Nástroje pro správu osobních bibliografií aneb jak si ulehčit život a šetřit nervy

Příspěvek je výtahem z bakalářské práce Nástroje pro správu osobních bibliografií se zaměřením na Masarykovu univerzitu. Autor uvádí tyto nástroje do systému vědecké a publikační práce, poukazuje na jejich hlavní funkce a také představuje vybrané zástupce (EndNote, EndNote Web, Reference Manager, ProCite, RefWorks). Autor tyto nástroje analyzuje a srovnává. Také se v článku dotýká realizovaného výzkumu s cílem zjistit míru užívání těchto nástrojů na Masarykově univerzitě.

Žádný stres a žaludeční vředy?

Je 22:15, předvečer dne, kdy je stanovena dead line pro odevzdání bakalářských prací. Moje prsty jen lehce přejíždějí přes klávesnici a rychle najíždějí na stránku RefWorksu, který má brzy vyřešit můj problém. Situace, ve které se ocitlo již mnoho kolegů a studentů, může být pro někoho také tou poslední. Vytvoření dostatečně erudovaného a požadovaného poznámkového aparátu zabere i několik hodin, ne-li dní. Avšak co mě dnes večer uklidňuje, je seznam všech zdrojů, ze kterých jsem citoval. Nahraný program, kterým jednoduše v textovém editoru upravím citace v textu, a jediné tlačítko, kterým vytvořím celý seznam použité literatury. Dnes jsem rád, že jsem si citační styl, kterým je nutné citovat, tedy ISO 690, již před několika dny v RefWorksu definoval. Dnes to jde jako po másle. A je hotovo... 22:30 si již čistím zuby a jdu na kutě. Ach, ty nástroje pro správu osobních bibliografií si nemůžu vynachválit.

Cože to ty nástroje pro správu osobních bibliografií vlastně jsou? Takovou otázku bych čekal od každého, kdo se při přečtení předchozího odstavce podrbal na čele, zrekapituloval si čas, který věnoval tvorbě citací, anebo jen pocítil potřebu mít možnost uchovávat si metadata všech dokumentů, které četl nebo pro něj mají nějaký význam. Chce s těmito daty dále pracovat, posílat je, tisknout atd. Článek je také pro ty, kteří chtějí jen zvýšit svoji informační gramotnost. Já doufám, že všechny tyto potenciální čtenáře více než zaujmu.

O co jde?

Informační společnost přináší nespočet potenciálních informací, kterými je nutné se prokousat, pokud se v nich nechceme utopit. Jak ale zvládat jejich nápor, jak je vybírat, kde je uchovávat a jak k nim přistupovat a využívat (pro dobro své a okolí)? Toto umění je dnes nutností, jestliže přistoupíme na myšlenku, že vědecká práce a její informační výsledky ženou lidstvo k prosperitě a vyšším evolučním stupňům. Kontinuitu a hlubší smysl vědecké práce zajišťuje tzv. citační etika, která je dnes standardem a nepostradatelnou složkou vědecké práce. Možnost orientace ve vědeckých dokumentech nabízí nejen bibliografické záznamy a použitá literatura, ale také množství citačních a jiných bibliografických databází. Tyto databáze a jejich poskytovatelé a jiné firmy dnes uvádí do širšího povědomí také tzv. nadstavbové nástroje, které práci s citacemi ulehčují. Tzv. nástroje pro správu osobních bibliografií jsou jedny z nich.

Nástroje jsou zpravidla reprezentovány instalovaným softwarem na lokálním disku nebo web-based softwarem, ke kterému uživatel přistupuje pomocí internetového připojení. Hlavním úkolem těchto nástrojů jsou elementární dovednosti a práce s bibliografickými záznamy. A to především:

  • manuální i automatické importování bibliografického záznamu do nástroje z databází, popřípadě internetových stránek
  • vyhledávání z uložených bibliografií v nástroji
  • on-line přístup ke vzdáleným databázím pomocí protokolu Z39.50, stahování vybraných záznamů či celých výsledků vyhledávání
  • vyměnitelnost dat mezi jednotlivými nástroji
  • detekce duplikátních záznamů uložených v nástroji
  • formátování a vytváření bibliografií v požadované citační normě
  • implementace funkce, která zjednodušuje práci vkládání citací do textových editorů, jako jsou: Microsoft Word, Open Office, Corel WordPerfect a další.

V mé práci jsem se zabýval dnes nejrozšířenějšími, nejznámějšími a nejambicióznějšími nástroji na trhu. Jedná se o produkty firmy Thomson ReutersEndNote WebEndNote X1, Reference Manager 11, ProCite 5  a dále produkt firmy  CSA  a RefWorks.

Nutné nutně, krátce a stručně        

Aby software plnil své specifické funkce, je nutné do nástroje vložit bibliografická metadata (autor, název publikace, rok, vydání, ISBN apod.). Tyto záznamy mohou být jednak vkládány manuálně, jednak mohou být importovány. Import záznamů provádíme buď přes komunikační protokol Z39.50 z prostředí nástroje, anebo prostřednictvím staženého souboru z databáze a jeho nahrání do nástroje. 

První způsob - manuální vkládání - není nutné dlouze popisovat. Jedná se o jednoduché vyplňování formuláře bibliografického záznamu příslušnými metadaty. Druhý způsob reprezentuje stažení vyhledaných záznamů ze vzdálených databází nebo knihovních katalogů pomocí protokolu Z39.50[1]. Možností je také stažení souboru (tzv. text file) z databáze s vybranými záznamy, který pak nahrajeme do nástroje (dnes zastaralá metoda, avšak v některých případech jediná použitelná).

Poslední dobou se můžeme v nejrůznějších databázích setkat také s funkcí automatického exportu záznamů do nástroje samostatným tlačítkem. Zde pak záleží na konkrétních nástrojích a databázích, které je podporují.

Některé nástroje - s aktuálně se zvyšující potřebou citovat elektronické zdroje (www, eziny apod.) - umožňují import také těchto metadat pomocí sofistikovaných a uživatelsky přívětivých metod.

Všechny záznamy jsou zpravidla importovány do různých složek[2] nástroje, které lze přejmenovávat a jinak dále editovat. Mezi složkami lze záznamy kopírovat (populární je též systém drag and drop), zjišťovat duplicitní položky apod.

Každý nástroj také nabízí svůj vyhledávací nástroj, který umí vyhledávat ve složkách nebo celém nástroji. Záleží pak na softwaru, jaké druhy vyhledávání podporuje (základní, pokročilé, jaké operátory, zástupné znaky apod.).

Důležitým prvkem a kritériem, na které by se nemělo zapomínat, je kompatibilita. Abychom mohli převádět obsahy složek z jednoho nástroje do druhého, je nutné exportovat složky ve formátu, který podporuje i nástroj, do něhož chceme záznamy přesunout[3].

Pytel plný citací

Nejdůležitější funkcí těchto nástrojů je však tvorba bibliografického aparátu[4] v požadovaném stylu v dokumentech, na kterých pracujeme. Pro ilustraci: představte si pytel s neformátovanými „syrovými" bibliografickými záznamy. Jestliže se při psaní dokumentu rozhodneme citovat, vytáhneme z pytle příslušnou citaci, proženeme ji filtrem, který ji zformátuje na námi předdefinovaný citační styl, a vložíme ji do textu na příslušné místo. Jakmile bude dokument hotov, jednoduchým příkazem udáme pokyn nástroji, aby zpětně prošel text a podle jím vložených citací vytvořil seznam použité literatury a připojil ho na konec dokumentu.

Další „vychytávkou" je převod citací v dokumentu do jiného citačního stylu. Tuto funkci  ocení především již zasloužilí autoři, kteří publikují častěji v časopisech, jež vyžadují odlišné citační styly. Jedná se o možnost, kdy volbou preference (druh cit. stylu) a kliknutím na tlačítko změníme najednou požadovaný styl citace v celém dokumentu.

V praxi je nutné po instalaci softwaru na lokálním disku jen otevřít textový editor, kde lze, zpravidla pod záložkou „nástroje", nalézt miniaplikaci, která umožňuje vkládání citací a vytváření seznamu použité literatury. U web-based softwarů je nutné tuto miniaplikaci instalovat. Avšak funkce a její charakter jsou principiálně tytéž.

U zkoumaných nástrojů se vyskytují tyto funkce pod názvy Cite While You Write (EndNote Web, EndNote, Reference Manager, ProCite) a Cite-n-Write (RefWorks).

Reference Manageru 11

Reference Manager je jedním z produktů firmy Thomson Reuters. Nástroj je nutné instalovat na lokální disk počítače. Zmiňuji jednoduchou manipulaci se složkami, které zde reprezentují „databáze" řazené za sebou v podobě záložek. Jednoduše tak přecházíme z jedné databáze do druhé. Zajímavá je také možnost stanovení přístupových práv k databázím[5], které uživatel ocení při publikování svých záznamů na webu. Funkce Web Publishing umožňuje vystavit databáze se záznamy na Internetu za účelem jejich publikování či sdílení s uživateli stejného nástroje.

Práci se záznamy a jejich sdílení v pracovní skupině usnadní verze nástroje Reference Manager Network Edition. Tato verze umožňuje pětičlennému kolektivu simultánní přístup k uloženým databázím při zakoupení pouze jedné kopie nástroje[6].

Funkce vkládání tvorby bibliografického aparátu Cite While You Write je standardně řešena. Je možné vyzdvihnout v tomto spojení funkci „traveling library", která umožňuje „vytáhnout" z dokumentu, který byl vytvořen v Reference Manageru, záznamy a importovat je do nástroje a dále s nimi standardně pracovat.

Samozřejmostí je přístup k vzdáleným databázím a knihovním katalogům přes protokol Z39.50. Import záznamů lze řešit také pomocí „text files" nebo přímým exportem z databází. Vyhledávání v uložených záznamech a databázích, podpora exportu v ucházejících formátech a další nezbytné funkce nástroje pro správu osobních bibliografií jsou také zajištěny.

Reference Manager v této době nepodporuje citační styl ISO 690 a ISO 690-2, avšak jeho podobu lze definovat v nástroji ručně (ovšem pracně a ladění formy bude trvat dlouho). Pro studenty je Reference Manager nabízen za 3743 Kč. S akademickou slevou se však cena vyšplhá k  6215 Kč za kus. Nevýhodou je také poněkud složité ovládání a delší čas potřebný k zvládnutí všech funkcí. Dnes je Reference Manager nabízen ve verzi 12, ale od své předchůdkyně se odlišuje jen nepatrnými změnami.

EndNote X1

EndNote symbolizuje především komerční úspěch firmy Thomson Reuters. EndNote je klasický nástroj, který je nutné instalovat. Jeho funkce jsou tvořeny tak, aby byly přístupné především širokému laickému užití. Avšak je významný i pro náročnější uživatele - vědce a výzkumníky.

V nástroji je implementována aplikace Cite While You Write se standardními funkcemi. Užitečná funkce „traveling library" je jednou z nich. Samozřejmostí je přístup k databázím a katalogům přes protokol Z39.50. Poskytuje výborné možnosti vyhledávání jak na tomto poli, tak v uložených záznamech[7]. Import záznamů pomocí „text files" a přímého exportu z databází je také garantovaný. Možnosti exportu a importu záznamů jsou řešeny standardními formáty.

Jako plus je možné zmínit provázanost s produktem EndNote Web. EndNote Web nevyžaduje instalaci. Jedná se o web-based formu, ke které přistupuje uživatel prostřednictvím Internetu odkudkoli. Jednoduchá výměna dat mezi těmito dvěma nástroji je zárukou širšího užití jak EndNotu, tak EndNote Webu.

EndNote nepodporuje citační styl ISO 690 a ISO 690-2, avšak jeho podobu lze definovat v nástroji ručně, ovšem znovu s nemalými problémy a časovou náročností. Jeho cena je shodná s Reference Managerem, tedy pro studenty je nabízen za 3743 Kč. S akademickou slevou pak 6215 Kč za kus.

ProCite 5

Thomson Reuters vyvinula také tento nástroj, který je nutné instalovat na lokální disk. Uživatelské prostředí zobrazuje databáze záznamů, ke kterým lze lehce přistupovat pomocí záložek. Na můj vkus (tedy viděno subjektivně) je prostředí nástroje uživatelsky méně přívětivé nežli u ostatních nástrojů.

ProCite je standardně vybaven komunikačním protokolem Z39.50 pro přístup ke vzdáleným databázím a knihovním katalogům. Jako uživatelsky přívětivou funkci hodnotím možnost stahování metadat z webových stránek[8]. Možností importovat záznamy pomocí „text files" a přímým importem z databází je ProCite také vybaven. Také vysoký počet typů dokumentů, které lze zavést jako záznam do ProCitu[9], lze hodnotit kladně. Kompatibilita nástroje je garantována možností importu a exportu záznamů pomocí formátu RIS.

Při vyhledávání ve vzdálených databázích a uložených záznamech je možné použít mnoho operátorů[10], stejně tak jako u EndNotu.

V nástroji je implementována funkce Cite While You Write, která je standardně řešena a která vyhovuje většině uživatelů. Není však v tomto případě podporována funkce „traveling library", kterou já považuji za jednu z velice praktických.

Sdílení záznamů v pracovní skupině je možné po zakoupení tzv. ProCite Network Edition. Nejvýše pětičlennému týmu je tak umožněno sdílet, editovat a dále užívat záznamy při instalaci jednoho nástroje a pěti „workstations".

Nástroj nepodporuje citační styl  ISO 690 a ISO 690-2, ale je možné jej manuálně vytvořit. Nástroj je ve studentské slevě k dispozici za 3599 Kč, s akademickou slevou pak za 6215 Kč. Co je možné ProCitu vytknout, je nedostatečná podpora ze strany průvodní literatury. Tutorial, který uživatele provede nástrojem, je nedostupný. Při složitosti nástrojů je absence této pomůcky nevýhodou. Nevýhodu je také malé množství citačních stylů[11].

EndNote Web

EndNote Web je právě jeden ze softwarů Thomson Reuters, který se nemusí instalovat. Výhody web-based softwaru jsem uvedl výše. Jako největší výhodu je však nutné znovu uvést jeho dostupnost prostřednictvím Internetu. Je tak možné přistupovat k nástroji z práci, z domu nebo z veřejných míst bez jakékoli instalace. EndNote Web je součástí platformy ISI Web of  Knowledge <ISI Web of  Knowledge>, ze které vede přímý odkaz na nástroj.

Navigace v nástroji je intuitivní, lze standardně, jako u instalovaných nástrojů, tvořit tematické složky, do nich manuálně vkládat citace, detekovat duplicitní záznamy, editovat, tisknout  apod.

Z nástroje lze prohledávat vzdálené databáze a knihovní katalogy přes protokol Z39.50 a stahovat záznamy. Importovat záznamy lze také pomocí „text files" a také přímým exportem z databází. EndNote Web umožňuje stahování metadat z webových stránek[12].

Funkci Cite While You Write aktivujeme v textovém editoru stáhnutím plug-inu. EndNote Web také řeší situaci, kdy není uživateli uděleno právo cokoli instalovat na disk, včetně uvedeného plug-inu[13]. Funkce „traveling library" je podporována.

Kompatibilnost je zaručena možností exportu a importu záznamů ve formátu RIS. Přímou výměnu záznamů lze užít mezi EndNotem a EndNote Webem.

EndNote Web nepodporuje citační styl ISO 690 a ISO 690-2 a ani nenabízí možnost jejího vytvoření. Tato zkutečnost je jednou z velkých slabin EndNote Webu. Pro autorizované uživatele platformy ISI Web of Knowledge je nástroj zdarma. Jinak k dispozici není.

RefWorks

RefWorks je prvním nástrojem pro správu osobních bibliografií, který byl vytvořen jako web-based software. RefWorks je produktem firmy CSA. Pro přístup k osobnímu účtu je nutná autorizace. RefWorks nabízí přívětivé intuitivní prostředí, ve kterém je snadné orientovat se pomocí lišty.

Jako každý nástroj nabízí standardní služby a funkce. Import záznamů je možný manuálním postupem, stahováním záznamů přes protokol Z39.50, pomocí „text files" i přímým exportem z databází. RefWorks umožňuje import metadat z webových stránek pomocí instalovaného plug-inu a funkce RefGrab-it[14]. Tato funkce je obohacena o detekci takových typů metadat, jako je ISBN, ISSN nebo DOI, k nimž automaticky vyhledá dodatečná data, která jsou nutná k vytvoření záznamu. RefWorks také jako jediný nástroj dokáže stahovat metadata z RSS kanálů[15].

Také RefWorks poskytuje možnost vkládání citací do textového editoru. Tuto funkci s názvem Cite-n-Write je nutné instalovat na disk ve formě programu. V zásadě se Cite-n-Write shoduje s funkcí Cite While You Write u produktů Thomson Reuters. Mezi standardními funkcemi, jako je citování v textu, editování citací, změny stylů nebo tvorba seznamu použité literatury, však chybí možnost extrahovat z hotového dokumentu jeho bibliografické záznamy[16]. RefWorks také řeší situaci, kdy není možné cokoli instalovat na disk počítače. Citace v textu a celý seznam literatury je možné generovat v prostředí RefWorksu a do textového dokumentu jednoduše vložit příkazem copy/past.

Uživateli RefWorksu je také dána možnost sdílet své záznamy s kolegy. Funkce je obdobná jako „web publishing" u Reference Manageru, kdy uživatel publikuje své záznamy na webové stránce. Udělením práv jednotlivým uživatelům pak autor definuje míru dostupnosti záznamů. Uveřejněné záznamy lze stahovat, editovat a znovu publikovat z prostředí RefWorksu.

RefWorks disponuje možností exportu záznamů ve formátu RIS, který tak nástroj činí široce kompatibilní.

V nástroji je předdefinovaný citační styl ISO 690-2. Ten však obsahuje řadu nepřesností, které je nutné opravit. Je nutné brát zřetel také na nesprávné ukládání elektronického dokumentu. Každý importovaný záznam, který má definované pole záznamu „typ dokumentu" jako „elektronický", je automaticky převeden na záznam „tištěný". Tato chyba systému se ukazuje jako markantní především vzhledem k vytváření bibliografií, kdy je nutné brát zřetel na rozdíl mezi citací elektronickou a tradiční. Chybu je nutné opravovat v každém záznamu tak, aby její generovaná bibliografie byla ve správném tvaru.

RefWorks je dostupný za jednotnou cenu 100 USD. Alternativou je institucionální licence[17].

Praktická část I. - komparační analýza

Součástí mé práce je také komparační analýza. Nástroje jsem srovnával ve třech kategoriích (Instalované softwary, web-based aplikace, EndNote a EndNote Web). Níže uvádím pořadí, které jsem stanovil na základě porovnání nejdůležitějších funkcí a charakteristik nástrojů. A to především podle podporovaných zdrojů dokumentů, vyhledávání, funkce vkládání citací do textového editoru, podpory a systému nápověd a jiných funkcí, které jsou daným nástrojům specifické.

  1. Instalované softwary[18]
  • 1. EndNote
  • 2. ProCite
  • 3. RefWorks
  1. Web-Based softwary[19]
  • 1. RefWorks
  • 2. EndNote Web 
  1. EndNote a EndNote Web
  • 1. EndNote
  • 2. EndNote Web

Jaký nástroj nakonec vybrat? Z hlediska možného vývoje nástrojů, který vidím především v rozšiřování a zlepšování služeb na poli web-based softwarů, bych si pořídil RefWorks. Jestliže jsem však aktuálně studentem MU a vím, že Ústřední knihovna FF MU poskytuje databázi ISI Web of Science <http://scientific.thomsonreuters.com/products/wos/>, která poskytuje také EndNote Web[20], spokojil bych se i s tímto nástrojem. Je však značným problémem fakt, že citační styl ISO 690 a 690-2 není v tomto nástroji podporován. Je však pravděpodobné, že se časem objeví.

Praktická část II. - výzkum

V práci jsem si vytyčil za cíl zmapovat také míru užívání nástrojů pro správu osobních bibliografií na MU[21]. Velkým problémem se ukázalo nedostatečné navrácení dotazníků (pouze 31 procent). Tím pádem výzkum nemá dostatečnou vypovídací hodnotu.

Pro zajímavost jsem hledal odpovědi na tyto výzkumné otázky:

  • 1. V jaké míře jsou nástroje na MU užívány?
  • 2. Jaké nástroje jsou konkrétně na MU užívány?
  • 3. Jakou měrou jsou katedry podporovány v užívání nástroje?
  • 4. Mají katedry zájem o nástroje?

Několik obecnějších závěrů, ke kterým jsem dospěl, zde také uvádím. Z dotazníkového šetření plyne, že katedry a ústavy MU nejsou ohledně existence těchto nástrojů dostatečně informovány. Z těchto důvodů také nástroje používá jen čtvrtina z nich. Stejné procento pak cítí jistou potřebu nástroje užívat. Respondenti také uvedli za nejčastější nástroje EndNote a ProCite.

I Love Citation ...

Tímto článkem jsem chtěl vzbudit zvídavost ve všech těch, kterým seznamy oblíbené literatury a jejich bibliografie trhají nervy na cucky. Z vlastní zkušenosti vím, že nástroje jsou přínosem a časově výhodnou strategií při tvorbě bibliografického aparátu. V neposlední řadě by mohly být brány za jakési odrazové můstky při získávání informací ze vzdálených databází a knihovních katalogů.

Do budoucna je předvídatelné, že se stále více těchto nástrojů bude přesouvat na web. Očekávám, že do nástrojů budou pronikat prvky 2.0 a 3.0. Za ideální považuji stav, kdy nástroje budou neoddělitelnou součástí každé vědecké a studentské práce. Budou používány také jako jakési osobní evidence dokumentů. Mohou pronikat do sociálních sítí, ve kterých budou uživatelé sdílet bibliografické záznamy nejen s cílem odvést nutnou práci, ale také pobavit se.

Zdroje

1. BRYNKO, B. EndNote Web: A Collaborative Finish. Information Today. 2007. Vol. 24, Issue. 4, p. 48. ISSN/ISBN 87556286.

2. DELL'ORSO, F. Bibliography formatting software: Reference Manager version 9 for windows. Library Computing. 1999. Vol. 18, Issue. 2, p. 105-117. ISSN/ISBN 0742-5759.

3. EAST, J. W. Z39.50 and personal bibliographic software. Library Hi Tech. 2003. Vol. 21, Issue. 1, p. 34-43. ISSN/ISBN 0737-8831.

4.      EndNote - Product Information [online]. 2008 [cit. 20.4.2008]. Dostupné z http://endnote.com/eninfo.asp

5.      EndNote [online]. 2008 [cit. 2008-2-9]. Dostupné z http://www.endnote.com/

6.      EndNote X1 Information [online]. 2008 [cit. 20.4.2008]. Dostupné z http://endnote.com/enx1info.asp

7. EndNoteWeb [online]. 2008 [cit. 23.4.2008]. Dostupné z http://www.endnoteweb.com/encompare.asp

8. FARRIS, D. Welcome to The Golden Triangle PC Club [online]. 2008 [cit. 26.3.2008]. Dostupné z http://www.gtpcc.org/gtpcc/softrevindex.htm

9. GAUVIN, J. References to Go. EContent. 1999. Vol. 22, Issue. 5, p. 52. ISSN/ISBN 15252531.

10. HENDRIX, I. C. RefWorks. Journal of the Medical Library Association. 2004. Vol. 92, Issue. 1, p. 111. ISSN/ISBN 15365050.

11. IKAROS, redakce. CSA představuje: RefWorks - webový systém pro správu bibliografických citací a kolekci elektronických časopisů z vydavatelství SAGE (Gabriele Bertioli). Ikaros [online]. 2003, roč. 7, č. 5/2 [cit. 2008-04-23]. Dostupné z http://www.ikaros.cz/node/1355. ISSN 1212-5075.

12. JOHNSON, C. Thomson Scientific, Thomson ResearchSoft Develop EndNote Web. Computers in Libraries. 2006. Vol. 26, Issue. 2, p. 42. ISSN/ISBN 10417915.

13. KIERMAN, V. Toss Out the Index Cards. The Chronicle of Higher Education. 2006. Vol. 52, Issue. 40, p. A.29. ISSN/ISBN 00095982.

14. MATTISON, D. Bibliographic Research Tools Round-up: A Review of Thomson ISI ResearchSoft's Bibliographic Management Software. Searcher. 2005. Vol. 13, Issue. 9, p. 16-27. ISSN/ISBN 1070-4795.

15. ProCite for Windows and Macintosh Product Information [online]. 2008 [cit. 1.4.2008]. Dostupné z http://procite.com/pcinfo.asp#Share

16. Proquest Acquires Refworks for New Research Services. Worldwide Databases. 2008. roč. 20, č. 2, s. 6-8.

17.  Reference management software [online]. 2008 [cit. 2008-4-16]. Dostupné z http://en.wikipedia.org/wiki/reference_management_software?oldid=197270395

18.  Reference Manager 11 Overview - Adept Scientific [online]. 2008 [cit. 4.3.2008]. Dostupné z http://www.adeptscience.co.uk/products/refman/reference/

19.  Reference Manager 11 Press Release [online]. 2008 [cit. 16.4.2008]. Dostupné z http://www.risinc.com/pr-rm11.asp

20.  Reference Manager Basics [online]. 2008 [cit. 30.4.2008]. Dostupné z http://refman.com/training/tutorial/RefManBasics.asp

21. RefWorks Home Page [online]. 2007 [cit. 2007-12-19]. Dostupné z http://www.refworks.com/

22. ŠIMRAL, Břetislav. Citační software. Ikaros [online]. 2004, roč. 8, č. 11 [cit. 2008-04-16]. Dostupné z http://www.ikaros.cz/node/1808. ISSN 1212-5075.

23. Thomson Scientific Launches the New Face of Research. PR Newswire Europe Including UK Disclose [online]. 2007,August [cit. 3.3.2008]. Dostupné z http://proquest.umi.com/pqdweb?did=1326818831&Fmt=7&clientId=45397&RQT=309&VName=PQD

24Wikipedia contributors. Reference management software [online]. 2008a [cit. 16.4.2008]. Dostupné z http://en.wikipedia.org/wiki/reference_management_software?oldid=197270395



[1]    Jednotlivé nástroje poskytují různé vyhledávací formuláře, operátory, možnost předdefinovat vzdálené databáze nebo katalogy, které při vyhledávání upřednostňujeme.

V práci jsem se zabýval komunikačním protokolem Z39.50 v samostatné kapitole. Obecně jsem zde popsal, jak tento protokol funguje. Vedla mě k tomu skutečnost, že tento protokol je dnes implementován především do těchto nástrojů.

[2]    Terminologie se u jednotlivých nástrojů liší. Jedná se též o tzv. databáze, knihovny apod..

[3]    Dnes se především jedná o formát RIS, BibTex, XML, HTM. Existují také přímé exporty mezi nástroji.

[4]    Bibliografickým aparátem rozumíme jednak bibliografické citace - např. [NOVÁK, 1995] -, které doprovázejí citace v textu, nebo parafrázi. K bibliografickému aparátu také patří seznam použité literatury, který je připojen na konci dokumentu.

[5]    Read-Write Share - uživateli je umožněno citace vytvářet, editovat, mazat a tisknout. Read-Only Share - uživateli není umožněno databázi citací jakkoli editovat. Read-Write Exclusive - uživateli je umožněno provádět jakékoli operace, které Reference Manager poskytuje (editovat, pracovat se synonymy, klíčovými slovy atd.).

[6]                  Produkt je instalován na jeden PC. Na ostatní jsou instalovány jen tzv. „Workstations".

[7]    Poskytuje možnost užití takových operátorů, jako jsou: equal (rovnat se), not equal (nerovnat se), greater than (větší než), less than (menší než), greater than or equal to (větší, nebo rovný), less than or equal to (menší, nebo rovný), begins with, ends with, exactly, contains.

[8]    Tato funkce je i dnes, kdy jsou informace dolovány především z firemních, státních či osobních www stránek, e-zinů apod., výsadou jen několika nástrojů. A to: ProCitu, EndNote Webu a RefWorksu.

[9]    ProCite nabízí možnost vkládání metadat záznamů takových zdrojových dokumentů, jako jsou např. datový adresář nebo záznam zvuku. Také v počtu polí záznamů ProCite vyniká nad ostatními. Lze tak zadat např. velikost dokumentu (Size) nebo místo konání schůzky (Place of Meeting) apod.

[10]  Viz poznámka č. 7.

[11]  ProCite jich nabízí 775. V porovnání s EndNotem (3000) a Reference Managerem (1200) je toto číslo markantní.

[12]  Import webových stránek je umožněna jen z Internet Exploreru instalováním plug-inu.

[13]  Do textového editoru vpisujeme citace v textu ve formátu, kterému EndNote Web rozumí a který generuje ručně. Po vepsání všech citací v textu dokument uložíme ve formátu RDF. Tento soubor nahrajeme do EndNote Webu a ten automaticky vygeneruje seznam použité literatury.

[14]  Funkce je kompatibilní s prohlížeči Internet Explorer a Mozilla Firefox.

[15]  Nástroj tak funguje jako RSS čtečka, která umožňuje vybrané články nebo záznamy z těchto kanálů ukládat ve formě klasického bibliografického záznamu do složek.

[16]  Funkce podobná „traveling library".

[17]  Poskytovatel v tomto případě sděluje cenu produktu jen vážnému zájemci.

[18]  EndNote obsadil v mé komparační analýze první příčku. A to především díky širokému použití, jednoduchosti, počtu citačních stylů, počtu typů dokumentů, které lze do nástroje uložit, a rozsáhlé uživatelské podpoře (průvodní literatura, tutorialy, trial verze apod.). EndNote je zdařilý a komplexní nástroj.

[19]  Díky efektivnějšímu užití funkce Cite-nWrite (při nemožnosti instalace plug-inu), také rozšířeným možnostem vyhledávání a v neposlední řadě rychlejší reakcí a načítání webového rozhraní nástrojů jsem posoudil RefWorks jako vhodnější pro širší užití.

[20]  EndNote Web tak poskytuje i Ústřední knihovna FF MU <http://library.muni.cz/ezdroje/aktuality.php?lang=cs&id=13>

[21]  Výzkumný vzorek: 110 kateder a ústavů na MU.

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

1 komentář

Obrázek uživatele zkadlec
14. 11. 2008

Za prozkoumání by stál Zotero - "free, easy-to-use Firefox extension to help you collect, manage, and cite your research sources. It lives right where you do your work — in the web browser itself".

Zdeněk Kadlec

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback