Peněžní oběh a platební styk v České republice

Dne 2.10. proběhla v rámci předmětu Blok expertů na KISKu přednáška na téma „Peněžní oběh a platební styk v České republice“. Přednášel Ing. Tomáš Hládek, manažer IT projektů a člen České bankovní asociace. Pan Hládek má téměř třicetiletou praxi v České národní bance, má zkušenosti jako analytik, vedoucí vývojového týmu, ředitel sekce peněžního a platebního styku a jako poradce guvernéra banky. Přitom nemá vystudovanou ekonomicky zaměřenou školu, ale ČVUT Praha, fakulta elektrotechnická, obor technická kybernetika.

V úvodu jsme si přiblížili bezpečnost bank, dozvěděli jsme se, že v minulých letech banky tajily napadení svého systému, aby nedošlo k porušení důvěry mezi bankou a klientem. V dnešní době je to naopak, banky navzájem spolupracují a tím podstatně snížily šance hackerů o prolomení do více bankovních systémů najednou, protože banka, na kterou je veden útok, okamžitě informuje ostatní banky.

Tomáš Hládek: Peněžní oběh a platební styk v ČR from KISK on Vimeo.

Dále jsme si rozdělili druhy plateb – v hotovosti a bezhotovostně. „Platba v hotovosti poskytuje anonymitu a nedá se vysledovat“, podotýká Tomáš Hládek. Dále uvádí, že hotovost každý respektuje a přijímá. Bezhotovostní platby jsou zase pohodlnější a člověk má finance vždy k dispozici.

 

Pro bezhotovostní platby používáme různé nástroje – debetní a kreditní karty, směnky, šeky. Pan Hládek se zmínil, jaké máme štěstí, že jsme se vyhnuli šekům v podobě, v jaké je mají např. v USA nebo ve Francii (papírová podoba). Je to velice nepraktické a nákladné, jenom ve Francii vychází na každého člověka 200 šeků na rok. A jelikož šek musí fyzicky putovat do pobočky, která jej vydala, tak např. v USA každý den létají stovky letadel napříč celými Spojenými Státy a jediné, co převáží, jsou šeky. Bohužel změnit tak starý a důležitý zákon (ve Francii ještě z dob Napoleona) se doposud žádné politické straně nepovedlo, protože to je obrovský zásah do života občanů, jelikož už jsou na šeky zvyklí.

SEPA

Dalším tématem bylo SEPA – Single Euro Payments Area – jednotná oblast pro platby v Eurech. Hlavní problém byl u přeshraničních plateb (platby v rámci EU), kdy se stávalo, že platby z jedné země do jiné trvaly různě dlouho a stály různou částku. Když to Evropská komise testovala, tak se při posílání stovek částek z a do různých zemí dokonce 18 z nich ztratilo, což je naprosto nepřijatelné. Z toho důvodu vznikl projekt SEPA, který si klade za cíl umožnit bezhotovostní převod peněz v Eurech za stejných podmínek napříč všemi zeměmi EU a tím nabídnout vyšší úroveň služeb platebního styku.

Dále se hovořilo o evropské a české legislativě. Zajímavostí je, že ve všech směrnicích se objevuje spojení „credit institution“, nikdy ne „bank“ nebo „banka“ (např. v evropské směrnici „Directive 2000/28/EC Credit institutions“). Je to z důvodu existence společností, které nejsou banky, nemají slovo banka ve svém jméně, ale poskytují finanční služby (spořitelny např.).

Česká legislativa

Podstatnou část přednášky jsme se bavili také o české legislativě, konkrétně o Zákoně o platebním styku (č. 284/2009 Sb.), Občanském zákoníku (č. 89/2012 Sb.), Zákonu o bankách (č.21/1992 Sb.), Zákonu o České národní bance (č. 6/1993) a řadě vyhlášek České národní banky. Pan Hládek zdůraznil, že jako klienti máme právo na informace o platebním styku (§78 Zákonu o platebním styku č. 284/2009 Sb.), a vyvrátil některé rozšíření domněnky, např. že banka má na převedení peněz až týden. Při převodu v rámci jedné banky to je den, při převodu do jiné do druhého dne, pokud banka nestanovila jinak. Zmínil se také o podobě čísla účtu a o tom, že čísla se takto kontrolují při převádění peněz na jiný účet. V takovém případě systém kontroluje, zda číslo cílového účtu má správnou podobu, v opačném případě na to klienta upozorní. Dalším tématem byl poválečný stav bankovnictví u nás a ve světě a vznikající počítačová komunikace mezi bankami až k současnému systému a zavedení platebních karet a internetového bankovnictví. S tím souvisí systém CERTIS.

CERTIS

CERTIS je systém mezibankovního platebního styku. Používá se tehdy, když plátce i příjemce platby mají účty u různých institucí. Mezi jeho základní principy patří vypořádání v reálném čase systémem gross, což znamená, že systém vyúčtovává položku po položce a nespojuje je s jinými položkami. Tento způsob je daleko bezpečnější, než kdyby položky vzájemně zúčtovával (netting), ale zato je potřeba větší likvidity, v současnosti jsou rezervy asi 20-22 miliard korun. CERTIS dále zpracovává různé typy transakcí. V Česku probíhá vypořádání plateb v českých korunách bez ohledu na částku i bez ohledu na to, zda tyto platby byly iniciovány přímo příkazem klienta bance nebo nepřímo jako výsledek karetních operací, případně operací na burze.

Pan Hládek dále vysvětloval průběh celého platebního styku a mimo jiné proč bankovní systém nevyřizuje transakce o víkendu. Je to z důvodu údržby. Celým systémem probíhá každý den ohromné množství příkazů v reálném čase a musí být čas na kontrolu, aby nedocházelo k chybám. Všechny pohledávky se tedy začnou vyřizovat až následující pracovní den. Při podobné transakci je zapojeno až 7 subjektů, pokud jde o domácí platbu a kartu:

1) majitel karty
2) obchodník
3) autorizační centrum
4) CERTIS
5) + 6) banky, které debetují a kreditují své klienty
7) poskytovatelé komunikačních služeb

Na konci přednášky jsme se dozvěděli zajímavé statistiky, např. že objem peněz značně stoupl za minulý rok (2013) až k 750 miliardám za jeden jediný den. Celkově za poslední roky narůstá počet bezhotovostních plateb (pokud nepočítáme pokles zapříčiněný ekonomickou krizí) a v Česku je víc než v jiných státech rozšířeno i bezkontaktní placení kartou. Což je dobrá zpráva, protože bezhotovostní platby jako takové by měly být podpořeny a měly by se odstraňovat překážky, jako jsou neznalost systému a předsudky.

Výhled do budoucna

V budoucnu se snad dočkáme nových technologií na poli elektronického placení, zásadní roli zde bude hrát bezpečnost a přístup následující generace, která by ale měla nové způsoby přivítat, protože jsou „počítačově gramotnější“.

Foto: Eva Mlynářová

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback