On-line nástroje pro neziskové organizace se zaměřením na komunitní nadace a jejich roli v občanské společnosti. Část I.

Článek vysvětluje základní pojmy, pojednává o neziskových organizacích a jejich roli v občanské společnosti a to především se zaměřením na komunitní nadace.

Pozn. redakce: jedná se o první část výtahu z magisterské diplomové práce: KOZOLKOVÁ, Pavlína. On-line nástroje pro neziskové organizace se zaměřením na komunitní nadace a jejich roli v občanské společnosti. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2010. 127 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík.

Úvod 

Současná společnost založená na každodenní práci s informačními a komunikačními technologiemi (angl. Information and Communication Technologies) mění dosavadní pracovní návyky, jejich tempo a způsoby komunikace. Čím více se společnost mění a její nároky na práci s ICT se zvyšují, tím více se problémové oblasti prohlubují a vznikají nové, na které neziskové organizace musejí umět reagovat a řešit je. Aby mohlo být naplňováno poslání neziskových organizací, je zapotřebí přizpůsobovat svoje návyky práce a komunikace tomu, jak se tato společnost přeměňuje. Kromě toho je potřeba řešit jejich věčný boj s nedostatkem finančních prostředků a velkou nedůvěrou občanů, což jim brání v úspěšném plnění svých cílů. Na scénu tak nastupuje nový typ neziskových organizací - komunitní nadace, které mají ambice tyto problémy řešit. Využívání ICT zase nabízí on-line nástroje, které pro neziskový sektor znamenají velkou výzvu. Kromě obecných nástrojů, které usnadňují organizaci či komunikaci, nabízejí také spoustu nových, specifických možností pro marketing a získávání peněžních prostředků. Tyto prostředky jsou určeny zejména k chodu a udržitelnosti nadací, podpoře nových projektů a k uskutečňování předňatých cílů.

Komunity a jejich význam

Evropské kultury se až do čtyřicátých let dvacátého století zajímaly o sociální problematiku spíše na individuální úrovni. Model sociální práce komunitních organizací byl přejat ze Spojených států amerických, kde fungoval již několik desítek let.[1] Avšak sdružování se do komunit má ve společnosti vybudováno velice silné kořeny od pradávna.

Komunita je místo, které je definováno způsoby, kterými lidé zde žijící tráví svůj všední život a účastní se vzájemných sociálních vazeb. Místo, kde chodí nakupovat, do školy, do práce, kde se věnují volnočasovým aktivitám.[2]

Komunita (angl. Community) je podle Slovníku neziskových termínů a pojmů (A Dictionary of Nonprofit Terms and Concepts):

Kolektivita lidí ovlivňujících se v sítích, organizacích a malých skupinách ve  více nebo méně vymezené geografické oblasti, kde lidé vykonávají většinu svých denních činností doprovázených s pocitem příslušnosti ke kolektivu.[3]

Komunita a komunitní sdružování má velký sociální význam a je jedním z důležitých prvků demokratického státu. Sdružování jako akt spojený se sdílením zkušeností a vzájemnou pomocí má odjakživa pozitivní vliv na společnost v komunitě žijící. Nicméně se jeho intenzita a vývoj odvíjí region od regionu a také na základě dalších faktorů, jakými je například jeho hloubka kořenů s přihlédnutím na historii daného místa nebo kulturní tradice.

Komunita přináší svým členům určité sociální jistoty, které mají pro její růst významnou roli. Doug Easterling popisuje důležitou roli sociálních jistot (angl. Social Securities), poskytnutých rozvinutými komunitami, takto:

Koncept sociálních jistot je důležitý pro určování schopnosti komunity podporovat zdraví a blaho místních obyvatel, účinně reagovat na přírodní katastrofy a brát v úvahu příležitosti a výzvy, které budou v budoucnu představovat.[4]

V komunitách, společenstvích a jejich sdružování se totiž utváří sociální sítě reprezentované kontakty a vazbami, a to prostřednictvím sdružování se v zájmových nebo jiných klubech, církvích apod. Tuto síť tvoří i rodina, přátelé, kamarádi, známí a sousedé. Uvnitř komunit, sociálních skupin a právě prostřednictvím sociálních sítí dochází k budování tzv. sociálního kapitálu, který definoval Robert Putnam  jako „rysy společenské organizace, např. sítě, normy a důvěra, které zajišťují koordinaci a spolupráci, vedoucí ke společnému prospěchu."[5] Podle Putnama má společnost s vysokou úrovní sociálního kapitálu silnější duševní i fyzické zdraví, vyšší ekonomickou stabilitu, kvalitnější vzdělávací systém a lepší zajištění péče o děti a mládež.[6] Sociální kapitál je podle Rudolfa Kohoutka:

Kvantita a kvalita společenských a osobních hodnot, reprezentativních kontaktů, konexí, prestiže, vzdělání a profesní image, charismatičnosti, respektu, vážnosti, důvěryhodnosti a úctyhodnosti (determinovaných též zkušenostmi, věkem, rodem, etnickou příslušností, majetkem a třídním původem), které mají vliv i na ekonomický zisk a úspěch jednotlivce.[7]

Existence sociálního kapitálu má výrazný vliv na rozvoj regionu. Sociologická studie Sociální kapitál v České republice a v mezinárodním srovnání vnímá přítomnost sociálního kapitálu takto:

Přítomnost sociálního kapitálu v regionu předpokládá množství sociálních vazeb, z nichž některé mohou přenášet hodnotné informace. Ti, kdo mají snazší přístup k informacím, mají výhodu a to je rozhodující pro regionální rozvoj a regionální strategie. Sociální kapitál jako systém interpersonálních sítí, pokud je správně uspořádán, podporuje jak vznik komunitních institucí, tak vznik trhů.[8]

Podle studie má na výši sociálního kapitálu vliv především jedincova spokojenost a kvalita vztahů, související s ekonomickou situací a výší dosaženého vzdělání:

Lidé, kteří mají lepší životní úroveň mají i vyšší úroveň sociálního kapitálu ve všech jeho dimenzích. Také sociální a lidský kapitál mají mezi sebou bezpochyby vztah. Jednoznačně lidé s vyšším lidským kapitálem, tedy s vyšším dosaženým vzděláním, dosahují vyšší úrovně sociálního kapitálu[9]

Existence sociálního kapitálu tedy pracuje ve formě navzájem se ovlivňujících veličin, přičemž jeho růst paralelně roste s obecnou spokojeností a úrovní výše vzdělání. Tyto veličiny pak mohou pozitivně ovlivňovat nejen komunitu, ale i celý region. Sdružování zájmů občanů a jejich aktivit na dobrovolné bázi nazýváme občanskou společností, jejíž rozvoj je dán především stupněm angažovanosti těchto komunit.[10]

Role filantropie ve společnosti

Pojem filantropie (angl. Philanthropy) vznikl ze složení dvou řeckých slov philos a anthropos, tedy philanthropos, které obecně označuje lásku k lidem.[11] Výkladů tohoto slova existuje hned několik. Wikipedia pokládá filantropii za „snahu a sklon ke zvýšení duševního zdraví lidstva."[12] Wikipedia rozumí pojetí filantropie podle Blake Bromleyho jako „komplex společenských vztahů založených na dobrovolných aktivitách jednotlivců, které jsou podporovány státem."[13]

I přes různorodost výkladu pojmu je význam slova zřejmý. Označuje lidské dobrovolné aktivity, které jsou příznačné svým nesobeckým charakterem, jejich účelem je dosáhnout určitého společenského blaha.

Společným jmenovatelem všech těchto skupin jsou lidé, kteří se shromažďují mimo svůj rodinný život, pracoviště a vládní systém, aby diskutovali o jejich zájmech a touhách po lepším životě a prostřednictvím těchto diskusí organizovali způsob, jak společně jednat a řešit problémy a prosazovat své zájmy.[14]

Pojem filantropie úzce souvisí s pojmem altruismus (angl. Altruism), který označuje nesobecké chování přinášející prospěch ostatním a je „tradiční ctnost v mnohých kulturách a klíčovým aspektem různých náboženských tradic."[15]

Filantropie má vybudovanou dlouholetou tradici především v zemích jako je Velká Británie nebo také ve Spojených státech amerických. S rostoucími sociálními potřebami nabírá na významu také v Africe, Asii a v zemích střední a východní Evropy. Vzhledem k přetrvávání sociálních a ekonomických problémů a trvalé zaostalosti v mnoha regionech a zemích, kde místní vlády nejsou samy schopny tyto problémy úspěšně řešit, plní filantropie svoji nemalou roli i v mezinárodním rozvoji.

V dnešní době je filantropie dávána do spojitosti především s činností neziskových organizací a podporou lidského rozvoje a komunit. Podněcuje vznik nových kooperací a podnikatelských sdružení v organizacích, které zapříčinily rozvoj desítek tisíc neformálně organizovaných místních skupin, členství, svazků a hnutí občanů. Řeší širokou škálu problémů od sociálních po náboženské, politické, kulturní, vzdělávání až po problematiku životního prostředí, týrání zvířat apod. Takové organizace pak tvoří jádro občanské společnosti.

Firemní filantropie

Každá firma, která by chtěla být prosperující by se měla nějakým způsobem zapsat do povědomí společnosti, ve které působí. V současné době proto můžeme často zaslechnout pojem firemní filantropie, jenž se stává součástí strategického plánu každé firmy, která chce být úspěšná. Oficiální portál pro podnikání a export definuje pojem firemní filantropie takto:

Firemní filantropie je kombinace možných přístupů podpory neziskových organizací a nejen jich - nejčastěji jde o dary finanční i věcné, služby i zcela nové partnerství firem a neziskových organizací. Je to nová orientace firem na posilování hodnoty značky a jejich role ve společnosti.[16]

Jedná se o dobrovolnou angažovanost firem, které cítí potřebu nebýt pouze subjektem prodávajícím své produkty a služby. Cítí také potřebu začlenit se do společnosti dobrovolnou činností, která bude tuto společnost podporovat v jejím růstu. Můžeme říci, že takové firmy cítí určitou společenskou odpovědnost vůči prostředí, ve kterém působí. Firemní filantropie může fungovat na základě peněžního a nepeněžního dárcovství.[17]

Peněžní dárcovství zahrnuje přímou finanční pomoc nebo věnování věcného daru. Je do něj zahrnuta i možnost vytvoření firemní sbírky nebo založení firemního nadačního fondu či uspořádání charitativní aukce, koncertu nebo výstavy.

Nepeněžní dárcovství spočívá v poskytnutí odborné pomoci nebo zázemí nebo může být firmou poskytnuto školení a další vzdělávání. Firma dokonce může zapůjčovat své zaměstnance na krátkodobé dobrovolnictví do neziskových organizací. Tato forma nepeněžního dárcovství je běžná především ve Velké Británii, ale začíná se uplatňovat i v České republice. Například projekt zapojimse.cz je příkladem iniciativ pro podporu firemního dárcovství ve formě poskytování firemních zaměstnanců neziskovým organizacím.[18]

Podle článku Společenská filantropie (Corporate Philanthropy) přináší firemní filantropie tyto výhody:[19]

  • zlepšuje firemní reputaci,
  • zlepšuje vztahy s vládou, komunitou a klíčovými partnery,
  • podporuje plnění firemních strategických cílů,
  • zvyšuje znalost značky,
  • přitahuje lepší zaměstnance a zvyšuje vazby,
  • pomáhá vytvářet zdravější komunitu pro lepší firemní vývoj,
  • zvyšuje loajalitu zaměstnanců i zákazníků,
  • posiluje vztahy se zákazníky, klienty a dodavateli,
  • poskytuje lidské a kapitálové zdroje do neziskových organizací, které mohou pomáhat zaměstnancům a jejich rodinám.

Neziskové organizace

Za účelem sdružování se a naplňování společenských cílů vznikají neziskové organizace, které jsou pomyslným přístřeškem komunit i filantropie. Neziskové organizace (angl. Non-profit Organizations) jsou nevládní organizace, které nejsou zřizovány státem, a jsou tak na něm zcela nezávislé. Nejsou zřízeny ani za účelem podnikání. Jedná se o určitý druh společenství, který slouží k naplnění nějakého cíle a řešení problematiky ve vymezeném prostoru. Často se jedná o problematiku, která z určitého důvodu není nebo nemůže být řešena státními organizacemi či podnikatelským subjektem. V literatuře se můžeme setkat s dalšími dvěma ekvivalenty - občanská společnost nebo třetí sektor.

Neziskové organizace „jsou vyjádřením postoje společnosti (komunity) lidí k některému z veřejných problémů a jsou závislé na financování z velké části z prostředků dobrovolných dárců. Organizace tohoto typu nevznikají primárně přičiněním státu, resp. státních úředníků, jsou výsledkem snahy a přání určitých skupin občanů. Nejsou zde tedy proto, že si to přeje vláda, ale proto, že si to přejí občané."[20]

Cíle neziskových organizací jsou prakticky stejné - zaplnit mezery ve společnosti tam, kde vznikly například nedostatkem finančních prostředků, nedbalostí nebo nedostatkem zájmu. Také

(...) vyplňují prostor mezi občanem a státem a umožňují mu participovat na veřejné politice jiným způsobem než prostřednictvím voleb.[21]

Proto plní velice důležitou úlohu v komunitním životě občanů. Jsou známé tendencí sdílet své „Know How" se spřízněnými organizacemi i širokou veřejností. Jsou otevřené ve vztahu ke své práci a připraveny podat pomocnou ruku všem, kteří o jejich pomoc žádají.

Typickým znakem neziskových organizací je jejich schopnost reagovat na stav nebo situaci ve společnosti a to téměř okamžitě. Důvodem je jejich naprostá nezávislost na státním aparátu. Nepodléhají žádnému institucionalizovanému procesu schvalování, tudíž nemusí čelit prakticky žádným časovým prodlevám ve svých dobročinných aktivitách. Pro příklad můžeme uvést živelné katastrofy. Ty po celém světě vyvolají vlnu solidarity v takovém měřítku, že po odvysílání prvních zpráv jsou okamžitě přístupné bankovní účty, na které je možné zasílat své finanční dary, nebo telefonní čísla, kam je možno odeslat peníze v podobě SMS zprávy. Stejně rychle jsou zmobilizována humanitární stanoviště pro sběr humanitární pomoci, provizorní nemocnice pro odběr krve. K dispozici jsou stovky dobrovolníků připravených na pomoc s odklízením následků katastrofy a poskytováním zdravotnické péče. Příkladů je možné uvést desítky. A aniž by si to spousta z nás uvědomila, je jejich místo ve společnosti nezastupitelné.

Neziskové organizace by neměly být vnímány pouze jako nástroje pro humanitární pomoc. Měly by být vnímány jako edukativní, inspirativní a inovativní prostředky pro zlepšování života obyvatel, a to na úrovni budování sounáležitosti a vlastní odpovědnosti za stav svého okolí.

Neziskové organizace bezesporu posilují pocity solidarity a komunity ve společnosti. Pomáhají lidem budovat tzv. „sociální kapitál", povzbuzují procesy vzájemné spolupráce a tvorby důvěry, od kterých závisí fungování trhu i demokracie.[22]

Jejich působnost zasahuje do všech oblastí našeho života - kultura, zdraví, sociální práce, ochrana životní prostředí, vzdělávání, péče o zvířata a další. Na rozvoji neziskových organizací se podílí více faktorů. Přispívá k nim především občanská angažovanost, která je dána historií a kulturou regionu. Znamená to, že v každém regionu, může být tato angažovanost naprosto odlišná. Velký vliv na jejich rozvoj mají i místní a regionální vlády, a to mírou zasahování do jejich rozvoje - vytvářením podmínek pro jejich vznik, rozvojem infrastruktury, finanční podporou nebo poskytováním informací.[23]

Dobrovolnictví v neziskové organizaci a výhody, které přináší

Mnoho z nás se ocitlo v životní situaci, kdy jsme tápali v tom, proč děláme práci, která nás nebaví, proč jsme se lépe neučili nebo proč jsme třeba více necestovali. Takové myšlenky přichází většinou tehdy, když z nějakého důvodu nejsme spokojeni sami se sebou. Rádi  bychom dosáhli určité vnitřní spokojenosti s tím, kdo vlastně jsme nebo s tím, co děláme. Zklamání přichází většinou tehdy, když zjistíme, že naše praktické zkušenosti nedosahují takových kvalit, abychom získali zaměstnání, které bychom si přáli. V horším případě nám ani nebylo umožněno o svých dovednostech  budoucího zaměstnavatele přesvědčit. Existuje spousta kurzů a dalšího vzdělávání, které nabytí takových zkušeností „zaručují". Otázkou zůstává, do jaké míry a za jakou cenu je to možné.

Dobrovolnictví (angl. Volunteering) má silně zakořeněnou tradici, a to převážně v křesťanských zemích. Odpradávna se považuje za jednu z nejdůležitějších občanských ctností, která podporuje psychickou stránku člověka i jeho kariérní růst.

Dobrovolnictví je svobodně zvolená činnost, konaná ve prospěch druhých bez nároku na odměnu. Dobrovolník dává část svého času, energie a schopností ve prospěch činnosti, která je časově i obsahově vymezena. Za tuto činnost nedostává finanční odměnu, ale často nedocenitelný dobrý pocit z pomoci ostatním, získává zkušenosti a nezřídka i přátelství.[24]

Ve státech filantropicky rozvinutých je prakticky běžnou součástí života každého občana pracovat jako dobrovolník (angl. Volunteer) pro nějakou neziskovou organizaci.

Podle nejnovějšího průzkumu Institutu pro výzkum dobrovolnictví (Institute for Volunteering Research)[25] v Anglii ze srpna 2010 se na dobrovolnické činnosti podílí více než 17 mil. obyvatel, což činí 34 % z celé anglické populace. Ve Spojených státech amerických se v roce 2009 na dobrovolnické činnosti podílelo více než 63,4 mil.[26] obyvatel, tedy 20,5% populace.[27] Dobrovolnictví znamená cestu, jak zažít nové věci, učit se novým dovednostem, a v neposlední řadě být součástí změny k lepšímu. Dále znamená nabytí spousty nových zkušeností, teoreticky v jakémkoli oboru.

Jedním z hlavních důvodů dobrovolnické práce je to, že lidé mají pocit, že by měli dát společnosti něco zpátky a jsou přesvědčeni o tom, že chtějí pomáhat druhým. To platí především v situaci, kdy mají s problematikou osobní zkušenost a soucítí s těmi, jenž prožívají podobný osud. Přínosů, které dobrovolnictví nabízí je nespočet:

  • osobnostní růst na psychické úrovni, který je spojen s pocitem „být lepším člověkem",
  • dobrý pocit z úspěšně dokončené práce,
  • pocit uznání z dobře vykonané práce,
  • navázání nových kontaktů a přátelství,
  • nové dovednosti a zkušenosti,
  • zábava,
  • cestování, poznání nové kultury a učení se novému jazyku,
  • šance na lepší práci.

Poslední bod je obzvláště důležitý. Pozitivum totiž nepřináší pouze nabytí nových zkušeností, ale i dosažení určitého společenského kreditu, který může napomoci při hledání nové práce. Mnoho lidí si příliš neuvědomuje, jak se může zkušenost s dobrovolnou činností otočit v úspěšnou kariéru a ovlivnit tak jejich budoucí život.

Komunitní nadace

Komunitní nadace (angl. Community Foundations) jsou nezávislé nevládní a autonomní neziskové organizace, které podporují dobročinná sdružení, charitativní organizace, skupiny, ale i jednotlivce na lokální úrovni. Jejich rozsah působnosti je tak jasně geograficky vymezen. Svým charakterem spadají do skupiny nadací a nadačních fondů, které v České republice upravuje zákon 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech.[28] Otevřená encyklopedie Wikipedia pojem komunitní nadace vykládá takto:

Komunitní nadace (KN) jsou nástroje občanské společnosti, jejichž účelem je shromažďovat příspěvky do koordinovaných investic a tvorbě grantových příležitostí, které jsou věnovány především k zlepšení sociálních podmínek daného místa.[29]

Snad každý z nás v určitých životních situacích vnímá silnou citovou vazbu k místu, kde se narodil nebo kde strávil velkou část svého života. Tato vlastnost je v nás hluboce zakořeněna. Síla komunitních nadací spočívá v podpoře zdravého vlastenectví a našeho vztahu k prostředí, ve kterém jsme vyrůstali nebo momentálně žijeme. Většina z nás by si přála, aby místo, které je pro nás důležité bylo bezpečné, přátelské, inspirativní a vzkvétalo i pro naše budoucí generace. Monica Patten[30] popisuje komunitní nadace jako místo, které

je vytvořené k tomu, aby rozpoznávalo, oslavovalo a poskytovalo trvalou podporu všem těm malým věcem, které dělají naší komunitu speciální.[31]

Pokud jsme se zmiňovali o významu sociálního kapitálu v komunitě, potom jsou komunitní nadace tím nejvhodnějším místem pro jeho budování. Jsou srdcem komunity, které zná potřeby svých členů a disponuje nástroji, které dokáží tyto potřeby naplnit. Komunitní nadace se tak velice často profilují do role investora se stálou existencí, a to na základě budování trvalého finančního fondu určeného pro svoji komunitu, jelikož komunita a její síla a důležitost je to, v co věří, a čemu chtějí pomáhat. Klíčové pokroky v jejich výzkumu vedou k tomu, že je možné dozvědět se více o tom, kdo přispívá, jak, proč, a co způsobuje v lidech pocit, že chtějí pomáhat.[32]  Komunitní nadace tak vykazují perfektní znalost potřeb komunity, ve které působí. Dokážou identifikovat její problémové oblasti a jsou schopny poskytnout svoji pomoc tam, kde je jí nejvíce potřeba.

Lokální (komunitní) aktivity napomáhají vzniku nových komunitních nadací. Mohou být projevem globalizačních tendencí, které se v současnosti čím dál častěji projevují. Příčinou těchto tendencí je ve většině případů nedostatek státního zájmu a finanční podpory v oblastech, které takovou pomoc potřebují.[33] Jelikož čím dál častěji slýcháváme o problémech v oblasti životního prostředí, sociálních služeb nebo třeba i vzdělávání, vlivnou část těchto tendencí může tvořit i vlastní pocit odpovědnosti za stav prostředí, ve kterém žijeme. Práce a zaměření komunitních nadací se tak může ve spoustě ohledů lišit, jelikož škála místní problematiky, kterou řeší je velice široká. Nicméně platí, že se neprofilují do úzkého oborového zaměření. Jejich cíle a přístupy ke komunitě jsou vesměs stejné. Hlavní koncentrace jejich snahy se prakticky vztahuje k velmi podobné problematice, a to především k otázkám postižených, mladých lidí, závislostí, životního prostředí, seniorů, kriminální prevence, komunitní péče, zemědělského vývoje a vzdělávání.

Specifika komunitních nadací

Komunitní nadace by se daly popsat jako organizace nového přístupu a struktury zakládané za účelem řízené distribuce filantropického bohatství do své komunity. Jiné přístupy a typy mechanismů filantropických aktivit přinášejí větší rizika a vyšší investice (ať už časové nebo finanční).

Můžeme říci, že komunitní nadace plní funkci „leadera" na poli stavění sociálního kapitálu v komunitě. Jejich hlavním posláním je podpora místních filantropických aktivit:

Komunitní nadace samozřejmě musí být schopná administrovat nadační jmění, tj. získávat prostředky z nakládání s ním. Velký důraz musí klást na získávání dárců, ale nikoli jen z pohledu získávání finančních zdrojů, ale v širším filantropickém kontextu.[34]

Komunitní nadace tedy pomáhají při plnění a upevňování cílů své komunity na základě zisku peněžních darů. Tyto dary jsou získávány především od individuálních dárců, z podnikatelského sektoru a z lokálních a centrálních zdrojů (komunitní nadace bychom mohli přeneseně pojmenovat jako nástroj vytvářející vazby a vzájemné propojení mezi nevládním, institucionalizovaným a podnikatelským sektorem).

Finanční prostředky jsou uchovávány v bankách ve formě finančních fondů. Finanční zisk, který díky těmto fondům vzniká je pečlivě přerozdělován zpátky do své komunity na základě grantových výzev, o které můžou žádat malé lokální charitativní organizace, občanská sdružení, v některých případech i jednotlivci. Tím je finanční zdroj určený pro komunitu prakticky nevyčerpatelný, jelikož nadační jmění zůstává netknuté, naopak se stále zvyšuje. Čím více se zvyšuje nadační jmění, tím více se zvyšují i zisky z těchto fondů a tím více se může vracet zpět do své komunity.

K budování takovýchto fondů, ve kterých jsou mnohdy uloženy desítky, až stovky miliónů korun napomáhá především profesionální spolupráce se středními a velkými firmami, místními podnikateli a živnostníky, ale i jednotlivci, kteří se rozhodnou činnost organizace podpořit. Komunitní nadace jsou proto pracovním místem pro vysoce vzdělané odborníky na poli filantropie, managementu, marketingu a fundraisingu.

Významným faktorem každé komunitní nadace je důvěryhodná platforma a přívětivé a hodnotné prostředí pro případné dárce. Stejně tak i jejich transparentnost vůči veřejnosti, na které si přímo zakládají. Jejich velmi důležitým úkolem je tuto důvěru v komunitě budovat a na jejím základě získávat finanční podporu od svých dárců. K jejím stěžejním zbraním patří její historie, která u dárců může vzbuzovat pocity zájmu a porozumění:

(...) historie je důležitá, ale nikoli proto, aby se někde zapsaly letopočty - historie má smysl jako něco, co je přítomné, a my jsme přesvědčeni, že myšlenky, se kterými naše komunitní nadace vznikla, jsou aktuální.[35]

Nemalou roli v procesu získávání peněz a budování fondu pro komunitu sehrává profesionalita organizace, která se projevuje schopností odhadnout přání a touhy potencionálních donátorů. Obecně totiž platí, že lidé nemají moc rádi, když jim někdo říká, kam mají dát své peníze. Pokud se jich ale zeptáme, jaká jsou jejich osobní filantropická přání a tato přání jim jsme schopni splnit, dostanou se nám mnohem pozitivnější reakce.[36] Ve chvíli, kdy jsou organizace schopné rozumět lidem a jejich tužbám, jsou jim pak schopné pomoci tato přání naplnit. Není tajemstvím, že hlavní snahou organizací je přivádět nové a nové dárce a udržet si je. Jejich záměrem je dále poskytnout jim takové zázemí a přátelské prostředí, které v nich bude neustále vzbuzovat pocit důležitosti a jejich potřebnosti. Velkým klíčem k úspěchu bývá mnohdy vyjádření „obyčejného" díku, na který častokrát organizace zcela zapomínají.

Komunitní nadace bychom mohli chápat jako prostor, který vyplňuje komunikační mezeru mezi komunitami a neziskovými organizacemi. Komunita je v tomto kontextu chápána v nejširším smyslu (děti, rodiče, zdravotně nebo duševně hendikepovaní, studenti, senioři, zaměstnaní, nezaměstnaní, firmy, korporace, společnosti, individuální dárci, firemní dárci, atd.). Neziskové organizace jsou vyjádřením různých spolků, občanských sdružení, veřejně prospěšné společnosti, zájmových skupin apod. Snahou komunitních nadací je prolomit bariéry, které vznikají mezi těmito dvěma skupinami. Vysvětlili jsme si, že základním problémem ve vztahu komunita - neziskové organizace je nedůvěra. Níže si shrneme funkce komunitních nadací, které musejí být plněny pro její správný chod. Rozdělíme je do aktivit, které se vztahují ke komunitě a aktivit, které se vztahují k ostatním neziskovým organizacím a charitám.

Schéma vztahů a finančních toků mezi komunitou, komunitní nadací a neziskovou organizací

Vztah komunitní nadace - komunita

Na počátku jsme si řekli, že filantropie je akt nesobeckého jednání bez očekávání jakékoliv protislužby. Ve smyslu dárcovství tomu tak úplně není. Ve chvíli, kdy někomu darujeme peníze, očekáváme nějakou službu - očekáváme, že se něco změní k lepšímu. Komunita tak očekává jistotu, že vložené peníze do neziskové organizace budou svědomitě použity. Ale protože v nich nemá důvěru, peníze jim raději žádné neposkytne. Komunitní nadace zde slouží jako mezičlánek, který se postará o to, že peníze budou použity správně a nedojde k žádnému neoprávněnému zacházení. Jejich velkou snahou je budování důvěry. Tato důvěra je budována na základě jistoty, kterou komunitní nadace komunitě poskytují:

  • dárce se sám může rozhodnout, jak své peníze „investuje",
  • komunitní nadace není v roli rádce, ale díky vysoké znalosti potřeb v regionu je schopna dárci pomoci rozhodnout se, kam peníze darovat,
  • peníze, jenž komunitní nadace rozděluje, jsou poskytovány neziskovým organizacím, které jsou řádně prověřovány,
  • neziskové organizace, jimž se peníze darují, podléhají pečlivému monitoringu ze strany komunitní nadace,
  • dárce obdrží zpětnou vazbu o projektu, který podpořil,
  • poskytnuté peníze se vracejí zpět do komunity, ze které vzešly.

Vztah komunitní nadace - neziskové organizace

Působnost a existence malých a nenápadných charit je těžko zjistitelná. Tyto charity většinou dělají čistě dobrovolnickou práci na mikro-lokální úrovni a čerpají ze svých vlastních finančních prostředků. Úkolem komunitních nadací je tyto lokální skupiny vyhledat a postarat se o to, aby se o činnosti komunitní nadace dozvěděli a využili jejich služeb (poskytnutí grantu):

  • komunitní nadace finančně podporuje komunitní činnost neziskových organizací a charitativních sdružení a tím se zasluhuje jak o jejich udržitelnost, tak i o rozvoj jejich práce,
  • komunitní nadace poskytuje neziskovým organizacím poradenskou činnost.

Zdroje


[1] BAILLERGEAU, E. Community organization as a source of inspiratin for European social welfare practices. Conference Papers -- American Sociological Association [online]. 2006-01-01, [cit. 2010-10-09]. s. 1-6. Převzato z kolekce SocINDEX with Full Text. Dostupný z WWW: <http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=sih&an=26641909>.

[2] Komunity Web2 : Bílá kniha v sociálních službách [online]. únor 2003 [cit. 2010-10-22]. Bilá kniha. Dostupné z WWW: <http://komunity.web2.cz/dt-neziskovky/bilakniha.phtml>.

[3] SMITH, David, A. STEBBINS, Robert, A. DOVER, Michael. A Dictionary of Nonprofit Terms and Concepts. [s.l.] : [s.n.], 2006. 337 s. ISBN 0-253-34783-1.

[4] EASTERLING, Doug. The leadership Role of Community Foundations in Building Social Capital. In National Civic Review [online]. 2008-12-01, 97, 4, [cit. 2010-10-09]. s. 39-51. Převzato z kolekce Business Source Complete. Dostupný z WWW: <http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=bth&an=36325706>. str. 39

[5] Sociální kapitál. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, last modified on 23. 6. 2010 [cit. 2010-10-06]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_kapit%C3%A1l>.

[6] EASTERLING, Doug. Op. cit. str. 39

[7] Sociální kapitál. ABZ Slovník cizích slov [online]. 2005-2006 [cit. 2010-09-07]. Dostupné z WWW: <http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/socialni-kapital>.

[8] STACHOVÁ, Jana; ČERMÁK, Daniel; BERNARD, Josef. Sociální kapitál v České republice a v mezinárodním srovnání. Sociologické studie [online]. 2009, [cit. 2010-10-23]. Dostupný z WWW: <http://studie.soc.cas.cz/index.php3?lang=cze&shw=306>.

[9] STACHOVÁ, Jana; ČERMÁK, Daniel; BERNARD, Josef. Op. cit.

[10] Občanská společnost In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, last modified on 24. 8. 2010 [cit. 2010-11-04]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C4%8Dansk%C3%A1_spole%C4%8Dnost>.                                              

[11] Philanthropy. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, last modified on 3 November 2010 [cit. 2010-11-04]. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Philanthropy>.

[12] Philanthropy. In Wikipedia. Op. cit.

[13] REKTOŘÍK et al. Op. cit. str. 26

[14] The Role of Philanthropy in International Development [online]. October 16-19, 1995 [cit. 2010-09-24]. Synergos. Dostupné z WWW: <http://www.synergos.org/knowledge/95/philanthropyininternationaldevelopm....

[15] Altruism. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, last modified on 28 October 2010 [cit. 2010-11-04]. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Altruism>.

[16] Businessinfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 31.03.2006 [cit. 2010-11-04]. Základní informace o firemní filantropii. Dostupné z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podnikatelske-prostredi/firemni-fil....

[17] Businessinfo.cz . Op. cit.

[18] Zapojimse.cz [online]. 2009 [cit. 2010-11-07]. Dostupné z WWW: <http://zapojimse.cz/>.

[19] Creating Loyalty Library [online]. 2010 [cit. 2010-10-04]. Corporate Philanthropy. Dostupné z WWW:  <http://www.creatingloyalty.com/story.cfm?article_id=775>.

[20] REKTOŘÍK et al. Op. cit. str. 26

[21] Třetí patro : Role neziskových organizací ve společnosti [online]. 2010 [cit. 2010-11-04]. Dostupné z WWW: <http://www.tretipatro.cz/index.php?cmd=page&id=29>.

[22] Třetí patro. Op. cit.

[23] STACHOVÁ, Jana. Občanská společnost v regionech České republiky. Sociologické studie [online]. 2005 [cit. 2010-09-05]. Dostupné z WWW: <http://studie.soc.cas.cz/index.php3?lang=cze&shw=261>.

[24] Dobrovolník : Trocha terminologie [online]. 2010 [cit. 2010-10-20]. Dostupné z WWW: <http://www.dobrovolnik.cz/d_coje.shtml>.

[25] BREWIS, Georgina; HILL , Matthew; STEVENS, Daniel. Valuing Volunteer Management Skills : Research Summary. Institute for Volunteering Research.   [online]. July 2010 [cit. 2010-11-04]. Dostupné z WWW: <http://www.ivr.org.uk/NR/rdonlyres/ADA89203-CA46-4E21-BBFB-F79A2F7D2854/....

[26]Volunteering in America [online]. 2008 [cit. 2010-10-20]. Dostupné z WWW: <http://www.volunteeringinamerica.gov/>.

[27] Nejvyššího procenta v počtu dobrovolníků během tříletého výzkumu v letech 2007 - 2009 v USA dosáhl stát Utah s 44,2% obyvatel, kteří provádějí dobrovolnickou činnost. Nejnižšího výsledku dosáhl stát New York s 19% obyvatel.

[28] Zákon 227/1997 Sb. O nadacích a nadačních fondech. Portál veřejné správy České republiky [online]. 2010 [cit. 2010-09-05]. Dostupné z WWW: <http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8....

[29] Community Foundation. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2010-11-06]. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Community_foundation>.

[30] Monica Patten je prezedentkou komunitních nadací v Kanadě (Community Foundations of Canada)

[31] PATTEN, Monica. Community Foundations : Where Community Philanthropy and Community Vitality Meet. Transition (00494429) [online]. 2009-12-01, 39, 4, [cit. 2010-10-09]. s. 8-11. Převzato z kolekce SocINDEX with Full Text. Dostupný z WWW: <http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=sih&an=47571415>.

[32] DALY, Siobhan. Institutional Innovation in Philanthropy : Community Foundations in the UK. Voluntas : International Journal of Voluntary & Nonprofit Organizations [online]. 2008-09-01, 19, 3, [cit. 2010-10-25]. s. 219-241. Převzato z kolekce Academic Search Complete. Dostupný z WWW: <http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&an=34045053>. ISSN 09578765, e-clanek 10.1007/s11266-008-9067-7.

[33] Může se jednat například o neefektivnost sociální politiky státu.

[34] NOVOTNÁ, Jolana; ŠTOGR, Josef. Filantropie : Zdroje v komunitě. Ústí nad Labem, 2002. str. 19

[35] KRBEC, Luboš. Komunitní nadace Ústí nad Labem. In NOVOTNÁ, Jolana; ŠTOGR, Josef. Filantropie zdroje v komunitě. Ústí nad Labem, 2002. s. 67

[36] STOCKTON, Sean. Donors Care Whether Nonprofits Are Any Good? Tactical Philanthropy Advisors [online]. June 8, 2010 [cit. 2010-10-29]. Dostupné z WWW: <http://www.tacticalphilanthropy.com/2010/06/do-donors-care-whether-nonpr....

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback