Nové technologie, nové příležitosti a nové výzvy v celoživotním vzdělávání?!

10. ročník konference Informační gramotnost a celoživotní učení, který se konal 23. listopadu 2011 na půdě Moravské zemské knihovny v Brně, byl nejen ohlédnutím za uplynulými deseti lety vývoje informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání, ale především prezentací nových trendů, výzev pro budoucnost a nových technologií v oblasti vzdělávání. Přednášející se zabývali nutností spolupráce knihovníků, nedostatečnou osvětou v oblasti bezpečí dětí na internetu, digitalizací a službou eBooks On Demand v Moravské zemské knihovně, v neposlední řadě také e-laerningem.

23. listopadu 2011 se v Moravské zemské knihovně v Brně konal 10. jubilejní ročník konference Informační gramotnost a celoživotní učení, který se nesl ve znamení změn. První z nich byla, že konferenci poprvé neorganizovala její duchovní matka Jana Nejezchlebová, která jí před deseti lety přivedla k životu, ale Adéla Dilhochová. Další změnou bylo i to, že tentokrát nebyly v centru pozornosti školní knihovny (ať už na základních, středních nebo vysokých školách), ale pozornost se více přenesla na ty, kteří informace využívají.

Ohlédnutí za uplynulými 10 lety s Adelou Dilhochovou
Ohlédnutí za uplynulými 10 lety s Adelou Dilhochovou

Letošním podtitulem bylo: Nové technologie - nové příležitosti - nové výzvy a konference tomuto podnázvu určitě dostála. Jediné staré bylo počáteční shrnutí uplynulých let, o které se postarala Adéla Dilhochová. První konference se konala v roce 2002, během uplynulých devíti ročníků zde zaznělo celkem 143 příspěvků. Od roku 2007 byly konference obohaceny i o workshopy. Příspěvky se nejčastěji zabývaly veřejnými a školními knihovnami, přetvářením školních knihoven v informační centra, seznamovaly se zahraničními zkušenostmi hlavně ze Slovenska, s praxí v informačním vzdělávání, výzkumy v oboru a v neposlední řadě i s informačními a komunikačními technologiemi (dále jen ICT) v práci učitele.  

Jako další vystoupil Jiří Zounek z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Brno (dále jen FF MU), který byl garantem celé konference. V úvodu svého příspěvku Vzdělávání v České republice v 21. století nás přiměl k ohlédnutí se o deset až patnáct let zpět a k uvědomění si, s jakými technologiemi jsme tenkrát přicházeli do styku.

Změnilo se toho v této oblasti opravdu mnoho. Upozornil nás na to, že stále nabývá na významu neformální vzdělávání, že školní formální vzdělávání již možná není hybnou silou. 

V souvislosti se vzděláváním se hodně mluví o školách, knihovnách, technologiích, způsobech vzdělávání, ale hlavně se nesmí zapomenout na žáka.

Jan Zounek se ptá,jaké PC jsme měli před 10 až 15 lety
Jan Zounek se ptá,jaké PC jsme měli před 10 až 15 lety

Podle Jiřího Zounka vybavenost ICT na školách stále stoupá, jde ale o to, jak moc moderní technologie to jsou. Je faktem, že vzhledem k jejich rychlému vývoji si nikdy nebudeme moci říci, že teď už jsou všechny školy dostatečně vybaveny. Ale ne vždy jsou nejmodernější technologie tím nejlepším pro výuku. Nejde jen o jejich modernost, ale hlavně o jejich využitelnost pro vyučování. Takže i CD nebo videopřehrávač může být užitečným pomocníkem učitele. Vzhledem k tomu, že 91% počítačů na školách je v počítačových učebnách, je otázkou, nestávají-li se kvůli složitým přesunům a nutnému vysvětlování práce s výukovým softwarem tyto počítačové učebny spíš brzdou než motorem výuky. V těchto učebnách se spíš žáci učí o ICT než prostřednictvím ICT. Mnohem lepší je integrovat ICT přímo v běžné třídě.  Například během hodiny někteří žáci vyhledávají informace v přichystaných knihách a jiní v noteboocích, které mají ve třídě k dispozici. Problémem je, že vzdělávání učitelů v ICT je z 90% zaměřeno na uživatelské dovednosti, jen 30% učitelů se vzdělávalo ve výukovém softwaru. Dle přednášejícího:

Není stejné umět pracovat s výukovým softwarem jako s ním umět učit. Učení je o něčem jiném než jen o tom, umět s programem pracovat.

Velmi zajímavým bylo i prezentování některých výsledků z výzkumů PISA 2009 pohledem zaměřeným na postoj žáků ke čtení, návštěvám knihoven a čtení pro radost. Z výzkumu vyplývá, že „náruživý čtenáři" mají lepší známky. Smutný pak je fakt, že patnáctiletí žáci, na které byl výzkum zaměřen, málo využívají služby knihoven.   

Knihovny a informační vzdělávání = chléb a sůl naší knihovnické budoucnosti

je název příspěvku Hany Landové z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a ze Studijního a informačního centra České zemědělské univerzity v Praze. Přiblížila v něm situaci v Severní Americe, se kterou má osobní zkušenost. Tam není neobvyklé, že do veřejných knihoven „chodí" se svými rodiči děti již prakticky od narození. Knihovna je tak pro ně důvěrně známé místo. Na vysokých školách existuje program „first year experience", ve kterém je během prvního roku studia student seznamován nejen s podmínkami studia, ale i se službami knihoven, s informačními zdroji.

Prostor pro vzdělávání musí lákat ke studiu, k posezení, k setkávání. Je potřeba začít již u malých dětí, aby pro ně bylo samozřejmostí trávit čas v knihovně. Chtějí-li knihovny v budoucnosti obhájit své právo na existenci, musí pružně reagovat na potřeby svých uživatelů, proto je důležité tyto potřeby dobře znát. Hana Landová říká:

Musíme znát potencionální uživatele, abychom je mohli přilákat do knihovny. Znát jejich potřeby a požadavky. Našimi potencionálními uživateli jsou všichni lidé - mladí i staří, ekonomicky výděleční i nezaměstnaní, hendikepovaní .... S uživateli se můžeme potkávat všude, třeba i u nich doma na gauči.

Dalším závažným problémem se zabývala ve svých příspěvcích Pavla Kovářová z Kabinetu informačních studií a knihovnictví FF MU. V prvním příspěvku prezentovala výsledky pilotního výzkumu o Českých knihovnách a bezpečností dětí na internetu. Knihovny jsou instituce, které mají  velký potenciál ve výchově dětí k bezpečnému chování na internetu, protože umožňují veřejnosti přístup k internetu, mají statut důvěryhodnosti, výhodou je jejich hustá síť, možnosti neformálního vzdělávání i zaběhlá spolupráce se školami. Navíc oslovují různé skupiny lidí. Vzdělávací instituce, zvláště ty zaměřené na vzdělávání dětí, se ale zatím bezpečnosti na internetu věnují ve svých vzdělávacích aktivitách jen málo.

Livebloggerky Inflow jsou zaujaty příspěvkem Pavly Kovářové
Livebloggerky Inflow jsou zaujaty příspěvkem Pavly Kovářové

Po odeznění příspěvku se rozpoutala diskuze o tom, že chybí nějaká metodika pro knihovny, chybí i nějaká platforma, na které by si knihovníci mohli vyměňovat zkušenosti.

Druhý příspěvek Pavly Kovářové byl věnován ochraně soukromí na internetu. Upozornila na skutečnost, že nejslabším článkem zabezpečení je vždy člověk. Podle výzkumu EU Kids Online  (2010) je většina dětí v ČR online minimálně 1x týdně a to často v soukromí bez kontroly dospělého. Přitom využívají internet s rizikovými faktory. Obzvláště se to projevuje při jejich chování na sociálních sítích. Neumějí si nastavit soukromí, sdílejí i osobní informaci s velkým množstvím kontaktů, které mnohdy osobně ani neznají.

Osvěta v oblasti bezpečnosti na internetu je nezbytně nutná, protože některé případy (např. kyberšikany) mohou končit i sebevraždou.

Lucie Rohlíková z Ústavu celoživotního vzdělávání Západočeské univerzity v Plzni představila e-learning jako efektivní nástroj celoživotního vzdělávání a přidala i praktické rady, jak e-learningové kurzy vytvářet.

E-learning jako nástroj celoživotního vzdělávání je jednoznačně perspektivní způsob učení, ale musí být realizovaný vhodným způsobem.

Kromě grafické podoby kurzu a propojení textů, obrázků a videí, vyzvedávala „Blended learning", který kombinuje e-learning s fyzickým setkáním účastníka nejen s tutorem, ale i s ostatními studenty kurzu.  Toto napomáhá následovné komunikaci mezi nimi.  

Jan Zikuška pak v příspěvku Sdílení dobré praxe jako cesta k dynamickému rozvoji knihoven představil projekty KISKu kurzy.knihovna.cz a digitalni.knihovna.cz. Oba projekty jsou určeny hlavně odborné veřejnosti. Portál kurzy.knihovna.cz zpřístupňuje e-learningové kurzy z oboru informační vědy a knihovnictví. KISK zde bude zveřejňovat své e-learningové kurzy jako inspiraci pro ostatní. Portál digitalni.knihovna.cz vychází z toho, že „sdílení je princip knihovnické práce" a tak chce umožnit odborníkům z praxe sdílet a publikovat výsledky své práce. Sdílením takto vytvořených dokumentů dostávají všichni možnost navázat na činnost jiných a dál ji rozvíjet. Rovněž takto ušetří čas vytvářením něčeho, co již udělal někdo dříve.

Knihovny dělají výbornou práci, dělají ji dobře, ale málo se chlubí. Nebojte se sdílet!

Ve svých dvou příspěvcích nás Jan Rylich, šéfredaktor časopisu Ikaros, seznámil s elektronickou čtečkou a jejím využitím v knihovnách a s vývojem počítačových her, které mohou sloužit i jako vzdělávací prostředek.

Pracovníci Moravské zemské knihovny Přemysl Bar a Věra Pospíšilová nám představili proces digitalizace a službu eBooks On Demand v praxi knihovny.

 K letošní konferenci patřily i dva workshopy. První vedl Jiří Zounek a Petr Sudický z FF MU a byl zaměřen na systém MAHARA jako netradičního přístupu k učení a vyučování.

Dagmar Chytková vysvětluje, ja k namalovat mentální mapu
Dagmar Chytková vysvětluje, ja k namalovat mentální mapu

Druhý workshop vedla Dagmar Chytková z Ústřední knihovny FF MU a byl věnován využití myšlenkových map ve škole, v knihovně, ale i doma. Doporučila nám knihu Tonyho Buzana Mentální mapování, který je jeho tvůrcem a hlavním propagátorem. Poté, co jsme se seznámili s hlavními zásadami jako začít uprostřed, vyjadřovat se obrázky, vytvářet hlavní větve a podvětve atd. jsme se vrhli na jejich malování. Protože v naší skupince byly pouze ženy, tak nás tento čas inspiroval k namalování mentální mapy na prosinec a Vánoce. Zpočátku jsme se dopustily mnoha chyb, ale vždy nám byl vysvětlen správný postup. Pro ty, kterým kreslení obrázku činí problémy, je tu dobrá zpráva. Pro vytváření mentálních map existuje i software, například MindMeister.

A to už byl závěr celé konference. Z velké účasti a zájmu zúčastněných vyplývá, že téma informační gramotnosti je pro odbornou veřejnost důležité a tak se jistě dočkáme i 11. ročníku. Učit nejen děti bezpečně se orientovat ve světě informací je stále důležitější. Pro školní i veřejné knihovny je toto určitě jeden ze způsobů, jak obhájit svou užitečnost pro společnost. Většina prezentací k přednáškám je k zhlédnutí na http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/kalendar-akci/konference-informacni-gramotnost

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback