Knihovna jako ekosystém

V článku věnovaném roli knihoven v informační společnosti jsme se věnovali obecnému postavení knihovny v současné společnosti. Dnešní článek se bude týkat budování knihovního ekosystému. Ekosystémem není myšleno jen určité přírodní prostředí, ale nově také prostředí vývoje, života či činnosti instituce.

Chceme-li hovořit o ekosystému knihovny, pak je třeba rozlišit dvě základní složky knihovního života - knihovnu virtuální a fyzickou.

Obě dvě mají svojí nezastupitelnou úlohu a jejich postavení je vždy vzájemným způsobem propojené.

Podíváme-li se na základní myšlenku, na které je postavený úspěch evropského vědeckého pokroku, pak můžeme snadno identifikovat princip svobodného přístupu k informacím a vědeckým objevům. A právě v tomto prostředí je třeba vidět roli knihoven v současnosti. Nejde jen o roli technologických evangelizátorů a podporovatelů vzdělanosti, ale také jde o šíření informací a jejich snazší přístupnosti.

Má-li knihovna mít určitý ekosystém a být sociální investicí do společnosti, která má význam, musí být projektem komplexním, silně interagujícím s kulturním prostředím a potřebami nejen lokálního společenství lidí. Osobně se domnívám, že mají-li mít knihovny plnohodnotnou roli, musí být jejich činnost spojená s investicemi do vědy a výzkumu. Jen tak mohou přirozeně sloužit jako cesta pro předávání vědy a jejich poznatků běžné populaci.

V následujícím článku se pokusíme zaměřit na několik oblastí, ve kterých lze ekosystém knihovny budovat. Je pochopitelné, že zcela jiná témata budou akcentovat akademické knihovny, jiná velké veřejné instituce, jako je například Knihovna Jiřího Mahena a zcela odlišný způsob budování ekosystému musí zvolit malá lokální knihovna.

Technologická evangelizace

Zřejmě jednou z nejvýznamnějších složek budování ekosystému, který by byl pro společnost důležitý je technologická evangelizace.

Nejde o nic menšího, než ukazovat možnosti moderní techniky a vědy v kontextu přístupném uživatelům.

Klasickým příkladem mohou být elektronické čtečky, které mohou představovat důležitý prvek pro podporu čtenářské gramotnosti. Tím, že je možné si podobné zařízení vypůjčit a vyzkoušet, se otvírají větší možnosti pro jejich rozšíření.

Ale samozřejmě nemusí jít jen o témata, která úzce souvisejí se čtením, i když právě podpora a rozvoj elektronických knih - ať již pro čtečky hardwarové, mobilní telefony či počítač - se zdá být jako primárně nejdůležitější. Může jít ale o celou řadu dalších témat - od humanitární informatiky, přes propagaci nových technologií jako je sémantický web až po celkové přenášení moderních poznatků techniky a vědy ke klientům. Aby taková činnost byla vůbec možná, je třeba, aby knihovna disponovala dostatečným ekonomickým zázemím, ač je možné na řadu podobných projektů čerpat finance z evropských fondů.

Zde je dobré vnímat technologickou evangelizaci nikoli jako jakýsi samoúčelný proces, ale především jako pomocný nástroj, který může být spojený s řadou dalších dílčích cílů. E-knihy se čtenářskou gramotností, sémantický web s projekty na vyhledávání znalostí atp. Knihovna má výhodu ve svém neformálním postavení. Jen málokdy potřebuje mít akreditované okruhy činností a proto může být inovativní, flexibilní a do značné míry kreativní v tom, jak k daným tématům bude přistupovat.

Tématické weby, virtuální knihovny

Poměrně významnou činností řady knihoven je budování různých tématických webů. Zde je možné učinit několik základních rozdělení. Předně, zda jde o témat čistě lokální, nebo zda má nějaký širší přesah. Knihovna si zde může zvolit témata, která bude prostřednictvím těchto projektů exponovat a osobně se domnívám, že by mělo jít o přiměřenou syntézu obojího. Je možné dobře vyjít z lokálního problému či tématu, který bude mít přesah dostatečně široký.

Příkladem může být například Ernst Mach a Brno. Jde o osobnost, která se ve městě narodila a jednoznačně patřila mezi největší fyziky a filosofy své doby. Proto je možné na projektu spolupracovat s rakouskými i českými partnery.

Knihovna tak může být dobrým zdrojem informací o globálně zajímavém tématu, které má silné lokání resonance.

Takto pojaté tématické weby, jsou-li pravidelně a dostatečně spravovány jsou přirozenou součástí knihovního ekosystému jedenadvacátého století.

Naopak je třeba varovat před zbytečnou redundancí některých projektů - nemá smysl budovat obsahově podobný web k již existující variantě za každou cenu. Vždy je dobré se rozhlédnout po síti a zjistit, co by bylo přínosné a co nikoli. Užitečné mohou být i spolupráce na různých projektech, ať již mezi knihovnami či mezi knihovnou a dalším subjektem. Zajímavé jsou také projekty, které sází na fenomén občanské žurnalistiky - tedy že na tématickém webu pracují přímo uživatelé knihovny, která pak plní spíše roli určitého koordinátora.

Zásadní význam budou mít - zvláště v budoucnu - virtuální knihovny. Zatím existují buď silné globální projekty, jako je například Google Books nebo tématické knihovny. Příkladem druhé kategorie může být například česká matematická knihovna. Své místo na slunci si začnou postupně vybojovávat úzkoprofilové digitální knihovny, které mohou dobře vycházet například z unikátních sbírek knihovny nebo vzniknou jen pečlivou činností knihovníka, který materiály sežene, zdigitalizuje a zpřístupní (může tak vzniknout například zmiňovaná knihovna Ernsta Macha se spisy jeho a také o něm).

Osobně se domnívám, že je to právě tvorba digitálních knihoven, snad propojená s tématickými weby, která dává knihovnám dosti významnou roli v otázkách vzdělávání, vědy, ale také v sociálním kapitálu, který se třeba nemusí vždy projevit zcela lokálně.

Čtenář či klient až na prvním místě

Z výše uvedeného by se možná ze zřetele knihovny mohl vytratit fenomén uživatele. Právě on je ale na prvním místě, na což se v době řady sofistikovaných projektů může do určité míry zapomínat. Jsou to přitom právě oni, kdož jsou pro ekosystém a vůbec pro knihovny důležití a pro které se vlastně toto děje.

Zde je třeba si uvědomit, jaké jsou požadavky a potřeby jednotlivých lokálních komunit. Je zřejmé, že čtenář města je jiný, než čtenář vesnice. Bude zde různý poměr potřeby vzdělávací činnosti k popularizaci literatury a k dalším činnostem knihovny. Jistě není bez zajímavosti, že základní brzdou rozvoje nových technologií (např. ve vzdělávání) je právě koncový uživatel, který nepreferuje e-learning, video streaming a další pokročilé technologie, ale stále ještě vyžaduje kontakt s přednášejícím a papírová skripta.

Jak tedy na ekosystém?

Ekosystém je něčím, co nelze vybudovat ze dne na den, ale vyžaduje systematickou práci, která je zcela odlišná od toho, jak byly knihovny zvyklé pracovat v posledních desetiletích. Je paradoxní, že se téměř nezměnilo pracovní zařazení knihovníků, od kterých informační společnost očekává zcela nové služby - pozice informačních specialistů, tvůrců digitálních knihoven či technologických evangelizátorů zůstávají stále neobsazeny a syntéza informatiky a knihovních věd je stále ne zcela dokončena.

Přesto věřím, že pokud budou knihovny usilovat o to, aby byly přínosnou součástí vzdělávacího, ale také vědeckého života, a budou vyházet svým uživatelům vstříc tak, aby se v nich cítili dobře, mají své místo ve společenském žebříčku zcela oprávněné. Pravdou je, že jsme prozatím jen na počátku cesty (v ČR) v tom, jak by knihovny měly a mohly moderně fungovat, ale i přesto se již rýsují vyhlídky na zlepšení, snad také díky kvalitní edukaci knihovníků.

Jistě se do problematiky budování nového ekosystému knihoven bude promítat vše, co jsme uvedli v prvním článku - od vzdělávání, přes vlastní vědeckou a publikační činnost až po podporu kultury. Je třeba vidět, že investice do sociálního kapitálu, především pak do vědy a vzdělávání, jsou jedněmi z nejrychleji se vracejících investicemi a je jistě škoda, že se u nás podobný pohled zatím příliš neakceptuje.

Poznámka o autorovi:
Bc. Michal Černý vystudoval bakalářské studium učitelství fyziky pro střední školy a informatika a druhý obor na PřF MU, kde dokončuje navazující magisterské studium. Současně studuje teologické nauky na CMTF UP. Jako publicista se aktivně věnuje tématům informační společnosti, didaktice informatiky či webovým technologiím.