Politická gramotnost v knihovnách: důvody a motivace

27. 12. 2016

„Those who fail to understand the significance of democratic norms often fail to believe in them.“ (Niemi a Junn, 1998 v Gitelson a Dudley, 2002)

S technologiemi a hlavně internetem přichází nové možnosti demokratizace a participace. Uživatelé mají nyní kanály, skrze něž mohou oslovit více lidí, organizovat se i na dálku, rychle sdílet informace a podle nich upravovat své rozhodování. I s malými náklady je možné vyvíjet vlastní nástroje a distribuovat je ostatním. 90. léta a technologický determinismus se orientovaly spíše na pozitivní stránky technologií až utopistické vize. Koncept webu 2.0 a skutečné masové rozšíření technologií bylo vnímáno také spíše pozitivně. Jako u každé inovace, také u služeb a komunikační infrastruktury internetu probíhá postupné objevování problémů a výzev, které vznikají z nedomyšlených projektů. Je však poměrně opožděné a reakce světa (oblasti etiky, práva, ekologie, kulturálních studií) jsou omezovány strukturami, které nedokáží zareagovat včas nebo svým charakterem již neodpovídají současnému vývoji a jsou více méně nostalgickými přežitky. Produkty vytvářené na základě vývoje digitálních technologií se sice tváří komplexně a jsou prezentovány jako součást každodenního života, nicméně za precizním marketingem je ukrytá celá řada nezodpovězených otázek a důsledků, které si trh nechce a nehodlá připustit. S těmito důsledky, na něž kvůli disruptivním inovacím a nedomyšlenému rapidnímu designování narážíme denně, se budeme potýkat do budoucna stále častěji. Zvláště, když tyto nástroje stále častěji integrujeme do našich životů, zahrnujíc nehmotné i fyzické interakce (viz ubiquitous computing).

Je otázkou, nakolik jsou designéři a vývojáři schopni tomu zabránit, i kdyby měli dostatek času i prostředků navrhnout funkční řešení s ohledem na budoucí vývoj a globální geopolitické trendy (migrace, bezpečnostní krize, výpadky elektřiny, ekologická krize) i lokální události. Kustomizovatelnost je v současnosti do určité míry častou vlastností jakýchkoliv zařízení. Proč ji tedy neaplikovat při adresování potenciálních problémů.

Pokud nové technologie a média necháváme vstoupit do všech aspektů života, musíme počítat s tím, že přinesou nové otázky. Kdo je však bude formulovat a klást?

Standardy a modely

Současný vývoj ukazuje, že výuka počítačové gramotnosti uživatele limituje pouze na znalost procesů a nástrojů, což se může ukázat dokonce jako kontraproduktivní, kdy neznalý, ale počítačově gramotný, člověk může použít nástroje pro způsobení újmy nebo ztráty.

Informační vzdělávání je v modelech zaměřeno spíše obecně na proces zpracování informací za určitým účelem (např. Big 6, SCONUL). Vedle toho některé standardy zahrnují i kontext, v němž se vzdělávání a práce odehrává. Příkladem je Information Literacy Competency Standards for Higher Education od American Library Association, kde se v 5. části píše o nezbytnosti porozumění etické, právní a socio-ekonomické problematice v rámci informačních technologií. Informačně gramotná osoba by podle tohoto standardu měla nejen znát tyto oblasti, ale také dodržovat normy, na nichž se společnost dohodla. Dalším příkladem, který jde za hranice procesu práce s informacemi, je standard institutu ANZIL. V 6. části popisuje jako nezbytné součásti vzdělání informačně gramotného člověka schopnost užít informaci s ohledem na kulturní etickou, ekonomickou právní a sociální kontext užití. American Association of School Librarians jde ještě dále a přidává komunitní perspektivu a doporučení sdílení.

Je vhodné si uvědomit na tomto místě, že výše uvedené více méně příklady reflektují většinou kontext práce s informacemi a jsou velmi obecné. Informační vzdělávání a gramotnost hrají důležitou roli i v oblasti demokracie, což z normativních dokumentů není zřetelné.

Informační vzdělávání, demokracie a neutralita knihoven

Paul Sturges ve své eseji uvádí, že knihovny jsou místem vyhrazeným pro čtení, vyhledávání zdrojů a další práci s informacemi, přičemž tyto aktivity výrazně ovlivňují postoje uživatele služeb knihovny. Činnost knihoven je úzce provázána s tzv. intellectual freedom, tedy konceptem, který popisuje jako zastřešující pojem pro svobodu vyjádření, přístupu k informacím a na vlastní názor. Ten vychází z čl. 19 Všeobecné deklarace lidských práv OSN o právu na přesvědčení a projev (United Nations, 2015). Knihovny podle něj svou činností nepřímo slouží demokracii tím, že vychovávají lidi schopné účastnit se rozhodování a aktivně participující ve společnosti při diskuzi nebo v radikálnějších formách, např. při útlaku nebo proti společenské apatii (Sturges, 2016). Prakticky v tomto nicméně knihovny selhávají a nedaří se jim podle Jaegera a kol. aktivně podporovat své čtenáře. Kolem těchto institucí existuje celospolečenské povědomí, založené více méně na historické zkušenosti, že demokracii jejich přítomnost nějak (!) prospívá. Nicméně, jejich přínos je jen velmi těžko zjistitelný a měřitelný. V pasivní existenci, jak lze nazvat běžnou činnost knihoven bez angažování se např. ve společenské debatě, pravděpodobně nebude možné přínos prokázat vůbec.

Často se také hovoří o neutralitě knihoven. Zde jsou vybrané argumenty, proč knihovna není a nemůže být neutrální:

  • potřeba přizpůsobit se svým čtenářům, nebo následovat ideu vzdělávání a výběru „správné“ literatury znamená vždy rozhodnutí a příklon ke konkrétnímu přístupu;
  • hlavní předmět služeb (knihy a ostatní dokumenty, stejně jako jejich výběr) nebyl a není neutrální, naopak vždy zastává určitý postoj;
  • prezentace všech názorových proudů jako rovných vede k relativismu;
  • veřejné knihovny jsou financovány ze státního rozpočtu, na jehož sestavování se podílí politické strany, na lokální úrovni pak knihovny závisí na místní samosprávě, jež se řídí sliby voličům a řeší politickou agendu (Jaeger et al., 2013).

 Přečtěte si vyjádření třinecké knihovny ke vstupu mezi HateFree zóny. Článek na Inflow.cz.


Informační vzdělávání je tudíž politicky orientovaná činnost knihoven. Jde o vzdělávání pro lepší orientaci v současné společnosti, jež nepřímo zahrnuje demokratické hodnoty. Jeho cílem je větší autonomie studentů při práci s informacemi, kritické uvažování a pro vlastní syntézu. Hodnocení a výběr informací je jasným znakem odmítnutí neutrality. Tím, že informačně gramotní občané dávají přednost relevantním zdrojům před pochybnými, se pozicují a určují svůj postoj. Toto dokazuje i Andersen, když popisuje informační gramotnost jako socio-politickou dovednost, namísto čistě technického vnímání. Podle něj znamená být informačně gramotný také míru porozumění toho, jak jsou dokumenty a zdroje strukturovány ve společnosti. Toto lze snadno ilustrovat na příkladu literárních žánrů (Andersen, 2006).

Vzdělávání lidí v práci s informacemi samo o sobě není nástrojem pro jejich větší zapojení do společenského dění. Jak vyplývá se shrnutých standardů, může je v mnoha věcech obohatit (schopnost argumentace, respekt k pluralitě názorů) a připravit, nicméně neposkytuje nástroje a informace pro participaci potřebné.

Politická gramotnost (political literacy)

Důvody, proč je tento druh gramotnosti relevantní i pro knihovny, jsou naznačené výše. Pro rekapitulaci, knihovny jsou instituce s neuvědomovaným potenciálem a povinností se účastnit diskuze ve společnosti. Jejich historická role jako autority a pomyslného majáku pro hledání relevantních a spolehlivých informací je předurčuje se z pasivních institucí transfomovat do role aktivního účastníka či vedoucího diskuzí v současné informační společnosti. Informační gramotnost je oblast, s níž mají knihovny letité zkušenosti, nicméně, která však nevede k participaci. Může se zdát, že vzdělávání v oblasti aktivního občanského a politického života plní lekce občanské nauky na úrovních základního a středoškolského vzdělání. Nízká úroveň zájmu o volby nebo dění v místě bydliště však ukazuje opak. S globálními trendy jako migrace (ať už ekonomická nebo uprchlická) je nezbytné počítat s lidmi, kteří budou mít zájem o pobyt v zemi, s čímž přichází nutnost je edukovat ve všechno oblastech občanského života.

Současná doba nám dává mnoho podnětů, proč je politická gramotnost důležitým tématem. Dozvídáme se zprávy z on-line sociálních sítí a vyhledávačů, kvůli jejichž designu jsme pohodlnější a uzavíráme se do vlastních názorových bublin nezávisle na tom, zda sdílená fakta jsou pravdivá, či nikoliv. Tento fenomén více rozebírá Eli Pariser ve své publikaci The Filter Bubble. (Pariser, 2012). Podstatná část on-line uživatelů včetně vrcholných politiků za své zdroje informací volí pochybné zdroje, jež se staví třeba za „nekorektní pravdu“.


Podívejte se, co sdílí na Facebooku vrcholní zástupci ČR a jaké důsledky to může mít. Příklad špatné praxe 1 a příklad špatné praxe 2


 Politickou gramotnost můžeme definovat jako potenciál pro participaci v demokratickém systému, založený na informacích a dobré praxi. Jinými slovy jde o informované občanství nebo také šíření povědomí o politických procesech a problematice za účelem zefektivnit participaci občanů při rozhodování a aktivním životě ve společnosti (Cassel a Lo, 1997).

Vývoj vedoucí k dnešnímu konceptu politické gramotnosti má své kořeny v kolem 60. let minulého století, kdy se počátky moderního občanského vzdělávání označovaly pojmem political socialization. Následujíce vliv Freudovy psychoanalýzy byly předmětem studií často děti a jejich vztah k prezidentovi, policistům či jiným autoritám. Během půlky 70. let a celé další dekády se celá oblast vyčerpala, a k jejímu obnovení došlo v USA až v 90. letech. Na základě špatných výsledků při testování faktických znalostí o fungování federace se zaměření výzkumu přesunulo na kognitivní preference příjemců lekcí (Dudley a Gitelson, 2002).

Proč je vlastně tato znalost důležitá? Bez dostatku informací nejsme schopni se správně rozhodnout a tudíž je naše volba snadno ovlivnitelná, a to nejen v případě voleb. Když neznáme formy a hranice občanského odporu či vlastní základní práva, je téměř každý pokus o protest bezvýznamný. K těmto oblastem bychom mohli přidat i další. Ani v současnosti není přesně stanoveno, co by měly lekce politické gramotnosti zahrnovat. Mělo by se jednat o znalost legislativního procesu? Do jakého detailu bychom však měli zajít? To samé se týká internacionalizace a role nejen evropských institucí. Nebude stačit jen popis parlamentního sytému a základní úvod do místní samosprávy? Mají se studenti a zájemci učit jména aktuálních zastupitelů? Jak můžou zprostředkované informace např. o metodách a nástrojích občanské neposlušnosti ovlivnit současné společenské klima? Jak tyto znalosti ověřovat a podle toho iterovat vzdělávací proces?

Jak je patrné z těchto otázek, politická gramotnost není něco, co by dosud podléhalo mezinárodním standardům. Nyní jde spíše o to, si jednotlivé oblasti zájmu v praxi přizpůsobit podle zahraniční praxe a nejlepšího vědomí a svědomí.

Lauren Smith navrhuje koncept tzv. critical information literacy, jež klade důraz na propojení kritické teorie a informační gramotnosti za účelem zvýšení zájmu o politickou agendu. Ve svém doktorském studiu se věnuje hlavně středoškolským studentům a studentkám (Smith, 2013).

Shrnutí

  • V tomto textu jsme se pokusili přiblížit politickou gramotnost a důvody pro její aktuálnost v kontextu knihoven.
  • Modely a standardy informační gramotnosti jsou orientované spíše na techniky zpracování informací a jejich uložení. Pouze několik standardů řeší kontext obklopující zpracování informací.
  •  Knihovny nejsou neutrálními institucemi, stejně jako není neutrální informační vzdělávání. Mezi důvody pro toto tvrzení patří hlavně nemožnost stavět fond neutrálním způsobem (tedy v tom případě, pokud knihovna neukládá veškerou produkci, ale i v tom případě není neutrální při rozhodování o vystavení titulu) a závislost na zřizovateli a jeho potřebách. U aktivity informačního vzdělávání jde o zacílení na konkrétní zdroje a kritéria výběru informací.
  • Politickou gramotnost, koncept sahající do 60. let 20. stol., můžeme definovat jako soubor znalostí a nástrojů, které slouží k lepší orientaci ve společnosti a přispívá k aktivnější participaci konkrétního občana, který je do ní zapojen. Pozor, nenahrazuje nicméně vůli nebo motivaci. Jde o výzvu pro knihovny, které se stále vymezují spíše v rámcineutrality, která byla nicméně výše vyvrácena.
  • Tento text byl vytvořen jako součást elektronické podpory kurzu VIKMB38 Informační gramotnost.

Zdroje

ABRAM, Stephen. Political Literacy Can Be Learned!. Internet@Schools [online]. 2016, 23(4), 8-10 [cit. 2016-12-24]. Dostupné z: http://www.internetatschools.com/Articles/Column/The-Pipeline/THE-PIPELINE-Political-Literacy-Can-Be-Learned!-113652.aspx

AMERICAN ASSOCIATION OF SCHOOL LIBRARIANS. Standards for the 21st century learner [online]. Chicago: American Association of School Librarians, 2007 [cit. 2016-12-24]. ISBN 978-083-8984-451. Dostupné také z: http://www.ala.org/aasl/sites/ala.org.aasl/files/content/guidelinesandstandards/learn-ingstandards/AASL_LearningStandards.pdf

ANDERSEN, Jack. The public sphere and discursive activities: information literacy as sociopolitical skills. Journal of Documentation [online]. 2006, 62(2), 213-228 [cit. 2016-12-24]. DOI: 10.1108/00220410610653307. ISSN 0022-0418. Dostupné z: http://www.emeraldinsight.com/doi/10.1108/00220410610653307

BUNDY, Alan, ed. AUSTRALIAN AND NEW ZEALAND INSTITUTE FOR INFORMATION LITERACY. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: principles, standards and practice. 2nd. 2004.

CASSEL, Carrol A. a Cecilia C. LO. Theories of Political Literacy. Political Behavior [online]. 1997, 19(4), 317-335 [cit. 2016-12-24]. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/586504

CHARTERED INSTITUTE OF LIBRARY AND INFORMATION PROFESSIONALS. Information literacy skills. 2012.

DUDLEY, Robert L. a Alan R. GITELSON. Political Literacy, Civic Education, and Civic Engagement: A Return to Political Socialization? Applied Developmental Science [online]. 2002, 6(4), 175-182 [cit. 2016-12-24]. DOI: 10.1207/S1532480XADS0604_3. ISSN 1088-8691. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1207/S1532480XADS0604_3

JAEGER, Paul T., Ursula GORHAM, John Carlo BERTOT a Lindsay C. SARIN. Democracy, Neutrality, and Value Demonstration in the Age of Austerity. The Library Quarterly [online]. 2013, 83(4), 368-382 [cit. 2016-12-24]. ISSN 0024-2519. Dostupné z: http://www.journals.uchicago.edu/doi/10.1086/671910

PARISER, Eli. The Filter Bubble: How the New Personalized Web is changing what we read and how we think. New York, N.Y: Penguin Books, 2012. ISBN 978-014-3121-237.

SCONUL WORKING GROUP ON INFORMATION LITERACY. The SCONUL Seven Pillars of Information Literacy: Core Model For Higher Education. SCONUL, 2011 [cit. 2016-12-24]. Dostupné také z: http://www.sconul.ac.uk/groups/information_literacy/seven_pillars.html

SHOEMAKER, Barbara J. The Big6™ Skills handout. [cit. 2016-12-24]. Dostupné také z: http://big6.com/media/freestuff/Big6Handouts.pdf

SMITH, Lauren. Towards a model of critical information literacy instruction for the development of political agency. Journal of Information Literacy [online]. 2013, 7(2), 15-32 [cit. 2016-12-24]. ISSN 1750-5968. Dostupné z: http://ojs.lboro.ac.uk/ojs/index.php/JIL/article/view/1809

STURGES, Paul. Intellectual Freedom, Libraries and Democracy. Libri [online]. 2016, 66(3), - [cit. 2016-12-24]. ISSN 0024-2667. Dostupné z: http://www.degruyter.com/view/j/libr.2016.66.issue-3/libri-2016-0040/libri-2016-0040.xml

THE ASSOCIATION OF COLLEGE AND RESEARCH LIBRARIES. Information Literacy Competency Standards for Higher Education. 2000.

UNITED NATIONS. Všeobecná deklarace lidských práv. 2015. Dostupné také z: http://www.osn.cz/wp-content/uploads/UDHR_2016_CZ_web.pdf

 

Fotogalerie

Líbil se vám článek?
Stáhnout článek v PDF

3 komentáře

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
29. 5. 2017

We all love to watch videos in Youtube. Youtube is the largest video sharing website around the world. Youtube offers you funny videos, video songs, movies and many more things. Some of the people even like to download the videos to watch repeatedly. There are lots of websites using which you can download Youtube videos.  http://advancedretirementdesign.com/itube-apk/

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
8. 6. 2017

iCloud is a great approach to keep your e-mail, contacts, calendar, and errands synced over your Apple devices.  http://www.news2business.com/daily-news/35364/

Obrázek uživatele Anonym
Anonym
13. 6. 2017

WhatsApp Messenger may be the application made for the objective of sharing data like communications, photos, movies and sound down the road.   http://victorronco.com/whatsapp-for-pc/

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.

Přečtěte si také

Přihlášení Registrace
RSS Facebook Twitter YouTube
Zobrazit standardní verzi webu

Taky děláme

Feedback