Národní autority - zpráva z konference

Zpráva z konference Národní autority, konané v Ostravě ve dnech 9. - 10. 6. 2008.

Národní autority

Pořadatel:

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, příspěvková organizace, Prokešovo nám. 9, 728 00  Ostrava (http://www.svkos.cz)

Datum:

09.06. - 10.06.2008

Místo:

Studovna dokumentačního a správního centra Galerie výtvarného umění v Ostravě, Poděbradova 1291, 7280 00 Ostrava

Garanti projektu:

Národní knihovna ČR

Účastníci:

z řad knihovníků

Program:

  1. Zahájení konference
  2. Představení  národních autorit
  3. Postup katalogizátora
  4. Nastínění vývoje
  5. Struktura formátu MARC21
  6. Kooperativní tvorba
  7. Shrnutí, vize, předání slova
  8. Korporativní autority
  9. Závazné standardy
  10. Doporučené zdroje
  11. České interpretace AACR2R.
  12. Závěr

1.      Zahájení konference

Zahájení konference probíhalo v nově rekonstruovaných prostorách Studovny dokumentačního a správního centra Galerie výtvarného umění v Ostravě, slovo úvodem pronesl ředitel galerie  Mgr. Jiří Jůza, Ph.D., který zdůraznil, že pro velký zájem účastníků o konferenci, byly zvoleny prostory SDSC GVU v Ostravě. Popřál účastníkům i přednášejícím hodně sil a zároveň je pozval po ukončení konference na právě probíhající výstavu Michaela Rittsteina - Lesklá alej do Domu Umění v Ostravě, účastníci konference měli vstup zdarma.

 Následně se ujal slova PhDr. Zdeněk Bartl (odborný garant projektu národní autority a vedoucí oddělení národních jmenných autorit Národní Knihovny), který vedl konferenci v podstatě celý první den. Než přešel k samotnému tématu Národních autorit, ujistil se, kolik účastníků konference je již zapojeno do projektu národní autority a kolik účastníků o zapojení do tohoto projektu teprve uvažuje. Dále provedl dotazování, při kterém zjistil kolik účastníků využívá při katalogizaci formát UNIMARC a kolik MARC21. Na základě těchto zjištění se dále odvíjela jeho prezentace. 

2.      Představení národních autorit

Nejdříve byl upřesněn cíl konference. Byl definován jako doškolovací seminář pro knihovny (resp. knihovníky), které již využívají soubor národních autorit (tzn. doškolení pracovníků, kteří školením neprošli např. při obměně personálu v knihovnách), dále jako motivační seminář pro knihovny, které by měly případný zájem se do projektu zapojit (zejména knihovny s regionální funkcí). Na podporu těchto cílů uvedl PhDr. Zdeněk Bartl výstupy ze statistik programu národní autority z roku 2007 a to v procentech využitelnosti národní báze jak pro městské knihovny (ve kterých se procento krytí knihovního fondu pohybuje od 75 - 95%), tak i u o odborných knihoven, kde je procento nižší (vzhledem k speciálním publikacím např. z oboru lékařství,  matematiky či jiných věd), pohybuje se v rozmezí 30 - 45%.

Důležité bylo stanovení přesné definice souboru autorit, na které se podíleli interaktivní metodou všichni účastníci. Výstupem bylo následné vymezení: Soubor autorit  je soubor ověřených a unifikovaných selekčních údajů (jmenných a věcných) určených pro zpracování  a vyhledávání dokumentů a informací, doplněný o nezbytný odkazový a poznámkový aparát. V podstatě se jedná o prostředek k unifikaci selekčních údajů, nástroj, díky kterému uživatelé najdou přesně to, co hledají. Tato definice byla dána do opozice s definicí IFLA (konference v Kodani): Soubor národních autorit je takový soubor, který doprovází bibliografii dané země, kterou vytvořila odpovědná národní agentura s ohledem na národní specifika.

Zde byl zmíněn i problém transkripce přepisu autorů v cizím jazyce (nelatinkové písmo) např. převod jmen autorů z azbuky do češtiny. Dále bylo poukázáno na nebezpečí duplicit (označené jako mor báze autorit) vznikající falešnou vazbou či chybné (nejednoznačné) identifikaci autora.  Na konec této části přednášky se otevřela otázka vytváření ontologií jako přidané hodnoty knihoven uživatelům - jde o souvztažení selekčních termínů (např.: propojení regionálního autora s konkrétní památkou formou odkazů). Vytváření ontologií by mělo být záležitostí spíše jednotlivých knihoven ne však národních autorit. Po této otázce následovala krátká pausa na občerstvení.

3.      Postup katalogizátora

Po občerstvení se pokračovalo v přednášce. V této části se PhDr. Zdeněk Bartl zaměřil na postup, který musí katalozátoři dodržovat. Katalogizátor nejdříve musí prověřit existenci daného selekčního údaje v online bázi národních autorit (AUT  - systém Aleph), pokud záznam nalezne, stáhne si ho. Pokud ne, vytvoří záznam pomocí serveru Z39.50 (Z39.50 je klient, který umožňuje knihovnám přístup do báze národních autorit - firma Kosmotron) tzv. bandasky a zároveň ho uloží do své báze. V tomto stádiu je záznam označený hvězdičkou. Pak se záznam přepracuje do importního formátu Aleph, který zajistí konverzi formátu. Supervizor záznam zreviduje (umaže hvězdičku v poli 900) a ze záznamu se stává návrh. Teprve v tomto stádiu se může záznamem zabývat vrchní revizor v Národní knihovně. Při problematice katalogizace bylo upozorněno na pečlivé zjišťování a používání životních dat autorů, kteří jsou katalogizování, protože to významně přispívá k odstranění duplikací.

Ukázka zpracování návrhu ve formátu MARC21:

LDR     -----nz--a22-----n--4500
001     xx0000012
900     $$aJ-NÁVRH
005     20040426083659.0
008     000622|n|acnnnaabn-----------n-a|a------
040     $$aABG001$$bcze
1001    $$aBrčko, Václav,$d1940-
4001    $$aBrčekol, Vendelín$d1940-$$0o
670     $$aVendelín Brčekol: Jak skončit v blázinci.
906     $$aza20020110$$bxmino
6780    $$aNarozen 5.7.1940. Humorista.
909     $$aCZ
9500    $$adefinitivní

Supervizorem zrevidovaný a doplněný záznam
(nově dodané údaje; pole 900 je odstraněno; nový výskyt 906)

LDR     -----cz--a22-----n--4500
001     xx0000012
005     20040430083659.0
008     000622|n|acnnnaabn-----------n-a|a------
040     $$aABG001$$bcze
1001    $$aBrčko, Václav,$d1940-
4001    $$aBrčekol, Vendelín$d1940-$$0o
4001    $$aBrčeslav, Venda$d1940-$$0o
670     $$aVendelín Brčekol: Jak skončit v blázinci.
906     $$aza20020110$$bxmino
906     $$aop20020110$$bjazi$$c400 nový výskyt
6780    $$aNarozen 5.7.1940. Humorista.
6780    $$aSlovník čs. spisovatelů.
909     $$aCZ
9500    $$adefinitivní

4.      Nastínění vývoje

V této části přednášky se PhDr. Zdeněk Bartl zaměřil na kořeny a vývoj autorit. Zmínil vznik MARCu  v 60. létech jako formát pro strojové zpracování dat. V 70. letech 20.století dochází ke vzniku odlišných národních mutací (např.: kanadských, australských, amerických,...). 90. léta pak byla ve znamení unifikace. Zde PhDr. Zdeněk Bartl zmínil rok 1995, kdy se konala konference Evropského společenství v Benátkách, na které se ustanovilo používání unifikovaného formátu UNIMARC, který by spravovala mezinárodní skupina odborníků a ta by vydávala následné doporučení. Zanedlouho vyplavaly nevýhody a to především vznik nových druhů dokumentů (potřeba vzniku nových polí a podpolí) a nepružnost - nereagování na změny, které přináší praxe (dlouhá doba, než byla provedena změna, byla-li provedena, od podání návrhu). Na tyto problémy pak reagovali USMARC a kanadský MARC (British Library od projektu odstoupila) a tak vznikl nový formát MARC21 - pro 21. století. Britové si následně uvědomili potřebu mezinárodní spolupráce a z UNIMARCU přecházejí na MARC21. Česká republika se právě v dobách přechodu rozhodovala, jaký formát začne používat a vzhledem k tomu, že stála před vstupem do EU, rozhodlo se o formátu MARC21. PhDr. Zdeněk Bartl se nezapomněl zmínit, že ani jeden z uvedených formátů již dnešním požadavkům neodpovídá a že se očekává v dohledné době (tj. pěti let) na vznik formátu nového.

5.      Struktura formátu UNIMARC

V této části přednášky PhDr. Zdeněk Bartl již přešel k praktickým ukázkám, nejdříve vyjmenoval jednotlivé pole MARC21 a to:

0                    Idetifikační blok

1                    Blok kódovaných informací

2                    Blok záhlaví

3                    Blok informativní poznámky

4                    Blok směřování odkazů  „viz"

5                    Blok směřování odkazů  „viz též"

6                    Blok klasifikačního znaku

7                    Blok propojovacího záhlaví

8                    Blok informací o zdroji

9                    Blok pro národní použití

k nimž již následně přiřazoval jednotlivé příklady z praxe (viz. http://autority.nkp.cz/jmenne-autority/metodicke-materialy/metodika-tvorby-personalnich-autorit-marc-21#pouzita_lit) Při výkladu struktury jednotlivých polí a podpolí narazil PhDr. Zdeněk Bartl především na problematiku osobních jmen, jména rodů a rodin, církevních hodností, směřování odkazů „viz" a „viz též", zdroje původní katalogizace, citace zdrojů, elektronického umístění a přístupu, neveřejné všeobecné poznámky, ale i zákona na ochranu osobních údajů a provenience.

6.      Kooperativní tvorba

Po pause, která následovala po vyčerpávajícím vysvětlováním praktických ukázek, následovala závěrečná přednáška prvního dne, která se zabývala shrnutím informací, které byly předány postupně během dne a doplněny o detailnější informace. Zde  PhDr. Zdeněk Bartl vyzvedl kooperativní tvorbu a využívání souboru národních autorit, kterou zastřešuje oddělení národních jmenných autorit Národní Knihovny České republiky, oddělení spravuje bázi národních jmenných autorit a  vytváří metodické pokyny pro kooperativní spolupráci, spoluvytváří katalogizační politiku a poskytuje konzultace knihovnám. Na začátku tohoto projektu stálo čtrnáct  knihoven, nyní jich je do projektu zapojeno více jak šedesát, vyškoleno bylo více jak čtyři sta pracovníků a byla vytvořena fyzická existence centrální databáze národních autorit. Správa a údržba záznamů autorit se odehrává centrálně v Národní Knihovně a díky režimu on-line je téměř vyloučen vnik duplicit. Nyní se v bázi nachází cca 370 000 záznamů jmenných autorit, cílem je rozšíření na 400 000 záznamů. Po této vizi se PhDr. Zdeněk Bartl se všemi rozloučil a ukončil tak první den konference.

7.      Shrnutí, vize, předání slova

Druhý den začal přednášet opět  PhDr. Zdeněk Bartl, s tím, že zrekapituloval předcházející den a připojil vizi o propojení autorit s paměťovými institucemi (muzea, galerie, archívy), cílem by pak bylo, že na uživatelův dotaz např.: Karel Čapek by systém dal odpověď, jaké knihy jsou od daného autora v jaké knihovně, jaké  obrazy se nacházejí v jakých galeriích, jaké předměty pozůstalosti se nacházejí v jakých archivech a muzeích. Tato vize zatím naráží na různé problémy, mimo jiné na problém unifikace termínů.

Dále PhDr. Zdeněk Bartl doporučil i další konference. A to konferenci Knihovna a především konferenci KATPOL, která se věnuje problematice katalogizace. V rámci problematiky věcných autorit a názvových autorit ve věcném zpracování odkázal na svoji kolegyni Mgr. Marii Balíkovou (Národní Knihovna), která se kromě problematiky věcných autorit zabývá i projektem M-CAST (dotazování v přirozeném jazyce).  Dále předal slovo Mgr. Svojmile Světlíkové (vrchní supervize korporativních autorit a zástupce vedoucího oddělení). Rozloučil se a pokračoval na seminář do Zlína, týkající se národních autorit, kde opět měl opět přednášet.

8.      Korporativní autority

Po krátké přestávce začala přednášet Mgr. Svojmila Světlíková, která je expertkou na korporativní autority. Svojí část konference rozdělila do tří sekcí a to: Závazné standardy, Doporučené zdroje a České interpretace AACR2R.

9.   Závazné standardy

Na začátku své přednášky zdůraznila, že vychází především z  anglo-americkch katalogizačních pravidel (Praha : Národní knihovna ČR, 1994-1995), především z  kapitoly 24 Korporativní záhlaví, ze schválených českých interpretací k této kapitole: Korporativní záhlaví ve jmenném a věcném zpracování I. (http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=fond_korpor_marc_1.htm),Korporativní záhlaví ve jmenném a věcném zpracování II. (http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=fond_korpor_marc_2.htm), a z Korporativní záhlaví ve jmenném a věcném zpracování III.  (http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=fond_korpor_marc_3.htm).

10.   Doporučené zdroje

Jako primární zdroje uvedla Mgr. Svojmila Světlíková AUT bázi (Báze národních autorit ČR) a bázi LC Names (báze autorit Library of Congress, Name Authority Headings, Subjekt Autority Headings). Na rozdíl od jmenných autorit, ve kterých autora ověřujeme u příslušné národní bibliotéky, tak v případě zahraničních korporací ověřujeme korporaci (akci, konferenci, festival, organizaci, hudební skupinu, galerii, muzeum, knihovnu, nemocnici, školu,... ) vždy v bázi LC Names (i když se jedná o korporaci, která se nachází ve Slovenské republice).

11.   České interpretace AACR2R.

V této části přednášky se Mgr. Svojmila Světlíková po teoretickém výkladu věnovala praktickým příkladům tvorby autoritního záznamu pro korporace. Příklady pro MARC21 byly presentovány pomocí projektoru na plátno v přední části přednáškového sálu GVUM, příklady pro UNIMARC byly uváděny na separovaném počítači v zadní části přednáškového sálu, u kterého se byli knihovníci mající tento formát ve své knihovně. Probíraly se základní problémy české interpretace AACR2R. např.: zahraniční korporace, geografická jména ve vstupním prvku, mezinárodní korporace, používání kvalifikátoru, stručná jména korporace, typy českých korporací s kvalifikátorem místa, podřízené a související korporace, korporace zapsané pod jurisdikcí, objekty - stavby jako korporace, datum konání akce jako součást názvu akce, místo konání u zahraničních akcí, seriálové a monografické akce, tři a více míst konání akce korporace a v neposlední řade odkaz „viz též„ - u tohoto pole se   Mgr. Svojmila Světlíková zastavila a podrobně jej vysvětlila.

12.   Závěr

Závěr se nesl v duchu rekapitulace zásadních otázek probraných na konferenci. Bylo také upozorněno na případné informační zdroje pro zájemce, nejvíce bylo odkazováno na stránky Národní knihovny České republiky - na portál Národní autority ČR (viz. http://autority.nkp.cz/), kde mohou zájemci najít jak kontakty, názorné příklady, tak metodické příručky a manuály, ale i statistiky (statistiky za rok 2007 budou zveřejněny v nejbližší době) a citace zdrojů ověřovaných dat. Bylo vysloveno i poděkování za organizaci konference a to především  Bc. Kateřině Bylokové, která měla na organizaci celé konference největší podíl. Bc. Kateřina Byloková (nedávno získala titul na Masarykově Univerzitě v Brně, obor Knihovnictví - informační systémy) také před skončením konference rozdala certifikáty potvrzující účast na konferenci. V závěru Mgr. Svojmila Světlíková vyslovila i přání, aby se do projektu národní autorit zapojilo co nejvíce knihoven - už jen vzhledem k výhodám, který tento projekt má a to: šetří práci knihovníkům  a peníze knihovnám.  

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback