Nástroje pro správu přístupu k EIZ : současná situace v ČR

ÚVOD

Dnešní doba na nás chrlí informace ze všech stran. Narůstá především objem elektronických informací. V současné době se stále výrazněji preferuje elektronické publikování nad klasickým. Především v odborné a akademické sféře mívají dokumenty prvotní verzi v elektronické podobě. Tuto „informační explozi" způsobují zejména rychle se rozvíjející informační technologie, díky nimž je možné stále rychleji a stále ve větším množství informace tvořit, masově kopírovat, globálně šířit, transformovat z jednoho formátu do jiného, atd.

Elektronické publikování a s tím spojený obrovský nárůst nejrůznějších elektronických dokumentu a zdrojů přináší i mnohá negativa. Vznikají problémy jak ze strany správců informací, tak ze strany uživatelů. Pro uživatele je obtížné se v nadměrném objemu těchto zdrojů orientovat, a proto často volí pro vyhledávání informací jeden největší „informační zdroj", kterým je volně dostupný Internet. Samozřejmě i zde můžeme nelézt kvalitní informace. Tato zdánlivě snadná cesta nás však často dovede k výsledkům neověřeným, často neaktuálním, či nerelevatním.

Pro získání kvalitních informací je vhodnější využít některý z profesionálních informačních zdrojů. S rostoucím množstvím těchto odborných zdrojů se však uživatelé potýkají s mnoha problémy, které vedou k nechuti dále pracovat s těmito zdroji. Proto bylo nezbytné vyvinout nástroje, které vytvoří jednotné vyhledávací prostředí a tím umožní propojení různorodých elektronických databází. Praktické využívání těchto „nadstavbových" nástrojů vede k zefektivnění a zrychlení práce uživatelů a tím také ke zvýšení využívání elektronických zdrojů.

Cílem této práce je zmapovat vývoj nástrojů pro správu elektronických informačních zdrojů a současnou situaci ve světě i v České republice.

Součástí práce je i praktický výzkum zaměřený na využívání nástrojů pro správu elektronických zdrojů v českých vysokoškolských knihovnách. V závěru jsou zhodnoceny výsledky tohoto výzkumu.

1. Správa přístupu k EIZ

1.1. Problematika zpřístupňování e-zdrojů v knihovnách

Značný nárůst elektronických dokumentů přinesl knihovníkům v jejich odborné práci poměrně velké množství změn. Vlivem rychle se rozvíjejících informačních a komunikačních technologií došlo ke značnému posunu v tradiční knihovnické práci a to především v oblasti akvizice a knihovních služeb. Tradiční knihovnické systémy nebyly navržené pro spravování elektronických sbírek, tj. nejsou způsobilé podporovat některé funkce potřebné pro efektivní správu těchto elektronických kolekcí. Elektronické zdroje mohou být zpřístupňovány přes rozličná pole formátů, systémů a rozhraní. Mohou být získávány jednotlivě, nebo jako součást balíků přímo od dodavatelů, nebo zprostředkovaně skrz určitou službu. Cenové modely a licenční podmínky pro elektronické zdroje jsou právně složité a mnohdy nestandardizované. Tato situace klade stále nové a nové požadavky na dovednosti a znalosti informačních pracovníků i vývoj dokonalejších knihovních nástrojů [NOVÁ 2006].

Problematické oblasti a změny v činnosti knihoven:

• Rozšiřování knihovního fondu: Místo nákupu fyzických dokumentů si knihovny stále více začínají kupovat přístup kinformačním zdrojům zpřístupňovaným on-line prostřednictvím WWW sítě. Tyto elektronické dokumenty, přestože jsou poměrně drahé, neobohacují trvalý majetek knihovny jako tradiční tištěné dokumenty nebo optické nosiče.

• Výběr e-zdrojů: Některé elektronické informační zdroje vprostředí sítě WWW jsou poskytované zdarma, jiné jsou placené. Informační pracovníci se musí naučit pracovat sdokumenty vprostředí WWW jako se součástí fondu. Jejich úkolem je najít nejvhodnější alternativu jak pro uživatele, tak pro knihovnu. Současná ekonomická situace vede knihovny kvyhledávání informačních zdrojů, které jsou pro ně finančně přijatelné.
• Získání e-zdrojů: Knihovny mohou získat přístup ke-zdroji buď volně, nákupem, přes zkušební přístup nebo předplacením. Financování licencovaných zdrojů je ovšem velmi náročné, proto si málokterá knihovna může dovolit předplácet produkt zvlastních prostředků. Zdroje jsou obvykle financovány prostřednictvím podpůrných státních programů, zgrantů nebo vrámci konsorcií.
• Uchovávání e-zdrojů: Snástupem digitálních technologií se předpokládalo, že bude definitivně vyřešen problém strvalým uchováváním informací. Toto očekávání se bohužel nenaplnilo. Mnohé výhody digitálních informačních zdrojů ssebou přinesly i řadu problémů právě voblasti jejich uchovávání. Hlavním důvodem je rychlé zastarávání nosičů digitální informace a rychlý vývoj programového i technického vybavení. Pro trvalé uchování digitálního dokumentu je tudíž nutné včas data přenést na novější médium, nebo transformovat do nového formátu.

Podle Tommase Giordana

Nebezpečí spočívá v tom, že knihovny, které si objednají elektronický časopis, často přestanou odebírat jeho papírovou verzi (v 85 % případů) a velmi často si myslí, že elektronickou verzi nemusí chránit, protože to dělá někdo jiný, např. jiná větší knihovna, vydavatel apod. Neuvědomují si, že kupují často pouze přístup do databáze, který ztratí v okamžiku, kdy přestanou vydavateli platit a přijdou tak např. o přístup k celým ročníkům časopisů. [GIORDANO 2007]

Podle Tommase Giordana se změnil ekonomický model, už se nehromadí sbírky pro budoucnost, ale pronajímají se dokumenty pro současnost.

• Problematika licencí a konsorcií: Pro přístup kelektronickým zdrojům se zakládají konsorcia a uzavírají licenční smlouvy (národní, společné či individuální) sdodavatelem zdroje. Konsorciální řešení ssebou nese mnohé výhody, např. získání zdrojů jinak nedostupných, umožnění přístupu malým institucím, příznivější ceny, využití centrálních finančních zdrojů, levnější provoz (administrativní a organizačně-technické výhody), spolupráce mezi institucemi, apod.[Středoevropská a východoevropská platforma pro informace o problematice licencí: Přístup k elektronickým zdrojům - problémy v oblasti licencí 2001]

1.2. Druhy nadstavbových nástrojů pro správu e-zdrojů

Mezi základní typy nadstavbových nástrojů pro správu elektronických informačních zdrojů patří: [KAREN, Vladimír, SVRŠEK, Vladislav  2005]

• Portály pro přístup ke-časopisům: Vytvářejí jednotné vyhledávací prostředí pro snadnější a efektivnější vyhledávání e-časopisu nebo článku vněm. Portál většinou nabízí seznam dostupných časopisů, které je možno řadit abecedně, nebo tématicky podle oboru. Mnoho institucí tuto situaci řeší tvorbou vlastních www portálů se seznamy dostupných časopisů. Tyto stránky však vyžadují neustálou péči správce. Vhodnějším (ale také finančně náročnějším) řešením přístupu ke-časopisům je předplacení specializované služby. Vtakovém případě téměř veškerou údržbu se správou EIZ přejímá provozovatel služby. Na klienta (knihovnu) zbývá pak už pouze údržba seznamu databází a časopisů, které předplácí.
• Zdroje unifikovaných MARC záznamů: Usnadňují práci jak katalogizátorům, tak i uživatelům. Časté změnye-časopisů zahrnutých vjednotlivých online službách i jejich URL vyžadují ze strany katalogizátora neustálé aktualizace a kontrolu. Problémy saktualizacemi odkazů řeší specializované služby. Buď jsou k dispozici aktuální záznamy, které je třeba přeimportovat, nebo se do katalogu ukládají trvale platné odkazy na službu poskytovatele záznamů, která uživatele automaticky přesměruje na aktuální cílovou adresu, aniž by bylo třeba ji aktualizovat přímo v katalogu.
• Ostatní nástroje pro management e-zdrojů: Další nástroje, které usnadňují správu EIZ. Zabezpečují např. výběr, akvizici, zpřístupnění, kontrolu a aktualizaci licencí, uživatelské statistiky, analýzu duplicitních titulů, evaluaci na základě struktury organizace, aj.

Komplexní nástroj pro správu EIZ (Electronic Resources Management System - ERM system)  propojuje funkce předcházejících tří typů nástrojů do jednoho produktu.

Další nadstavbové nástroje pro EIZ, se kterými lze ERM systémy kombinovat:

• Linkovací nástroje: Umožňují vyhledání plného textu, pokud známe pouze citační údaj - tj. přesměrují uživatele zbibliografické (neplnotextové) databáze na nejvhodnější zdroj plného textu.
• Nástroje pro centralizované vyhledává: Tzv. „matavyhledavače" umožňují centralizované vyhledávání ve všech dostupných zdrojích najednou. Vyhledané dokumenty pak uživateli setřídí podle databází. Profesionální nástroje centralizovaného vyhledávání umí vyhledávat nejen vbibliografických databázích, ale vpodstatě i ve všech dostupných službách, jako např. ve www vyhledavačích, e-katalozích knihoven, atd.
• Systémy pro správu vzdáleného přístupu: Prostřednictvím těchto nástrojů se uživatel může připojit ke-zdrojům nejen přímo zorganizace, ale odkudkoli zcelého světa (pomocí přístupových hesel). Zhlediska bezpečnosti, související právě stěmito přístupovými hesly, řeší většina institucí tyto přístupy nákupem softwaru a provozováním serveru vlastními prostředky.

1.2.1. ERM systémy - Nástroje pro komplexní správu přístupu k EIZ

Definice ERM systému podle Ivy Anderson, Robin Wendler (Harvard University Library) a Ellen Duranceau (MIT Libraries) - volný překlad

Electronic Resources Management system (ERMS) je systém, který usnadňuje správu dat a činnosti související s výběrem, hodnocením, akvizicí, údržbou, obnovením/zrušením předplatného a přístupem k elektronickým informačním zdrojům v souladu s obchodními a licenčními podmínkami [BLEY 2006].

Stěžejní roli v oblasti vývoje ERM systémů sehrála americká organizace „Digital Library Federation".

1.2.1.1. Digital Library Federation Electronic Resources Management Initiative (DLF ERMI)

Digital Library Federation [Digital Library Federation 2007]  (dále DLF) je  americké konsorcium vědeckých knihoven a připojených organizací, které se zabývají vývojem elektronických informačních technologií pro přístup a servis knihovních kolekcí. V současné době má sdružení 39 členů, 35 vědeckých a akademických knihoven a 4 specializované společnosti.

DLF podporuje nové projekty a výzkumné činnosti členských institucí. Vzhledem k rapidnímu nárůstu licencovaných elektronických produktů, které knihovny odebírají, vznikl v rámci DLF projekt „Electronic Resources Management Initiative" (ERMI). DLF pořádá dvakrát ročně konferenci, na které se mohou členské instituce podělit s ostatními o své zkušenosti a výsledky práce, právě v oblasti vývoje nástrojů pro řízení elektronických zdrojů.

Electronic Resources Management Initiative (ERMI) [JEWELL 2004]

Problematikou managementu elektronických zdrojů se začala DLF zabývat již v roce 2001, kdy vznikla pracovní skupina DLF ERMI, jejímž koordinátorem se stal odborník z washingtonské univerzity Timothy D. Jewell. Podnětem pro vznik tohoto projektu se stal jeho výzkum o komerčních elektronických zdrojích: „Selection and Presentation of Commercially Available Electronic Resources: Issues and Practices" [JEWELL 2001].

Činnost DLF ERMI přilákala pozornost tvůrců knihovních systémů, vydavatelů i standardizačních institucí. Jejich reakce na tuto iniciativu byly vesměs velmi pozitivní. Tento zájem podpořilo také vytvoření tzv. „Web hub", diskusního fóra, které bylo zřízeno pro podporu komunikace mezi členskými knihovnami. Díky úsilí všech zúčastněných knihoven byly definovány základní oblasti, funkce a prvky ERM systémů, které T. D. Jewell ve spolupráci s kolegy z Cornell Univerzity shrnul ve své zprávě z roku 2001 „A Web Hub for Developing Administrative Metadata for Electronic Resource Management" [JEWELL ET AL. 2001].

Primárním cílem DLF ERMI bylo docílit rapidního pokroku ve vývoji systémů pro management elektronických zdrojů. První výsledky studie byly publikovány v roce 2001. Ve zprávě byl vymezen základní úkol DLF ERMI, tj. definování jednotných standardů, které jsou nezbytné pro úspěšný budoucí vývoj ERM produktů.

Projekt ERMI byl ukončen v roce 2004. Kompletní zpráva o výsledcích ERMI „Electronic Resource Management: Report of the DLF Initiative" [JEWELL 2004].  byla vydána v elektronické i tištěné podobě v červnu 2005. Zpráva je rozdělena na šest částí, každá z nich popisuje určitou oblast ERM systémů.

1. Funkční požadavky na ERM systémy

2. Životní cyklus elektronických zdrojů do počáteční akvizice po   skončení/zrušení předplatného.  

3.  ERD (Entity Relationship Diagram) - vztahy mezi prvky systému

4.  Definování datových prvků (350 prvků, abecedně seřazené)

5. Struktura davových prvků (prvky logicky strukturované do skupin podle vzájemných vztahů)

6.  XML schéma [JEWELL 2004]

1.2.1.2.  Vývoj ERMS

Většina odborných komerčních ERM systémů byla vyvinuta za podpory již zmiňované „Digital Library Federation".

Následující etapy vývoje ERM systémů ukazují jasný posun tvůrců těchto aplikací. Od vnitropodnikových, nebo konsorciálních integrovaných knihovních systémů až po nezávislé řešení nabízené komerčními producenty. Tento vývoj významně podpořily a urychlily právě normy vymezené DLF.

Fáze vývoje ERM systémů [SMITH 2006]

1. fáze cca od r. 1998: Vlastní (domácí) řešení institucí

V tomto období začínají rychle vzrůstat nároky na knihovnický personál. Ať z časového či technického hlediska. Rostoucí objem elektronických zdrojů vyžadoval stále častější aktualizace i další, časově náročnou servisní údržbu. Vlastní systémy knihoven brzy přestaly stačit požadavkům elektronických zdrojů. Začátkem roku 2002 proto knihovny mezi sebou začínají diskutovat o nových řešeních pro správu svých elektronických kolekcí.

Mezi vysokoškolskými knihovnami vznikají první pokusy o tvorbu vlastních nástrojů pro správu informačních zdrojů. Za průkopníky v této oblasti je považována knihovna „Pennsylvania State University" s projektem z roku 1998 - ERLIC (Electronic Resources Licensing and Information Center) a knihovna MIT (Massachusetts Institute of Technology) se systémem VERA (Virtual Electronic Resource Access), který byl vyvinut v roce 1999. Mezi novější nástroje patří například projekt  knihoven UCLA z roku 2003 s názvem ERDb (Electronic Ressource Database). Vývoj těchto systémů probíhal nezávisle na sobě, proto jsou tyto produkty značně odlišné a zaznamenaly i rozdílný úspěch.

2. fáze cca od r. 2003: Společné projekty institucí

Po nevelkém úspěchu předchozích nástrojů začínají knihovny mezi sebou komunikovat a vyměňovat si názory a zkušenosti s vývojem ERM systémů. Tato komunikace přispěla k vytvoření několika skupin knihovních institucí, které se začaly společně podílet na tvorbě ERM nástrojů.

Jedná se např. o nástroj ERTS (Tri-College Consortium's Electronic Resource Tracking System), projekt universit Haverford, Swarthmore a Bryn Mawr, dále systém HERMES (Hopkins Electronic Resource Management System) projekt Johns Hopkins University, nebo Gold Rush, nástroj vytvořený v rámci „dvanáctky" výzkumných knihoven, které jsou známy pod názvem Colorado Alliance of Research Libraries.

Přestože jsou tyto systémy již mnohem propracovanější, stále vyžadují časté ruční aktualizace i další časově náročnou údržbu.

3. fáze cca od r. 2004: Integrované knihovní moduly vs. samostatné komerční produkty

Knihovníci brzy našli problematická místa managementu e-zdrojů v tradičních knihovních systémech. Klasické knihovní systémy nejsou dostatečně uzpůsobeny pro správu elektronických dokumentů, proto knihovny začínaly uvažovat o samostatném řešení. Zpočátku bylo častější propojení klasického knihovního systému a nástroje pro management e-zdrojů do jednoho systému (např. ALEPH od Ex Libris, Horizon ERM od Dynix, nebo ERM Sirsi). Tento trend se obrátil (od integrovaných knihovních systémů k samostatným řešením) s nástupem DLF ERMI, která vytvořila styčné body pro budování samostatných ERM nástrojů a tím podnítila iniciativu řady tvůrců. Svědčí o tom neobvyklý nárůst množství nezávislých ERM nástrojů vytvořených v tomto období. Patří mezi ně například systémy Meridian od Endeavor, Verde od Ex Libris, ERM od Innovative Interfaces, Verify od VTLS, ERMS od Serials Solutions (dnes pod názvem 360 Resources Manager), nebo TeRMS od TDNet's.

4. fáze: Současnost

Trh v současné době nabízí bohatou paletu ERM systémů. Odborné komerční nástroje však nejsou ještě příliš rozšířené. Myslím, že jedním z důvodů je finanční náročnost těchto produktů. Pro mnohé knihovny jsou tyto nástroje finančně nedostupné, proto si stále spíše budují své vlastní systémy.

1.2.1.3. Funkční požadavky na ERMS

V srpnu 2004 DLF publikovala svou zprávu s názvem "Electronic Resource Management: Report of the DLF ERM Initiative" [JEWELL 2004], ve které je kompletně shrnuta problematika vývoje ERM nástrojů. Podle srovnání rysů existujících ERM systémů je v ní definováno sedm funkčních oblastí, které by ERM systém měl podporovat.

Základní funkční požadavky na ERM systém: [JEWELL 2004]

1. Správa bibliografických dat

Podpora akvizice elektronických i tištěných zdrojů. ERM nástroj musí zaručovat jednotný vstupní bod dat do systému i jednotné rozhraní pro jejich údržbu.

2. Správa přístupových a administrativních údajů

ERM systém umožňuje sledovat stav každého e-zdroje. Je schopný kontrolovat podmínky pro jejich využívání, komu mohou být dané EIZ zpřístupněny, popřípadě odkud (z IP adres instituce, přes proxy server), spravuje údaje o přístupových informacích (uživatelská jména, hesla, seznam IP adres instituce, aj.).

3. Přístup k e-zdrojům

ERM systém musí uživatelům poskytovat jednotné uživatelsky příjemné vyhledávací prostředí pro všechny dostupné zdroje.

4. Správa licenčních údajů

ERM nástroj usnadňuje správu licenčních informací. Generuje informace např. o typu a stavu licence, kontroluje trvání licenční smlouvy (v případě, že se blíží konec předplatného některého ze zdrojů, rozešle příslušným osobám upozornění), apod.

5. Správa obchodních a finančních informací

Umožňuje sledovat a aktualizovat kontaktní údaje o dodavatelích, sleduje a generuje zprávy o finančních výdajích, aj.

6. Generování uživatelských statistik

ERM nástroj automaticky generuje uživatelské statistiky a umožňuje jejich porovnání s dalšími institucemi.

7. Doplňkové funkce

2. ERMs  - situace ve světě

V srpnu 2006 University of Connecticut Libraries provedla průzkum mezi 58 významnými, převážně univerzitními, knihovnami. Výzkum zjišťoval zkušenosti knihoven s ERM nástroji. Vyplynulo z něho, že nejčastěji využívaným produktem je Electronic Resource Management od společnosti Innovative Interfaces, Inc (III). Následující graf a tabulka č.1 s názvem Využívání ERM nástrojů v prostředí amerických akademických knihovenznázorňuje konkrétní výsledky daného výzkumu [WILLEN BROWN 2004].

Graf č. 1:

Tabulka č. 1 Využívání ERM nástrojů v prostředí amerických akademických knihoven

2.1. Nejvýznamnější producenti komerčních ERMS

Mezi nejvýznamnější producenty v oblasti tvorby ERM nástrojů patří  především společnosti Innovative Interfaces, Inc (III), Serials Solutions, Ex Libris Ltd. a Endeavor Information Systems, Inc.. Tyto producenty jsem zvolila na základě výsledků výše uvedeného výzkumu University of Connecticut Libraries.

2.1.1. Innovative Interfaces, Inc (III) - ERM systém

Společnost Innovative Interface[Innovative Interfaces, Inc 2006] je předním producentem knihovních nástrojů. V oblasti knihovního softwaru úspěšně působí již více než 25 let. Jejich produkty využívá okolo  tisíce knihoven ve 42 zemích po celém světě. Největší úspěch zaznamenala její kolekce softwarových produktů s názvem Millenium, konkrétně systém Millenium ILS. 

Millenium - Innovative ERM

Nástroj Innovative ERM byl uveden na trh v březnu roku 2004. V současné době existuje již jeho třetí verze. Je k dostání jako plně integrovaný se systémem Millenium ILS i jako samostatný nástroj. Na jeho vývoji společnost Innovative Interfaces spolupracovala DLF ERMI. Produkt obsahuje uživatelské rozhraní Millenium OPAC, umožňuje management informací o zdrojích a správu licenčních a kontaktních údajů na jednom místě, generování cenových informací, využívá standard SUSHI pro tvorbu a srovnání uživatelských statistik, aj.

2.1.2. Serials Solutions - 360 Resources Manager

Serials Solutions [Serials Solutions 2007] patří mezi přední producenty na trhu s knihovnickými technologiemi. Společnost založil v roce 2000 knihovník Peter McCracken. Jeho hlavním cílem bylo  pomoci kolegům knihovníkům efektivně a snadno spravovat a využívat stále se měnící a rostoucí objem elektronických zdrojů. Serials Solutions nabízí kompletní škálu produktů Electronic Resources Access and Management Services (ERAMS), která knihovnám a hlavně jejím uživatelům zajišťuje komfortní a jednoduchý přístup k e-zdrojům.

Serials Solutions je členem nové společnosti ProQuest CSA, která vznikla v únoru 2007 spojením CSA a ProQuest Information & Learning.

360 Resources Manager

Kompletní nástroj pro management elektronických zdrojů. Podchycuje veškerá data, která vznikají v procesu práce s elektronickými informacemi. Vytváří jednotné vyhledávací prostředí pro jednoduché a rychlé vyhledávání. Také umožňuje např. správu a kontrolu licencí e-zdrojů, správu kontaktů na dodavatele,  správu metadat o akvizici, apod.

2.1.3. Ex Libris Ltd. - Verde

Izraelská firma Ex Libris Ltd. [Ex Libris 2007] je předním světovým producentem v oblasti softwarových aplikací pro knihovny, informační centra a výzkumná pracoviště. Společnost má své pobočky a distributory ve 24 zemích po celém světě. Produkty Ex Libris jsou uzpůsobeny uživatelským potřebám ve více než dvaceti jazycích.

Společnost využívá „silné" průmyslové standardy, které garantují spolupráci i s ostatními systémy.

Ex Libris Ltd. se aktivně podílí na tvorbě nových i na vývoji již existujících standardů. Spolupracuje např. s americkou organizací pro národní informační standardy - NISO, v roce 2005 se pracovní tým systému Verde stal členem skupiny Licence Expression Working Group, která se zabývá sbíráním informací o licencích ve formátu XML a jejich import přímo do systému Verde. Dalším významným partnerem je americká asociace ALA. V Evropě společnost  spolupracuje se standardizačním institutem BSI (British Standards Institute).

ERM systém - Verde

Komplexní nástroj pro správu přístupu k elektronickým informačním zdrojům. ERM systém Verde vytváří jednotné místo pro administraci přístupných elektronických zdrojů a podporuje další činnosti potřebné pro efektivní výběr, akvizici, uchovávání, vyhledávání, kontrolu licencí a přístup k EIZ.

2.1.4. Endeavor Information Systems, Inc. - Endeavor Meridian

Endeavor Information Systems, Inc.[BURKE 2005] patří již od roku 1994 mezi přední producenty ve vývoji knihovních systémů. Společnost si získala okolo 1300 klientů po celém světě. Mezi její zákazníky patří řada významných institucí.

Na konci roku 2006 se společnost sloučila s Ex Libris pod vlastnictví Francisco Partners.

Endeavor Meridian

Systém Endeavor Meridian umožňuje jednoduché ukládání všech nezbytných údajů o dostupných elektronických zdrojích v knihovně, které jsou potřebné pro jejich kompletní správu. Systém byl představen v roce 2004. Společnost Meridian při tvorbě spolupracovala s odborníky z univerzit v Columbii, Pittsburghu, Princetonu a londýnské School of Economics. Systém může stát samostatně i v rámci integrovaného knihovního systému (produkt je možné integrovat s nástrojem Voyager ILS).

3. ERMs  - současná situace v čr

3.1. Nejvýznamnější čeští distributoři

3.1.1 Albertina icome Praha, s.r.o.  

Albertina icome Praha, s. r. o. (AiP) [Albertina icome Praha s. r. o. 2007] je jedním z nejvýznamnějších českých distributorů profesionálních elektronických informačních zdrojů a specializovaných nástrojů pro jejich efektivní využívání. Společnost spolupracuje s více než 50 datovými centry, vydavateli elektronických informačních zdrojů a distributory nabízejících nástroje pro práci s nimi.
AiP zprostředkovává nástroje pro správu přístupu k EIZ např. od těchto producentů: Serials Solutions, Ovid Technologies a H+H Software.

3.1.2. Multidata Praha, s. r. o.

Společnost Multidata Praha, s. r. o. [Multidata Praha, s. r. o. 2007] je významným distributorem v oblasti produktů pro efektivní práci s elektronickými informačními zdroji. Již téměř deset let, tj. od roku 1997 nabízí českým a slovenským knihovnám kompletní škálu produktů potřebných pro chod moderní knihovny. Společnost se zabývá především vývojem softwaru pro správu elektronických informačních zdrojů, prodejem a podporou českých i zahraničních produktů, konzultační a expertní činností a konverzí dat.

Společnost je hlavním distributorem produktů významné izraelské firmy Ex Libris Ltd. pro českou a slovenskou republiku.

3.2. Nástroje pro správu přístupu k elektronickým informačním zdrojům - současná situace v českých vysokoškolských knihovnách

Profesionální nástroje pro komplexní správu elektronických zdrojů (ERM systémy) nejsou v českých vysokoškolských knihovnách zatím rozšířené. Knihovny pro správu EIZ obvykle využívají vlastní portály, nebo jednoduché systémy sestavené z vybraných nadstavbových služeb. Např. vlastní portál s e-časopisy, „metavyhledávač", linkovací nástroj, apod. Knihovny si mohou svůj ERM systém služeb sestavit přesně dle svých potřeb. Současné generace těchto nástrojů by měly být vytvořeny tak, aby byly schopné spolu navzájem kooperovat. Proto je možné kombinovat nástroje od více vydavatelů.

3.2.1 Vlastní (domácí) aplikace, nebo komerční odborná služba?

Většina knihoven stojí v současné době před problémem, jak se vypořádat s rostoucím množstvím elektronických zdrojů. Často řeší orientaci v těchto e-kolekcích skrz vlastní portál s abecedním seznamem dostupných titulů e-časopisů. Jejich masivní nárůst však vyvolal potřebu jednoduššího řešení. Důvodem pro pořízení nového řešení je v neposlední řadě zredukování množství času, který knihovník stráví s údržbou a aktualizacemi starého systému či portálu pro e-časopisy.

Koupit nebo vytvořit? [KAREN: Využití e-zdrojů... 2007]

Knihovny se v těchto chvílích potýkají s otázkou, zda si pro zvládnutí elektronických zdrojů předplatí/koupí odborný komerční produkt, nebo si vytvoří vlastní službu. Často vítězí druhá varianta - vlastní nástroj. Domnívám se, že hlavním důvodem je poměrně velká finanční náročnost nabízených komerčních produktů či obavy ze „složité" implementace služby.

3.2.2. Výzkum mezi českými vysokoškolskými knihovnami

3.2.2.1. Výsledky výzkumu

Složení vzorku a návratnost dotazníku: Z celkového počtu 70 VŠ na dotazník odpovědělo 36 VŠ, tj. přibližně polovina - 51%.

VŠ                         Celkem     odpovědělo                      %       

Veřejné VŠ               26                   19                   73      

Státní VŠ                  2                    1                    50      

Soukromé VŠ            42                   16                   38      

Celkem VŠ                  70                   36                   51%

Odpovědi na jednotlivé otázky dotazníku

Otázka č. 1: Ke kolika „licencovaným" EIZ (komerční elektronické informační zdroje za než se platí přístupový poplatek) vlastní instituce přístup. Knihovny mohly volit mezi šesti možnostmi. Výsledky prezentuje následující tabulka a graf.

Graf č. 2 Licencované EIZ ve vysokoškolských knihovnách

Tabulka č. 2 Licencované EIZ ve vysokoškolských knihovnách

Využívanost nástrojů pro správu přístupu k EIZ v českých vysokoškolských knihovnách

Otázka č. 2: Využívají knihovny ERMS?Pomocí druhé otázky jsem zjišťovala, zda české vysokoškolské knihovny používají nadstavbové nástroje pro EIZ (tzv. ERMS). I zde měly knihovny na výběr z několika možností, A až D a prostor pro vlastní vyjádření.

Graf č.  3 Využívají české vysokoškolské knihovny nadstavbové nástroje pro správu EIZ?

Tabulka č. 3 Využívají české vysokoškolské knihovny nadstavbové nástroje pro správu EIZ?

Varianty odpovědí:

• A) ANO, knihovna využívá ERMS (Knihovny uvedly název produktu, distributora a rok implementace, popřípadě výhody x nevýhody, které ssebou zavedení produktu přineslo.)
• B) ANO, knihovna využívá určitý ERMS (název, distributor, rok implementace, výhody x nevýhody), ale plánuje výměnu tohoto systému za jiný (název, distributor, plánovaný rok zavedení). Součástí odpovědi je i zdůvodnění změny.
• C) NE, knihovna nevyužívá ERMS, ale plánuje zavedení určitého ERMS (opět název, distributor, rok plánovaného pořízení).
• D) NE, knihovna nepoužívá ERMS, ani neplánuje jeho zavedení. Tato část zjišťuje i důvod nepoužívání ERMS.

Graf a tabulka č. 4 znázorňují počty jednotlivých odpovědí.

Graf č. 4

Tabulka č. 4Využívají české VŠ knihovny nadstavbové nástroje pro EIZ?

Ve třech případech jsem musela upravit odpovědi v dotaznících. Knihovny odpověděly, že ERM nástroj používají, avšak uvedený systém nebyl ERMS. Z toho důvodu jsem tyto tři odpovědi zařadila do skupiny 2 D - tj. knihovna nevyužívá ERMS.

Typy nadstavbových nástrojů pro EIZ využívané v českých vysokoškolských knihovnách

Z došlých odpovědí jsem zjistila, že žádná z knihoven nevyužívá komplexní ERM nástroj. Knihovny si tvoří vlastní systémy, které doplní jedním, nebo několika profesionálními nadstavbovými službami (tj. některé knihovny uvedly, že užívají několik propojených služeb, např. linkovací nástroj a metavyhledávač, proto se celkový počet uváděný v grafu a tabulce č.6 neshoduje s počtem knihoven (10), které zvolily variantu odpovědi A, nebo B (u varianty B zahrnuji pouze systémy, které knihovna skutečně využívá, ne ty, který plánuje využívat). Situaci znázorňují následující grafy a tabulky.

Graf č. 5

Tabulka č. 5 Typy nadstavbových produktů pro správu EIZ využívané v českých vysokoškolských knihovnách

Graf č. 6

V tomto případě jsou již znázorněny konkrétní kombinace využívaných nástrojů podle jednotlivých knihoven.

Tabulka č. 6 Jaké typy nástrojů (popřípadě kombinace nástrojů) využívají české vysokoškolské knihovny

Příčiny ovlivňující nepoužívání ERM systémů

Odpověď D) vybralo 22 knihoven z celkového počtu 36 došlých odpovědí. Součástí otázky bylo i zjištění důvodu nepoužívání ERM nástrojů. Knihovny mohly zatrhnout i více odpovědí z nabízených možností.

Graf č. 7 Z jakého důvodu knihovny nepoužívají ERMS?

Tabulka č. 7Z jakého důvodu knihovny nepoužívají ERMS?

3.2.2.2. Shrnutí výsledků výzkumu

• 10 ze 36 knihoven nepředplácí žádný licencovaný zdroj.
• České vysokoškolské knihovny nevyužívají odborné komplexní ERM systémy.
• Pouze 10 vysokoškolských knihoven z celkového počtu 36 odpovědí má zkušenosti s různými typy ERM nástroji, 4 instituce zvažují pořízení některého z produktů pro management e-zdrojů a 22 institucí nevyužívá, ani neplánuje pořízení žádného systému.
• Knihovny nejčastěji využívají vlastní systémy spolu s vybranou nadstavbovou službou.
• Jako hlavní důvod nepoužívání ERM nástrojů se jeví finanční náročnost těchto systémů. Mnoho knihoven však v dotazníku uvedlo, že se s ERMS ještě nesetkaly, z čehož vyplývá, že nejsou s touto problematikou ještě dostatečně obeznámeny.

3.2.2.3. Konkrétní produkty využívané v českých vysokoškolských knihovnách

V této části již uvádím konkrétní produkty pro správu EIZ, které české vysokoškolské knihovny využívají, či plánují využívat. Vycházím z údajů získaných z výzkumu.

1. Univerzitní projekty (tj. vlastní systémy akademických institucí, které jsou složené z vlastních nástrojů, popřípadě doplněny některou komerční nadstavbovou službou)

V českých vysokoškolských knihovnách je asi nejoblíbenějším nástrojem pro správu e-časopisů produkt EZB (Elektronische Zeitschriftenbibliothek). Tento systém je hojně využíván i mezi neakademickými institucemi.

Univerzita v Regensburgu - EZB [ Elektronická knihovna časopisů 2007].

• EZB: Systém EZB umožňuje jednotný a snadný přístup ke všem dostupným elektronickým časopisům dané instituce. EZB je projektem univerzitní knihovny vRegensburgu. Je vněm zapojeno okolo 390 univerzitních a odborných knihoven. VČeské republice je zatím využíván v25 knihovnách.

Univerzita Karlova v Praze (UK)[KSIS 2007]

EIZ jsou nakupovány centrálně Univerzitou Karlovou a jako takové též spravovány. Jako ERM systém na Univerzitě Karlově v Praze v současné době používají kombinaci systémů  MetaLib,  SFX,  Onelog a  Brána k informacím. Dále UK využívá pro přístup k elektronických časopisům od roku 2004 EZB a od března 2007 v portálu PEC produkt AMS od Serials Solutions.

Knihovna UK CERGE-EI využívá Ulrich´s Resource Linker od americké společnosti Browker. Tento nástroj však plánují v budoucnosti nahradit nějakým komplexním vícemodulovým řešením.

Správa všech EIZ dostupných na UK:

• PEC - Portál elektronických časopisů [PEC 2003]: Informační portál Univerzity Karlovy vPraze PEC slouží svým uživatelům již od roku 2003. Obsahuje rozsáhlou nabídku odborných elektronických časopisů. Pro usnadnění práce uživatelů je zde dostupná služba SFX a služba firmy Serials Solutions AMS, kterou univerzita vletošním roce (2007) zakoupila.

Přístup k elektronickým on-line zdrojům odkudkoliv (nástroj pro vzdálený přístup:

• OneLog [KSIS: Onelog 2007]: OneLog je systém pro vzdálený přístup kdatabázím umožňuje vyhledávat vzakoupených elektronických zdrojích odkudkoliv. Např. ze zaměstnání, zpracovní cesty, zdomova, apod. Tento systém provozuje Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy vPraze. Byl zprovozněn vbřeznu roku 2006.

V systému OneLog lze na začátku vyhledávání zvolit, které konkrétní zdroje chce uživatel prohledávat. Zdroje je možné řadit dle různých kritérií. Např. abecedně, oborově, dle fakult nebo podle typu databáze (bibliografické, fulltextové, faktografické). Onelog využívá službu MojeInfozdroje od společnosti AiP.

Seznam on-line informačních zdrojů:

• Brána kinformacím (BI) [BI 2007]: Bránu k informacím provozuje Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy v Praze, server je hostován na Filozofické fakultě UK. BI slouží i jako hlavní zdroj informací pro JIB (Jednotnou informační bránu), která je provozována Národní knihovnou vPraze. Její provoz je založen na platformě nástrojů Metalib a SFX.

Masarykova univerzita v Brně (MU)

Správa elektronických zdrojů MU (systém pro federativní vyhledávání):

• Vyhledávač nad elektronickými zdroji MU (VEZMU) [VEZMU 2007]: VEZMU je projekt Fakulty informatiky MU. Byl vyvinut vrámci předmětu- Vývoj programových systémů v jazyce JAVA. Cílem projektu VEZMU bylo vytvořit vyhledávač nad elektronickými zdroji Masarykovy univerzity. Vyhledávač umožňuje z jediného místa prohledávat odborné publikace, články či jiné zdroje informací. Dokumenty lze prohledávat podle několika kritérií. Systém je realizován jako webová služba [KUBĚJA 2007].

Novým projektem v oblasti práce s e-časopisy je JaMM Journal.

• JaMM Journal [JaMM Journals 2007]:Společný projekt JaMM World a Fakulty sociálních studií MU vBrně. Systém JaMM Journal zjednoho místa umožňuje federativní prohledávání vybraných elektronických informačních zdrojů.

JaMM Journal využívají knihovny FSS a FF MU v Brně.

2. Jednotlivé nadstavbové komerční produkty

Správa e-časopisů

• Serials Solutions AMS [Serials Solution AMS 2007]: Nástroj pro správu a zpřístupnění elektronických zdrojů. AMS obsahuje pod jedním profilem několik dalších služeb, které jsou důležité pro rychlou a efektivní práci se-zdroji. Např.:E-Journal AMS (správa e-časopisů), A-to-Z Title List (abecední, nebo oborový seznam), Overlal Analysis (analýza duplicit) a Usage Stat (tvorba a zpřístupnění uživatelských statistik).

V České republice tento nástroj využívá pouze Univerzita Karlova v Praze ve svém projektu PEC.

Linkovací nástroje

• SFX - Ex Libris [Ex Libris SFX 2007]:Univerzální „prolinkovávač" od společnosti Ex Libris. Umožňuje propojení zbibliografického zdroje na nejvhodnější plnotextový zdroj.

SFX využívá v České republice např. Národní knihovna ČR v projetu Jednotné informační brány (JIB), Státní technická knihovna v rámci portálu STM (Science, Technology, Medicine), z akademických institucí tuto službu využívá pouze Univerzita Karlova v Praze (SFX server provozuje jako jednu z knihovních aplikací svého informačního systému).

• Ulrich´s Resource Linker [AiP: Ulrich´s Ressource Linker 2007] - Bowker: Linkovací nástroj umožňující generovat propojení mezi informačními zdroji a www službami. Tento produkt využívá Univerzita Pardubice a knihovna UK CERGE-EI.

Ulrich´s Ressource Linker však nebude již dále vyvíjen, spadl pod hlavičku Serials Solutions.

Federativní vyhledávání

• Metalib [Metalib 2007] - Ex Libris: Umožňuje federativní vyhledávání vrůzných informačních zdrojích najednou. MetaLib využívá včeské republice Národní knihovna ČR (v projektu JIB), zakademických institucí Univerzita Hradec Králové a ve zkušebním provozu je také na UK.

Vzdálený přístup

• HAN, NetMan [AiP - HAN 2.0 2007] - H+H Software GmbH.: HAN je nástroj pro správu přístupů k internetovým zdrojům, např. na placené internetové servery (e-časopisy a dalším online služby), k administračním stránkám apod.

NetMan umožňuje centralizovanou správu aplikací v síťovém prostředí. Spojení produktů HAN a NetMan umožňuje vytvoření univerzálního portálu pro přístup ke všem druhům aplikací.

HAN využívá řada institucí po celé Evropě - především univerzity a vlastní organizace. V České republice mezi akademickými institucemi zatím není využíván.

Aplikovat odborný ERM nástroj? Ano či ne?

Tato otázka je velmi složitá. Jde o to, kdy ještě knihovna (knihovníci) zvládne efektivně spravovat své elektronické sbírky ručně a kdy už jim bude stát za to přepsat je do databáze. Jde tu především o komfort a efektivitu práce knihovníků i uživatelů. ERM nástroje nejsou pro knihovny nezbytné, ale rozhodně velmi přínosné.

4. ZÁVĚR

ERM systémy přinášejí komfortní řešení pro správu a přístup ke všem elektronickým kolekcím instituce. Nástroje pro management elektronických informační zdrojů významně urychlují a zefektivňují úsilí uživatelů při vyhledávání a knihovnímu personálu usnadňují práci při jejich zpracování a údržbě.

První předchůdci systémů pro management elektronických zdrojů se zrodili přibližně kolem roku 1998. Za krátkou dobu však prodělali významný posun. Prošli cestou od vnitropodnikových nebo konsorciálních integrovaných knihovních systémů až po současné odborné systémy, které jsou tvořené komerčními producenty.

Zásadní význam ve vývoji ERM systémů sehrála americká organizace DLF svou iniciativou DLF ERMI, která ve spolupráci s členskými institucemi definovala základní oblasti, funkce a prvky ERM systémů. Na těchto základech posléze vznikala většina ERM systémů.

V současné době je ve světě i v České republice dostupná široká nabídka ERMS produktů i nadstavbových nástrojů, se kterými ERMS spolupracují. Z výsledků mého výzkumu, který byl zaměřen na české vysokoškolské knihovny, jsem však zjistila, že komplexní ERMS produkty zde nejsou využívány. Knihovny pro správu elektronických zdrojů používají vlastní systémy, popřípadě je doplňují některými z nadstavbových produktů pro EIZ. Jako hlavní důvod se jeví finanční náročnost. Důležitým faktorem nepoužívání je však také neznalost těchto systémů. Distributoři a producenti by se proto měli více zaměřit na propagaci svých produktů.

Výsledky výzkumu byly pro mě velice překvapivé, potvrdila se v nich pouze jedna má předpokládaná hypotéza, tj. hlavním důvodem nepoužívání ERM systémů je finanční náročnost těchto produktů.

Problematika zpřístupňování elektronických zdrojů je velice živá, proto by bylo zajímavé opět uskutečnit podobný výzkum za několik let a provést srovnání obou výsledků. Myslím, že by byly značně rozdílné. Věřím, že producenti brzy dospějí k bodu, kdy jejich nástroje budou finančně dostupné nejen vyvoleným nejbohatším institucím, ale i širšímu okruhu uživatelů.  

Seznam použitých zdrojů

ADLINGTON, Janice. Electronic Resources Management Systems: Potentials for Eresource Management [online]. 2007 [cit. 2007-05-28]. Dostupný z WWW: http://www.staffweb.library.vanderbilt.edu/rs/techserv/E-resources/ERMsystems_Jan2007.pdf.

ANDERSON, Ivy, et al. Electronic Resource Management: Report of the DLF ERM Initiative : Functional Requirements for Electronic Resource Management [online]. 2004 [cit. 2007-05-04]. Dostupný z WWW: http://www.diglib.org/pubs/dlf102/dlfermi0408appa.pdf.

ANDERSON, Robert. Gold Rush : A Product of the Colorado Alliance of Research Libraries [online]. 2004 [cit. 2007-05-28]. Dostupný z WWW: http://www.library.cornell.edu/elicensestudy/GoldRush20041104.ppt.

Albertina icome Praha s. r. o. [online]. [2007] [cit. 2007-05-28]. Dostupný z WWW: http://www.aip.cz/.

AiP - HAN 2.0 (Hidden Automatic Navigator) [online]. 2006 [cit. 2007-06-20]. Dostupný z WWW: http://www.aip.cz/produkt.php?produkt=2904.

AiP : Ovid Linksolver [online]. 2006 [cit. 2007-06-20]. Dostupný z WWW: http://www.aip.cz/titul_novinky.php?titul=88.

AiP: Ulrich´s Ressource Linker. [online]. [2007] [cit. 2007-06-20]. Dostupný z WWW: http://www.aip.cz/produkt_novinky.php?produkt=2888.

A working definition of digital library. [online]. Dostupný z WWW: <www.diglib.org/about/dldefinition.htm>. Citováno podle:BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 4 [cit. 2007-05-10]. ISSN 12140678.

BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 4 [cit. 2007-05-10]. ISSN 12140678.

BLEY, Robert. Standards in E-resources Management [online]. [2006] [cit. 2007-05-20]. Dostupný z WWW: http://www.ukoln.ac.uk/events/pals-2006/presentations/r-bley.ppt.

BI - Brána k informacím. [online]. [2007] [cit. 2007-05-25]. Dostupný z WWW: http://bi.cuni.cz/.

BURKE, Jenifer. Endeavor Information Systems [online]. 2005 [cit. 2007-05-25]. Dostupný z WWW: http://www.pages.drexel.edu/~jeb55/Endeavor_Information_Systems.htm#Top.

Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV [online].  [cit. 2007-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.nkp.cz/o_knihovnach/Slovnik/index.htm.

DAVIES, Ron. Electronic Resource Management: ELAG Workshop [online]. 2005 [cit. 2007-05-25]. Dostupný z WWW: http://elag2005.web.cern.ch/elag2005/media/ERMWorkshop.pdf.

Digital Library Federation [online]. [cit. 2007-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.diglib.org.

Elektronická knihovna časopisů (EZB) : Konsorciální konto ČR [online]. 2007 [cit. 2007-06-23]. Dostupný z WWW: http://ezb.nkp.cz/knihovny.htm.

Ex Libris [online]. [2007] [cit. 2007-05-24]. Dostupný z WWW: http://www.exlibrisgroup.com/.

Ex Libris SFX [online]. [2007] [cit. 2007-05-24]. Dostupný z WWW: < http://www.exlibrisgroup.com/sfx.htm >.

GIORDANO, Tommaso. Electronic Resources Management and long term preservation Is the Library a Growing Organism?. Dostupný z WWW: <http://www.rinascimento-digitale.it/logos/slide/giordano_s_en.pdf.> Citováno podle: HUTAŘ, Jan. Konference Cultural Heritage on line a DPE Workshop. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 2 [cit. 2007-05-20]. Dostupný z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/3914>. URN-NBN:cz-ik3914. ISSN 1212-5075.

CHANDLER, Adam. Electronic Resource Management: Yesterday, Today, Tomorrow [online]. 2006 [cit. 2007-05-24]. Dostupný z WWW: http://www.library.cornell.edu/cts/elicensestudy/presentations/Chandler-ERM_PALA_Harrisburg_20060519.ppt.

Innovative Interfaces, Inc [online]. [2006] [cit. 2007-05-25]. Dostupný z WWW: <http://www.iii.com/>.

JaMM Journals. [online]. [2007] [cit. 2007-05-25]. Dostupný z WWW: http://knihovna.fss.muni.cz/KnihovnaFSS/eiz.php?podsekce=65.

JEWELL, Timothy, et al. Electronic Resource Management: Report of the DLF Initiative:  Functional Requirements for Electronic Resource Management [online]. c2004 [cit. 2007-05-25]. Dostupný z WWW: http://www.library.cornell.edu/elicensestudy/dlfdeliverables/DLF-ERMI-AppendixA.pdf.

JEWELL, Timothy. Selection and Presentation of Commercially Available Electronic Resources : Issues and Practices [online]. 2001 [cit. 2007-05-22]. Dostupný z WWW: http://www.diglib.org/pubs/dlf093/dlf093.pdf.

JEWELL, Timothy, et al. A Web Hub for Developing Administrative Metadata for [online]. [2001] [cit. 2007-05-20]. Dostupný z WWW: http://www.library.cornell.edu/elicensestudy/webhubarchive.html.

KAREN, Vladimír, GUNTHER, Christian. HAN v2.0 : nová generace software pro správu a zpřístupnění e-zdrojů [online]. 2007 [cit. 2007-05-28]. Dostupný z WWW: http://www.inforum.cz/pdf/2007/guenther-christian.pdf.

KAREN, Vladimír. Seminář o produktech Serials Solutions - mluvený projev. Praha březen 2007.

KAREN, Vladimír, SVRŠEK, Vladislav. Nástroje pro práci s elektronickými informačními zdroji: Jak na ně? [online]. 2005 [cit. 2007-05-20]. Dostupný z WWW: http://www.aip.cz/download/20050912_Nadstavbova_reseni.pdf.

KAREN, Vladimír. Využití e-zdrojů - cesty schůdné a cesty trnité [online]. 2007 [cit. 2007-06-10]. Dostupný z WWW: http://www.akvs.cz/akp-2007/07-karen.pdf.

Knihovní služby informačního systému Univerzity Karlovy [online]. [2007] [cit. 2007-06-15]. Dostupný z WWW: http://uvt.cuni.cz/KSIS-4.html.

KSIS - Knihovní služby informačního systému Univerzity Karlovy : Onelog [online]. [2007] [cit. 2007-05-25]. Dostupný z WWW: http://uvt.cuni.cz/KSIS-21.html.

KUBĚJA, Jan. Personalizace a profilovaní vyhledávání vědeckých publikací. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta informatiky, 2007. 45 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jan Pavlovič.

Metalib [online]. [2007] [cit. 2007-06-20]. Dostupný z WWW: http://metalib.cuni.cz/.

Multidata Praha, s. r. o. [online]. [2007] [cit. 2007-05-28]. Dostupný z WWW: http://www.multidata.cz/.

Národní knihovna ČR. Adresář knihoven a informačních institucí ČR [online]. c2004 [cit. 2007-05-10]. Dostupný z WWW: http://sigma.nkp.cz/F/X9H38YIHUICLI15IFA9Y8K5BDVLHSM1B57485QA19FP45VUQVH-00670?func=file&file_name=find-a&local_base=ADR.

NOVÁ, Hana. Přístup k elektronickým informačním zdrojům v knihovnách České republiky. ITlib. Informačné technológie a knižnice [online]. 2006, roč. 2006, č. 3 [cit. 2007-04-08]. Dostupný z WWW: http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib063/nova.htm.

Ovid Technologies Inc. [online]. [2007] [cit. 2007-05-28]. Dostupný z WWW: http://www.ovid.com/site/products/tools/index.jsp?top=2&mid=3&bottom=8.

OWNES, Dodie. Findability Enabled : The rise of the knowledgebase puts the ERMS on a new stage. Library journal [online]. 2006 [cit. 2007-05-28]. Dostupný z WWW: http://www.libraryjournal.com/article/CA6359876.html.

PACE, Andrew. E-Matrix: Electronic Resource Management at NCSU [online]. 2006 [cit. 2007-06-25]. Dostupný z WWW: https://www.lib.ncsu.edu/presentations/2006Amigos/ematrix.ppt.

PAPÍK, Richard. ELEKTRONICKÉ INFORMAČNÍ ZDROJE - SLUŽBY DATABÁZOVÝCH CENTER [online]. c1999- [cit. 2007-04-10]. Dostupný z WWW: http://dialog.cvut.cz/docs/index.php3.

PEC: O projektu PEC [online]. [2003] [cit. 2007-05-10]. Dostupný z WWW: http://pec.cuni.cz/projekt.php.

SADEH, Tamara, ELLINGSEN, Mark. Electronic Resource management systems: The Need and the Realization [online]. 2005 [cit. 2007-05-25]. Dostupný z WWW: http://www.emeraldinsight.com/nlw.htm.

SEAMAN, David. The Electronic Resource Management Initiative, Phase Two (ERMI2) [online]. 2005 [cit. 2007-02-21]. Dostupný z WWW: http://www.diglib.org/pubs/JULSEP05report.pdf.

Serials Solutions [online]. 2007 [cit. 2007-05-26]. Dostupný z WWW: http://www.serialssolutions.com/.

Serials Solution AMS [2007] [cit. 2007-05-25]. Dostupný z WWW: < http://www.serialssolutions.com/ss_ams.html>.

SMITH, Carol. Electronic Resource management systems : The impact of DLF ERMI standards [online]. 2006 [cit. 2007-05-25]. Dostupný z WWW: < http://www.diglib.org/forums/fall2006/presentations_old/seaman_20061109_files/slide0031.htm >.

Struktura zdrojů [online]. 2007 [cit. 2007-06-26]. Dostupný z WWW: http://motor.feld.cvut.cz/www/materialy/Y14TED/TEDp11_2007zx.pdf.

Středoevropská a východoevropská platforma pro informace o problematice licencí : Přístup k elektronickým zdrojům - problémy v oblasti licencí [online]. 2001 [cit. 2007-05-20]. Dostupný z WWW: http://www.nkp.cz/o_knihovnach/AutZak/SlidyCELIP.doc.

Všeobecná encyklopedie Diderot. Citováno podle: DAVIDOVÁ, Marie. Využívání informačních zdrojů [online]. 2005 [cit. 2007-05-10]. Dostupný z WWW: <http://library.fce.vutbr.cz/docs/prezentace/1>.

Výpočetní a informační centrum ČVUT. Informační výchova : Databáze a databázová centra [online]. c2002 [cit. 2007-06-28]. Dostupný z WWW: http://knihovny.cvut.cz/vychova/vychova2/databaze/index.html.

Výpočetní a informační centrum ČVUT. Termíny [online]. c2002 [cit. 2007-06-28]. Dostupný z WWW: http://knihovny.cvut.cz/vychova/terminy.htm#d.

WIENER, Norbert. Kybernetika a společnost. [s.l.] : [s.n.], 1963. s. 32.

WILLEN BROWN, Stephanie. ERM results from the University of Connecticut [online]. 2006 [cit. 2007-05-25]. Dostupný z WWW: <http://www.lib.uconn.edu/online/erm-survey-summary.html>.