zdarma. Využít i místní komerční média, noviny, rozhlas a televizi (viz příklad Městské knihovny ve Velkém Meziříčí).

• Požádat o finanční pomoc místní firmy (osobní návštěva ředitele knihovny či oslovení zdvořilým dopisem). Využít při tom dobrého jména knihovny, jejího významu v regionu a poslání - PR (Public relations).

6. Prostřednictvím webových stránek dárce průběžně informovat o výši nashromážděných finančních prostředků.
7. Veřejně dárcům poděkovat za finanční obnos, díky kterému bylo možné nákup biblioboxu uskutečnit.
8. Předložit vyúčtování veřejné sbírky (§ 24 zákona o veřejných sbírkách), krajskému úřadu a na základě smlouvy též Fóru dárců (viz. kapitola 2.4 bakalářské diplomové práce).
9. Informovat o uskutečněné akci ve Výroční zprávě knihovny.

Pozn. autora: Další příklady dárcovství jsou uvedeny v bakalářské diplomové práci.

Shrnutí

Z výše uvedených příkladů je patrné, že praktická realizace získávání darů prostřednictvím kombinace různých typů veřejných sbírek či „adopce" je možná. Důležité je zaměřit se na konkrétní účel, který osloví většinu čtenářů, bude pro ně přínosem a usnadní jim komunikaci s knihovnou.

Závěr

Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda veřejné knihovny v ČR a v zahraničí využívají ke zlepšení svého hospodářského výsledku drobné dary. Chtěla jsem rovněž upozornit na zajímavé formy dárcovství, které realizují neziskové organizace v ČR, do jejichž rámce patří i příspěvkové organizace zřizované státem a územními samosprávnými celky.

Uvedená problematika mě zajímala z pohledu legislativy.

Dále jsem se zaměřila a zapojení webových stránek do tohoto procesu, jako média, kterým lze oslovit širokou veřejnost a současně může sloužit k propagaci a realizaci dárcovství či sponzoringu.

Bakalářskou práci jsem rozdělila do dvou tematických okruhů. První je zaměřen především na teorii. Druhý obsahuje praktická zjištění toho, jak konkrétní knihovny zapojují dárcovství do své činnosti.

V první části jsem si vytvořila představu o tom, jak se veřejné knihovny vyrovnávají s nepříznivou ekonomickou situací v České republice. V této souvislosti mě zajímaly nejen zdroje financování a související náklady, ale například i možnosti strategického plánování a uplatnění fundraisingu v knihovnách.

Ve druhé části jsem se zaměřila na to, jak je oblast dárcovství legislativně vymezena a co je nutné vědět před tím, než se knihovna rozhodne pro tento způsob financování. Nejprve jsem poukázala na rozdíly mezi dárcovstvím a sponzoringem. Poté jsem se už věnovala pouze darům a jejich zdanění, darovacím smlouvám, formám drobných darů, veřejným sbírkám a způsobům posílání finančních prostředků příjemci. Zaujaly mě především dárcovské SMS, které považuji za velmi vstřícné k oslovenému dárci. V práci jsem rovněž upozornila na vztah darů a zřizovatelů.  Domnívám se, že zajímavá může být pro potencionálního dárce i informace o kontrolovatelnosti veřejných sbírek.  

Ve třetí části jsem zjistila, zda veřejné knihovny v ČR získávají dary, jakým způsobem a v jaké formě. V tomto spojení mě zajímalo využití jejich webových stránek. Zaměřila jsem se na situaci knihoven kraje Vysočina, které se nachází ve městech s počtem obyvatel nad 10 tisíc.

Aktivnímu dárcovství se prokazatelně věnovaly pouze tři knihovny, z toho jedna využila webových stánek. Tento výsledek byl důvodem, proč jsem uvedený okruh rozšířila o kladné příklady tří krajských a jedné státní knihovny.

V případě veřejných knihoven v ČR jsem dospěla k závěru, že u nás není získávání finančních prostředků od dárců příliš rozšířené, stejně jako využití webových stránek k tomuto účelu.

Ve čtvrté části jsem popsala, s jakými formami dárcovství se můžeme setkat v zahraničí. Jako příklad jsem uvedla tři knihovny v Německu a jednu ve Francii. U nich jsem zjistila, že kromě známých způsobů z ČR, jsou zde velmi rozšíření další dva.

Jedním z nich je zakládání „spolků přátel knihoven", které z vybraných členských příspěvků financují nákupy knih, podporují čtenářství a související akce. Druhým je tzv. dobrovolnictví.

V případě zahraničních knihoven je rovněž možné konstatovat, že webové stránky jsou pro účely získávání darů a informování o těchto aktivitách plně využívány.

V páté části jsem uvedla příklad příspěvkové organizace, pro kterou je dárcovství způsobem, jak vylepšit svůj hospodářský výsledek. Tato organizace využívá kombinaci tří způsobů získání darů, tj. symbolickou „adopci" a dva typy veřejných sbírek (DMS a pokladničky). K propagaci dárcovství cíleně využívá webové stránky.

V poslední části jsem uvedla několik praktických příkladů toho, co je možné zakoupit prostřednictvím získaných darů a jaké kroky je nutné v konkrétních případech učinit. Při praktické realizaci je důležité zaměřit se na konkrétní účel.

Cílem bakalářské práce bylo rovněž poukázat na obsáhlost a různorodost popisované problematiky a upozornit na možnosti, které mohou být zajímavé pro dárce i obdarovanou knihovnu.

Vzorovou webovou stránku, která odkazuje hned na několik způsobů zaslání finančního daru, uvádím níže.

Webové stránky Konto Bariéry[61]

Seznam použité literatury a zdrojů

Monografie

1.      BOUKAL, Petr. Nestátní neziskové organizace: teorie a praxe. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2009. 304 s. Vysoká škola ekonomická. ISBN 978-80-245-1650-9.

 

2.      Sponzorství v knihovnách. Podle angl. originálu zpracovala Kateřina Čadilová. 1. vydání. Praha: Národní knihovna v Praze - odbor knihovnictví, 1995. ISBN 80-7050-191-X.

Články

3.      ŠIMKOVÁ, Lenka. Přála bych si, aby uživatelé byli spokojeni ...: rozhovor s Mgr. Blankou Konvalinkovou, ředitelkou Krajské vědecké knihovny v Liberci. Čtenář: měsíčník pro knihovny [online]. 2010, roč. 62, č. 6 [cit. 24.03.2011]. Dostupný z WWW:

<http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2010-roc-62/06-2010/rozhovor-s-mgr-blankou-konvalinkovou-reditelkou-krajske-vedecke-knihovny-v-liberci-72-669.htm >. ISSN 0011-2321.

Elektronické dokumenty

4.      Adoptujte si svůj rukopis. Národní knihovna České republiky [online]. 2011, poslední revize 24.06.2010 [cit. 11-03-11]. Dostupný z WWW: <http://www.nkp.cz/files/nk_adopce_rkp.pdf>.

 

5.      Beitrittserklärung. Freundeskreis Stadtbüchereien Düsseldorf e. V. Landeshauptstadt Düsseldorf: Stadtbücherein [online]. 2011, poslední revize 29.03.2011 [cit. 11-03-29]. Dostupný z WWW:

<http://www.duesseldorf.de/stadtbuechereien/information/freundbeitritt.pdf>.

 

6.      Beitrittserklärung. Stadtbücherei - Hagen [online]. 2011, poslední revize 29.03.2011 [cit. 11-03-29]. Dostupný z WWW:

<http://www.hohenlimbuch.de/beitritt.pdf>.

 

7.      Bibliothèque nationale de France [online]. 2011, poslední revize 29.03.2011 [cit. 11-03-29]. Dostupný z WWW: <http://www.bnf.fr/documents/plaquette_mecenat.pdf>.

 

8.      Výroční zpráva 2009. Krajská knihovna Karlovy Vary [online]. 2011, poslední revize 22.2.2011 [cit. 2011-02-22]. Dostupný z WWW: 

<http://www.knihovna.kvary.cz/cs/o-knihovne/koncepce-knihovny/vyrocni-zpravy/>.

 

9.      Výroční zpráva 2009. Krajská knihovna Pardubice [online]. 2011, poslední revize 27.3.2011 [cit. 2011-03-27]. Dostupný z  WWW: <http://www.knihovna-pardubice.cz/content/id_publikace/soubory/vyrzp2009.pdf>.

 

10.  Zpráva o činnosti Krajské vědecké knihovny v Liberci, příspěvkové organizace za rok 2009. Krajská vědecká knihovna v Liberci. [online]. 2011, poslední revize 24.3.2011 [cit. 2011-03-24]. Dostupný z WWW:

< http://www.kvkli.cz/cz/o-knihovne/vyrocni-zpravy....

Webové stránky

 

11.  Bertold Heinze Stiftung. Landeshauptstadt Düsseldorf: Stadtbücherein [online]. 2011, poslední revize 29.03.2011 [cit. 11-03-29]. Dostupný z WWW: <http://www.duesseldorf.de/stadtbuechereien/information/stiftung.shtml>.

12.  Bibliothèque nationale de France [online]. 2011, poslední revize 29.03.2011 [cit. 11-03-29]. Dostupný z WWW:

<http://www.bnf.fr/fr/acc/x.accueil.html>.

 

13.  Fördervereine. Stadtbücherei - Hagen. [online]. 2011, poslední revize 29.03.2011 [cit. 11-03-29]. Dostupný z WWW: <http://www.hagen.de/web/de/webseiten/43sb/43sb_10/43SB-10.html>.

14.  Freiwilligenarbeit, Ehrenamt oder bürgerschaftliches Engagement?. Verband der Bibliotheken des Landes Nordrhein-Westfalen e. V [online]. 2011, poslední revize 29.03.2011 [cit. 11-03-29]. Dostupný z WWW:  <http://www.vbnw.de/freiwilligexx.html>.

15.  Freundeskreis Stadtbüchereien Düsseldorf e. V. Landeshauptstadt Düsseldorf: Stadtbücherein [online]. 2011, poslední revize 29.03.2011 [cit. 11-03-29]. Dostupný z WWW:

<http://www.duesseldorf.de/stadtbuechereien/information/freund.shtml>.

 

16.  Konto bariéry - nadace Charty 77. [online]. 2011, poslední revize 17.4.2011 [cit. 2011-04-17]. Dostupný z WWW: <http://www.kontobariery.cz/home.aspx>.

 

17.  Knihovna Matěje Josefa Sychry, Žďár nad Sázavou [online]. 2011, poslední revize 26.03.2011 [cit. 11-03-26]. Dostupný z WWW: <http://www.knihzdar.cz/>.

18.  Krajská knihovna Karlovy Vary. [online]. 2011, poslední revize 22.2.2011 [cit. 2011-02-22]. Dostupný z WWW:   

<http://www.knihovna.kvary.cz/cs/o-knihovne/chcete-nam-pomoci/>.

 

19.  Krajská vědecká knihovna v Liberci. [online]. 2011, poslední revize 24.3.2011 [cit. 2011-03-24]. Dostupný z WWW:

 <http://www.kvkli.cz/cz/index.php >.

 

20.  Krajská knihovna Pardubice [online]. 2011, poslední revize 27.3.2011 [cit. 2011-03-27]. Dostupný z  WWW: <http://www.knihovna-pardubice.cz/>.

21.  Krajská knihovna Vysočiny [online]. 2011, poslední revize 26.03.2011 [cit. 11-03-26]. Dostupný z WWW: <http://www.kkvysociny.cz/>.

22.  Mécénat. Bibliothèque nationale de France. 2011, poslední revize 29.03.2011 [cit. 11-03-29]. Dostupný z WWW: <http://www.bnf.fr/fr/acces_dedies/mecenat_partenariat.html>.

 

23.  Městská knihovna Humpolec [online]. 2011, poslední revize 26.03.2011 [cit. 11-03-26]. Dostupný z WWW:

<http://www.infohumpolec.cz/knihovna/>.

 

24.  Městská knihovna Jihlava [online]. 2011, poslední revize 26.03.2011 [cit. 11-03-26]. Dostupný z WWW: <http://www.knihovna-ji.cz/>.

 

25.  Městská knihovna Nové Město na Moravě [online]. 2011, poslední revize 26.03.2011 [cit. 11-03-26]. Dostupný z WWW:

<http://knihovna.nmnm.cz/>.

 

26.  Městská knihovna Pelhřimov [online]. 2011, poslední revize 26.03.2011 [cit. 11-03-26]. Dostupný z WWW: <http://www.knih-pe.cz/>.

27.  Městská knihovna v Třebíči [online]. 2011, poslední revize 26.03.2011 [cit. 11-03-26]. Dostupný z WWW: <http://www.knihovnatr.cz/>.

28.  Městská knihovna Velké Meziříčí [online]. 2011, poslední revize 26.03.2011 [cit. 11-03-26]. Dostupný z WWW:

<http://www.knihovnavm.cz/www.knihovnavm.cz/html-cz/>.

 

29.  Národní knihovna České republiky [online]. 2011, poslední revize 24.06.2010 [cit. 11-03-11]. Dostupný z WWW: <http://www.nkp.cz/>.

30.  Statutární město Jihlava [online]. 2011, poslední revize 26.03.2011 [cit. 11-03-26]. Dostupný z WWW: <http://www.jihlava.cz/hospodareni-statutarniho-mesta-jihlavy-za-rok-2009/d-476740/p1=49326>.

31.  Zoologická zahrada Jihlava [online]. 2011, poslední revize 22.2.2011 [cit. 2011-02-22]. Dostupný z WWW: <http://www.zoojihlava.cz/index.php?menu=1>.

Právní předpisy

32.  Česko. Zákon č. 117 ze dne 28. února 2001 o veřejných sbírkách a změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2001, částka 47, s. 3014-3022. ISSN 1211-1244.

E-mailová korespondence

33.  DOČKALOVÁ, Marie. Městská knihovna v Třebíči. RE: Dotaz - dárcovství [elektronická pošta].

Message to: Ilona Děchtěrenková. 28 Břez 2011 [cit. 2011-03-28]. Osobní komunikace.

 

34.  HLADÍKOVÁ, Jitka. Krajská knihovna Vysočiny. RE: Dotaz - dárcovství [elektronická pošta].

Message to: Ilona Děchtěrenková. 30 Břez 2011 [cit. 2011-03-30]. Osobní komunikace.

 

35.  KODETOVÁ, Radomíra. Krajská knihovna v Pardubicích. RE: Dotaz - dárcovství [elektronická pošta]. Message to: Ilona Děchtěrenková. 4 Dubna 2011 [cit. 2011-04-04]. Osobní komunikace.

 

36.  KONVALINKOVÁ, Blanka. Krajská vědecká knihovna v Liberci. RE: Dotaz - dárcovství [elektronická pošta]. Message to: Ilona Děchtěrenková. 28. Břez 2011 [cit. 2011-03-28]. Osobní komunikace.

 

37.  KOŽÍŠKOVÁ, Michaela. Krajská knihovna Karlovy Vary. RE: Dotaz - dárcovství [elektronická pošta]. Message to: Ilona Děchtěrenková. 28 Břez 2011 [cit. 2011-03-28]. Osobní komunikace.

 

38.  VAŇKOVÁ, Ivana. Městská knihovna Velké Meziříčí. RE: Dotaz - dárcovství [elektronická pošta]. Message to: Ilona Děchtěrenková. 28 Břez. 2011 [cit. 2011-03-30]. Osobní komunikace.

Telefonická komunikace

39.  JANEČKOVÁ, Marie. Městská knihovna Nové Město na Moravě. Telefonický rozhovor ze dne 11.4.2011.

 

40.  VAŇKOVÁ, Ivana. Městská knihovna Velké Meziříčí. Telefonický rozhovor ze dne 30.3.2011.

 

[1] Krajská knihovna Vysočiny.

[2] HLADÍKOVÁ, Jitka. Krajská knihovna Vysočiny. RE: Dotaz - dárcovství [elektronická pošta].

[3] Tamtéž.

[4] Městská knihovna Humpolec. Dostupný WWW: <http://www.infohumpolec.cz/knihovna/vismo/dokumenty2.asp?u=200042&id_org=200042&id=4044&p1=1117&p2=&p3=>

[5] Městská knihovna Humpolec. Dostupný z WWW: <http://www.infohumpolec.cz/knihovna/>.

[6] Statutární město Jihlava.

[7] Městská knihovna Jihlava.

[8] Městská knihovna Nové Město na Moravě.

[9] JANEČKOVÁ, Marie. Městská knihovna Nové Město na Moravě. Telefonický rozhovor dne 11.4.2011.

[10] Městská knihovna Pelhřimov.

 

[11] Městská knihovna v Třebíči.

[12] DOČKALOVÁ, Marie. Městská knihovna v Třebíči. RE: Dotaz - dárcovství [elektronická pošta].

[13] Městská knihovna Velké Meziříčí.

[14] VAŇKOVÁ, Ivana. Městská knihovna Velké Meziříčí. Telefonický rozhovor ze dne 30.3.2011.

[15] VAŇKOVÁ, Ivana. Městská knihovna Velké Meziříčí. RE: Dotaz - dárcovství [elektronická pošta].

[16] VAŇKOVÁ, Ivana. Městská knihovna Velké Meziříčí. Telefonický rozhovor ze dne 30.3.2011.

[17] Knihovna Matěje Josefa Sychry, Žďár nad Sázavou.

[18] Knihovna Matěje Josefa Sychry, Žďár nad Sázavou. Dostupný z WWW: <http://www.knihzdar.cz/doc/vyr_zpr10.pdf>.

[19] Výroční zpráva 2009. Krajská knihovna Karlovy Vary.

[20] Tamtéž.

[21] Krajská knihovna Karlovy Vary. Dostupný z WWW: < http://www.knihovna.kvary.cz/cs/o-knihovne/chcete-nam-pomoci/>.

[22]KOŽÍŠKOVÁ, Michaela. Krajská knihovna Karlovy Vary. RE: Dotaz - dárcovství [elektronická pošta].

[23] ŠIMKOVÁ, Lenka. Přála bych si, aby uživatelé byli spokojeni ...: rozhovor s Mgr. Blankou Konvalinkovou, ředitelkou Krajské vědecké knihovny v Liberci. Čtenář: měsíčník pro knihovny.

[24] Krajská vědecká knihovna v Liberci.  Dostupný z WWW: < http://www.kvkli.cz/cz/sluzby/nasi-sponzori-s21.....

[25] Zpráva o činnosti Krajské vědecké knihovny v Liberci, příspěvkové organizace za rok 2009. Krajská vědecká knihovna v Liberci.

[26] KONVALINKOVÁ, Blanka. Krajská vědecká knihovna v Liberci. RE: Dotaz - dárcovství [elektronická pošta].

[27] Výroční zpráva 2009. Krajská knihovna v Pardubicích.

[28] Tamtéž.

[29] KODETOVÁ, Radomíra. Krajská knihovna v Pardubicích. RE: Dotaz - dárcovství [elektronická pošta].

[30] Adoptujte si svůj rukopis. Národní knihovna České republiky.

[31] Adoptujte si svůj rukopis. Národní knihovna České republiky.

[32] Tamtéž.

[33] Tamtéž.

[34] Národní knihovna České republiky. Dostupný z WWW: <http://www.nkp.cz/pages/page.php3?nazev=Darci&submenu3=49 >.

[35] Freundeskreis Stadtbüchereien Düsseldorf e. V. Landeshauptstadt Düsseldorf: Stadtbücherein.  Dostupný z WWW:

<http://www.duesseldorf.de/stadtbuechereien/index.shtml>.  (překlad vlastní)

[36] Freundeskreis Stadtbüchereien Düsseldorf e. V. Landeshauptstadt Düsseldorf: Stadtbücherein. Dostupný z WWW: <http://www.duesseldorf.de/stadtbuechereien/information/freund.shtml>. (překlad vlastní)

[37] Beitrittserklärung. Freundeskreis Stadtbüchereien Düsseldorf e. V. Landeshauptstadt Düsseldorf: Stadtbücherein. (překlad vlastní)

[38] Freundeskreis Stadtbüchereien Düsseldorf e. V. Landeshauptstadt Düsseldorf: Stadtbücherein. Dostupný z WWW: <http://www.duesseldorf.de/stadtbuechereien/information/freund.shtml>.  (překlad vlastní)

[39] Tamtéž.

[40] Bertold Heinze Stiftung. Landeshauptstadt Düsseldorf: Stadtbücherein. Dostupný z WWW: <http://www.duesseldorf.de/stadtbuechereien/information/stiftung.shtml>. (překlad vlastní)

[41] Fördervereine. Stadtbücherei - Hagen. Dostupný z WWW: <http://www.hagen.de/web/de/webseiten/43sb/43sb_10/43SB-10.html>. (překlad vlastní)

[42] Tamtéž.

[43] Beitrittserklärung. Stadtbücherei - Hagen. (překlad vlastní)

[44] Tamtéž.

[45] BOUKAL, Petr. Nestátní neziskové organizace: teorie a praxe. Str. 133.

[46] BOUKAL, Petr. Nestátní neziskové organizace: teorie a praxe. Str. 140.

[47] Freiwilligenarbeit, Ehrenamt oder bürgerschaftliches Engagement?. Verband der Bibliotheken des Landes Nordrhein-Westfalen e. V. Dostupný z WWW:  <http://www.vbnw.de/freiwilligexx.html>. (překlad vlastní)

[48] Tamtéž.

[49] Freiwilligenarbeit, Ehrenamt oder bürgerschaftliches Engagement?. Verband der Bibliotheken des Landes Nordrhein-Westfalen e. V. Dostupný z WWW: <http://www.vbnw.de/hintergrund.html>. (překlad vlastní)

[50] Freiwilligenarbeit, Ehrenamt oder bürgerschaftliches Engagement?. Verband der Bibliotheken des Landes Nordrhein-Westfalen e. V. Dostupný z WWW: <http://www.vbnw.de/freiwilligexx.html>. (překlad vlastní)

[51] Mécénat. Bibliothèque nationale de France. Dostupný z WWW: <http://www.bnf.fr/fr/acces_dedies/mecenat_partenariat.html>. (překlad vlastní)

[52] Tamtéž.

[53] Tamtéž.

[54] Bibliothèque nationale de France. (překlad vlastní)

 

[55] Zoologická zahrada Jihlava. Dostupný z WWW:    <http://www.zoojihlava.cz/index.php?menu=9>.

[56] Zoologická zahrada Jihlava. Dostupný z WWW:    <http://www.zoojihlava.cz/index.php?menu=12>.

[57] Zoologická zahrada Jihlava. Dostupný z WWW:    <http://www.zoojihlava.cz/index.php?menu=29>.

[58] Tamtéž.

[59] Zákon č. 117/2001 Sb., § 1 odst. 1.

[60] Sponzorství v knihovnách. Podle angl. originálu zpracovala Kateřina Čadilová. Str. 17

[61] Konto Bariéry - nadace Charty 77.