Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích

Pavlína Kvapilová si připravila přednášku na téma Moderní technologie v médiích. O její kompetenci nemůže být pochyb. Pavlína se v mediální branži pohybuje téměř 20 let a velkou část kariéry strávila ve veřejnoprávní sféře. Své jméno ale proslavila především v průběhu a zejména v závěru působení na pozici výkonné ředitelky divize Nová média v České televizi. A protože právě Česká televize je jedním z tahounů technologického vývoje naší televizní scény, jen stěží bychom hledali člověka na toto téma povolanějšího.

Pavlína přednášku začala obecnější úvahou nad současnými mediálními proměnami. Označila dva podstatné tlaky podílející se na transformaci masových médií v globálních kulisách. Těmi jsou ekonomické vlivy spojené s krizí a cenzura a omezování svobody slova, zesilující i v zemích, kde bychom to ještě nedávno nečekali – jak loni upozornila na světové News Xchange Christiane Amanpour ze CNN. Oba směry spolu přitom částečně souvisí. Finanční problémy některých mediálních domů vedou nejenom ke snižování rozpočtů a degradaci žurnalistického řemesla, ale také přispívají k výrazným proměnám vlastnické struktury médií. Česko je jednou ze zemí, které sledují postupné dopady oligarchizace mediální scény - příkladem je kupování významných celostátních médií Andrejem Babišem a další kroky.

Podobné praktiky mají vliv nejen na práci žurnalistů, ale zároveň i na jejich výstupy a kvalitu zpravodajství. Podíváme-li se na otázku důvěry publika ve velká média, sledujeme dlouhodobý pokles. V českém kontextu je to vidět na příkladu analýzy CVVM[1].

Dalším zásadním faktorem dnešní mediální reality je pak prudký rozvoj technologie. Jeho výsledkem jsou výrazné proměny na obou stranách mediálního řetězce – jak v produkci, tak konzumaci.

Jak se dostáváme ke zprávám?

Technologie přepisuje uživatelské návyky. Především mladší generace konzumují mediální obsahy zcela odlišně, než jejich rodiče či prarodiče. Studie Nadji Hahn EBU/LSE What Good is Twitter uvádí, že 43 % mladých ve věku 16–24 let přichází k informacím spíše na sociálních sítích než přes vyhledávače (2012 Digital Report of Reuters Institute for the Study of Journalism). Jinými slovy, nejdříve si vyberou, co je zajímá a z těchto zdrojů se k nim plynule schází tok informací do tzv. feedu, s nímž pak pracují dál. Velkou roli také sehrává sociální faktor – doporučení rodiny, kamarádů či známých. Právě sociální sítě a rychlý nástup chytrých telefonů Pavlína Kvapilová označuje za zcela základní faktory ovlivňující změnu mediální konzumace. Další fenoménem je podle průzkumu Pew Research Center fakt, že celkově tráví mladí denně mnohem méně času konzumací zpravodajství než starší generace.

Nové výzvy pro tradiční média

Nabízí se tedy otázka, jak daleko bude sahat ústup vlivu masových médií? Přinese internet konec klasické televizi? Pavlína Kvapilová tento předpoklad odmítá. Sama vidí nová média nikoliv jako hrozbu pro televizi, ale naopak jako její nový potenciál. Inteligentní kombinace nových médií a televizního vysílání může přinést výrazný multiplikační efekt.  

Televize i internet mají své specifické limity. Ve prospěch televize v určitých situacích může mluvit stabilita signálu a doručení. Konkrétní příklad situace, kdy televize v tomto ohledu zatím má pevnější postavení, jsou významné události a velké přenosy, jako Olympijské hry. Internetová infrastruktura v řadě zemí je při takových náporech problematická. Pro ilustraci objemu: datový tok internetového „streamu“ České televize při Olympijských hrách v Londýně dosahoval v některých momentech až 1/3 datového toku celého internetu v ČR.

Změna jako zaklínadlo

 Mediální organizace hledají v tomto "zemětřesení" vhodné způsoby, jak nové možnosti mediálního zpracování aplikovat. Objevují se různé modely reorganizace mediálních domů, často bohužel i na úkor kvality zpravodajství. Jako příklad pokusu o zavedení nového systému práce Pavlína Kvapilová uvádí experiment v Dánsku, kdy malé reportážní týmy přes den přejíždějí z akce na akci a nevrací se zpracovávat dané téma do centrály. To pak dělají další týmy, pro různé výstupy – TV, rádio či online. Celý řetězec tak může působit jako manufaktura a některé faktory mohou přispívat k povrchnosti výstupů.

Pavlína se domnívá, že nástup nových technologií by měl být příležitostí k posilování kvalitní žurnalistiky. Navíc za stále větší účasti publika. A takové postupy by se měly proaktivně hledat.

„Twitter has become my news agency…“ – Hala Gorani, CNN

Trendy, které dorazily s příchodem nových médií, způsobují výrazné proměny žurnalistické práce na každodenní bázi. Rozvoj obousměrné komunikace a zapojení nových zdrojů s sebou ale přináší také problémy s věrohodností, jak Pavlína Kvapilová ilustruje na různých příkladech. Verifikace materiálu ze sociálních sítí se tak stává podstatnou a složitou disciplínou. 

Pavlína Kvapilová tak v závěru přednášky odpověděla na klíčovou otázku, kterou si na začátku položila. Jsou moderní technologie hrozbou, nebo záchranou pro současnou žurnalistiku? Neměli bychom se jimi nechat řídit a otročit. Moderní technologie představují potenciál, jenž musí být správně využit, aby sloužil ve prospěch čtenářů, diváků a posluchačů a aby podpořil rozvoj kvalitní žurnalistiky i řešení problémů současných společností.

„Dříve jsme vedli a lidé následovali. Teď je to obráceně. Nejúspěšnější budou ty mediální domy, které pochopí sílu davu.“

Chris Cramer
(dlouholetý mediální topmanažer)

People worth following:



Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback