Ohlédnutí za konferencí K 21

Zpráva z konference Kniha ve 21. století, kterou i letos pořádala Slezská univerzita v Opavě. Ačkoliv mělo letošní téma Kniha – knihovník - knihovna charakter ryze knihovnický, přesto byl výběr jednotlivých příspěvků velmi různorodý.

Již osmý ročník konference K 21 se konal ve dnech 10. a 11. února 2011 na půdě Slezské univerzity v Opavě. Roli pořadatele opět převzal Ústav bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty (ve spolupráci s Regionálním výborem Moravskoslezského a Olomouckého kraje SKIP 10). Oproti loňskému tématu Knihovna jako instituce a vztahová síť budoucnosti se to letošní více zaměřilo na knihu a knihovnu jako takovou. Podtitul konference Kniha - knihovník - knihovna si nenechalo ujít na čtyřicet účastníků. Letošní sympozium mělo zároveň i částečně bilanční charakter. Mgr. Matula, který zároveň celou akci moderoval, ve svém příspěvku zmínil pět let projektové výuky studentů knihovnictví. Celá konference pak bilancovala první dekádu 21. století a to i počtem příspěvků, kterých bylo (včetně závěrečné diskuze) rovných jednadvacet. Symbolický byl téměř i počet diváků, kterých se sešlo necelých dvakrát 21.   

STUDENTSKÝ PANEL (čtvrtek 10. 2. 2011)

První den konferenci zahájil Mgr. Jan Matula, asistent Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF SU v Opavě. Ve své řeči přivítal publikum i vystupující a krátce shrnul počty účastníků. Pak už předal slovo jednotlivým přednášejícím. V úvodním panelu se prezentovaly projekty studentů opavské univerzity.

Konferenco zahájil Mgr. Jan Matula  

PIKS TV

Kamil Matula, Lucie Mlýnková, Marcela Trýsková

Studentský projekt PIKS TV se zaměřuje na prezentaci a publicitu oboru Informační studia a knihovnictví z Ústavu informatiky na FPF SLU v Opavě. Tým čtyř studentů zvolil netradiční formu webcastingu a jednotlivé díly vysílá ve dvouměsíčním intervalu prostřednictvím kanálu Youtube. Každý díl má čtyři rubriky: Studuješ s IKS, žij s IKS! - informace o studentských akcích, workshopech, dnech otevřených dveří apod.; Kam za informacemi z oboru - informuje o oborových akcích, zejm. konferencích; Talk with PIKS TV - rozhovory s odborníky a TOP Bezruč - ankety. Na konferenci projektový tým představil sestřih druhého dílu televize PIKS TV. Dále informoval o zábavných akcích, které připravuje pro studenty univerzity, především o třetím chystaném dílu PIKS TV a o připravované PIKS TV párty.

PŘEDČÍTAČ

Hana Pietrová, Jitka Šoutová

Předčítač je projekt studentek 3. ročníku knihovnictví na Slezské univerzitě v Opavě. Spočívá ve zprostředkovávání studentů - dobrovolníků pro předčítání na dětském oddělení Slezské nemocnice. V úvodu přednášky byli posluchači seznámeni s historií projektu. Navazuje na projekt „Celé Česko čte dětem", v jehož rámci již čtvrtým rokem předčítají studenti dobrovolně každou středu dětem ve Slezské nemocnici. Studentky H. Pietrová a J. Šoutová se v tomto projektu ujaly organizace a kooperace studentů, jejich získávání a celé realizace a propagace projektu. Rády by projekt rozšířily dál. Do předčítání by chtěly zapojit i studenty z jiných oborů a fakult univerzity. Jednají také o tom, aby tento projekt mohl být aplikován i na další organizace, např. centra pro seniory nebo dětské domovy. Studentům-dobrovolníkům nabízí Předčítač možnost zážitkového sebevzdělávání a zdokonalování jak v komunikačních dovednostech, tak v sociální oblasti.

TTT IVIG

Pavel Neoral

Příspěvek P. Neorala, prezentoval koncepci zaškolování studentů SU na lektory informačního vzdělávání a informační gramotnosti. V úvodu přednášející zmínil, že kurzy informačního vzdělávání a gramotnosti jsou v ČR doménou univerzitních knihoven a seznamují uživatele s prostředím univerzitní knihovny a s tím, jak efektivně pracovat s informacemi, vyhledávat v databázích apod. Od roku 2008 bylo v kurzech ICT na Slezské univerzitě v Opavě proškoleno 300 studentů. Od roku 2009 nastala změna koncepce a kurzy se orientují na informační vzdělávání a informační gramotnost. V posledních letech dochází také k realizaci kurzů lektorských dovedností. Cílem Trainning trainers IVIG je proškolování studentů na samotné lektory. Náplní kurzů je realizace a organizace kurzů, vytváření jejich obsahu a zajištění publicity. Odbornou část (zaškolení studentů, metodologii výzkumu) vzali na svá bedra pedagogové z FPF SLU. Vzešlí lektoři-studenti pak mají možnost sami vzdělávat studenty 1. ročníku knihovnictví v informačním vzdělávání a informační gramotnosti.

Pět let projektové výuky knihovníků na SU (2007-11)

Mgr. Jan Matula

Posledním příspěvkem prvního dne konference bylo ohlédnutí za pětiletou tradicí realizace terénních projektů v rámci Ústavu bohemistiky a knihovnictví na opavské univerzitě. Diváci mohli shlédnout videozáznam historicky prvního terénního výjezdu z roku 2007, jehož se zúčastnili jak studenti Slezské univerzity, tak i studenti a vyučující z Masarykovy univerzity. Na Slezské univerzitě cítili potřebu inovace vzdělávání a za nástroj zvolili zážitkovou pedagogiku. Později byl předmět Terénní projekt akreditován a stal se z něj výjezdový seminář s cílem vzniku studentských projektů, zaměřený na výuku týmové spolupráce. V následující přednášce shrnul Mgr. Matula klíčové momenty vývoje tohoto projektu, vznik prvního komunikačního uzlu pro studenty (Inf. a komunikační web), nápad kurzu Trainning trainers a další aktivity plynoucí buď ze strany studentů nebo od vyučujících, např. městskou hru Studenti do ulic, Death match, vznik studentského portálu I-web, projektu Best ISK a předmětu Projektový inkubátor. Všechny tyto aktivity spojuje jediný cíl a tím je propagace oboru, spolupráce, řešení technik osobního rozvoje a adaptace. Mgr. Matula výstižně zakončil první den konference K 21 slovy:

Kdyby nebylo studentských projektů, tak si dnes ve studentském panelu nemáme o čem povídat.

Neformální setkání u občerstvení  

HLAVNÍ PANEL (pátek 11. 2. 2011)

Na druhý den konference byly naplánovány dva bloky přednášek. V dopoledním se představili vyučující z opavské univerzity a také odborníci ze Slovenské republiky, respektive z Univerzity Komenského v Bratislavě a Žilinské univerzity. Druhý blok byl pak převážně v režii studentů KISK Masarykovy univerzity, které doplnily svými příspěvky knihovnice z Ústředních knihoven Filozofické a Přírodovědecké fakulty MU. V pozdním odpoledni se všichni zúčastnění sešli nad kávou s představiteli projektů NAKLIV a PARTSIP a jejich hosty. Moderovaná diskuze se točila kolem konkrétních záměrů těchto projektů.

Smrt (v) textu. Unikání jako hledání smyslu.

Mgr. Marek Timko, Ph.D.

Marek Timko se ve svém netradičním příspěvku zabýval „hermeneuticko-dekonstruktivistickou reflexí" unikání před smrtí, ale i unikání ke smrti jako hledání smyslu. Svou reflexi ilustroval na knize Usnula jsem (J. A. Estrady). Na textu této mexické pohádky lze dobře ilustrovat pojetí smrti, respektive pojetí světa zemřelých. Unikání nemusíme v češtině vnímat pouze jako unikání před něčím (např. před smrtí), ale zároveň jako unikání k něčemu (ke stabilnímu, k jistotě), hledáme tak smysl našeho života. M. Timko analogicky rozdělil dvě cesty: cestu uměleckou, literární (vyrovnáváme se se smrtí čtením, v myšlenkách, předjímání smrti) a cestu samotného žití (unikání se realizuje jako žití, ale zároveň jím směřujeme ke smrti). Přednášející dále formuloval několik tezí: např.

porozumění smrti v příběhu dává smysl nejen samotnému příběhu, ale i našemu žití.

Čtení a vlastní žití se prolínají. V průběhu přednášky M. Timko pustil také videoukázku z doprovodného DVD ke knize Usnula jsem, na které prezentoval dvojí únik: unikání z pohřbu (od loučení s tetičkou) a druhý rozměr - unikání právě do světa mrtvých. V rámci konfrontace se světem mrtvých pochopí hlavní hrdinka knihy hodnotu lidského života. A právě tuto myšlenku zdůraznil přednášející na závěr:

unikání před smrtí k textu může dávat smysl a hodnotu nejen samotným textům, ale i našemu životu.

Kniha, knihovník, knihovna v pojetí malých dětí

PhDr. Kateřina Homolová, Ph.D.

Příspěvek PhDr. Homolové prezentoval výsledky kvalitativní sondy Čtenářství v prekonceptu předškoláků, která byla realizována dvoufázově v letech 2009 a 2010. Autorka příspěvku hovořila o čtenářských prekonceptech jako východiscích pro efektivní a potřebnou čtenářskou a uživatelskou propedeutiku (předvýchovu), která je základnou práce se čtenářem. Zabývá se dětskými pojetími čtenářského světa, pojmů spjatých se čtenářskou výchovou, jako jsou právě pojmy kniha, knihovník, knihovna. Přednášející shrnula, co si děti myslí o knihách, o knihovnách, s jakou přípravou navštíví poprvé knihovnu apod. V závěru přednášky také upozornila na vycházející publikaci Uživatelská propedeutika. Cílem autorčina příspěvku bylo

vyzvednout roli čtenářské a uživatelské propedeutiky pro rozvoj dětského, respektive pro návyk celoživotního vzdělání.

Výstup J. Plánkové s příspěvkem Knihovník = informační profesionál se z důvodu nemoci nekonal.

Intimné a privátné informácie v socialnych sieťach

PhDr. Pavol Rankov, PhD.

Přednáška PhDr. Rankova z Univerzity Komenského v Bratislavě se zabývala zveřejňováním soukromých informací v masmédiích a jejich sdílením na sociálních sítích. P. Rankov pohovořil o aspektech kolektivity, možnostech autentičnosti, aktuálnosti, momentech odhalení ad. Znakem postmoderní intimity je podle něj digitalizace. To, co je intimní, přechází díky technologiím typu webkamer k veřejnému, a tím se narušuje koncepce intimního a veřejného. Dalším znakem je destabilizace, tzn. velký rozdíl mezi tradičními rodinnými vazbami a nezávazným síťovým flirtováním. Autor se v příspěvku se především zabýval sociálními médii typu Facebook, blog, chat, ale též masmédii, různými druhy reality show apod. V závěru své řeči upozornil zábavnou formou na vybrané ukázky toho, co někteří lidé sdílejí na sociálních sítích.

Vybrané problémy OPACov akademických knižníc v prostredí internetu

Mgr. Ingrid Tornáryová

Přednášející se zamýšlela nad tím, proč jsou OPACy, coby základní vyhledávací nástroje v knihovnách, velmi minoritně využívány. Běžní uživatelé stále upřednostňují internetové vyhledávače typu Google. Ve svém průzkumu Mgr. Tornáryová zformulovala možné příčiny: neznalost OPACů, dále upřednostnění běžných vyhledávačů a předpoklad, že uživatelské rozhraní OPACů je pro uživatele nevyhovující. Svůj výzkum aplikovala na dvacet univerzitních knihoven na Slovensku a došla k zajímavým výsledkům. Z nich vyplynulo, že katalog má v knihovnách základní problém a to, že ho knihovny pojímají pouze jako jeden z nástrojů svého webu. Analýzu výsledky průzkumu potvrdily. Např. vizuální stránka, organizační a popisný systém jsou pro uživatele nevyhovující a neuspokojují jejich inf. potřebu. Autorka v závěru své přednášky zformulovala, jak by mohl OPAC vypadat do budoucna. V souladu s webem 2.0 by se měl více přiblížit běžným vyhledávačům.

Živá pamäť ako nástroj digitálnych knižníc

Mgr. Eva Kozoková

Cílem živé paměti je interpretace a rekonstrukce minulosti. Tak začala svou přednášku Mgr. Kozoková ze Žilinské univerzity. Knihovna by podle autorky měla sloužit jako centrum živé paměti. Prostřednictvím knihovny by měli mít uživatelé možnost přímého setkání s živou pamětí skrze semináře, rozhovory či vzpomínání. Úlohou knihovny je pak samotné sbírání, zaznamenávání a zpřístupnění získaných fakt a poznatků. V případě digitálních knihoven lze pro toto zaznamenávání využít těch nejmodernějších nástrojů.

Knihovník a veřejná knihovna v meziválečném Československu (1918-1938)

Mgr. Jana Brožovská Onderková, Ph.D.

Příspěvek shrnul nejdůležitější historické mezníky knihovnictví českého a německého v letech 1918 až 1938. Od počátků koncepce veřejných knihoven (do té doby existovaly pouze knihovny spolkové) až po konkrétní zakládání obecných knihoven na našem území. Autorka se také věnovala profesnímu postavení knihovníka v meziválečném období.

Dvojjazyčné časopisy a beletristické tisky na Českém Těšínsku po 2. svět. válce

Doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D.

Dalším příspěvkem bylo taktéž historické ohlédnutí, tentokrát do oblasti tisku. Docent Martinek ve své řeči především upozornil na to, že polský tisk a média měly na území Těšínska vždy své místo. To dokazuje i fakt, že až do roku 1989 zde vycházely dvojjazyčné beletristické publikace - v jazyce českém a polském. Mnoho českých a polských autorů taktéž publikovalo zároveň a řada textů byla mezi těmito jazyky vzájemně překládána.

V odpolední části programu se představilo celkem devět přednášejících. Většinu tvořili studenti oboru Informační studia a knihovnictví z Masarykovy univerzity. Konferenci pojali jako příležitost představit své studentské projekty širší veřejnosti. A tak diváci mohli získat informace o těchto projektech:

Pohled do publika  

ProInflow - časopis pro informační vědy

Bc. Šimon Vích

Š. Vích přiblížil činnost odborného a recenzovaného časopisu ProInflow, který vychází od roku 2009. Představil členy redakční rady, zaměření a poslání časopisu. Periodikum se zaměřuje především na oblast informačních věd. Posluchači se dozvěděli o existenci již vydaných dvou číslech i o zbrusu novém vydání třetího čísla, tentokráte zaměřeného na téma Informační vzdělávání a informační gramotnost. Autor také zmínil úspěchy, o které se zatím projektový tým zasadil. Především zařazení časopisu do seznamu recenzovaných a impaktovaných periodik. Projektový tým v blízké budoucnosti plánuje novou podobu webu, který bude mít i plnou anglickou mutaci. Dále by rád svůj projekt rozšířil do širšího mezinárodního povědomí.

Čtenářství.knihovna.cz

Bc. Josef Blažek, DiS.

Premiéra druhého promo videa propagujícího čtenářství přinesla své ovoce. Na rozdíl od prvního videa bylo laděno hororově, neboť, jak zmínil přednášející:

knihovnická práce je někdy nefalšovaný horor.

Projekt pod svá křídla vzal již zaběhnuté portály ČteSyRád a Bibliohelp. Na portále Čtenářství.knihovna.cz naleznou knihovníci a odborníci praktický virtuální rozcestník, kde se mohou informovat o tom, co se právě v oblasti čtenářství děje. Projektový tým vylepšuje oba již zavedené portály o nové kategorie: na Bibliohelpu bude kategorie typu „Blacklist", tzn. seznam literatury, kterou by naopak uživatelé číst neměli, aby zbytečně neupadli do depresí, na ČteSyRádu sekce „To nejčtivější napříč obory". V poslední části opět formou videa pozval autor příspěvku diváky na již 6. ročník festivalu knihovnických filmů LibFFest.

Audioknihy čtenářům, nečtenářům i knihovnám

Bc. Barbora Buchtová

Na úvod svého příspěvku se B. Buchtová pokusila oponovat některým zažitým klišé, které si mnozí lidé spojují s představou audioknih. Uvedla, že audioknihy rozhodně nejsou určeny pouze pro děti, nebo pro nevidomé, ale pro širokou škálu uživatelů. Dají se poslouchat v autě, jsou vhodné pro seniory či dyslektiky, ocení je i matky na mateřské dovolené. B. Buchtová dále připomněla některé programy a akce, na kterých projektový tým Audioknih v minulosti pracoval. Do budoucna projektový tým připravuje několik zajímavých akcí, např. ve spolupráci s knihovnou Ústí nad Orlicí přednášku s názvem Audioknihy frčí.

Kurzy.knihovna.cz

Bc. Pavlína Habrovanská

P. Habrovanská představila portál na podporu e-learningu nejen pro informační studia a knihovnictví. Cílem projektu je vytvořit portál, na kterém se budou shromažďovat kvalitní e-learningové kurzy z oboru knihovnictví. Portál již v současné době funguje, projektový tým ho však chce dále vylepšovat. Přednášející ve svém příspěvku zmínila výhody a nevýhody e-learningu, představila záměry projektu, především navazování kontaktů s univerzitami v Praze a Opavě, ale také s různými knihovnami. Další aktivitou tohoto projektu bude vytvoření kurzu Net Trainers. Tento e-learningový kurz učí, jak tvořit a tutorovat e-learningové kurzy jako takové. Projektový tým plánuje také workshopy a semináře propagující e-learning obecně, které budou zaměřené na práci s Moodlem.  Na závěr svého vystoupení zmínila jeho autorka také partnery projektu: KISK, NAKLIV a PARTSIP.

Možnosti on-line světů pro terciální vzdělávání - Case study VIAKISK

Bc. Veronika Rychtová

Jak na začátku své prezentace uvedla V. Rychtová, tento příspěvek se netýká tolik knihy, jako spíše knihoven a knihovníků a možností jejich terciálního vzdělávání v on-line světech, nebo poskytování referenčních služeb právě v tomto prostředí. Virtuální svět je stále více populární, v  on-line prostředí se mohou uživatelé (reprezentovaní avatary) vzdělávat či vyučovat. Na projektu VIAKISK přednášející názorně ukázala praktické příklady vzdělávání ve virtuálních světech. První aktivitou projektu v second-lifu je částečné nebo úplné virtuální vyučování jednotlivých předmětů, dalšími aktivitami jsou naučné stezky, simulace, round table nebo např. společné tvoření. Virtuální akademický kampus informačních studií a knihovnictví byl vytvořen za účelem rozvoje oboru a podpory virtuální spolupráce.

Bezbariérová.knihovna.cz - komunikace napříč handicapy

Bc. Zdena Rousková

Projekt Bezbarierová.knihovna.cz je primárně zaměřen na knihovníky a informační pracovníky a nabízí vhled do práce s uživateli se specifickými potřebami. Zejména se orientuje na čtyři skupiny handicapovaných uživatelů: na smyslově handicapované (nevidomé a neslyšící), mentálně a tělesně handicapované. Snahou projektu je postihnout, jaká jsou specifika práce s těmito uživateli a jaká opatření by měla knihovna splňovat, aby byla k handicapovaným uživatelsky vstřícná. Projektový tým, který spojuje především poznání někoho handicapovaného, si vytyčil tři klíčové aktivity, které by chtěl v letošním roce realizovat. Je to již spuštěný portál Bezbariérová knihovna.cz, organizace dvou prakticky zaměřených seminářů pro knihovníky a tvorba standardu, tedy jakéhosi dokumentu, jenž by aproboval zásady bezbariérovosti v knihovnách. Jeho výstupem bude logo „handicap friendly", jenž bude posléze nabídnut knihovnám, které splní požadavky standardu. Na závěr se autorka příspěvku rozloučila slovy:

Na viděnou, na slyšenou nebo na shledanou.

V ruských knihovnách

Mgr. Hana Janečková

Magistra Janečková se s diváky podělila o své zkušenosti z pětiměsíční stáže, kterou absolvovala v St. Peterburgu. O tom, že poměry v ruských knihovnách nebývají právě lehké, svědčil její popis zdejšího až byrokratického systému. V místních knihovnách stále funguje např. zastaralý systém propustek, které si musí každý návštěvník opatřit, aby byl vůbec do knihovny vpuštěn a posléze vypuštěn ven. Čtenář se ztrácí v obrovském množství zastaralých lístkových katalogů. A najít knihu? Bez bibliografa téměř nemožné. Přesto byl výklad Mgr. Janečkové velmi poutavý.

Informační vzdělávání na FF MU

Mgr. Eva Trochtová

E. Trochtová ve svém příspěvku přiblížila, jak Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity zvyšuje informační gramotnost a kompetence studentů. Díky lekcím informačního vzdělávání se studenti zdokonalují ve využívání elektronických informačních zdrojů. Kurzy IV je kromě běžné orientace v systémech Aleph či Beth ale mohou naučit daleko víc, např. dobře pracovat v MS Office, vytvářet myšlenkové mapy nebo se orientovat ve světě Second life. Jak uvedla referenční knihovnice E. Trochtová, lekce, které poskytuje ÚV FF MU, se snaží přiblížit ideálnímu stavu, kdy by knihovna byla rovnocenným partnerem univerzity a podílela se stejnou měrou na vzdělávání studentů.

E-learningový kurz informační výchovy na PřF MU

Mgr. Věra Anthová

I poslední přednáška se nesla v duchu informačního vzdělávání. Mgr. Antlová v Opavě představila e-learningový kurz Ústřední knihovny Přírodovědecké fakulty MU. Zejména posluchače seznámila s tím, jakým vývojem kurz prošel od doby svého vzniku v roce 2008, jaké výsledky zaznamenal a podělila se o své zkušenosti s jeho vedením. Kurz se snaží neustále inovovat studijní materiály a reagovat na aktuální trendy.

Představitelé projektů PARTSIP a NAKLIV

Moderovaná diskuze s představiteli projektu NAKLIV a PARTSIP

Bc. Jan Zikuška, Mgr. Iva Zadražilová

Mgr. Ladislava Suchá, Mgr. Tomáš Bouda

Hosté: Mgr. Jiřina Kudelová, Mgr. Anna Janíková

Poslední, avšak neméně příjemná část programu konference byla diskuze s manažery projektů Nakliv a Partsip a jejich hosty. Při neformálním povídání se posluchači se dozvěděli, co je v obou projektech nového, kam za rok svého působení projektové týmy dospěly a co chystají do budoucna. Představitelé obou projektů také pozvali diváky na plánované semináře, které se uskuteční už v dohledné době na půdě Masarykovy univerzity.

Závěr

Celá konference se nesla ve velmi příjemném duchu. Většina příspěvků byla pro náš obor přínosná a inovativní.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

3 komentáře

Obrázek uživatele Bývalý Atlet
ProInflow není impaktované periodikum, opravdu né! Snad brzy...
Obrázek uživatele admin
Anonym
13. 4. 2011

PIKS TV doplňuje, že celou konferenci K21 zaznamenala. Jednotlivé příspěvky lze shlédnout i poslechnout zde.

-LM- 

 

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback