• Aktuální číslo
• Archiv
• O časopisu
• Expres
• Blogy
• Pro autory
• přihlášení/registrace

Nacházíte se: Úvod » Blogy » Blog uživatele EVa » Blog uživatele EVa »

Pohádka je, co dávno kdysi (Pohádkoterapie na BiblioHelpu)

Komentáře

Volby prohlížení komentářů

Bez vláken - sbalenoBez vláken - rozbalenoVlákna - sbalenéVlákna - rozbaleno

Datum - od nejnovějšíchDatum - od nejstarších

10 komentářů na stránku30 komentářů na stránku50 komentářů na stránku70 komentářů na stránku90 komentářů na stránku150 komentářů na stránku200 komentářů na stránku250 komentářů na stránku300 komentářů na stránku

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".

Pohádkoterapie

18. Březen 2010 Petr Škyřík napsal:






Na sekci Pohádkoterapie se podílelo více lidí, ale největší zásluhy patří EDITĚ VALIŠOVÉ. Je neuvěřitelné, s jakým nasazením, trpělivostí a odhodláním dokáže věci dotahovat. Díky ti!

Doufám, že tato sekce najde svoje uplatnění a bude jen růst a vzkvétat.

• odpovědět




Terapie pohádkou

18. Březen 2010 Lozja z Horní Dolní (bez ověření) napsal:






Skvělé! To vám muselo dát neuvěřitelně práce. Vybrat témata, oslovit odborníky, najít ukázky, vytvořit metodiku, ... Ale chybí vám dobrý marketing. Knihovny spíše budou podporovat akci Čtěte dětem 20 minut!, která je jen prázdným výkřikem, marketingovým zviditelněním pro paní ředitelku, akce bez obsahu (vlastně celý obsah je zde http://www.celeceskoctedetem.cz/cz/menu/13/zl...)

Nechcete přijít s myšlenkou Čtěte dětem 25 minut denně? :) Osobnosti vás budou milovat (podporovat četbu dětí je IN - nezaleží na tom jak a proč, hlavně že se točí spoty, média o vás mluví), knihovny se zapojí (vystaví odkaz na stránkách), všichni budou spokojení. 

• odpovědět




PR

18. Březen 2010 EVa napsal:






a žít budou šťastně až do smrti  (druhý odstavec mi zní taky trochu jako pohádka...).

Ale vážně: s propagací obsahu Pohádkoterapie, jak je vidět, teprve začínáme, takže snad o nás ještě uslyšíte - a doufejme, že nejen z knihovnických řad, cílových skupin je více.

• odpovědět




trocha skepse

19. Březen 2010 Lotyna napsal:






Když jsem poprvé uviděla slidy o "pohádkoterapii", řekla jsem si "SUPER, DALŠÍ SKVĚLÁ VĚC"...

...ale pak jsem se nad tím zamyslela trochu hloubš a uvědomila jsem si, že je to v podstatě HROZNÁ věc. Pohádky nás totiž občas nabádají k takovému tomu: "Neboj, vše se v dobře obrátí, protože to tak má být, protože dobro zvítezí nad zlem..." a podobné kváky...

Jo, jsem skeptik. NEMÁM RÁDA POHÁDKY. A teď příjde velké přiznání: NELÍBIL SE MI ANI AVATAR... protože dobře končí... a protože podle mě neexistují hrdinové, kteří by mohli spasit svět... vlastně, podle mě hrdinové neexistují vůbec.

A děti by se měli od malička spíše učit, že když nebudou nic dělat, tak se žádný happyend nekoná...a že se dokonce mnohdy mohou třeba i snažit sebevíc a stejně se happyend nekoná.

Ale ještě jednu věc by se měli učit - že i když se nekoná happyend, tak to není žádná tragedie. V životě jsme hold jednou nahoře a jednou dole a to že jsme chvílu dole nám může dát tolik zkušeností jak nic jiného...

NA DRUHOU STRANU

Musím ale uznat, že Editčina Pohádkoterapie je jiná. Nejsou tam totiž ty pohádky, které by jely podle toho prvoplánovýho protokolu - ošklivá chudá holka potkala kouzelnou vílu a ta za ni mávnutím kouzelného proutku všechno vyřešila - pak přišla nějaká ta svatba (s pokud možno krásným a bohatým princem) - a žili spolu šťastně až do smrti.

V této pohádkoterapii jsou totiž spíš různé příběhy pro děti a povídky ze zvířecí říše (něco jako novodobé bajky), které nesou nějaké ponaučení ale nevedou k najivitě.

Takže až na Popelku (která by se ještě dala snést, protože v pohádkoterapii se zaměřuje hlavně na sourozenecké vztahy) a Šípkovou růženku, si myslím, že to doopravdy skvělá věc je :-)

A ještě jeden rozměr pohádkoterapie bych chtěla vypíchnout - pohádky které se čtou dětem jen tak, na zvednutí nálady, když jsou třeba nemocné. Máma nám vždycky četla, když jsme se potily. To bylo vždycky strašný peklo a bylo potřeba aby nám čas rychle ubíhal. Nejvíc se osvědčily pohádky vtipné a zábavné. Doporučuju:

• Devatero pohádek od Karla Čapka
• jakékoliv ("popletené") pohádky od Josefa Lady

• odpovědět




Pro neposlušné děti ...

19. Březen 2010 Prévert (bez ověření) napsal:






Pro Lotynu a všechny ostatní, kteří namají rádi klasické "happyend" pohádky posílám odkaz na skvělé příběhy od Préverta Pohádky pro neposlušné děti a jejich starostlivé rodiče.

To je drsňárna nad drsňárny, realný život v praxi :)

• odpovědět




"Moje" pohádkové antilopy

19. Březen 2010 Emily napsal:






Pokud o něčem nepochybuju (takových věcí je fakt málo), tak je to biblioterapie. Nevím, jestli můžou knihy (nebo vůbec něco) přímo léčit, ale každopádně pomáhají pochopit, navést, rozhodnout apod. Pohádky i dětské duše jsou navíc zvláštní kategorie. Zcela klasickým pohádkám nefandím, ale když poprvé zemřel blízký člověk, (náhodou) jsem četla pohádku od Prevérta o tom, že

"když se ve vesnici rozezněly bubny a hudba, odebraly se antilopy k večeři a už na ni dál nečekaly. Byly smutné. Žádná nic neřekla. Ale všechny byly smutné. Protože právě pochopily, že už se nikdy nevrátí".

P.S 1. kámošku antilopu vesničani sežraly. 2. necituju přesně, vybavuju si text, který jsem už více jak 13 let neviděla, protože mi tehdy pomohl pochopit "nevratnost" odchodů a jak důležité je obejmout toho, kdo se vrátil (třeba z procházky nebo práce ... jaký je ten fakt štěstí). 

P.P.S Pokud má nějaký projekt pro mne osobně opravdu smysl, je to Bibliohelp. A pohádkoterapie je takové malé milé cosi  a kdybych byla Editkou, tak si každý den říkám, že někomu malému dnes určitě pomohla, aby mu bylo (třeba aspoň trochu) milo. Musí to být krásný pocit. 

• odpovědět




audiokniha

19. Březen 2010 Audioknihy.net napsal:






Teď si teda nejsem jistá, jestli myslíme to samé, ale není autorem náhodou Dušan Taragel? 

Jinak "Pohádky pro neposlušné děti a jejich starostlivé rodiče" vyšly také jako audiokniha, která byla dokonce náležitě oceněna.

• odpovědět




autor

19. Březen 2010 EVa napsal:






Nejspíš je a došlo k chybě, ale už je to opraveno. O audioknize víme a odkazujeme ze záznamu na ni . Díky za upozornění - a kdyby ještě něco, cokoliv, stačí napsat na bibliohelp(zavináč)gmail.com.

• odpovědět




pohádky

19. Březen 2010 EVa napsal:






Zajímavý komentář - také pořád přemýšlím nad "smyslem" nejen pohádkoterapie, nicméně věřím, že své opodstatnění takováto práce (namátkou třeba Magination Press Children´s Books) má. V pohádkách je třeba rozlišovat, existují i čistě terapeutické pohádky psané takzvaně na míru skutečným životním situacím (které může dokonce psát i knihovník-biblioterapeut - viz bajkoterapie, Polsko) a které nejsou nijak idealizované.

A ještě dvě malá doplnění:

1) není to "moje" pohádkoterapie, fakt že ne

2) pohádek je nepřeberné množství - "visí" nám tam i takové, které nebyly doporučené přímo do Pohádkoterapie - viz http://www.bibliohelp.cz/knihy/uzivatelske-tagy/pohadky- samozřejmě se tam však můžou ještě ocitnout a to včetně tvých návrhů! Díky.

• odpovědět




Skepse! Skepse?

27. Březen 2010 connie napsal:






Na druhou stranu u mnohých pohádek může být happy end jakýmsi vyvážením příšerností odehrávajících se v nich manifestně (pozabíjení drakové, málem upálené děti, les plný strašidel...) či latentně (boj s vnějšími protivenstvími či vlastními vnitřními běsy)... anebo happy end relativní (opravdu jsem tak dokonalá jako hlavní hrdina? Anebo mám v sobě - zcela přirozeně - něco z jeho protivníků? A zasloužím si, aby se mnou osud udělal krátký proces?) 

• odpovědět



12následující ›poslední »