Pavla Švástová o digitalizaci a jiných důležitých věcech

Pavla Švástová pracuje jako odborná knihovnice v Moravské zemské knihovně v Brně. Je zároveň jednou z odbornic, která se v České republice profesionálně věnuje problematice digitalizace dokumentů, potažmo digitální ochraně a zpřístupňování kulturního dědictví. Pavla Švástová přednášela o problematice digitalizace v rámci Bloku expertů na KISKu.

Jste absolventka KISKu. Bylo pro Vás příjemné zde přednášet?

Z hlediska absolventky určitě. :) Jsem ráda, že můžu popovídat o své práci studentům knihovnictví, kteří se rozmýšlí, kterým směrem se po studiu vydat.

 

Jaká je Vaše představa o budoucím fungování akademických knihoven?

Tohle nelze shrnout do několika vět, takže se vyjádřím z pohledu studenta.

Kromě kvalitní aktuální literatury a předplácených databázových zdrojů, milých vzdělaných knihovníků a nespočtu počítačů se zpřístupněnými zdigitalizovanými sbírkami, se zde budou nacházet 24/7 otevřené studovny s pohodlnými pohovkami, křesílky, dostatkem zásuvek elektrických i datových, automaty na jídlo a pití...
Není to sice žádná super vize, ale stejně většina těchto věcí zatím v knihovnách chybí. Ze zkušeností svých známých vím, že před odevzdáním bakalářky či diplomky trávili v knihovně po několik měsíců celé dny. Na literaturu si sice nestěžovali, ale na sezení, množství zásuvek, kvalitu wifi, dostupnost občerstvení a celkový komfort ano.

 

Jaká pozitiva vidíte v e-knihách?

Určitě ušetření místa v poličkách a regálech. Lepší dostupnost knih - doma z postele na svém notebooku si najdu knihu mnohem pohodlněji, než v knihkupectví. Navíc je většinou levnější. Také stěhování bývá jednodušší.

A málem bych zapomněla - když si člověk čte vleže na boku, tak se mu vždycky ta stránka, co je níž, čte hůř, protože musí knihu držet ve vzduchu. Tohle s čtečkou a e-knihou odpadá.

 

 

Jak vnímáte roli knihoven v prostředí digitálních knih?

Určitě se budou, stejně jako papírové knihy, v knihovnách shromažďovat, katalogizovat, zpřístupňovat a dlouhodobě uchovávat. Jenom prostě na jiném médiu. Přeji knihovnám, aby jim tato role neutekla, protože už se jí úspěšně chytají jiní...

 

Jak se Vám líbila posluchárna a jak se v ní přednášelo?

Z této schizofrenní místnosti mám historicky spoustu pocitů od nudy a ospalosti přes strach, nervozitu a obavy až k radosti, prozření a nadšení. Když jsem se blížila k FF, přemýšlela jsem nad publikem a říkala si: "Tak vpravo budou ti zlí a vlevo ti hodní... Nebo naopak???" Ale nakonec se mi přednášelo celkem dobře, i když s pocitem, že jsem neustále k někomu otočená zády. Příště si vezmu masku s obličejem i vzadu a nějaké tričko s potiskem na obou stranách.

 

Kolik stojí scanner pro automatickou digitalizaci knih? Jsou různé typy?

Velké robotické skenery stojí něco mezi 6 a 11 miliony Kč. Takže žádná levná záležitost. Liší se jednak technologií otáčení stránek, úhlem, na který je knihu potřeba otevřít, použitými snímacími zařízeními (skener nebo fotoaparát), maximální velikostí předlohy, maximální hodnotou DPI atd.

 

Jak probíhá obsluha scanneru, kolik "provoz" takového člověka stojí?

To záleží samozřejmě na typu skeneru, politice na pracovišti apod. Obecně člověk sedí či stojí u skenovacího zařízení, nastavuje parametry skeneru s ohledem na stav, typ a rozměry knihy, hlídá kvalitu skenů, to, aby byla kniha kompletní apod. Náklady pro instituci na samotného člověka se mohou pohybovat kolem 180tis. ročně, ale je také nutné připočíst maintenence skeneru, spotřebu elektřiny atd.

 

Vyžadují velké scannery místnost, která má nějaké specifické parametry (světlo, teplota atd.)?

V tomhle se až tak nevyznám, ale místnost musí mít dostatečné rozměry, klimatizaci apod. Světelné podmínky jsou důležité při samotném skenování, protože ovlivňují kvalitu a barvu skenů.

 

Co všechno bude obnášet digitalizace audionosičů? Jakou část fondu do ní chcete zahrnout?

Tento projekt zatím není schválen, tak bych to nerada zakřikla. :)

 

Když mluvíte o metadetech vypadá to, jako byste k nim měla velmi vřelý citový vztah (asi jako kdybyste mluvila o svém domácím mazlíčkovi ;) ) ...

Ano to mám. Díky tomu, že jsem si toto téma vybrala na bakalářku, pracuji dnes tam, kde pracuji. A svoji práci mám opravdu ráda.

Řekněme, že jsem vyplnila mezeru na trhu, aniž bych to předtím tušila.

 

 

Jak dlouho by trvalo zdigitalizovat celý fond MZK?

Jejda, to bych musela mít více podkladů :) Můžu to zkusit, ale neberte to moc vážně. Obecně, pokud máme v MZK 4 mil. svazků, cca 3 mil. by stály za to zdigitalizovat, protože zbytek budou duplikáty apod. Předpokládejme, že zdigitalizuji (nejen naskenuji, ale i popíšu

metadaty a zpřístupním) asi 150 knížek denně při 250 pracovních dnech za rok, tak to máme... 80 let. Takže se toho pravděpodobně nedožiju :)

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback