Načisto

7. 2. 2012

Autor titulu: Sergej Lukjaněnko

Žánr: sci-fi, fantasy

Popis knihy:

Názor na knihu:

Jedná se o pokračování knihy Nanečisto a musím se přiznat, že na toto pokračování jsem se opravdu hooodně těšila, byla jsem totiž zvědavá na další paralelní světy, které Kirill v knize procestuje.

Musím popravdě říct, že celá kniha byla úžasná jízda ze světa do světa. :) Zároveň se čtenář v knize dočká mnohem více informací o funkcionálech a tyto informace budou skoro stejně fascinující jako světy, kterými Kirill bude procházet. Navíc se mi moc líbilo, že kniha neztratila vtipného a ironického ducha, který byl nastaven v Nanečistu. Občas jsem také nestačila žasnout nad Lukjaněnkovou fantazií a smyslem pro humor, kdy např. z milých a maličkých yorkšírských teriérků dokázal vytvořit ve světě Pevniny (ve kterém je nejvyšší mocí církev) sice stále milé a roztomilé, ale přesto nebezpečné psy obranáře celého světa. Asi se už na yorkšíry nebudu moct nikdy podívat normálně... :D

Tuto dilogii všem doporučuji, je to skvělé dobrodružství, při kterém se zaručeně nebudete nudit. Hlavní postava Kirilla vám bude víc než sympatická, protože, ač čtenář bude muž nebo žena, tak stejně zjistí, že má s Kirillem něco společného, a to od podobného pohledu na svět, humor, až po lásku ke zvířatům. :)

Anotace:

Docela nenápadný prodavač malé počítačové firmy Kirill Maximov nečekaně ztratí identitu a stane se tzv. funkcionálem, tedy tvorem, který je z čísi vyšší a ne zcela jasné vůle vyřazen z běžného života a je současně obdařen výlučnými schopnostmi. Kirillovou „funkcí“ se stane celnice – obyčejná stará moskevská vodárenská věž, jíž se dá procházet ze světa do světa. Hlavní hrdina postupně sám několik světů navštíví, ale chce vědět víc. Hodlá si učinit jasno v tom, kdo za jeho osudovou proměnou stojí a kdo rozhoduje o něm i o mnoha dalších funkcionálech. Dokáže najít „srdce temnoty“ a vrátit se do světa normálních lidí?

(Anotace převzata z Bookfan.eu)

Úryvek z knihy:

"Naše otroctví spočívá v tom, že nás ovládá Smyčka. Pomocí obojků, za něž jsme uvázaný ke svým funkcím. Ale jinak - dyť je to vlastně ohromný! Copak tobě se nelíbí postavení funkcionála?"
Líbí se mi, nebo ne?
Vzpomněl jsem si, jak se kolem mě sama od sebe pomalu dostavovala věž. Má bašta, celníkova pevnost. Jak se otevíraly průchody do jiných světů. Do patriarchálního, viktoriánského vánočního Kimgimu... A to jsou ve Verozu, ve světě nezávislých městských států ještě tisíce dalších zajímavých míst. Tam se tajemná Bílá Růže proměnila v hotel a hotel pak v kolbiště, kde jsem se tak efektně a přímo filmově, jako James Bond nádherně a neporazitelně zvládl svůj boj? Po pobřeží se tam sunula gigantická chobotnice a jí vstříc vyrazil obrněný transportér s lihovým motorem... A jak veselý halas, jak báječná jídla jsem zažil ve Felixově restaurantu...
A to byl jeden svět z mnoha!
Nebo co Rezervace - s teplým mořem, nekonečnými lesy, čistým vzduchem a nádhernou září nočních hvězd...
Nebo Antik, ta oživlá Utopie...
Světy, světy a zase světy...
Vějíř světů, který se mi rozevřel přímo před očima.
"No to je jasný, že se mi to líbilo," řekl jsem. "Jen snad, kdyby... že mi nemuseli zabít Nasťu..."

Štítky: Read or Die
Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback