Petr Ludwig: Osobní wiki = Mozek 2.0

V Bloku expertů 10. dubna vystoupil Petr Ludwig, zakladatel vzdělávacího institutu Growjob a autor knihy Konec prokrastinace. Tématem přednášky bylo sebevzdělávání a efektivní práce s informacemi v kontextu osobního informačního managementu.

Již za doby svých studií na VUT si Petr Ludwig uvědomoval neefektivitu učení. Studenti na vysokých školách často čelí problému přesycení informacemi a problému volby typu média pro uchování svých poznámek a myšlenek. Možností je mnoho - papír, notebook, tablet a další. Píšou si zápisy z přednášek, ale po týdnu si už mnohdy nemusí pamatovat, co se probíralo. Petr Ludwig proto začal asi před pěti lety používat osobní wiki, což mu pomohlo informace lépe organizovat, uchovávat a dále s nimi pracovat. V systému osobní wiki lze snadno přidávat nové poznámky ve formě záznamů a vytvářet mezi nimi hypertextové odkazy, které fungují podobně jako neurony v mozku.

 

Proč se vzdělávat?

Jaký smysl má vzdělání a co nám přináší? Každý z nás má na tuto otázku pravděpodobně jinou odpověď. Být vzdělaný člověku přináší určité výhody. Pro kvalitní vzdělávání potřebujeme mít přístup ke kvalitním informacím. Lepší znalosti, které si osvojíme, vedou k lepšímu rozhodování a to poté k lepší budoucnosti. Člověk je spokojenější a díky vzdělání i konkurenceschopnější. To platí nejen v případě jedinců, ale i firem a celé společnosti, které jsme součástí. 

Pro to, abychom se mohli vzdělávat, potřebujeme mít k dispozici kvalitní informace, umět je vyhledávat a uchovávat pro pozdější použití. K uchovávání poznámek lze používat klasická i digitální média, dnes se stále častěji využívají online softwary a aplikace, mezi něž se řadí i osobní wiki. Jedná se o systémy, mezi jejichž funkce obvykle patří možnost spravovat svoje poznámky, propojit je s hypertextovými odkazy a poté v nich vyhledávat.

 

Mentální modely

Jak lze zlepšit způsob, jakým se vzděláváme? Náš mozek ukládá informace v podobě mentálních modelů, což jsou naše představy o tom, jak určité věci fungují. Ne všechny naše mentální modely musí být správné. Pokud určitý mentální model převažuje a my mu věříme, nemusí to ještě znamenat, že je správný či pravdivý. Kdybychom např. studovali medicínu v 18. století, na univerzitě by nás učili, že nemocným se má pouštět žilou. Tento mentální model, který převažoval u tehdejších lékařů, se později ukázal jako mylný. Pacienti, kteří podstoupili tuto léčbu, totiž umírali častěji než ti, kteří ji nepodstoupili. Jednalo se o neobjektivní mentální model, který byl vyvrácen pozdějšími výzkumy a praxí. Věřit takovýmto mentálním modelům může představovat riziko pro jednotlivce i společnost. Kvalitnější mentální modely vedou ke správnějším rozhodnutím. Při tvorbě mentálních modelů můžeme dělat chyby a podlehnout tzv. confirmation bias (konfirmačnímu zkreslení), kdy upřednostňujeme informace, které potvrzují naše nesprávné domněnky a názory na určitý problém. Z dostupných zdrojů si vybíráme pouze ty, které souhlasí s naším pohledem na svět. V dnešní době čelíme tzv. rozhodovací paralýze, která souvisí s problémem informačního přesycení. Informací je příliš mnoho, neumíme si z nich vybrat ty kvalitní nebo nevíme, kde hledat zdroje a je těžké zjistit, na základě čeho se rozhodovat. Na Internetu dnes najdeme informace téměř o každé problematice, často se ale jedná o mýty či polopravdy. Musíme se naučit vyhledávat i zdroje, které naše přesvědčení vyvrací a být otevření jiným názorům.  

 

Explore vs. exploit a lidský mozek

V případě, že se setkáme s nějakým neznámým problémem, snažíme se jej pochopit a vyřešit a každý z nás postupuje trochu jinak. Někteří lidé se nejprve uchýlí k nashromáždění co nejvíce informací a teprve poté volí další strategii, jiní jednají s použitím předchozích znalostí a zkušeností. Představte si, že chcete napsat knihu na určité téma. Hledáte odbornou literaturu a zdroje a čerpáte nové informace, které se chystáte zpracovat. Kdy nastává vhodný čas se přestat vzdělávat a studovat literaturu a začít psát? S tímto souvisí tzv. explore vs. exploit paradox: fáze explore ve vzdělávání zahrnuje zkoumání všech možností a získávání informací a exploit je snaha vyřešit problém s použitím už existujících znalostí, využít momentálně nejlepších strategií. Pokud se lidé ocitnou před novým úkolem, můžeme pozorovat, že určitá část z nich tíhne spíše k explore, ostatní k exploit. Samozřejmě ne vždy a způsob řešení problémů ovlivňují i další faktory a aktuální situace. Dobré je využívat obě strategie současně. Explore a exploit souvisí se zpracováním informací v lidském mozku a levou a pravou hemisférou. Každá z hemisfér se liší způsobem zpracování informací. Levá vymýšlí nové modely (exploiter), pravá používá modely již existující (explorer), přičemž většinou dáváme při řešení problémů přednost jedné z nich – exploiteři se zaměřují většinou na jednu oblast a v ní mají hluboké znalosti, exploreři se snadno orientují ve více oborech. Ideální stav je umět využívat obě hemisféry a dostat se do stadia tzv. bothbrainera, kdy naše znalosti směřují do šířky i do hloubky (T-shape), příkladem bothbrainera by mohl být např. Leonardo da Vinci.

 

Osobní wiki

Lidský mozek je velmi složitý systém, který má i své nedostatky. Pravděpodobně si nevzpomeneme na všechny básnické sbírky Jana Nerudy nebo na obsah knihy, kterou jsme četli před pěti lety, možná jen velmi mlhavě. Mozek zapomíná, je tedy vhodné mít něco, čím si získané informace osvěžíme. Často k tomuto účelu používáme poznámky, které si v procesu učení někam zapisujeme. Ty však můžeme ztratit. Tento problém nám může pomoci vyřešit osobní wiki, kam si naše zápisky vložíme a můžeme je propojovat mezi sebou pomocí hypertextových odkazů. Petr Ludwig doporučuje nástroj Tiddlywiki mající podobu webové stránky s vyhledávacím polem a jednoduchým uživatelským rozhraním. Důležité je naučit se umět vystihnout hlavní myšlenku, kterou si chceme zapamatovat a poznamenat si ji, díky osobní wiki poté můžeme tyto informace rychleji a efektivněji dohledat.

 

Zajímavé zdroje k tématu:

Lugwig, Petr – Neobjektivita zabíjí http://www.growjob.com/clanky-personal/neobjektivita-zabiji/

Článek o neobjektivitě na National Geographic: http://www.national-geographic.cz/detail/proc-si-hloupi-lide-mysli-ze-jsou-nejchytrejsi-vlastni-neobjektivita-je-potvrzena-vedci-39473/

Jonáš, Martin – Informace vs. znalosti (článek o mentálních modelech) http://www.growjob.com/clanky-personal/informace-vs-znalosti/

Zdroj titulního obrázku: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/228438-prokrastinace-ohrozeni-j...

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

1 komentář

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback