Ondřej Neumajer o inovacích ve vzdělávání s podporou digitálních technologií

V tomto semestru se podařilo do Bloku expertů pozvat dva odborníky na nové technologie ve vzdělávání. Jako první vystoupil hned v úvodní přednášce Bořivoj Brdička se svým pohledem na budoucnost vzdělávání v 21. století. O měsíc později se hostem Bloku expertů stal Ondřej Neumajer z katedry Informačních technologií a technické výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který se dlouhodobě zabývá využíváním digitálních technologií ve vzdělávání. Ve své přednášce se zaměřil na to, co je dnes aktuální v oblasti vzdělávacích technologií ve školách. Neuváděl však pouze současné trendy, ale zmínil také praktické otázky spojené s jejich zaváděním.

Záznam live bloggingu najdete jako obvykle v Blogu z bloku.

Prezentaci k přednášce najdete na Slideshare KISKu.

 

Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií from KISK on Vimeo.

Jeden ze základních trendů – konec „doby křídové“

V současnosti lze sledovat tzv. krizi identity počítačů. Pod názvem „počítač“ dnes můžeme zahrnout nejen klasický stolní počítač, ale řadu dalších zařízení – notebooky, čtečky elektronických knih, tablety, chytré telefony ap. Kromě nich se ve školách objevuje celý široký soubor techniky, například interaktivní tabule, vzdálené laboratoře, robotické stavebnice (hodně se používají ve výuce na Slovensku) či technologie pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Jejich průnik do škol přináší konec „doby křídové“, ve které převažovala frontální výuka před tabulí.

 

Další velký trend – cloud computing

Využití cloud computingu je relativně běžné v pracovním, studijním i osobním životě. Výhody, kupříkladu neustále aktuální software, jsou dostatečně známé. Školy by s jeho využitím neměly váhat už proto, že přináší možnost pracovat na různých zařízeních se stejnými daty (ve škole i z domova), a to ve spolupráci jak žáků, tak učitelů. Přináší však také některé nevýhody, zejména je třeba počítat s rozdílností cloudových řešení, která jsou vzájemně neprostupná.

 

Trend BYOT/BYOD (Bring your own technology/device)

Jeden z problémů, které musejí české školy řešit, jsou finanční prostředky na nové technologie. Vzhledem k způsobu (a množství) jejich přidělování je velmi obtížně vybavení škol novými technologiemi plánovat. Zde může pomoci politika BYOD, při němž jsou ve výuce využívána vlastní zařízení žáků.

 

To, že každý žák má jiný typ zařízení s jiným operačním systémem a jiným typem aplikací, vytváří pro učitele obtížné prostředí. Z pohledu žáků je zase potřeba řešit, jak zajistit jejich rovný přístupu k těmto zařízením. Vyvstávají ale také otázky spojené s předpisy a legislativou, například odpovědnost školy za poškození či ztrátu žákova vlastního zařízení.  Je potěšitelné, že přes všechny obtíže s tím spojené asi ¼ základních škol a asi polovina středních škol u nás už umožňuje zapojit zařízení žáků do výuky.

 

BYOD se rovněž může prolínat s konceptem 1:1, kdy každý žák ve třídě a samozřejmě i učitel mají své zařízení, ať už vlastní nebo školní. A tento koncept taktéž souvisí s elektronickými učebnicemi, kterým podle názoru přednášejícího umožní větší rozšíření oproti dnešku.

 

Elektronické učebnice (ne)jsou interaktivní

Na rozdíl od zahraničí se u nás pro elektronické učebnice mnohdy používá označení „interaktivní učebnice“. To bylo způsobeno tím, že jsou u nás často spojovány s interaktivními tabulemi. Platforem je ale více, dokonce existují takové, které umožňují vytváření elektronických učebnic každému, nejen tomu, kdo má finanční zázemí některého nakladatelství. U nás jsou však takové aktivity dosud ojedinělé.

 

Učitelé i uživatelé většinou dobře vědí, co by měla dobrá elektronická učebnice umožňovat. Od fulltextového vyhledávání přes multimédia, možnost vpisování poznámek, aktualizace obsahu či platformní nezávislosti až po dostupnost (cena/multilicence), sledování studijního pokroku nebo možnost měnit pořadí jednotlivých složek podle potřeby učitele či žáka. Zde je nejzávažnějším omezujícím faktorem pro vývoj takových učebnic velikost českého trhu a také systém udělování schvalovacích doložek ministerstva školství. Mnoho elektronických učebnic u nás je tedy zatím spíše digitální verzí „klasické“ učebnice.

 

Nejen s elektronickými učebnicemi pak souvisejí také volně přístupné výukové zdroje. Měly by zvyšovat rovný přístup ke vzdělávání, měly by být tedy volně přístupné pod nějakou z otevřených licencí a v otevřeném formátu. V ČR jsou takovými zdroji například digitální učebními materiály (DUM). Učitelé je mohou nalézt na Metodickém portálu RVP (již několik tisíc), ale existují i další portály.

 

Nepopiratelným trendem je všudypřítomnost technologií

Jedním z jeho důsledků je to, že technologie přenáší učení „za zdi školy“. Vzdělávání neprobíhá jen ve škole a v čase výuky, původní smysl školy, tedy předávání poznatků, se stále více přesouvá mimo školu. Na druhou stranu technologie pronikají i do nejnižších stupňů škol, včetně těch mateřských. Ne neobvyklou reakcí některých učitelů bývá snaha „ochránit“ menší děti před technologiemi z obavy, že technologie jsou „nadužívány“. Přitom právě poučení pedagogové by měli děti naučit technologie využívat smysluplně a bezpečně.

Zdroj titulního obrázku: http://www.securedgenetworks.com/secure-edge-networks-blog/bid/93588/9-G...

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback