Nástroje vizualizace informací jako součást kurzů informační gramotnosti. Část III.

Článek je výtahem z diplomové práce „Nástroje vizualizace informací jako součást kurzů informační gramotnosti“. Jedná se o třetí díl výtahu.

Poznámka redakce: třetí část výtahu pochází z diplomové práce: MATÝSOVÁ, Tereza. Implementace nástrojů vizualizace informací jako součást kurzů informační gramotnosti. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2009. 99 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík.

5. Implementace a aplikace nástrojů vizualizace informací do praxe

V mnoha oblastech je upřednostňováno užití obrazového znázornění s textovým komentářem. Grafické formy stejně jako textové mají funkci paměťových médií. Lze je interpretovat. Jsou užívány pro vyjádření myšlenek, k porovnání údajů, ke znázornění nejrůznějších vztahů a závislostí apod.1

Navážeme na předchozí text, zejména na kapitolu o kognitivní psychologii, a nastíníme výhody užívání NVI tak, jak je vidí některé obory.

NVI, nebo grafické vizualizace chceme-li, určitým způsobem využívá celá řada oborů. Dalo by se říci, že již po staletí jsou pevně zakořeněné v oblasti přírodních věd, kde podstata zkoumaných jevů (dynamika, mikro- či makrorozměry, vysoká míra abstrakce aj.) způsobuje, že ilustrace, schéma, graf nebo mapa jsou vynikajícími a samozřejmými pomůckami. Důkladný a velmi názorný příklad pro tuto úvahu podává Tufte2. Z různých oborových úhlů na vizuální gramotnost nahlíží také sborník Visual Literacy3 editora Jamese Elkinse.

Jistě není třeba pochybovat, že řada těchto nástrojů zahrnutých ve vizuální gramotnosti pro přírodní vědy a techniku rozhodně nesplňuje základní kritéria, kterými jsme NVI pro tuto práci definovali v samotném úvodu. Zaměříme se spíše na společenskovědní problematiku, konkrétně na ty obory, pro které jsou flexibilní a snadno uchopitelné NVI v podstatě nezbytností: ekonomie, management a obchod na jedné straně a pedagogika na druhé. Zejména pedagogika (a s ní i „učící knihovníci") pak pro nás představuje tu oblast, k níž se obracíme především. Počátky užívání mentálních map a variací na ně můžeme již dnes vidět i na základních školách, což je samozřejmě nejlepší možné řešení. Uplatnění NVI vidíme napříč vzdělávacím spektrem oborů a stupňů, včetně vzdělávacích rolí knihoven, ovšem je velmi dobré, budují-li se již od ZŠ základy, na kterých lze později stavět.

5.1 Pozitiva využívání NVI: výuka

Práce s obrázky a grafy je ve výuce na všech stupních škol jistě běžná. My se nyní zkusíme zaměřit na pozitiva, která přinášejí myšlenkové a konceptové mapy.

5.1.1 Myšlenkové mapy

Viktor Vojtko, odborný asistent na Katedře obchodu a cestovního ruchu Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, spojuje ve svém profesním životě zájem o ekonomii a podnikání, vzdělávání a myšlenkové mapy. V případě myšlenkových map je jejich dlouhodobým uživatelem a propagátorem. Své myšlenky ohledně nejen tohoto „nástroje vizuální podpory učení" shrnul do myšlenkové mapy dostupné v příloze.4 Podle něj jsou důvody pro využívání „nástrojů vizuální podpory učení" tyto:

  • stimulace těch, kdo se nejlépe učí vizuálně
  • podporují samořízené učení a rozvoj klíčových kompetencí
  • zlepšují paměť znázorněním myšlenek a jejich propojením
  • podporují vyšší myšlenkové procesy
  • využívají výhody plynoucí z kapacity mozku, která je určena na zpracování obrazových informací
  • umožňují zachytit celistvost problému („vidět zároveň stromy i les")
  • jsou reflexí myšlenkových procesů a kompetencí tvůrce (struktura, úplnost, silné a slabé stránky)5

Podobným způsobem vnímá pozitiva užívání myšlenkových map i Fisher. Zde si dovolujeme předložit soupis pojmů, které Fisher pro myšlenkové mapy a příbuzné nástroje používá. Opět se tak přiblížíme již několikrát zmiňované pojmové roztříštěnosti: mentální mapy, myšlenkové mapy, pojmové mapy, kognitivní mapy, sémantické mapy, vědomostní mapy, slovní předivo, pavučina, síťové znázornění, trsové/hnízdové/shlukové uspořádání, mapy mysli, myšlenkové spojnice, větvené myšlenky, strukturované přehledy, grafické znázornění.6

Všechny tyto pojmy sám zastřešuje pojmem mentální mapy:

Všechny postupy, které znázorňují myšlení nějakým zobrazením, můžeme nazvat mentálními mapami. Mentální mapy jsou pokusem vizuálně znázornit vzájemné vztahy myšlenek či pojmů.7

Pro oblast pedagogiky vidí Fisher tři základní cíle mentálního mapování:

  • zjištění, co víme: rozpoznáním klíčových pojmů, vyznačením souvislostí mezi myšlenkami a vytvořením smysluplné struktury z toho, co víme a čemu rozumíme
  • pomoc při plánování: pomáhá při plánování činnosti či projektu tak, že usnadní uspořádání a seskupení myšlenek a vyjeví souvislosti mezi nimi
  • pomoc při hodnocení: napomáhá hodnocení zkušeností či znalostí uvažováním o klíčových prvcích toho, co víme nebo co jsme učinili8

Je bez diskusí, že tyto základní procesy je třeba rozvíjet při všech stupních vzdělávání. Lišit se bude pouze obtížnost tématu - s náročnějšími otázkami a problémy nastoupí sofistikovanější podoby NVI. Pro oblast informačního vzdělávání je jistě zajímavý proces rozpoznání klíčových pojmů => hledání souvislostí a návrh řešení problému => vyhodnocení získaných výsledků a učiněných rozhodnutí (pokračující ve spirále rozbor vzniklé situace a získání nových klíčových pojmů atd.). V podstatě kopíruje základní postup řešení informačního problému a podobnosti bezpochyby najdeme i s projektem Big6. Upozorněním na tyto souvislosti můžeme uživatele informačního kurzu vhodně motivovat. Učíme je přece používat nástroje nabízející širokou škálu uplatnění.

Mentální mapa podle R. Fishera má tyto základní znaky:

  • ústřední, hlavní či klíčová myšlenka je jasně definována;
  • relativní důležitost myšlenek lze jasně vyznačit zvýrazněním či umístěním blíže středu;
  • lze jasně vyjádřit souvislosti mezi myšlenkami
  • názorné uspořádání umožňuje snadnou orientaci a zopakování;
  • vytvořená struktura je prozatímní a organická, umožňuje další přizpůsobování a připojování;
  • neuzavřená povaha tohoto postupu podněcuje k dalšímu propojování myšlenek;
  • každá struktura je individuální a jedinečná, což usnadňuje zapamatování, vybavování a opakování9

Důraz je autorem kladen na vyjádření souvislostí mezi jednotlivými pojmy a tedy i myšlenkami.

Podle Vojtka můžeme způsoby užití NVI ve výuce rozšířit takto:

  • brainstorming (učitel jako facilitátor; žáci sami spoluvytvářejí nové znalosti)
  • propojení nových myšlenek s původními a mezi sebou navzájem (prohloubení znalostí o tématu)10

Dodejme, že s prohlubováním znalostí o tématu souvisí podle Vojtka zpětná vazba, porovnání našich znalostí na začátku poznávacího procesu s jejich stavem ve chvíli, kdy NVI vzniká. Do popředí se zde dostává procesuální charakteristika NVI. Podporují uživateli vidění vlastních znalostí o problému ve formě procesu. Mentální mapa tak může být záznamem stavu našeho myšlení v daný okamžik, čímž její role zdaleka nekončí. Vracíme se k ní, tvoří podporu našeho dalšího uvažování o problému a ve chvíli, kdy vytvoříme další mapy, poskytuje nám informace o procesu jako celku. Umožní nám povšimnout si jevů a souvislostí, které by nám jinak mohly uniknout. Tuto výhodu myšlenkových map lze ostatně velmi dobře uplatnit i pro práci s informacemi, jak uvidíme dále.

5.1.2 Konceptové mapy


Obrázek 5 Konceptové mapy

Záměrem konceptuálních map je reprezentace významových vztahů mezi koncepty ve formě výroků. Výroky rozumíme dvě nebo více konceptuálních označení spojených slovy do významové jednotky. V nejjednodušší formě by konceptuální mapa byla jen spojením dvou konceptů pomocí spojovacího slova do podoby výroku..11

V tomto úvodním shrnutí můžeme najít základní rysy typické pro konceptové mapy. Ihned si tak můžeme povšimnout, čím se liší od myšlenkových map. Za nejzásadnější rozdíl označme samotnou strukturu. Zatímco myšlenkové mapy se šíří hvězdicovitě od středu a rozvětvují se, když zacházíme do podrobností, konceptové mapy mají obecně strukturu složitější a mnohem méně jednoznačnou, přesto většinou určitou hierarchii zachovávají. Jak můžeme vidět na obrázku výše, velmi důležité jsou v konceptových mapách spojnice - nejenže mohou označovat různé směry nebo „jen" propojovat, zásadní roli zde hrají především výrazy, jimiž jsou označeny: „má", „je", „může být", „formuje", „reprezentuje", „náleží k"...

Konceptová mapa je schematický prostředek sloužící k reprezentaci řady konceptových významů zasazených do struktury výroků...12

Stejně jako v myšlenkové mapě, i v konceptové mapě můžeme shromáždit a spatřit podrobnosti i celek zároveň. Konceptová mapa je však, lze-li to tak říci, více zaměřena na různé aspekty jednoho problému - či konceptu a na vizualizaci toho, v jakém jsou vzájemném vztahu. Typicky tedy: máme-li koncept „tráva", vyjádříme v konceptové mapě další aspekty „tráva je zelená", „tráva je rostlina", „tráva roste" a rozšíříme a zpřesníme tak význam konceptu „tráva".

Konceptová mapa:

  • pomáhá učitelům i studentům objasnit několik klíčových myšlenek, na něž je třeba se zaměřit při řešení konkrétního studijního úkolu
  • nabízí vizualizaci cest, jimiž můžeme propojit smysl konceptů a návrhů
  • na závěr konceptová mapa shrnuje výsledky učení13

Protože smysluplné učení probíhá mnohem snáze, když zahrnujeme nové koncepty nebo konceptová mínění do širších, více shrnujících konceptů, konceptové mapy by měly být hierarchické;14

Hierarchické uspořádání konceptové mapy spočívá v tom, že hlavní, výchozí pojmy (koncepty) umísťujeme nahoru a další, na ně navazující koncepty pak pokračují níže.

 

Obrázek 6 Hierarchie v konceptové mapě

Tvorba konceptové mapy je specifická tím, že velmi často dostaneme finální verzi až na druhý nebo třetí pokus. Nutí nás znovu promýšlet koncepty, měnit jejich hierarchii, hledat nové vztahy mezi nimi - a to není vždy možné zachytit napoprvé.

Podle autorů knihy „Learning how to learn" můžeme konceptové mapy ve výuce využít takto:

Rekapitulace znalostí, které již máme, je při práci s konceptovými mapami velmi důležitá. Koncepty vřazujeme do větších a již existujících celků a zároveň hledáme nové vztahy a souvislosti. „Roadmapping a learning route" můžeme vnímat jako vytváření mapy cesty pro konkrétní vzdělávací cíl. Opět zde hraje roli hierarchie: začínáme hlavními body a postupně přidáváme dílčí cíle.

Co se týká lepšího pochopení čteného textu a vstřebávání informací z praktických činností, je možné konceptové mapy využít jako základní oporu pro „předzmapování" („premapping") daného problému. Menší konceptová mapa o maximálně deseti pojmech, kterou vytvoříme na úvod nebo po prvním přečtení textu, nám umožní zlepšit orientaci v něm, lépe pochopit jeho smysl. Podobně je tomu i v opačném případě - potřebujeme-li strukturovat své záměry před započetím tvůrčí práce. Mentální mapy nám v takovém případě dobře poslouží pro prvotní shromáždění nápadů, konceptová mapa je umožní hierarchicky uspořádat a lépe najít vztahy mezi nimi.

5.2 Pozitiva využívání NVI: management

K využívání grafických vizualizací či map se vyjadřuje Verna Allee, odbornice na problematiku znalostí v organizacích:

Pokud se máme ve věku znalostí dobře orientovat, tak jedním ze základních nástrojů, který využijeme, bude mapa oblasti. Dobrá konceptuální mapa je neocenitelnou pomocí při vypořádání se s komplexitou. Konceptové mapy, obvykle nazývané rámce nebo modely, nám pomáhají v porozumění organizačního výkonu. Takové mapy používáme na vše od strategického plánování až po work flow analýzu plánování lidských zdrojů.15

Povšimněme si v tomto textu výrazu „komplexita" - jak bylo naznačeno již dříve, v kapitolách o kognitivní psychologii a vizuálním vnímání - je možnost vidět celou situaci či problém nejprve jako celek se všemi souvislostmi výrazným pozitivem.

Dalším stupněm chápání pozitiv NVI může být pohled autorů Periodické tabulky vizualizačních metod Lenglera a Epplera, kdy upozorňují na to, že zvláště pro managery je velmi důležité nejen informace vzájemně sdílet, ale také s nimi dále pracovat - a to ve vhodném kontextu:

Aby uspěl, potřebuje komunikátor nejen předat zprávu, ale také vhled do kontextu příjemce, aby tak mohl znovu sestavit znalost a smysluplně ji použít..16

Jedním dechem však dodávají:

Naneštěstí se v managementu využívá velmi málo vizualizačních metod a velmi málo je známo o vizualizačních metodách jiných oblastí s potenciálem pro management, jeho požadavky a oblasti použití..17

Právě s myšlenkou na to, že se manažerům poskytne jakýsi repozitář vizualizačních nástrojů, vznikala i Periodická tabulka. Její obsah byl při tvorbě nazírán ze širšího pohledu - pomáhá manažerům řešit různé typy situací a podporují odlišné dovednosti:

  • Manažerské myšlení (kognitivní problémy a výzvy)
  • Manažerská komunikace a koordinace (sociální problémy a výzvy)

Schopnost manažerů zaujmout a motivovat spolupracovníky i zaměstnance (emocionální problémy a výzvy)18

6 Praktická část: návrh modulu „Myšlenkové mapy: úvod a práce s nimi" do KPI

Praktická část diplomové práce obsahuje návrh modulu e-learningového kurzu pro již vyučovaný předmět Kurz práce s informacemi. Cílem je nabídnout zpracování tohoto modulu v takové podobě, aby byla možná jeho implementace do Kurzu práce s informacemi. Najdeme zde tedy anotaci a motivaci modulu, dále pak popis studijních materiálů, závěrečného úkolu, zpětné vazby a použitých a doporučených zdrojů. Příprava modulu jako taková je k dispozici v příloze - včetně motivační a „návodné" prezentace.

Kurz práce s informacemi (dále jen KPI) je na Masarykově univerzitě vyučován od jarního semestru 2007. Jedná se o e-learningový celosemestrální předmět. Jeho vznikem reagovali jeho tvůrci na do té doby spíše opomíjenou potřebu informačního vzdělávání pro studenty Masarykovy univerzity. Kurz byl vytvářen s přihlédnutím k tomu, že jeho uživateli budou studenti všech fakult MU - jeho obsah je tedy takový, aby jim poskytl užitečné základy informační gramotnosti:

Pro studenta na VŠ je nezbytné zvládnutí studijních návyků podporujících rozvoj schopností kritického myšlení, schopností samostatného vyhledávání potřebných informací a studijních materiálů, vyhodnocování relevantnosti nalezených informací, efektivní organizace znalostí i aktivní využívání prostředků ICT.19

Jednotlivé moduly jsou rozvrženy tak, aby po jejich absolvování byl student schopen:

  • definovat hlavní koncepty výzkumného tématu, určit své informační požadavky
  • vyhledat a vybrat potřebné relevantní zdroje informací
  • znát a používat své oborové informační zdroje v klasické i elektronické podobě
  • umět efektivně používat různorodé vyhledávací nástroje
  • umět informace vyhodnotit, efektivně je organizovat a využít
  • chápat rozdíl mezi vyhledávacími nástroji v elektronických informačních zdrojích
  • využívat pro studium a praxi elektronické informační služby knihoven
  • pracovat s odborným textem
  • orientovat se ve službách Internetu
  • rozumět etickým a právním otázkám ze světa informací a informačních technologií20

NVI, konkrétně mentální mapy, mohou být velmi užitečným nástrojem pro definování problému, orientaci v informačních zdrojích, vyhledávání informací a formulaci rešeršního dotazu, analýzu, syntézu a vyhodnocování zpětné vazby.

Nový modul „Myšlenkové mapy: úvod a práce s nimi" bude pro KPI představovat vhodné a vítané doplnění. Mentální mapy jednoznačně patří mezi jednoduché a flexibilní nástroje, které studentům usnadní práci s informacemi - a v neposlední řadě také podporují kreativitu a zlepšují paměť.

6.1 Modul „Myšlenkové mapy: úvod a práce s nimi"

Cílem modulu je vzbudit ve studentech zájem o nástroje vizualizace informací, konkrétně myšlenkové mapy. Dále potom vysvětlit jim principy tvorby myšlenkových map, včetně seznámení se softwary určenými pro jejich tvorbu.

6.1.1 Anotace

Nástroje vizualizace informací, konkrétně myšlenkové mapy, jsou metodou, která by rozhodně neměla chybět mezi znalostmi informačně gramotného vysokoškolského studenta. Vizualizace informací a znalostí se stává častým a oblíbeným způsobem jejich prezentace a  sdílení. Myšlenkové mapy jsou jednoduchým a flexibilním nástrojem, který nejenže umožňuje vizualizaci informací, ale také podporuje paměť a kreativitu tím, že při jejich tvorbě zapojujeme obě mozkové hemisféry. Po absolvování modulu by student měl být schopen: popsat nástroje vizualizace informací a jejich užitečnost, definovat mentální mapy a vysvětlit principy, na kterých fungují a zejména umět mentální mapy tvořit na papíře i s pomocí softwarových nástrojů k tomu určených.

6.1.2 Motivace

Cílem modulu je podat studentům základní informace o nástrojích vizualizace informací obecně, především je však seznámit s myšlenkovými mapami, s tím, na jakých principech fungují, a také s pozitivy, která jejich užívání přináší ve studijním i pracovním životě. Důležité pro nás je především, aby studenti nezůstali pouze u teorie, ale aby je poskytnuté informace, prakticky zaměřený úkol a doplňkové materiály skutečně motivovaly k užívání myšlenkových map.

Klíčová slova:

  • nástroje vizualizace informací - Nástroje či metody vyvíjené pro tvorbu vizualizací dat, informací, znalostí, vztahů, které je možné využít pro celou řadu činností: vytváření náhledů, vizualizací, pro sdílení informací a znalostí, plánování, vedení poznámek a další komunikaci.
  • myšlenkové/mentální mapy - Autorem pojmu mentální mapa je Tony Buzan. Podle něj se jedná o nástroj, který umožňuje lidskému mozku zapojit při zpracování informací obě hemisféry zároveň a podporuje asociativní uvažování. To má výrazně pozitivní vliv na to, jak si informace a znalosti zapamatujeme, znovu vybavíme nebo tvoříme nové. Pojmy mentální a myšlenková mapa jsou v tomto textu rovnocenné.

6.1.3 Struktura modulu

  • Motivace

cíl a klíčová slova

motivační prezentace

  • Úvod modulu
  • Nástroje vizualizace informací a kognitivní psychologie
  • Mentální mapování: teorie
  • Mentální mapování: principy tvorby
  • Software pro tvorbu myšlenkových map
  • Úkol

prezentace „kuchařka"

seznam možných softwarových nástrojů

  • Shrnutí
  • Použitá literatura + Doporučené zdroje

6.2 Studijní materiály

Pro modul „Myšlenkové mapy: úvod a práce s nimi" není rozhodně nejdůležitějším studijním materiálem textová opora. Důraz naopak klademe na obě prezentace, úvodní „motivační" a téměř závěrečnou „kuchařku". Studijní materiály by měly být takové, aby především dokázaly studenty motivovat a ukázat jim základní principy tvorby myšlenkových map. Zároveň by však měly případnému zájemci nabídnout dostatečnou základnu pro další studium - a to v různých směrech (užití nástrojů vizualizace informací ve výuce, design, vizuální gramotnost aj.). K tomu slouží především odkazy na použitou a doporučenou literaturu.

6.2.1 Vizuální a audio prvky

Ve vztahu ke studijním materiálům je velkou výhodou e-learningu to, že umožňuje studentům a vyučujícím sdílet různé typy těchto materiálů: nejen text, ale také prezentace, videa, audionahrávky či interaktivní prvky. Je nabíledni, že myšlenkové mapy jsou tématem, v němž je zpřístupnění vizuálních studijních opor velmi důležité.

V případě modulu „Myšlenkové mapy: úvod a práce s nimi" provází základní studijní text konkrétní ukázky mentálních map. Pro motivaci a lepší názornost jsou součástí kurzu také dvě prezentace. První si klade za cíl probudit ve studentech zvědavost a zájem o myšlenkové mapy a motivovat je tak k aktivnímu přístupu k modulu. Bylo by kontraproduktivní popisovat vizuální téma pouze v textu. Druhá prezentace předchází praktickému úkolu a můžeme ji nazvat „kuchařkou", která vizualizuje základní postupy při tvorbě myšlenkové mapy. Podle hesla (či přísloví) „obraz nahradí tisíc slov" se nesnažíme do obrazově dominantní „kuchařky" vtěsnat komentáře. Namísto toho využíváme jedné z výhod e-learningu a doplňujeme ji zvukovým komentářem. V ideálním případě si tak student tvorbu mapy nejprve prohlédne a pak se do vlastní tvorby může pustit se zvukovým  doprovodem obsahujícím nejen základní postup, ale také rady a tipy, které se začínajícím tvůrcům jistě budou hodit.

Textová část modulu se opírá o teoretickou část této diplomové práce a je dostupná jako její příloha.

Velmi důležitým prvkem modulu je závěrečný úkol, díky němuž si studenti vyzkouší tvorbu myšlenkových map nejen na papíře, ale také s pomocí specializovaného softwaru. Chápeme jako samozřejmé, že jakmile studenti budou v praxi potřebovat myšlenkové mapy sdílet, přetvářet a vůbec běžně používat, neobejdou se právě bez nástrojů pro jejich digitální tvorbu. Součástí studijních materiálů je anotovaná nabídka některých známých, flexibilních, užitečných či zajímavých softwarů, která jim usnadní základní orientaci na tomto poli. Samozřejmě, iniciativě (či individualitě) se meze nekladou, a tak se jedná pouze o doporučené, nikoli povinné nástroje.

K dalšímu studiu je pro studenty k dispozici základní a doporučená literatura. Velký důraz klademe na inspirativní zdroje pro ty, které téma zaujme. Do menšího předmětového katalogu jsou tak uspořádány internetové stránky, projekty, knihy, blogy, databáze a nástroje, pro které v modulu jinde nebyl prostor, ale přesto s probíranou problematikou souvisí a jeví se jako užitečné a přínosné.

6.3 Závěrečný úkol

Mentální mapy jsou přesně takovým typem znalosti, který je pro studenty přínosné vyzkoušet v praxi formou vypracování konkrétního úkolu. Až ve chvíli, kdy si člověk nakreslí prvních pár vlastních map, začne chápat, jak skutečně fungují a v čem spočívají jejich přednosti.

Podle našeho názoru je pro začátečníka nejvhodnější začít kreslit myšlenkové mapy na papír, a to s dostatečným množstvím pastelek, času a fantazie. Takto doporučujeme začít i studentům. Dalším (a nezbytným) stupněm zvládnutí mentálního mapování je jeho tvorba v některém z řady softwarových nástrojů.

Nabídka doporučených softwarových nástrojů je pouze informativní, přičemž jsme se snažili o to, aby byla dostatečně pestrá a zprostředkovala tak studentům pohled na celkovou situaci v této oblasti. Nejstarším a snad i nejznámějším freewarovým programem je Freemind, o open source produkt se jedná v případě Xmindu. Ostatní nástroje (Mindmeister, iMindMap, Mindomo, NovaMind, SmartDraw, Topicscape) jsou komerčními produkty, které buď mají zpřístupněné základní verze bezplatně, nebo (a to je pro silně konkurenční prostředí softwarů pro myšlenkové mapování typické) poskytují měsíční trial zdarma.

Již v motivační prezentaci a pak ve všech částech modulu se snažíme studentům neustále připomínat, že myšlenkové mapy jsou flexibilní nástroj, který lze stejně dobře uplatnit při studiu i v běžném životě. Proto i zadání úkolu zahrnuje tvorbu jak mapy na téma z běžného života (plánování svatby, dovolená, stěhování aj.), tak i mapy přípravy studentské práce (projekt, výzkum, seminární či diplomová práce aj.). V modelovém případě je první mapa jakýmsi hřištěm či tréninkovým projektem, na němž si student vyzkouší pravidla tvorby. Mapa školního projektu pak dokáže přednosti užití mentálních map více rozvinout.

6.4 Zpětná vazba a diskuse

Myšlenkové mapy jsou jistě tématem, které svou podstatou vybízí ke sdílení a komunikaci. Výhodou e-learningového kurzu je bezpochyby to, že umožňuje dobře zprostředkovat a sdílet mapy vizuálně. Nejen směrem ke studentům, ale také od studentů a mezi nimi navzájem.

Součástí modulu je samozřejmě diskusní fórum určené pro komunikaci s tutorem i mezi studenty navzájem. Role tutora zde přitom spočívá především v povzbuzení studentů ke komunikaci. Vhodnou metodou se jeví započetí diskuse - ať již pomocí otázek a doporučení na předem vytipované problematické části, nebo vložením některých odkazů či aktualit v průběhu kurzu.

6.4 Zdroje

Modul „Myšlenkové mapy: úvod a práce s nimi" má relativně bohaté informační zázemí v této diplomové práci. Důležité tedy bude vybrat takové základní a pak další informační zdroje, které podpoří, dokreslí či vhodným způsobem rozšíří látku, která se studentům předkládá.

6.4.1 Základní doporučená literatura

Základním zdrojem jsou Mentální mapy Tonyho Buzana. Kniha vyšla v roce 2007 v češtině, je stále dostupná v obchodech a také v knihovnách MU. Obsahuje jak úvod a teorii o užitečnosti myšlenkových map, tak i praktické rady a návody pro jejich tvorbu. Je tedy nejen hlavním pramenem pro tvorbu modulu, ale také hlavním doporučeným studijním materiálem.

Teoreticky se rozdíly mezi vnímáním textu a obrazu, užitečností vizualizace a myšlenkovými mapami zabývá Pavel Dulík v diplomové práci obhájené v roce 200721. Podnětná je v této souvislosti zejména poslední kapitola „Specifika obrazové komunikace".

Příkladem vynikající a vizuálně velmi inspirativně zpracované typologie NVI je bezpochyby Periodická tabulka metod vizualizace, o níž hovoříme v kapitole 4.2 „Typologie NVI dle Visual-Literacy.org". Spolu s doprovodným článkem22 se jedná o jedinečný zdroj vizualizačních metod. V tabulce jich je přesně 100, umožňuje zobrazit náhled a u jednotlivých metod uvádí i kritéria, která doporučují či upřesňují vhodnost jejího použití. Doplňkový zdrojem k Periodické tabulce může být přehled „Visualization Methods from the Periodic Table"23, jehož autor Chris Wallace abecedně seřadil jednotlivé položky periodické tabulky a jejich náhledy doplnil také odkazy do Wikipedie a Google Images.

Cenným zdrojem pro oblast myšlenkových map v českém jazyce je bezpochyby blog Mgr. Lukáše Bajera WORKaholic.BLOGuje.cz.24 Autor v něm představuje, zachycuje a komentuje myšlenkové mapy, jejich používání a zejména poskytuje další zdroje a odkazy, na které sám narazil. Stejného autora má i prezentace „Není mapa jako mapa"25, která se snaží vnést světlo především do terminologických zmatků v oblasti mentálního mapování. Rozebírá v ní zakotvení výrazů „myšlenková", „mentální", „pojmová", „konceptuální", „tematická", „shrnující" mapa.

Dalším blogerem, který se myšlenkovým mapám věnuje, je Viktor Vojtko a jeho vivasystems.cz.26 Blog se týká především managementu a podnikatelského vzdělávání. Myšlenkové mapy a nástroje pro jejich tvorbu Vojtko nejen rozebírá a doporučuje, ale také v ostatních příspěvcích hojně používá.

Pro studenty modulu je důležitým zdrojem také anotovaný přehled softwarových nástrojů pro tvorbu digitálních myšlenkových map, které jsou zmíněny u závěrečného úkolu.

6.4.2 Další zdroje a odkazy

V kategorii zajímavostí uvádíme ty zdroje a odkazy, které mohou inspirovat případné zájemce o další studium problematiky nejen myšlenkových map, ale NVI obecně. Koneckonců, již Periodická tabulka vizualizačních metod upozorní studenty na to, že myšlenkové mapy jsou bezpochyby užitečným nástrojem, ale že odlišné potřeby a požadavky, které případně mají, mohou uspokojit některé jiné vizualizační metody.

Infoviswiki27, portál s podtitulem „The Information Visualization community platform", který také vystihuje, o jakou službu se jedná. Návštěvník si zde může udělat představu o tom, jak rozsáhlá oblast vizualizace informací je, kdo se jí zabývá, jaké jsou aktuální trendy. Jsou zde shromážděny odkazy na konference, oblast vědy a výzkumu, konkrétní články a literaturu, osobnosti, společnosti, nabídky zaměstnání.

Periodická tabulka vizualizačních metod je jedním z výstupů mnohem rozsáhlejšího projektu. Jeho tvůrci nabízejí i další vizualizace, které jsou velmi bohaté na informace a zároveň inspirující svým provedením. V záložce „MAPS"28 projektu Visual-literacy.org tak najdeme mapu vizualizačních softwarů, „strom" základní literatury z oblasti vizualizace informací, „hvězdné nebe" odborníků pohybujících se na tomto poli a „schodiště vedoucí k dokonalé vizualizaci".

SMASHING MAGAZINE je určen především grafickým designérům. Najdeme zde články a ukázky na téma grafika, fonty, případové studie, tutorialy, odkazy na hotovou práci a návody ve stylu „how-to", také nabídku zaměstnání a diskusní fórum. Konkrétně pro naše téma je vynikajícím inspiračním zdrojem článek „Data Visualization: Modern Approaches".29

Mentálními mapami a jejich využitím ve výuce (zejména na základních školách) se zabývá kapitola „Mentální mapování : vytváření mentálních map pomáhá uspořádat myšlení a učení" v knize Roberta Fishera „Učíme děti myslet a učit se".30 Na konci kapitoly samozřejmě najdeme odkazy na další relevantní literaturu.

Pro zájemce o teoretické studium problematiky NVI, zejména pak rozvíjející se vizuální gramotnost (visual literacy), doporučujeme přehledovou Tufteho práci Envisioning information, dále pak sborník editora a významné osobnosti na tomto poli Jamese Elkinse Visual literacy. Vizuální komunikací obecně se pak zabývá Arthur A. Berger v knize Seeing is believing.

Závěr

Jako červená nit se celým textem diplomové práce táhne tato ústřední myšlenka: nástroje vizualizace informací a zejména myšlenkové mapy jsou technologií či nástrojem budoucnosti. V základních pojmech, které jsou definovány v úvodní kapitole, se dobře promítá oblast NVI včetně přesahů důležitých pro jejich propagaci a implementaci do vzdělávání se zaměřením na informační gramotnost. V případě informační a funkční gramotnosti je kladen důraz především na naplnění těchto termínů konkrétnějším obsahem. Stejně jako v kapitole „Učící knihovník" zde zřetelně vystupuje na povrch potřeba toho, aby knihovníci své představy o obsahu informační gramotnosti diskutovali a uskutečňovali nejen mezi sebou, ale také navenek. Koneckonců, informační vzdělávání je vždy službou veřejnosti, která by měla mít jasný přehled o tom, co jí tato služba může nabídnout. To jistě platí obecně, přestože nezastíráme, že hlavním inspiračním zdrojem zde bylo prostředí vysokoškolských knihoven.

Pojmy mentální reprezentace a mentální model, stejně jako kapitola „NVI z pohledu kognitivní psychologie", nás odkazují k ještě hlubším základům. Hlavní výhoda vizualizací spočívá nejen v tom, jakým způsobem je vnímáme (svou pozornost přenášíme libovolně na celek i jeho části), ale zejména v tom, že lidský mozek je zvyklý pracovat na principu modelů a asociací. V tomto smyslu můžeme chápat jako navazující kapitolu „Vizuální gramotnost" (Visual literacy), která ilustruje současnou situaci v této oblasti. Jednoznačně z ní vyplývá, že předností vizualizací si již vědci (a nejen oni) velmi dobře povšimli, dosud však není ustálená ani terminologie, ani směřování oboru. Lze zde dobře vysledovat jednotlivé názorové proudy, překrývání i odlišnosti, hlubší analýza vizuální gramotnosti pro české prostředí se však jednoznačně vymyká rozsahu i poslání této práce.

Myšlenkové mapy zcela naplňují požadavky na NVI vhodný k implementaci do kurzu informační gramotnosti. Jsou flexibilní ve smyslu rozsahu témat, oborů a příležitostí jejich využití. Není těžké ovládnout základy jejich tvorby a zároveň je dobře dostupná celá řada nástrojů pro jejich tvorbu v digitální podobě. Autoři Periodické tabulky vizualizačních metod představili pravděpodobně nejpropracovanější výstup výzkumu NVI. Je třeba zdůraznit, že jejich prioritou byly nástroje pro management - v konečném důsledku však díky tomu Periodická tabulka nabízí přehled stovky vizualizačních metod, které jsou z velké části flexibilní a široce použitelné. Spolu s Periodickou tabulkou nabízí tým vědců kolem Lenglera a Epplera i další vizualizované prameny a lze říci, že stránky projektu Visual-literacy.org jsou vynikajícím a takřka základním zdrojem pro každého zájemce o problematiku vizualizačních metod a nástrojů.

Praktická část diplomové práce se věnuje návrhu modulu „Myšlenkové mapy: úvod a práce s nimi" se záměrem jeho implementace do již existujícího e-learningového Kurzu práce s informacemi, vyučovaného od jara 2007 pro všechny studenty Masarykovy univerzity.

Obrázek 7 Nástroje vizuální podpory učení

Poznámkový aparát

1 DULÍK, Pavel. Informace, vizuální vnímání, vizualizace, 2007; s. 59.

2 TUFTE, Edward R. Envisioning information, c1990. 126 s.

3 ELKINS, James. Visual literacy. c2008. viii, 217 s.

4 S. 92.

5 VOJTKO, Viktor: Nástroje vizuální podpory učení, 2007.

6 FISHER, Robert. Učíme děti myslet a učit se : praktický průvodce strategiemi vyučování, 1997; s. 71.

7 Ibid. S. 71.

8 Ibid. S. 79.

9 Ibid. S. 79.

10 VOJTKO, Viktor: Nástroje vizuální podpory učení, 2007.

11 NOVAK, Joseph D. GOWIN, D. Bob. Learning how to learn. New York : Cambridge University Press, 2008; s. 15.

Concept maps are intended to represent meaningful relationships between concepts in the form of propositions. Propositions are two or more concept labels linked by words in a semantic unit. In its simplest form, a concept map would be just two concepts connected by a linking word to form a proposition.

12 Ibid. S. 15.

A concept map is a schematic device for representing a set of concept meanings embedded in a framework of propositions.

13 Volně podle ibid. S. 15.

14 Ibid. S. 15

Because meaningful learning proceeds most easily when new concepts or concept meanings are subsumed under broader, more inclusive concepts, concept maps should be hierarchical;

15 ALLEE, Verna. The knowledge evolution : expanding organizational intelligence. c1997; s. 57.

If we are to navigate the Knowledge Era succesfully, one of the basic tools we will need is a map of the territory. A good conceptual map is invaluable for helping us deal with complexity. Conceptual maps, usually called frameworks or models, help us understand organizational performance. We use such maps for everything from strategic planning to work flow analysis and human resource planning.

16 LENGLER, Ralph, EPPLER, Martin J.. Towards A Periodic Table of Visualization Methods for Management. 2006.

To succeed the communicator not only needs to convey the message, but also needs to tailor it to the recipient´s context, so that he can re-construct the knowledge, integrate it and put it to meaningful action.

17 Ibid.

Unfortunately in management very few visualization methods are used, and little is known about visualization methods of other domains with potential to management, their requirements, benefits and application areas.

18 Ibid. „...managerial thinking (cognitive challenges), managerial communication and coordination (social challenges), and the manager´s ability to motivate and engage their peers and employees (emotional challenges)."

19 https://is.muni.cz/auth/predmety/predmet.pl?id=386047

20 https://is.muni.cz/auth/predmety/predmet.pl?id=386047

21 DULÍK, Pavel. Informace, vizuální vnímání, vizualizace. 2007; 75 s.

22 LENGLER, Ralph, EPPLER, Martin J. Towards A Periodic Table of Visualization Methods for Management, [2006].

23 http://www.cems.uwe.ac.uk/xmldb/rest/db/Visualization/showAll.xql

24 BAJER, Lukáš. WORKaholic.BLOGuje.cz. [online]. 21. 4. 2007 , 13. 2. 2009. Názornost a mapování mysli.

25 www.pf.jcu.cz/stru/katedry/aj/img/majz4/majz4-neni_mapa_jako_mapa.pps

26 VOJTKO, Viktor. Viktor Vojtko : blog o myšlenkových mapách, podnikání a vzdělávání. [online]. 2009, 5. května 2009.

27 http://www.infovis-wiki.net/index.php?title=Main_Page

28 http://www.visual-literacy.org/pages/documents.htm

29 http://www.smashingmagazine.com/2007/08/02/data-visualization-modern-approaches/

30 FISHER, Robert. Učíme děti myslet a učit se : praktický průvodce strategiemi vyučování, 1997; s. 71-86

 

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

5 komentářů

Obrázek uživatele Ladka Sucha

Čtu a nemůžu se nepodělit o odkaz na výběr 10 nezapomenutelných infografik od Briana Wallace (mentální mapy v něm bohužel nejsou), který se ke mě dostal před pár dny.

  • ochutnávka: mapa sociálních sítí (zdroj zde)
  • ochutnávka 2: boom sociálních sítí v čase (zdroj zde)
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
10. 2. 2019
Hello, I have browsed most of your posts. This post is probably where I got the most useful information for my research. Thanks for posting, maybe we can see more on this. Are you aware of any other websites on this subject. http://seo-omaha.net
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
17. 4. 2019
This is my first time i visit here. I found so many interesting stuff in your blog especially its discussion. From the tons of comments on your articles, I guess I am not the only one having all the enjoyment here! keep up the good work technology
Obrázek uživatele Anonym
Anonym
1. 5. 2019
This is a great inspiring article.I am pretty much pleased with your good work.You put really very helpful information... Windows Hosting

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback