Paměť a kreativita – programy pro všechny

Krajská knihovna Havlíčkův Brod ve spolupráci s Českou společností pro trénování paměti a mozkový jogging (ČSTPMJ) uspořádala ve dnech 8. – 9. června 2009 odborný seminář.

Budova Krajské knihovny Vysočiny 

 

Tento seminář je jednou z mnoha akcí ČSTPMJ, na kterých se odborníci, ale i laická veřejnost mohou dozvědět praktické zkušenosti s trénováním paměti.

Právě „trenéři paměti“ (lidé, kteří absolvovali odborný kurz ČSTPMJ a získali certifikát) se v Havlíčkově Brodě sešli, aby si vyměnili zkušenosti ze svého každodenního života.

 

Salonek Staré radnice KKV
 

Program dvoudenního semináře zahájila Ing. Jitka Hladíková, ředitelka Krajské knihovny Vysočiny a Mgr. Táňa Křížová, vedoucí odboru sociálních služeb Krajského úřadu Vysočiny.

 

Jana Vejsadová a Ing. Jitka Hladíková

 

PhDr. Jakub Hladík

Informační hygiena (efektivní způsoby studia, jak správně číst knihu při studiu, strukturování informací).

Rychlý vývoj IT technologií má za následek, že lidská paměť je zahlcena informacemi a lidé produkují, přijímají a spotřebovávají řadu informací, které v konečném fázi nepotřebují.

Hlavní problém:

  • jak se zbavit bezcenných informací?
  • jak rozlišit cenné informace, pravdivost a užitečnost?
  • lidská paměť je přetěžována informačním balastem

Současná společnost je částečně i díky rychlému vývoji informačních technologií nastavena tak, aby lidé byli dosažitelní 24 hodin denně. To právě IT technologie umožňují, ale tento „online" stav se negativně projevuje na ztrátě soukromí, úbytkem mezilidské komunikace. Kromě lidské paměti jsou tak přetěžovány i lidské orgány - nejvíce především smyslové orgány (zrak, sluch).

V souvislosti s vysokým nárůstem dat, které jednotlivé uživatelé vyprodukují byly položeny hlavní otázky:

  • kolik informací člověk potřebuje?
  • kolik informací je vhodných?
  • kolik informací je podstatných?
  • kolik informací je zbytečných?

Hlavní část přednášky se soustředila na otázky - jakým způsobem studovat velké množství informací a jak na nás informace působí? Informace jako nezbytný prvek lidské komunikace ovlivňující náš život. Hodnota informací je tím vyšší, čím více mění naše znalosti. Naproti tomu informační deprivace → totální omezení přísunu informací (škody ve stavu poznání a psychické strádání). V tomto směru proběhly i pokusy, ve kterých byli lidé vytrženi z reálného světa, bez pojmu o čase a místě a také neměli žádné hmatové vjemy → po čase vedlo až k halucinacím.

Efektivní způsoby studia:

Text určený k prostudování a zapamatování je vhodné přečíst třikrát.

První čtení - rychlé soustředění, celková představa (cca 40 stran/hodinu)

Druhé čtení - důkladné, rozhodnout se čemu se budeme věnovat důkladně. V této fázi funguje i grafické znázornění jako podtrhávání, vypisování klíčových slov.

Třetí čtení - opakované prostudování textu, shrnutí faktů.

Jak pracovat s informacemi, které si chceme zapamatovat?

Výzkumy dokázaly, že nejvíce znalostí zapomeneme během 1 hodiny, a to o 40 %, během dalších 12 hodin pokles o dalších 10-12 %. Po jediném dni se zapomene až 80 % nastudované látky. 

Ebbinghausova křivka zapomínání

Ebbinghausova křivka zapomínání 

Lidská paměť přijímá informace, uskladňuje je a následně vydává. Pro proces učení a zapamatování obecně je však dobré vědět, jaký typ paměti daný člověk má.

Typy paměti:

  • názorný typ (uplatňuje představy)
  • slovně - logický typ (slova, pojmy, data)
  • emocionální typ (uplatňuje prožitky)

Lidská komunikace a myšlení se odehrává ve čtyřech rovinách - slovní, pomocí čísel, pomocí obrazů a emoce. Kromě toho je také důležitá rychlost vybavování slov a použití ve správném významu. Kromě výše zmíněných poznatků je pro proces studování a zapamatování nutné znát sebe sama a simulovat takové podmínky, které povedou k trvalému uchování myšlenek.

Zdeňka Adlerová

Aktivity pro lepší funkci pravé mozkové hemisféry.

Lidský mozek se skládá ze dvou hemisfér:

  • levá hemisféra, nazývaná jako logická, se zaměřuje na detaily, fakta, je časově orientovaná;
  • pravá hemisféra, nazývaná jako kreativní, se zaměřuje na filozofii, pocity, představy, orientuje se v prostoru.

Tato přednáška byla zaměřená prakticky - účastníci vyzkoušeli techniku nazvanou artrelax = automatická kresba. Jednou z představitelek této „techniky" v České republice je paní Eva Suttnerová, která vydala pracovní sešity.

Artrelax je relaxační kresba, která působí jako harmonizační a tvůrčí prostředek. Je to hra, ve které jedinec dospívá k poznání vlastních tvořivých schopností bez ohledu na mentální schopnosti. Tato technika pomáhá, léčí a usnadňuje komunikaci mezi lidmi.

Vyrovnávání hemisfér (Arte/Scienza)

  • sensazione = neustálé rozvíjení smyslů
  • arte/scienza = rozvíjení rovnováhy mezi vědou a uměním, logikou a představivostí 
    „MYSLET CELÝM MOZKEM“

Ke kompenzaci obou polovin mozku dochází v tzv. stavech útlumu, tedy když člověk „na nic nemyslí“ Tyto stavy útlumu jsou velmi zdravé, avšak jejich „navození“ je pro člověka velmi těžké.

Artrelax v praxi - většina trenérů paměti pracuje právě s pracovními sešity E. Suttnerové, což je soubor jednoduchých kreseb, většinou geometrických tvarů, které se „dokreslují" dle fantazie každého člověka. S artrelaxem pracují ve skupinkách, takže je zajímavé vidět, když dvacet lidí dostane stejnou kresbu → kolik rozdílných výsledných obrázků se najde.

Jana Vejsadová

Úloha paměti v hudbě (Mozartů efekt) 

Velký význam hudby byl znám již ve starém Řecku, ve středověku byla hudba zařazena k sedmi rytířským ctnostem.  

Hudba je tak skutečně důležitá a neodmyslitelně patří k lidskému životu. Hudbu můžeme definovat jako strukturované znaky tvořené přímo nebo nepřímo lidmi. Zvuky se liší výškou, intenzitou, rytmem a barvou a jejich smyslem často (ne vždy) bývá přenášení emocí a potěšení.

Otázkou je, zda hudba přináší pouze biologický prospěch? Může být starší než homo sapiens?

Nejstarší hudební nástroje:

  • 50 000 let Slovinsko
  • 7 - 5 700 let př.n.l. Čína

Důvod a adaptivní funkce hudby jsou nejasné, ale je prokazatelné, že hudbu dokáže vnímat a prožívat každý člověk bez školení. Učení však tyto vlastnosti rozvíjí. Hudba se vyvíjela pouze díky archetypům (pravzorům) a paměti talentovaných:

  • implicitně - mozek pojal harmonii, rytmus a intonační okruhy, avšak každý si něco přidal, či pozměnil, čímž docházelo k variantám a kulturním odlišnostem.
  • explicitně - od středověku se vznikem notace, vědomé zapamatování, šíření a rozvoj hudby.

Paměť je klíčovým prvkem hudební schopnosti, bez ní by neexistoval hudební prožitek. Hudba a zpěv jsou přirozené formy emocionálního výrazu a mezilidské komunikace.

Schopnost provozovat hudbu mají za následek geny a nadání naopak umění produkovat a tvořit se člověk učí!

 

Jana Vejsadová

 

Hudební paměť se dělí na senzorickou, krátkodobou a dlouhodobou.

  1. senzorická - zvukové vjemy rozechvívají útvary v uchu (tento typ paměti se objevuje často u hudebníků, kteří mají potlačovanou určitou smyslovou část (např. zrak) - senzorická paměť se dále dělí na akustickou, vizuální, haptickou
  2. krátkodobá - okamžité zpracování zvuku (ladění)
  3. dlouhodobá - teoretické znalosti

Hudební paměť nelze definovat na základě jednoho typu, důležité jsou další aspekty např. procedurální paměť = mechanické pohyby, motorické dovednosti, patří sem i řízení motorových vozidel nebo jízda na kole (výhodou tohoto typu paměti je, že se NEZAPOMÍNÁ).

Paměť hudebníků je závislá na schopnosti mozku podržet množství informací z oblasti hudby v krátkodobé, či dlouhodobé paměti. Např. laik při poslechu hudby si dokáže vybavit zpětně autora, název skladby, nebo žánr. Profesionál kromě toho zvládá zpaměti nejen skladbu, ale i prvky pro reprodukci díla.

Hudba a poškozený mozek

Pacienti s poškozeným mozkem mohou vnímat hudbu díky spolupráci nervových drah pravé a levé hemisféry. Cerebrální dominance a lateralizace se při poškození mění. Jedna hemisféra může postupně převzít za druhou hemisféru její funkce.

  • Poškození levé hemisféry - není zhoršena schopnost zpívat
  • Poškození pravé hemisféry - zhoršení zpěvu melodie
  • Poškození pravého spánkového laloku - zhoršení vnímání orchestrálních skladeb

Limbický systém zpracovává emocionální vjemy v souvislosti s hudbou a spojuje je se vzpomínkami. Při poslechu se aktivují jiné oblasti při kognitivním zpracování a jiné při emocionálním prožitku.

Muzikoterapie

Tóny zdokonalují a léčí, posilují duchovní prožitky, ozdravně působí při stresu a problémech s pamětí. Soustředění za účelem změny stavu vědomí = meditace, s sebou přináší pokles aktivity v levém temenním laloku (dochází ke snížení uvědomění času a místa).

Hudba dokáže vyvolat intenzivní citové prožitky, stimuluje činnost levého spánkového laloku. Hudba a její produkce se často objevuje jako pomůcka při léčbě, známé jsou její léčebné účinky při rekonvalescencích obecně, epilepsii, hyperaktivitě, vysokém krevním tlaku, či neurologických chorobách. Hudba není jen vnímání, je to i aktivní pohyb.

Mozartův efekt

Od roku 1993 neuroložka Frances Rauscher na Kalifornské univerzitě prováděla výzkumy léčebných účinků pomocí skladby W. A. Mozarta - Sonáta D-dur pro dva klavíry. Právě tato skladba zlepšuje činnost lidského mozku z hlediska prostorové představivosti.

Proč Mozart?

Byl ovlivněn hudbou již od narození, v jeho tvorbě se skrývá elegance a hluboce procítěná sympatie. Mozart těžil z repertoáru časově prostorových vzorců, je nazýván „geniálním dítětem" a právě „dítě" přenesl i do své tvorby. Jeho hudba vyvolává v hippocampu (oblast v mozku) zvýšenou expresi BDNF = gen odpovědný za produkci.

Sugestopedie

= obor, který využívá psychické i tělesné uvolnění ke zlepšení výsledků učení. Základ tomuto oboru dal v roce 1965 Georgi Lozanov. Zahrnul nejen techniky na rozvoj paměti, ale i originální způsoby učení, jde o rytmické rozdělení textu → objem zapamatování se zvýší až o 40 % (aktivaci mozku zajistí 10 sec. pauzy).

Provozování hudby je vynikajícím duševním tréninkem, čím vyšší je počet rytmických zvuků - tím vyšší je hladina mozkové aktivity.

Všeobecně se považuje za vhodnou hudbu k navýšení mozkové aktivity hudba barokní, díky jejímu rovnoměrnému rytmu.

Praktické zkušenosti

Po této přednášce následovala diskuze a výměna praktických zkušeností. Někteří trenéři paměti se tak podělili o své zkušenosti, které se jim osvědčily s jejich klienty.

J. Coufalová (Světlá nad Sázavou - Domov pro seniory) popsala cvičení, které praktikují se seniory s Alzheimerovou chorobou či demencí. Používají tabuli s nakreslenými tvary, které odpovídají tvarově i barevně vrškům od PET lahví (motýl, semafor, kytka, aj.), smyslem tohoto cvičení je přiřazování vršků PET lahví k tvarům na této tabuli.

Cvičení tak probíhá formou her nebo soutěží. Vypadá to velmi jednoduše, ale je třeba si uvědomit, že pro lidi s určitou poruchou mozku je to náročný výkon.

O své zkušenosti se podělila Mgr. Petra Hirtlová (Vysoká škola politických a společenských věd v Kolíně) nás seznámila s barevnou relaxací.

Barvená relaxace je cvičení, které pracuje se sedmi barvami a ke každou barvu symbolizuje jedna květina odpovídající dané barvě:

  • Červená = růže
  • Oranžová = tulipán
  • Žlutá = slunečnice
  • Zelená = tráva
  • Modrá = pomněnka
  • Indigová = šeřík
  • Fialová = fialka

Celé cvičení je založeno na představivosti, každý si představí dům se sedmi patry, který postupně prochází - každé patro odpovídá jedné barvě a v každém poschodí si uvědomí symbol s rostlinou. Na konci pak dochází k uvolnění a relaxaci.

Toto cvičení lze také provádět dvěma způsoby - pokud chceme dosáhnout uvolnění, procházíme patra shora dolů, pro navýšení aktivity právě naopak postupujeme směrem nahoru.

Závěr

Problematika trénování paměti není v České republice neznámou, společnost pro trénování paměti a mozkový jogging každoročně na svých kurzech „vyškolí" mnoho certifikovaných trenérů paměti. V dnešní společnosti, kdy se dost výrazně objevují senioři s Alzheimerovou chorobou, Parkinsonovou chorobou či dalších, je to jistě nutnost, jak si udržet mozek v aktivní činnosti.

Dvoudenní seminář ukázal také na to, že některé děti či dokonce studenti se neumějí správně učit a nezpracovávají informace tak, aby docházelo k jejich zapamatování.

Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging a dále jejich trenéři paměti se věnují a pracují se všemi věkovými kategoriemi - pomáhají rodičům a jejich dětem ke správnému a efektivnímu učení se, zaměřují se i na studenty, lidi v produktivní věku a seniory.

ČSTPaMJ se prezentuje na webových stránkách http://www.trenovanipameti.cz/, užitečné rady přináší také webová adresa http://www.vzpominkovi.cz/, kde se nachází praktické rady a materiály pro pacienty a pečující, online poradna, užitečné rady.

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback