Nová generace OPAC katalogů

Tradiční OPAC katalogy nenabízejí takové vyhledávací možnosti jako většina internetových vyhledávačů. Příspěvek se zamýšlí nad potřebou změny uživatelského rozhraní OPAC katalogů. Pojednává o požadavcích, které by měly splňovat online katalogy nové generace. Všímá si vývoje automatizovaných knihovnických systémů a aplikací nových prvků v katalozích zahraničních knihoven. Podrobněji je popsán systém Primo. Pozornost je věnována současným českým knihovním katalogům.

Knihovny a web

Statistická studie OCLC z června 2005 ukazuje, že 84% uživatelů začíná hledání informací k určitému tématu v internetových vyhledávačích, nejčastěji pak v Googlu. Pouze 1% uživatelů začíná na webových stránkách knihoven. Největší oblibu si na internetu získaly      e-shopy nabízející vyhledávání s paletou doplňujících služeb a okamžitou objednávkou zboží nebo služby s dovozem až do domu.  Chtějí-li knihovny obstát v silné konkurenci poskytovatelů informací a služeb  na internetu, nezbývá jim nic jiného, než  tomuto prostředí přizpůsobit nabídku služeb. Uživatelé očekávají od knihoven takové služby, jimž přivykli  na internetu - služby dostupné odkudkoliv a kdykoliv s možností získat  vše z jednoho místa a s bezprostřední dostupností plného textu dokumentu. Dokonalé vyhledávání je klíčové, ale pro spokojenost uživatele  nestačí. Důležitým momentem se stává přímé dodání dokumentu.  Při vyhledávání chce mít uživatel dostatečně komplexní informace, aby se mohl rozhodnout, jaký dokument nakonec využije. Následně potřebuje  co nejrychleji dostat požadované dokumenty přímo na obrazovku svého počítače. [4]

V intencích tohoto vývoje se knihovny ocitají na prahu období změn v nabídce svých služeb. V posledních letech pozorujeme v oblasti automatizace knihovnických procesů, především pak u online katalogů knihoven, tendence ke zlepšení jejich uživatelského  rozhraní. Knihovny se snaží přizpůsobit konkurenčnímu prostředí, v němž  působí velmi mnoho poskytovatelů informací, a optimalizují své služby v kontextu dnešního webu. Ve srovnání se současným webem jsou  online katalogy knihoven  pozadu pokud se týká technologie vyhledávání, vizuální stránky či uživatelské podpory. Objevují se nové aplikace v prostředí OPAC katalogů,  které vycházejí vstříc  požadavkům  a očekávání současného uživatele. S novými projekty přicházejí tradiční firmy, které se již etablovaly na trhu automatizovaných knihovnických systémů, firmy z komerčního sektoru a také samotné knihovny. Každá instituce, která má dobré nápady a chce se zabývat  informačními zdroji, má  možnost zúčastnit se v konkurenčním boji, kde se vede soutěž o novou generaci počítačového rozhraní knihoven.

Tradiční online katalogy

Tradiční vyhledávání bibliografických informací přes knihovní katalogy je orientováno více na knihovníka než na uživatele. Bibliografický záznam  ovlivňuje chování všech částí procesu vyhledávání a získávání informací. Uživatel musí prohledávat specifický katalog specifickým způsobem za použití specifických metadat a následně si dokument specifickým způsobem  vyžádat. Pokud chce navíc  prohledávat více informačních zdrojů, musí tento proces v různých obměnách několikrát opakovat. Tento postup je ve srovnání se standardním vyhledáváním na webu velmi komplikovaný a málo efektivní.  Tradičně je také knihovní katalog spojován s knihovními jednotkami, které knihovna fyzicky vlastní. Toto pojetí neodpovídá dnešnímu prostředí a možnostem webu. Katalog by měl obsahovat také elektronické informační zdroje, ke kterým knihovna zajišťuje a zprostředkovává přístup. Měl by obsahovat propojení na další související dokumenty.  Současný uživatel požaduje nejen informace o tom, že dokument někde existuje a může si jej za určitých podmínek půjčit. Bibliografický záznam je prvotní informací, kterou by služby online katalogu neměly končit. Elektronické prostředí internetu nabízí další možnosti, jak získat více informací o dokumentu, například prostřednictvím připojeni grafické podoby obálek knih k bibliografickým záznamům, recenzí, obsahů, anotací, ukázek z textu až po propojení na plné texty dokumentů. Přestože se projevují snahy vylepšit stávající OPAC katalogy a dochází k jejich větší personalizaci, zvyšuje se také  jejich samoobslužnost, kdy sám uživatel  může online obsluhovat své vlastní čtenářské konto, rezervovat knihy, prodlužovat, nebo u bibliografických záznamů vidíme stále častěji zobrazení obálek,  tento proces je velmi pomalý a je zapotřebí radikální změna.

Požadavky na  nové online katalogy

Nové počítačové rozhraní elektronických katalogů knihoven by mělo odpovídat současným webovým technologiím a očekávání uživatelů.  Způsoby vyhledávání na webu jsou obecně velmi rozšířené a známé, často intuitivní a jednoduché a  pro uživatele srozumitelné. Web se stal oblíbeným prostředím pro vyhledávání informací. Tuto skutečnost by neměly knihovny přehlížet a měly by nabídnout uživateli obdobné prostředí a možnosti jaké důvěrně zná z vyhledávání na internetu.  Nový OPAC by měl  aplikovat současné vyhledávací technologie a techniky a nabídnout uživatelům knihoven dynamické interaktivní prostředí. Počítačové rozhraní  online katalogů knihoven by mělo mít následující vlastnosti:

  • Širší možnosti vyhledávání, kdy zadáním jednoho dotazu jsou prohledávány  různé informační zdroje bez ohledu na typ dokumentu, jeho formát či lokaci. Vícezdrojové prohledávání heterogenního prostředí z jednoho místa.
  • Standardní počítačové rozhraní, které bude mít obvyklou podobu  odpovídající běžnému vyhledávání na webu, například řazení výsledků dotazu podle relevance, fasetovou navigaci umožňující další specifikaci dotazu. Atraktivním prvkem  jsou obálky knih, které zajišťují vizuální spojení s obsahem knihy. Přidanou hodnotou katalogu jsou také recenze knih. Uživatelé jsou navyklí pracovat s webovým rozhraním a uvítají jeho aplikaci také u knihovnických systémů.
  • Efektivní přístup k obsahu dokumentu - zajištění efektivní cesty nejenom k informaci o existenci dokumentu, ale také přímo k jeho obsahu.  Knihovny v poslední době hodně investují do budování a zpřístupňování plnotextových elektronických informačních zdrojů. Tvorba propojení  a elegantní navigace uživatele od zjištění, že požadovaný  informační zdroj existuje až k jeho obsahu a plnému textu.
  • Tradiční osvědčené vlastnosti stávajících OPAC katalogů by měly být zachovány. Jako všechny činnosti v knihovně je i automatizace procesem  kumulativním. Nové rozhraní je vytvářeno, zatímco existuje staré. Mnoho z významných vlastností OPACu musí zůstat zachováno: pokročilé a přesné vyhledávání, zobrazení informací o momentální dostupnosti dokumentu, jeho statusu,  rezervace a objednávání, obsluha uživatelského konta apod.

Vývoj automatizovaných knihovnických systémů

Mnoho prvních úspěšných projektů automatizace mělo své počátky v knihovnách, například systémy na Northwestern University in Chicago, Georgetown University's Dahlgren Memorial Library, Tacoma Public Library, University of California - Berkeley, Lister Hill Laboratories a Virginia Tech University.  Některé z projektů přešly do komerčního sektoru. Další fází vývoje byla čistě komerční  etapa knihovnické automatizace,  během níž došlo ke specializaci firem poskytujících knihovnám podporu.  Ačkoliv se seznam firem během let měnil,  vytvořilo se stabilní jádro, které se věnovalo tvorbě těchto produktů a služeb.  Uplatnil se model obvyklý v softwarovém průmyslu -  tvorba chráněného softwaru šířeného prostřednictvím placených licencí. Tento komerční model, kdy se firmy mající personální a marketingové zázemí starají o rozvoj produktů a zaručují další vývoj automatizace v knihovnách, se osvědčil. V té době byly ceny hardwaru i softwaru velmi vysoké  a tvorba vývojových nástrojů byla doménou komerčních firem.  Byly to především velké počítačové firmy jako IBM, Unisys, Digital Equipment které vyvíjely drahý počítačový software.

Nyní se situace změnila, ceny počítačů jsou velmi nízké a hardware i software je dostupnější, vznikají počítačové sítě, datové sklady.  Jsou vyvíjeny volně dostupné softwarové nástroje, například operační systém Linux, Apache web server, databázový systém MySQL a další. Do hry vstupují  noví hráči.  Přestává platit pravidlo,  že vývoj automatizace knihoven je doménou  pouze zavedených  a osvědčených firem. Objevují se další firmy z oboru nebo příbuzných oblastí a jsou to především knihovny, které navrhují své vlastní alternativy s použitím volně dostupných i chráněných softwarových nástrojů. Pracovníci  knihovny mají možnost zapojit se přímo do tvorby vlastního knihovnického softwaru a navrhovat rozhraní online katalogů. Knihovny přestávají pasivně přihlížet vývoji a marketingu automatizovaných systémů a stávají se významnými inovátory informačních technologií.

To ale neznamená, že by komerční firmy zmizely. Dále zůstávají, ale změnilo se konkurenční prostředí. Tyto firmy mají zkušenosti s vývojem a dodáváním softwaru, jsou obeznámeny s potřebami knihoven  a zůstanou i nadále pravděpodobně silnými hráči na poli automatizace knihoven.

Nové online katalogy v zahraničí

Příklady inovací či návrhů nových katalogů, které reagují na potřeby uživatelů a odpovídají novým požadavkům, nacházíme především v zahraničí. Firma Library Corporation byla jednou z prvních firem, která  přišla s katalogem nové generace. Spojila se s firmou Medialab Solutions a spolu přišly na trh s nabídkou AquaBrowser a Endeca. AquaBrowser vyvinula Medialab Solutions  jako knihovnické rozhraní nové generace a dnes jej užívá více než 100 knihoven. Encora představuje další nové rozhraní pro knihovny různého typu. Používá ji více než 50 veřejných, akademických a speciálních knihoven. Firma ExLibris vyvinula systém Primo, který je určen  především pro akademické knihovny.  Jeho hlavním cílem je umožnit přístup z jednoho rozhraní ke všem zdrojům knihoven bez ohledu, jedná-li se o tištěné dokumenty nebo elektronické informační zdroje. Polaris se věnuje online katalogu a aplikuje u něj  nové  vlastnosti, jakými jsou řazení podle relevance, fasetová navigace nebo zobrazení obálek knih. OCLC nabízí katalog knihoven WorldCat, který v sobě kombinuje sílu vyhledávacích možností globální celosvětové databáze s moderními prvky počítačového rozhraní  a také s funkcemi lokálního knihovnického systému.  Knihovna North Carolina State University má  katalog nové generace založený na technologii Endeca. Endeca má fasetovou navigaci a řazení výsledků podle relevance. Nový katalog State Library of Tasmania používá  vyhledávacího nástroje Verity. Villanova University of  Pensylvania vyvinula nové rozhraní VuFind na základě volně dostupných softwarových nástrojů. University of Rochester River Campus Libraries se s podporou Mellonovy nadace věnuje půzkumu možností volně dostupného softwaru  a jeho aplikací v akademických knihovnách. Hlavním cílem projektu je vyvinout jednotné rozhraní pro přístup k tradičním i digitálním informačním zdrojům knihoven.

Existují také volně dostupné  knihovnické systémy, jejichž rozhraní odpovídá současným požadavkům - Evergreen a Koha. Systém Evergreen vyvinula Georgia Public Library. Software byl vyvinut pro potřeby  PINES konsorcia, které má 260 členů.  Zajímavé je na něm nejen to, že je volně dostupný, ale také jeho  struktura a jednouchá implemetace. Slouží velké skupině knihoven, které společně sdílejí jednu bibliografickou databázi a mají konzistentní cirkulační politiku.  Evergreen rozhraní umožňuje řazení podle relevance, fasetovou navigaci a zobrazuje obálky knih. Systém Koha byl vyvinut na Novém Zélandu a v současné době jej spravuje LibLime. Poprvé byl v USA aplikován v Nelson Ville Public Library.

Primo

K významným komerčním firmám v oblasti automatizace knihovnických procesů patří izraelská  firma ExLibris, která má také zastoupení v České republice, a kromě jiných produktů přichází na trh s novým systémem Primo. Tento systém můžeme označit jako obohacený OPAC, který nabízí uživatelům přístup k různým informačním zdrojům a službám z jednoho místa. Umožňuje tvorbu dotazu z jednoho přístupového bodu, aniž by uživatel musel znát procesy odehrávající se na pozadí. Základní myšlenky architektury produktu Primo jsou tyto:

  • všechna data, která uživatel potřebuje, jsou získávána z jediného vyhledávacího bodu, kam se soustřeďují tradiční knihovní katalogy, digitální sbírky a elektronické zdroje
  • uživatel má k dispozici sadu výkonných a mocných vyhledávacích nástrojů (fasetové vyhledávání, práce s mírou relevance, seskupování příbuzných výsledků apod.)
  • uživatel má možnost rozšířit rozsah bibliografických informací (uživatelem definovaná pole, uživatelské poznámky apod.)
  • vyhledávání je pouze prvním krokem v procesu dodávání informací a dokumentů (procesem vyhledávání práce systému Primo nekončí)
  • centrální vyhledávací bod, který Primo přináší, je možné zabudovat do širšího kontextu pracovního prostředí uživatele, např. do akademického portálu
  • široká nabídka doplňujících funkcí, které známe z komerčních aplikací a vyhledávacích systémů (Amazon, Google, Vltava atd.)

Vyhledávání a dodávání informací v knihovnách může být daleko účinnější, než je tomu například u vyhledávače Google, protože knihovny pracují se strukturovanými metadaty a bibliografickými informacemi. Systém Primo využívá všech předností strukturovaných informací a pomocí moderních technologií na nich buduje příslušné služby.
Základní potřeby uživatele knihovny můžeme definovat jako požadavky na kvalitní a přesné informace dodané rychle v potřebné formě na potřebné místo. Z toho systém Primo odvozuje tři možné fáze při dodávání informací, podle možností daného zdroje:

  • pokud možno dodat informace ihned přímo na obrazovku počítače uživatele
  • pokud možno dodat informace elektronicky v co nejkratším čase
  • pokud možno dodat informace ve fyzické formě v co nejkratším čase

Systém Primo nenahrazuje ostatní knihovní produkty, jako je OPAC, metavyhledávač nebo linkovací server, ale naopak dokáže jejich funkce rozšířit a zastřešit. Pracuje jak s lokálními tak vzdálenými informačními zdroji, které nemusí být součástí systému Primo. Data získává z knihovnických aplikací nebo z dalších online  zdrojů.  Ta jsou  sklízena a nepřetržitě aktualizována, následně upravována a obohacována o další informace, aby uživatel dostal co nejkomplexnější informace. Systém Primo je schopen sklízet  data z mnoha rozličných datových zdrojů v různých formátech. K těm standardním patří MARC, XML, METS, IRD, DC, EAD, HTML. Mapování z různých formátů si může zákazník lokálně upravit. Po sklizni dat jsou záznamy unifikovány, aby byly uživateli po vyhledávání prezentovány v jednotné podobě. Vyhledávání podporuje rozpoznávání jazyka, stemming, tzn. rozpoznávání tvarů jednoho slova, a také návrhování podobných termínů. V poslední fázi jsou záznamy obohaceny o uživatelské vstupy a o informace z dalších relevantních zdrojů, jako jsou například plné texty, obálky knih, abstrakty, ukázky kapitol, recenze, další doporučená bibliografie, vazby na dodávání nebo nákup informací a dokumentů apod.  Systém Primo provádí nad záznamy reduplikaci, doplňuje fasety, FRBR.

V České republice nebyl zatím tento nový systém aplikován u žádné z knihoven, důvodem může být jeho vysoká cena. Jak uvádí firma  Ex Libris ve své zprávě ze dne 4. 2. 2008,  v zahraničí počet institucí, které si jako řešení pro integrované vyhledávání a dodávání informací vybraly systém Primo, rapidně stoupá. K tomuto datu existuje  téměř 100 předních světových knihoven a univerzit, které používají systém Primo.[5]

České online katalogy

Nahlédneme-li na webové stránky českých knihoven a zaměříme-li se na jejich online knihovní katalogy, je zřejmé že  k jejich radikální změně zatím nedochází.  Projevují se u nich v různé míře snahy o úpravy a přizpůsobení webovému rozhraní. Tyto úpravy se nejčastěji soustředí na doplnění bibliografického záznamu o grafický náhled obálky knihy.  Uživatel si tak může vytvořit představu o tom, jak kniha vypadá. Často je to právě vnější podoba knihy, která utkví  v paměti uživatelů. Mnozí  z nich si prvotně vybaví velikost knihy nebo převládající  barvu na obálce knihy. Příkladem je dotaz uživatele, který  hledá velkou modrou knihu o marketingu. Zadáním předmětového vyhledávání pod heslem „marketing"  se  zobrazí seznam odpovídajících dokumentů  a barevná obálka u nich pak pomáhá při  identifikaci  hledaného dokumentu. Jednoduché řešení, které  je nakročením na cestě směrem k vytváření dalších přidaných hodnot OPAC katalogů.  V České republice zaštítil přebírání obálek i anotací Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP), který uzavřel dohodu s významnými nakladateli  a dodavateli knih. Knihovny, které jsou členy SKIP, mají zajištěno jejich bezplatné přebírání. Podmínkou je registrace knihovny a prezentace poskytujících firem na webových stránkách  knihoven.

Novým, i když zatím spíše ojedinělým  prvkem online katalogů, jsou různá hodnocení či komentáře, které mohou registrovaní uživatelé vkládat k záznamům knih. Například Městská knihovna v Praze se snaží budovat interaktivní katalogové rozhraní a dává možnost svým uživatelům hodnotit obsah knihy z vybrané pětistupňové škály, případně vložit svůj  komentář k dílu.

Některé knihovny  samy vytvářejí  anotované záznamy dokumentů.  Přičemž anotace, abstrakty či recenze nebo informace o autorovi, případně ukázky kapitol knihy   již jednou byly vytvořeny, obvykle je najdeme na stránkách  vydavatelů nebo velkých knihkupců, a jsou dostupné v  nabídkových seznamech vystavených na internetu. Knihovny tedy nemusejí vynakládat vlastní síly a čas a mohou použít  tyto informace  a připojit je ke svým bibliografickým záznamům.  To současné OPAC katalogy  dokáží formou odkazů , například systémy ve formátu MARC používají pole 856 k propojení dokumentu s elektronickým zdrojem prostřednictvím URL adresy. Uživateli se rozšíří úhel pohledu na dokument, získá komplexnější širší spektrum informací, na jejichž základě se pak snadněji rozhodne, zda daný dokument potřebuje. U tohoto způsobu propojení je třeba mít na mysli, že webové stránky na které odkazujeme se mohou měnit, zanikat či změnit adresu a o to náročnější je údržba záznamů s elektronickým propojením na URL. 

Oblíbenou se stává služba SFX, která přináší přidané služby k bibliografickým záznamům a umožňuje propojení mezi  katalogy knihoven a dalšími informačními zdroji na webu formou odkazů. Rozšířila se v českém prostředí především prostřednictvím Jednotné informační brány.  Výhodu SFX je, že na jednom místě soustřeďuje nabídku všech relevantních souvisejících přidaných služeb. SFX server dostává od SFX zdroje metadata ve formátu OpenURL, zpracovává je a na pokyn uživatele otevírá nové okno k SFX cíli. Jako SFX zdroj se označuje databáze, v níž uživatel začíná prohledávání. SFX zdroj může posloužit jako odrazový můstek ke službám, které uživatele přivedou k dalším databázovým službám. SFX zdroji mohou být A&I (abstraktové a indexové) databáze, knihovní OPAC, e-časopisy, e-print archivy. Jako SFX cíl se označuje databáze, na kterou odkazuje SFX. Cílem může být například elektronický katalog knihovny, služba dodávání dokumentů, internetové knihkupectví či webovský prohledávač. Všechny zdroje, které jsou využívány jako SFX cíle, musí mít definovanou tzv. link-to syntaxi, která umožňuje strojové generování odkazů vedoucích na konkrétní dokument. Cílové databáze realizují služby informace o dostupnosti a výpůjčním statusu dokumentu, získání plných textů a abstraktů on-line z plnotextových databází, informace o autorovi, e-mail autora, příbuzné dokumenty podle předmětu nebo názvu, služby typu electronic document delivery, recenze, vyhledání příbuzných informací na webu.[3]

Pomocí SFX lze vyhledat plný text dokumentu, pokud je dostupný, nebo získat další informace k vyhledanému titulu. Není-li plný text článku dostupný online, pak může být uživateli nabídnut  odkaz na elektronické dodání dokumentu nebo odkaz na žádanku meziknihovní výpůjčky. SFX může sloužit jako elegantní repozitář s informacemi o všech časopisech dostupných online prosřednictvím dané knihovny.

Vyhledávání informací na webu je velmi intuitivní a uživatelsky jednoduché.  Běžné vyhledávače, například Google, však neumožňují pojmové vyhledávání, nepočítají s vágností jazyka, homonymy nebo synonymy.  Řízené slovníky knihoven, neboli tezaury, které jsou budovány za účelem věcného pořádání informací, by mohly být sofistikovanějším nástrojem pro věcné vyhledávání.   Tyto slovníky řeší vztahy mezi pojmy, jejich nadřazenost a podřazenost, ekvivalenci a příbuznost. Knihovny podle nich indexují. Považuji za nedostatek stávajících OPAC katalogů, že tyto tezaury, hesláře, či řízené slovníky  již nejsou integrovány do vyhledávacího pole katalogů.  Aby mohl být řízený slovník efektivně využit při vyhledávání v OPACu, pak je nezbytné, aby uživatel mohl zadat preferovaný termín. Jinak tvoří dotaz „naslepo" a  pokouší se uhodnout, jaký termín byl použit při indexaci . Někdy bývá více, jindy méně úspěšný ve svých odhadech.  Zadá-li nepreferovaný výraz,  pak mu systém odpoví, že nenalezl žádný záznam. Uživatel si tuto odpověď může vyložit jako informaci, že knihovna dokument na požadované téma nemá. A to je zavádějící závěr. Toto nepřesné koncipování uživatelského dotazu by odstranila nabídka termínů řízeného slovníka při aktivaci věcného vyhledávání v katalogu. Obvykle bývají řízené slovníky dostupné z www stránek knihovny, ale z jiného místa, než je vyhledávání v katalogu. Tato cesta je pro uživatele složitá. Musí nejprve zjistit, kde je řízený slovník, najít v něm  odpovídající výraz,  přejít do vyhledávání a tam zkopírovat hledané slovo a zformulovat dotaz.  Málokdy jej nápověda naviguje, jak správně postupovat při věcném vyhledávání.  Často používaným nástrojem věcného popisu se stal Soubor národních autorit (SNA), který vystavuje na svých stránkách Národní knihovna jako samostatnou databázi.  Do pole věcného vyhledávání v katalogu však již není aplikován. Tvorba řízených slovníků je náročná a dlouhodobá činnost, vyžaduje  další  údržbu a aktualizaci. Je škoda, že tento nástroj zůstává při vyhledávání stranou a není plně využit.  Z tohoto pohledu mne zaujal katalog Knihovny Jiřího Mahena v Brně dalších knihoven používajících systém  Lanius, u nichž je možné přímo z vyhledávacího pole vstoupit do rejstříku klíčových slov. Nemůžeme zde hovořit o řízeném slovníku, obsahuje pouze abecední seznam volně tvořených klíčových slov, ale obdobná aplikace vycházející z tohoto principu by byla užitečná i v jiných katalozích s řízenými slovníky.

Navzdory naléhavé potřebě  přechodu na nové knihovnické rozhraní, nemůžeme očekávat  zánik tradičních OPAC katalogů.  Vývoj nových technologií probíhá velmi rychlým tempem,  ale jejich aplikace v knihovnách je pomalá.  Je třeba knihovníky seznámit s novými možnostmi a připravit je na změny.

Použitá literatura

  1. BREEDING, Marshall. The birth of a new generation of library interfaces. Computers in Libraries [online].  2007, v.27, č. 27 [cit 2008-03-31] Dostupné z: http://www.librarytechnology.org/ltg-displaytext.pl?RC=12880
  2. Co je Primo [online]. c2006-2008, [cit.2008-03-31]. Dostupné z http://www.multidata.cz/produkty/primo/
  3. Co je SFX [online]. c2006-2008, [cit.2008-03-31]. Dostupné z:  http://www.multidata.cz/produkty/sfx
  4. KRBEC, Pavel. Integrační nástroj Primo : celá knihovna na jediné obrazovce [online]. 2006 [cit. 2008-03-31] Dostupné z: http://www.multidata.cz/produkty/primo/soubory/Prezentace_PRIMO_Sec2006.pdf
  5. Multidata Praha, s.r.o. [online]. c2006-2008, [cit. 2008-03-31].  Dostupné z: http://www.multidata.cz/produkty

 

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback