Pohled do slunce: O překonávání strachu ze smrti

Autor titulu: Irvin D. Yalom

Žánr: psychologický, populárně naučný, současná lit.

Přebal knihy:

Popis knihy:

Irvin D. Yalom, emeritní profesor Stanfordské univerzity, je autorem celé řady psychologických bestsellerů, ve kterých dokáže podat mnohdy i složité případy z psychoterapeutické praxe tak, že se i pro laického čtenáře stávají dobrodružným příběhem, jehož vyústění však mívá právě na psychiku čtenáře často nemalý vliv.

Kniha Pohled do slunce má podle mého názoru na psychiku čtenáře vliv obrovský. Otevírá totiž téma, které je jedním z nejpalčivějších, diskutovaných pravděpodobně stejně dlouho, jako lidstvo samo. Přesto je to až příliš často téma, které je úmyslně tabuizováno. O smrti se, zvlášť v západní civilizaci, mluví málo a s umírajícími ještě méně. Irvin D. Yalom ve své knize otevírá témata, která mnohé děsí a mluvit o nich je pro ně téměř nepředstavitelné.

Všichni musíme žít s vědomím vlastní smrtelnosti a jen málo z nás je s existencí vlastní smrti skutečně vnitřně smířeno. Většina lidí hledá nejrůznější psychické mechanismy, jak hrůzu ze smrti potlačit, ta se však nezřídka dostává na povrch a působí často až palčivá psychická muka. Kniha ovšem ani zdaleka není psána tak, že by měla ve svém čtenáři zanechat depresivní strach ze smrti. Právě naopak. Yalomův beletristický styl nezatěžuje čtenáře přehnanou dramatičností či vypjatostí popisovaných příběhů pacientů (kterých v knize není málo) - v každém „příběhu" Yalom zručně podává čtenáři vysvětlení, jak svému pacientovi pomohl překonat jeho nesnesitelnou úzkost.

„Starý člověk - každý starý člověk - je posledním skladištěm obrazů mnoha lidí. Když zemře velmi starý člověk, vezme s sebou celý zástup."

 

Yalom se také v knize obrací k filozofickým kořenům a na některé otázky, týkající se smrtelnosti, hledá odpovědi u klasických autorů jako je Epikuros, Friedrich Nietzsche nebo Milan Kundera.

Kniha pro mne měla hned několik silných a nosných myšlenek. Autor hovoří o tom, že strach ze smrti se může často „krčit" za jiným psychickým problémem, jeho správné odhalení je však teprve cestou, která může vést k úlevě pacienta. Velmi silná pro mne byla kapitola, ve které Yalom, obohacený zkušenostmi s prací s umírajícími, prosazuje myšlenku, že umírajícího člověka nutně nemusí zachvátit zoufalství z blížícího se konce, ale naopak mu vědomí blížící se smrti může pomoci k úplnějšímu zbytku života. Yalom prosazuje přístup, kdy by neměl terapeut před pacientem zastírat své vlastní zkušenosti a obavy a v knize popisuje i svůj vlastní způsob vyrovnávání se se svou smrtelností. V závěru pak přináší rady terapeutům pro to, jak co nejlépe pracovat s pacienty trpícími vědomím smrtelnosti.

Knihu bych bez váhání doporučila všem, kteří, byť jen trochu, vnitřně cítí potřebu, postavit se alespoň na chvíli strachu ze smrti.    

 

Poznámka: Knihu doporučují také odborníci na portálu Bibliohelp.

Poznámka redakce: 

Kniha vyšla v nakladatelství Portál. Jakožto recenzní výtisk je k dispozici zájemcům z řad čtenářů Inflow a rozšiřuje tak fond Knihotočové knihovničky

 

 

Úryvek z knihy:

"Čeho přesně se na smrti bojíte?" ptám se často svých klientů, protože tahle otázka vyvolává rozmanité odpovědi, které často urychlí terapeutickou práci. Juliina odpověď: "Všech těch věcí, které jsem neudělala." ukazuje na téma, jež má velkou důležitost pro mnoho lidí, kteří o smrti uvažují nebo jí čelí: na pozitivní korelaci mezi strachem ze smrti a pocitem neprožitého života. Jinými slovy, čím neprožitější život, tím větší úzkost ze smrti. Nietzsche tuto myšlenku působivě vyjádřil ve dvou krátkých epigramech: "Dovrš svůj život." a "Zemři v pravý čas." (...)

Fotogalerie

Štítky: Read or Die
Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

0 komentářů

Přidat komentář

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback